Magrata15 komentáře u knih
Mé očekávání, že kniha bude jako film, bylo lehce zklamáno.
Kniha je, na rozdíl od milého rodinného filmu, podstatně syrovější.
Některé pasáže mě nudily, ale našla jsem tam i spoustu ikonických hlášek, které byly do filmu vybrány.
Film ráda uvidím znovu, jako takovou nenáročnou oddychovku. Knihu, přestože příběh nebyl špatný, už podruhé číst nebudu.
Povídky byly duchařské, ale ne moc strašidelné.
Některé se mi líbily víc, některé míň.
Kniha celkově - takový průměr.
Zase jiný pohled na život za války, koncentrační tábory atd.
Tady mě závěr překvapil hodně, a stejně si nejsem úplně jistá, kde je pravda.
Ale příběh to byl zajímavý. Nemohla jsem se odtrhnout.
Tahle kniha není jen fantasy, je i trošku na zamyšlení. Co by jsme udělali, kdyby jsme se mohli vrátit a prožít svůj život jinak?
Závěr jsem trošku čekala, ale i tak se mi knížka líbila, moc.
Nemůžu si pomoct, takovéhle knihy mám prostě ráda. Možná to není na Cenu Jaroslava Seiferta, ale já si u takovýchto příběhů skvěle odpočinu a sem tam se i něco zajímavého dozvím. Tentokrát informace kolem ukřižování Krista.
Prostě fajn knížka do autobusu.
Potvrdila jsem přečtení knihy, ale nedá se říct, že bych ji přečetla. Tahle kniha se nedá číst, jako román.
Takže jsem si ji prolistovala, mrkla na to, co mě zajímalo a určitě se k ní budu vracet.
Je v ní spousta zajímavých rad a tipů, ale jsou tam i věci, s kterými se úplně neztotožňuju.
Přesto stojí za pozornost, každý si v ní může najít to pravé pro sebe.
Zajímavý náhled do práce lékaře letecké záchranky a urgentního příjmu. Dozvěděla jsem se i spoustu praktických věcí, co se týká první pomoci. To se rozhodně neztratí.
Moc pěkně napsané.
Autor nám přeje,,Užijte si tu jízdu s Gazelami!"
A jízda to opravdu byla. Příběh trošku smutný, trošku veselý, prostě takový ze života. Tak snad gazelám jejich náctileté sny vyjdou.
Super oddychová kniha.
Krásná kniha plná krásných fotek a příběhů o Karlově mostě.
Škoda jen, že text v článku se opakoval s textem v popiscích. To bylo trošku zbytečné. A pak jsem tam narazila asi na dvě chybky v textu, ale to přežiju.
Z knihy jsem tak nadšená, že jsem ochotná drobnosti přehlédnout.
Krásná kniha plná krásných fotek a příběhů o Praze.
Škoda jen, že text v článku se opakoval s textem v popiscích. To bylo trošku zbytečné.
Z knihy jsem tak nadšená, že jsem ochotná drobnosti přehlédnout.
Sem tam trošku méně zábavné místo, ale když se to rozběhlo,byla to jízda. Zvlášť závěr byl hodně akční a napínavý.
Moc se mi líbily postavy Cavalona a Adequin. Ostatní byli také fajn.
No a závěr, tak ten mě překvapil. Další díl by mohl být také zajímavý. Třeba se k němu v záplavě nepřečtených knih někdy dostanu.
Zvláštní kniha, moc se mi nelíbila.
Po celou dobu jsem se v ní ztrácela, pletla se mi jména a už vůbec nevím, co byl děj, co fikce, co představy a halucinace.
Snad si najde svého čtenáře, mně ale ne.
Dalších několik kriminálních případů z paměti pana Hlaváčka. Pro běžného čtenáře to asi nebude tak atraktivní, větší hodnotu to bude mít pro vysloužilé, ale i sloužící kriminalisty, především z Rychnovska.
Temné a většinou špatně končící povídky z magického světa Barcelony, navazující na sérii Pohřebiště zapomenutých knih.
Bylo to moc pěkné, a ve stylu C.R. Zafóna, jen mi trošku vadilo, že povídka po svém začátku brzy končila a někdy nebylo ani jasné, jak to dopadlo.
Mukéši Patélovi zemřela žena a jeho velká láska. Myslel si, že pro něho svět skončil. Pak objevil lásku ke knihám a jeho Naina se mu, alespoň v představách, vrátila. Také se prostřednictvím knih přiblížil ke svým dcerám a vnučce, našel si nové přátele a zase začal žít. Spřátelil se s mladou knihovníci Alíšou, která mu začala doporučovat knihy a tím mu moc pomohla. Pak zase na oplátku v zoufalé situaci pomohl on jí.
Velkou roli v tomto příběhu hraje tajemný seznam, který Alíša našla v jedné knize.
Krásný příběh, veselý i smutný a jako bonus odkaz na další zajímavé knihy.
Určitě doporučuji.
Knihu jsem začala číst do Čtenářské výzvy. Bohužel se neodehrávala ve vesmíru a vlastně to ani nebylo moc scifi, spíš vůbec.
Zajímavý byl pohled na svět v padesátých letech minulého století, který se od světa, jaký známe, trochu změnil dopadem meteoritu a hrozícím zničením naší planety.
Rasismus byl v plném rozkvětu a ženy, i když vědkyně, neměly v mužském světě místo.
(Dnes už je svět jiný. Třeba u nás v práci se s rasismem běžně nesetkáte. Bohužel na ženy je stále pohlíženo jako na myčky nádobí a chystačky pohoštění. - smutné).
Lokalita i téma jsou mi velmi blízké, takže se mi knížka líbila.
Příběhy jsou krátké, většinou psané odlehčenou formou.
Je to spíš taková srdcovka pro bývalé kriminalisty.
Zajímavý pohled na život slavné vědkyně. Přestože knihu psala její dcera, zdála se mi napsaná dost objektivně.
Ženy vědkyně jsou trošku jiné a pro vědu, a práci vůbec, dost často obětují i rodinu. To mi přišlo trošku smutné. ... Ale asi to tak muselo být...
Poslední dobou bylo všude příliš mnoho Bohdalky a tak když mi kamarádka přinesla tuto knihu k přečtení, moc nadšená jsem nebyla.
Pak jsem nakoukla a už jsem se neodtrhla. Přečetla jsem jí skoro na jeden zátah.
Kniha se dobře četla, bylo v ní spousta fotografií.
Bylo to takové milé povídání, ale dozvěděla jsem se i spoustu dramatických a smutných událostí.
Určitě doporučuji k přečtení.
Začátek byl velmi akční, ale pak se kniha strašně táhla a čtení mě moc nebavilo.
Konec byl zase super a plný zvratů.