Útěk do divočiny

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tragická odysea mladého dobrodruha, putování, na jehož konci čekala smrt...: předloha ke stejnojmennému filmu Zajímavá kniha amerického novináře rekonstruuje příběh mladého chlapce z dobře situované rodiny, který tragicky zahynul při své osamělé cestě na Aljašku. Skutečný příběh z roku 1992 zaujal autora natolik, že se nejen snažil prověřit jeho poslední cestu, ale také zjistit pokud možno i motivy, které mladého chlapce k riskantnímu dobrodružství vedly. Dvaadvacetiletý student odešel po promoci od rodičů, zbavil se veškerých peněz a po vzoru Londonových hrdinů odešel do divočiny, aby tak nalezl sám sebe, oprostil se od všeho zbytečného a hlavně dokázal, že člověk může žít v souladu s přírodou bez pomůcek, které nabízí civilizace. Několik osudných chyb ho stálo život....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/22590/utek-do-divociny-NyO-22590.jpg 4.4530
Orig. název:

Into the wild (1996)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Cestopisy a místopisy
Vydáno:, Columbus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (85)

Kniha Útěk do divočiny

Přidat komentář
ivana1924
07. dubna

Moc mě tato kniha nechytla, nemohla jsem se začíst. Film byl mnohem lepší :)

knihomoli
24. února

První půle a její reportážní styl mi neseděl, druhá polovina výrazně lepší. Když jsme mladí, rádi riskujeme, někdy to bohužel nedopadne.

LuckyVagabond
21. února

Na tento příběh jsem poprvé narazil v Bronxu u mé černošské couchsurferky. Téhdy jsem si myslel jaký nejsem cestovatel, když jsem přijel do NewYorku z Washingtonu megabusem za 1 dolar a se zrcadlovkou na krku a tričkem I Luv NY se hrnul metrem do ghetta za svoji hostitelskou rodinou.

Příběh mi ukázal, že cestovat můžu i jinak. Svobodněji. Jako opravdový poutník, vagabond, dobrodruh, super trump! Bez časových a finančních limitů.

Po návratu do milované Prahy jsem po roce života v ní zjistil, že bydlím v krásném bytě se zahradou s nádhernou vzrostlou magnolií, s pohodovou prací, hezkou kamarádkou.. prostě ideál. Ale každodenní rutina ten ideál trochu kazila. Pořád jsem cítil, že tohle není to ono. Na polici na mě pořád koukala kniha Into The Wild a šeptala mi do podvědomí, že život je mnohem větší zábava, než jen chodit do práce, platit nájem, číst knihy a konzumovat to všechno co Praha matka měst nabízí.

Jednoho dne mě šéfová v práci fakt naštvala a tak nějak na mě dolehla tíha mého krásného, pohodlného života bez hlubšího smyslu.

Zkráceně.. dal jsem výpověď, opustil krásný byt, všechny knihy zanesl do antikvariátu v Holešovicích, koupil si na výstavě stanů v Letňanech batoh, nafukovací karimatku, spacák, sandále a vyrazil do světa.

Přátele říkají.. Ale vždyť nemáš žádné peníze. To nejde cestovat bez peněz. To je jedno. Já to nějak vymyslím. Já prostě musím.

A stopem jsem vyrazil do neznáma. Kam jedeš? Nevím.. nemám plán ani peníze. Ty jsi blázen. Ty jsi jako ten kluk z toho filmu Útěk do divočiny. Viděls to? Hehe jo jo to slyším skoro každý den. Tak hlavně neumři jak v tom filmu. Nene neboj to se nestane.

Přes 40.000 nastopovaných kilometrů skrz na skrz Evropou a dále. Stovky přátel z celého světa. Desítky romantických příběhů, každý hodný knihy. Spal jsem v horách, lesích, fjordech, hřbitovech, mešitě, plážích, střechách, balkonech, sklepích, pouštích, jeskyni, muzeu, zastávkách. Každý den mi vesmír nadělil jídlo a krásné lidi, kteří vyměňovali co jsem zrovna potřeboval za trochu inspirace mým příběhem. Každý den jsem měl kde složit hlavu. Každý den jsem chytl stopa, nebo se nějak propašoval na trajekt nebo vlak. Každý den byl jako nový dobrodružný film, v kterém jsem byl já hlavní postavou.

Díky za knihy jako je Útěk do divočiny, Alchymista, Život v lesích, Vagabonding, Moc přítomného okamžiku.. které mi ukázaly, že to jde. To mi stačilo. Sám bych na to možná nepřišel. Rok a půl života bez peněz a zároveň nejlepší období mého života, které mě sytí radostí a smyslem i roky poté. Teď se můžu v klidu usadit. Svůj Útěk do divočiny mám za sebou. Naučit se plnit si sny, důvěřovat sobě, lidem a zákonům vesmíru člověka hodně posune. Díky za to.

Morfyk
17. února

Jelikož se film In to the Wild řadí mezi můj vůbec nejoblíbenější film (viděl jsem jej asi tak 20x), tak ani nevím proč jsem se této knize vyhýbal, tak strašně dlouho - přečteno za dva dny. Musím říci že se četla sama, spoustu míst a situací jsem si díky filmu dokázal i představit, což beru jako obrovské plus.

U filmů natočených podle knižní předlohy, každému vždy radím nejprve si přečti knihu a potom se podívej na film, který podle ní byl natočený, ale u Útěku do divočiny doporučuji nejprve film a potom si přečíst knihu, která vlastně jakoby dovypráví a doplní mezery, které ve filmu nejsou vidět.

Proč mě kniha - film vlastně tak zaujal? Možná patřím k některým o kterých se v knize píše, ale chybí mně to největší co je dělá výjimečnými, čímž je sebrat tu kuráž, sebrat sám sebe, vše nechat za sebou a vyrazit na některá ta odlehlá místa, vykašlat se úplně na všechno a na všechny, zapomenout na materiální požitky a žít jenom ze dne na den a z toho mála si vystačit. Já na to bohužel nemám a jsem rád, že si o tom mohu alespoň přečíst.

Za mě jednoznačně 5* a 96% hodnocení.

SlamLenka
30. ledna

Úžasný příběh člověka s velkými očekáváními, který se nebál jít za svým snem. Aljaška je místo, k němuž i moje srdce tíhne, a doufám, že budu mít příležitost na vlastní oči pohledět na monumentální Denali. Stejně jak se snažím být co nejblíže přírodě a co nejdále od konzumu, alespoň když s manželem cestujeme. Mám pro Alexův (bohužel tak krátký) život velké pochopení a obdivuji ho pro jeho odhodlání a odvahu. Šel v mnohém do extrémů a nedal se odklonit ze své cesty. Já bych nezvládla přesvědčovat jiné, že se mají rozhodnout pro totéž. Na druhou stranu bych ale ani nezvládla lovit pro potravu, a byť mám ráda samotu, nezvládla bych v divočině být zcela sama - s manželem už by to ale šlo. =)
A tak je pro mě ta kniha velkým vábením, ochutnáním něčeho, co bych chtěla někdy zkusit, ale zároveň z toho mám obavy.
Kvituji, že autor začlenil do knihy i vlastní dobrodružství, stejně jako příběhy dalších tuláků - výborně to vystavělo mozaiku z příběhů, které dávají člověku pocit, že nic není nemožné a žádná cena za splnění snů není příliš velká, i když je to dost na hraně.
Škoda jen, že v knize nejsou fotky, které Alex při svém dobrodružství pořídil. Je jich ale dost na internetu, tak jsem si je prohlídla aspoň tak. =)

evrdli
17. ledna

Život Alexe Supertrampa je krásný příběh, kde je rozhodnutí samostatného života a poznávání krásy v životě bez materiálních potřeb a závislosti na vztazích, nežít ve starých zvycích a žít pro nejvyšší cíl, jít za svým snem, za dobrodružstvím. Prožitek radosti bez závislosti na mezilidských vztazích, prožitek radosti rozprostřené všude kolem, jen ji správně uchopit, jen se pro ni natáhnout, stačí jen vyrazit a pustit se do toho. Krásnej příběh Chrise, který se stal Alexandrem, aby unikl společnosti, povedlo se, jestli to byl konec šťastný, tragický, či předurčený se neodvážím hodnotit.
K vlastní knize, ne příběhu, se nevyjadřuji příliš nadšeně, je to ten způsob psaní knihy, kdy v příběhu je spousta omáčky k ničemu a ztrácí se v ní ten krásnej člověk a příběh. Navíc mám dojem, že Jon Krauker užil spoustu vlastních doměnek, které mi ke Chrisovi úplně nesedí.
Doporučuji shlédnout i film, snad kousek Chrise by v tom mohlo být, navíc s dobrou hudbou (Eddie Vedder) i přírodou.

Kacheenk
15. ledna

Krásný příběh o mladíkovi s otevřenou myslí. Určitě doporučuji.

hurwajz
15.12.2018

.... A to jsem se na tuhle knihu tak těšil. Pasáže, které se netýkaly Alexe jsem přeskakoval. Filmová verze mě bavila víc. No možná ještě někdy jindy....