Maevie komentáře u knih
Kniha o holocaustu, a přitom plná optimismu a naděje. Eddie Jaku bezpochyby prožil jednu z nejstrašnějších hrůz, které lidé spáchali na jiných lidech. Jeho vyprávění z válečné doby popisuje jednu děsivou a nespravedlivou událost za sebou. Na rozdíl od jiných výpovědích se ale celou knihou vine linka přátelství a drobných činů pomoci, které Eddimu pomáhají nejenom přežít fyzicky, ale především psychicky.
Cenná je také výpověď o době, která následovala bezprostředně po válce a která všem přeživším přichystala další, neméně těžkou zkoušku v podobě střetávání s přetrvávajícími antisemitskými názory, vyrovnání se se ztrátou rodiny a znovunalezení radosti ze života. Eddie Jaku i z této zkoušky vyšel jako psychicky silný muž, který, byť pachatelům nikdy neodpustil, se nenechal sžírat nenávistí a rozhodl se prožít život, jak nejlépe mohl.
Moničina kniha je napůl cestopis, napůl osobní zpověď, jak se z rozmazlené holky stala dospělá a samostatná žena, která se velmi rychle a příjemně čte. Oceňuji její upřímnost, co se týče zdravotních a psychických potíží, i vlastní sebereflexi, ke které během cesty došla. Jen málo lidí dokáže takto otevřeně přiznat, že udělali chybu a za svojí situaci si mohou sami, a pak to ještě knižně vydat.
Putování s Goldilocks po pacifické hřebenovce jsem si nesmírně užila. Faktických cestopisů jsem si o této brutální zhovadilosti načetla už dost, Lucčiny osobní deníkové záznamy mi ale daly mnohem více. Nevyhýbají se totiž prekérním situacím, upřímné realitě, která nemusí být vždy růžová, a kromě radostí sdílíte s Luckou špatné i vyloženě špatné dny.
Krátký román s dětskými hrdiny, který nás všechny a především dospělé čtenáře nutí položit si otázku, zda by se děj knížky opravdu mohl stát i ve skutečnosti. Je možné, aby v krizové situaci zvítězily zvířecí pudy nad zdravým rozumem? Odvrhneme tak jednoduše návyky a chování získané v civilizovaném světě?
Pán much je psychologickým románem, u kterého je jasný autorův zájem, přesto mě jako mnoho jiných čtenářů zamrzely chybějící informace, nepropracovanost příběhu a zjevné nedostatky, kvůli kterým dostal příběh trhliny a snížila se tak jeho uvěřitelnost.
Sucho je pěkná, postkatastrofická young adult literatura s čtivým, byť trochu předvídatelným příběhem. Na obrovský problém, jaký nedostatek vody už je (a časem ještě více bude), by si kniha ale možná zasloužila víc té „katastrofálnosti“ i konec, který víc zdůrazní důsledky, jaké bezvodí bude pro celý svět mít.
Kniha bohužel vypráví o realitě mnohých mladých muslimek po celém světě. Mladé ženy jsou nuceny do domluvených manželství, omezovány na osobní svobodě, zneužívány a ponižovány na základě pokřiveného vnímání islámu. V případě Hannah se bohužel ke všemu zmíněnému přidalo i lidské zlo. Autorka svou biografii sepsala, aby prolomila hradbu mlčení, vynesla na světlo události, které se dějí v mnohých ghettech muslimských komunit, a upozornila na spirálu hanby a cti, která muslimským ženám brání nalézt pomoc. Osobní výpovědi je vždy těžké hodnotit, v tomto případě jde ale i po literární stránce o velmi zdařilé, emočně nabité a čtivé dílo.
Princ dvojí krve stojí, co se týče příběhu a gradace děje, hned vedle Vězně z Azkabanu. Každá kapitola posunuje děj rychlým spádem dál, atmosféra je stále temnější a dusivější, čarodějnické společenství nervóznější a Harry pod čím dál větším tlakem. Příběh se blíží ke svému konci a Rowlingová si připravuje půdu pro závěrečný souboj i odtajnění celého příběhu lorda Voldemorta. Zatímco ale odhalujeme minulost Pána zla, nechává autorka ostatní postavy dál vyvíjet a dospívat a v mnoha případech nám bere poněkud černobílý pohled na ně.
Obě knihy jsou skvělé. V Rosemary má děťátko dokázal autor na necelých 200 stránkách vyšvihnout napínavý, čtivý příběh s temnou atmosférou. Stepfordské paničky také není žádná zdržovačka. Rovnou vtrhnete do víru děje a už z něj nevypadnete. Byť je Levin skromný na slova a paničky patří mezi literární jednohubky, dokázal autor vykreslit městečko i všechny jeho obyvatele tak, jako byste tam žili s nimi. Mrzí mě pouze jediné – chybějící odpověď na otázku Proč?
Skvělá povídková antologie propojující historii nevalně proslulého Cejlu se současnými českými autory. Sbírka se může pochlubit neuvěřitelnou rozmanitostí, díky které je sbírka povídek skvělou ukázkou současné české tvorby, ve které si každý čtenář najde své oblíbence a oblíbenkyně.
Druhá detektivka z pera Daniela Colea je stejně jako ta první ověnčená nálepkou světového bestselleru. Za co ji získala, vědí možná jenom marketingoví pracovníci, protože zpracování ani dějová linka si žádné ocenění nezaslouží. Rok po vydání první knížky se nám tak do rukou dostává kniha ze série s detektivem Williamem Fawkesem, kde se William Fawkes objeví na pěti řádcích poslední kapitoly. Jako úvodní Hadrový panák nabízí Loutkář námět, za který by se nemusela stydět žádná severská krimi, bohužel tím ale pochvaly končí. Brutality má sice kniha přehršel, sympatických postav, trochu reality a logiky by ale čtenář pohledal. Chaotický prolog, který obsahuje děj ze závěru knihy, pak nejspíše zmate nejenom ty, kterým se do rukou nedostal první díl, ale pravděpodobně úplně všechny.
Čtenáři, kteří očekávají erotické scény, budou zklamáni. Čtenáři, kteří mají rádi jazykově bohaté vyprávění, věty plné netradičních metafor a přirovnání a dokáží ocenit autorovu bohatou slovní zásobu, budou nadšeni. Lolita vzbuzovala vášně při svém vydání a pro někoho bude mezi kontroverzní díla patřit stále. Její literární zpracování, mnohovrstevnost a psychologická stránka jí však budou stále přinášet nové čtenáře.
Stieg Larsson byl především novinář a jeho knihy podle toho vypadají. Nenabízejí pouze čtivý, napínavý příběh, ale logickou argumentaci, spojování událostí a hledání příčin a důsledků v celé švédské společnosti. K tomu si přidejte geniální zápletku třetího dílu Milénia a rychlý dějový spád už od prvních stránek a máte mistrně napsanou knihu, která si zaslouží jen a pouze pět hvězd.
Sympatické vyprávění o čtyřech mladých dívkách čelícím různým výzvám a překážkám, které se nám dnes může zdát lehce naivní. Morální hodnoty, cena přátelství, soudržnost v rodině a úcta ke starším ale z knihy, která vznikla na konci 19. století, dělá nesmrtelné dílo.
Stephen King má na kontě řadu lepších hororů, ale ani Zhubni není bez nápadu a proslulého kingovského dějového spádu. Rychlost čtení může akorát brzdit absence sympatické postavy, kterou by čtenář musel hledat lupou.
Připravte se na to, že v Osamělosti prvočísel nenajdete ani jednu šťastnou postavu. Ani jednu jedinou. Nejde jen o hlavní postavy Alici a Mattia, každý, kdo se v příběhu mihne, má nějaké své trápení. Bohužel příběh u žádné z postav nedospěje do bodu, kdy se vše zlomí, a my bychom si mohli říct, že svět není tak depresivní. Řešení při tom autor několikrát naznačuje – stačilo by se otevřít a se svým trápením se svěřit.
Útěk do divočiny je rekonstrukce života jednoho mladého muže, jehož sny a ideály se vymykaly době. Jeho cesta ho stála život, leč něco mi říká, že na tom tragickém konci svého života ničeho nelitoval. Jeho smrt možná byla z pohledu mnoha lidí zbytečná. Pro mě však zemřel během té nejdůležitější aktivity našeho života - během pokusu splnit si sen. To bychom měli respektovat, i když jeho pohnutky nesdílíme a sami jdeme jinou cestou.
King ve své nejlepší formě! Misery je thriller, kterému nechybí vůbec nic - napětí od začátku do konce, skvěle vygradovaný děj, vypracované charakteristiky postav včetně pomatené mysli Annie Wilkesové i postupného psychického zhroucení Paula Sheldona.
Rozhodně nejsem cílovka foglarovek - jsem holka a ještě mi táhne na třicet, ale tohle je tak milé a pěkné čtení, že si při něm snad každý dospělý zavzpomíná na dětství a opět zatouží plnit nějaké ty bobříky. Je to kniha, která děti inspiruje a těm odrostlým připomíná, co je důležité.
Úžasná kniha. Žádná zdržovačka, rovnou vtrhnete do víru děje a už z něj nevypadnete. Byť je Levin skromný na slova a knížka patří mezi literární jednohubky, dokázal autor vykreslit městečko i všechny jeho obyvatele tak, jako byste tam žili s nimi. Mrzí mě pouze jediné - chybějící odpověď na otázku Proč?
Neuvěřitelný, krásný a silný příběh o přátelství, lásce a víře. Zapisuji na můj seznam nejkrásnějších knížek a myslím (a doufám), že Owena Meanyho budu mít v paměti ještě dlouho.
Modlitba za Owena Meanyho byla moje první knížka od Irvinga a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Ať už to bylo zápletkou, stylem vyprávění, neuvěřitelně podrobným popisem všech postav nebo tím, jak Irving dokázal do díla zapojit nejenom otázku víry, ale také politiku a historické události, musím smeknout a už se těším na další Irvingovu knížku.