manka71 komentáře u knih
No, asi mám takového muže doma, dokáže být někdy protiva, ale vždycky jde každému pomoci, když to potřebuje. Dříve tvrdil, že kočka má být na dvorku a teď bez ní nejde spát. Má nemocné srdce, miluje auta a jeho nejmilejší hračky jsou v kufříku s nářadím. A teď by se zlobil, že jsem to napsala.
Historie se nám stále opakuje a to si ani nemusíme říkat soudruhu. I dnes můžeš být za protest, který se někomu nehodí, odstraněn - smazán. A podporování negramotnosti, je až děsivé, nemusí umět číst a psát, hlavně když se nepropadá a dokončí ZŠ, pak není puntík za negramotnost. Ti co neumí číst a psát se lépe ovládají. Nemám ráda politiku, proto jen 4*.
Tu knihu by si měli přečíst všichni politici světa. Měla by být součástí školní výuky, aby už i děti pochopily, že divoká příroda je pro nás důležitější než třeba nový mobil z Číny. Klobouk dolů před panem Attenboroughem, že píše i o zastavení populačního růstu, je to náš největší problém, víc lidí víc oxidu uhličitého, víc zabrání přírody pro města, pro zemědělství atd., víc ničení naší planety, ale nemůžeme se rozpínat do nekonečna, je to jen cesta k záhubě lidstva a většiny živého co na ní je.
Moje první kniha od tohoto autora a hodně mne to mile překvapilo. Je to psáno srdcem.
Na tuto knížku jsem se chystala dlouho a díky čtenářské výzvě se do ní konečně pustila. Nemám zrovna veselé období a kniha mi pomohla dostat se do klidu a přemýšlet na jinými věcmi. Ten klid, příběh a plno moudrých vět co v knize jsou nadčasové.
Knihu jsme poslouchala jako audio a docela mě z toho mrazilo. M.Stránský má skvělý hlas, který hroznou situaci výpravy ještě umocňoval. Člověk žijící v dnešním světě si vůbec neumí představit co všechno tyhle výpravy obnášely, už jen ty malé kajuty, ve kterých se sotva otočíte, to oblečení a hygiena na takové expedici, uf. A pak když se stane takový průšvih, že tam zůstanete zamrznutí na mnoho měsíců. Za mne skvělý román.
Skvěle napsaná kniha, autor vás vtáhne do děje a budete se toulat starou Barcelonou zároveň s vypravěčem příběhu. Určitě si půjčím i další knihu z Pohřebiště zapomenutých knih.
Při čtení jsem vzpomínala na své babičky a jejích vyprávění o světě již dávno minulém. Knížka je přímo pokladnicí českých tradic, které jsou již z části zapomenuté a krásného českého jazyka z 19. století.
Tahle kniha mě naprosto dostala, velmi silný příběh, silná žena a výborné zpracování autorkou. Autorka si dala mravenčí práci, aby o paní Dr. Kálalové zjistila co nejvíc a z dopisů a vyprávění pamětníků poskládala skvělý životopisný román. Náš národ má svoje velké osobnosti a paní Dr. Kálalová je jednou z nich a doufám, že díky paní Borské se na paní Dr. Kálalovou nezapomene.
Geniální spisovatel, stejně jako od ostatních Tolkienových knih se od příběhu nejde odtrhnout.
Trochu zklamání. První polovina knížky se mi líbila a přemýšlela jsem jestli dám čtyři nebo pět hvězdiček, ale postupem času se kniha zdála nudnější a nudnější a do konce jsem to dávala už na sílu. Myslím, že byla zbytečně natahovaná, možná zkrátit ji tak o 200stránek a bylo by to čtenější.
Příjemné čtení do špatného počasí. Určitě si půjčím i další díl.
Klobouk dolů pane Londone, kniha je skvěle napsaná, je nadčasová. Ne každý spisovatel je vyhledávaný za života i za sto let.
Kniha, ze které jde mráz po zádech, dala bych ji jako povinnou četbu všem naivním holkám a film ke zhlédnutí do středních škol.
Dvě hvězdičky za myšlenku. Jinak příběh dost nudný.
Přestože má kniha téměř 900 stran, první 3/4 knihy jsem doslova hltala a na čelo si doma napsala "nerušit". Poslední čtvrtina už není napínavá, ale pomalu uzavře celý příběh. Doufám, že si někdy najdu čas, znovu se k celému příběhu vrátit a přečíst si všechny čtyři díly v klidu, v klidu se znovu projít starou a tajemnou Barcelonou, v klidu si vychutnat mistrovsky napsaný příběh.
Za mne je to skvělé dílo a jsem ráda, že jsem na pana Zafóna díky Databázi knih narazila.
Nejlépe napsaný životopis, který jsem kdy četla. Jen škoda, že podobná kniha nebyla sepsána i s panem Hanzelkou.
Pěkný cestopis a plno krásných fotografií, jen si myslím, že některým fotkám by více slušela barva. Tu nádhernou modrou černo-bíla zabije.
Smutný příběh indiánského muže z kmene Lakotů. Kniha dokresluje knížku Mé srdce pohřběte u Wounded Knee z pohledu indiánského účastníka.
Židé, černoši, všichni křičí po omluvě za příkoří, které se dělo jejich předkům, ale Indiány slyšet není. Je nepochopitelné, že dosud žijí v rezervacích, že právo na občanství ve své zemi dostali až 58let po černoších, že děti jim přestali odebírat na převýchovu a do internátních škol až v osmdesátých letech minulého století, že v zemi, kde byla svoboda náboženství, bylo to jejich umlčováno a trestáno. Amíci, kteří se tak pyšní svou svobodou nedopřáli svobodu lidem, kteří je pustili na svou půdu, o jejich zemi je okradli a postupně se je snažili vyhladit. A stejní Amíci nás teď poučují o lidských právech.
Dalo by se to zhodnotit i krátce: je mi z toho smutno.
Ke knize jsem se dostala díky letošní čtenářské výzvě. Kniha mě dost zklamala, autor je dobře hodnocený, ale mne ty příběhy nezaujaly a některé vyloženě nudily a z touhle útlou knížkou, která by se dala přečíst za večer, jsem se trápila 2týdny. Ke knize se určitě nevrátím a ani si ji nenechám ve své knihovně, ale daruji ji do veřejné knihovny, kde si jistě najde svého čtenáře.