maca5449 komentáře u knih

Vyvážená kombinace romantiky, humoru a středoškolského drama puberťáků.

6 28.07.2019

Na týhle knize je tak strašně citelně znát, že ji napsal chlap... Ženské autorky se rády hnípou v emocích, popisech všeho - svalů, očí, charakteru - no však to znáte... ale tady? Jednou na sebe pohlédli a už ji klátí! Ani jsem nestihla zaregistrovat jestli u toho odhodili kuchařskou zástěru!

Průměrné, až slabé.

7 23.06.2019

Mno, řekněme si to na rovinu. Tahle knížka nepřináší nic nového. Ostatní knihy o andělech/upírech a jiné havěti jsou i lépe obsahově zpracované.

Ale... má to málo stran, klišé je tam jedno za druhým, napětí je budováno epickým způsobem, láska, žárlivost, možná i nějaká ta pusa (není to spoiler?), takže pokud zapomenete o čem to bylo? Neva! Stačí vzít do ruky jakoukoli jinou knihu z tohohle žánru a máte tam to samý! Jsem samozřejmě napnuta, co přinese druhý díl, to si nesmím nechat ujít...

Pokud je to vaše první kniha s anděli, možná budete nadšeni, ale pro mě je to jen průměrná četba na jedno odpoledne. Jedinou odlišnost spatřuji v tom, že naší Thorn pořád teče ze zad krev proudem a nikomu v okolí to není ani trochu divný. Jo a obdivuju její vlasy. Za celou dobu si je nemusela ani jednou umýt a přitom se jí pořád tak krásně leskly! To bych aplikovala i do reálného života.

To, co mě ale hrozně vytočilo, je forma toho salátu. Pominu překlepy a chyby, na to už si od Albatrosu/Fragmentu/CooBoo/CPressu začínám pomalu zvykat... Ale pro boha živýho, mohl by jim někdo říct, co to je "zarovnání do bloku"?!?! JAKO!!! Konce řádků v téhle knize lítaj víc, než hlavní protagonisté!

6 03.06.2019

Kdo někdy viděl nějakou telenovelu nebo četl knihu z kategorie "erotický román" nebo "pro ženy" musel se dovtípit jaký zvrat si autorky připraví na konec... To je ten problém, když toho přečtete/vidíte příliš z jednoho žánru - nemůže vás to tolik šokovat, protože další děj prostě a jednoduše předvídáte.

Přesto je to neskonale vtipně napsané, čtivé a děj uplyne jako voda. A vy jen koukáte na poslední stránku a trháte si vlasy, že jste to nezačali číst ve chvíli, kdy byl přeložen i druhý díl.

Pecka.

9 18.05.2019

Neal je fakt kruťas. Vždycky, když to vypadá, že už se jeho hrdinové z toho marastu vyhrabou, hodí po nich další kupu hnoje a poraď si. Ale hnůj můžete očividně kydat i kosou...

Opět skvělá kniha, od které se nelze odtrhnout. Osobnost Nimba jsem si neskutečně oblíbila.

14 18.05.2019

Nesedlo mi to.

Nerada knihy nedočítám, ale tady jsem to už musela vzdát. Opravdu musela. June čtu už 9 měsíců. Pokaždé, když jsem se k ní vrátila jsem buď začínala usínat, nebo jsem se nemohla soustředit, protože to je o ničem...

2 04.05.2019

Ne. Prosím, už ne. Naprostá katastrofa. Zklamání, nuda, brak.

Čekala jsem něco svižného, romantického, vtipného. Dostala jsem akorát tak prd. Neměla jsem ani sílu přeskakovat stránky, zvládla jsem dočíst poctivě do půlky a pak knížku vzteky prohodila oknem.

7 04.05.2019

Miluju knížky z CooBoo, až na pár vyjímek se po nich v knihkupectví sápu hned po jejich vydání. ALE...

Tohle byla nuda. Nudná nuda. Obálka mě naprosto nadchla, ale to uvnitř... To bylo utrpení. Nedočetla jsem. Snažila jsem se, vážně hodně, ale nemám čas trápit se s takovým podprůměrným čtivem, když na mě čeká hromada mnohem lepších knih.

Hrůza.

4 04.05.2019

Nedočetla jsem.

Plácala jsem se v tom strašně dlouho. Nepopírám, že mě ze začátku kniha bavila, ale já prostě nemám ráda deníkové záznamy. V polovině mě ten humor a styl psaní omrzely a zevšedněly. Měla jsem pocit, že se příběh nikam neposunuje a na vtipné postřehy mi stačí otevřít sociální sítě, nepořebuji k tomu 250 stran v knižní podobě.

Kniha si určitě najde svoje čtenáře, ale já to vzdávám. Bohužel mi chyběla gradace, nepopiratelně má vtipná místa, ale tenhle styl není úplně můj šálek...

4 04.05.2019

Nemám ve slovníku dostatek superlativů, abych dokázala popsat pocity, které ve mně knížka zanechala!

Poté, co se mi dostala do ruky, jsem svým chováním opět na úrovni 13leté puberťačky na koncertě Justina Biebra, pištím, červenám se, upadám do mdlob... Očividně se ze mě stala zanícená a posedlá fanatička. Eh. Děkuju pěkně.

Ráda bych řekla, že jsem Koláčky přečetla jedním dechem, zhltla je jak malinu, ale to bych lhala. Ono to totiž bylo naopak. Ta knížka nemilosrdně zhltla mě! Když jsem zvedla hlavu od čtení, seděl přede mnou pes a vyčítavě na mě hleděl, protože jsme už dávno měli na poli házet balónem! Návrat do reality, bleh.

Mám tu knížku doma... jak dlouho? ... 22 hodin?... Nejdřív jsem ji musela přečíst rychle, protože mě sakra zajímalo, co bude dál. I psaní tohohle komentáře mi trvá déle než přečíst Koláčky! Podruhé už jsem četla pomaleji, abych se zaměřila na to, co mi uteklo. No a nakonec jsem musela ještě jednou, protože to je prostě boží a já se potřebovala zaměřit na detail.

Kdybych to měla shrnout... JÁ. CHCI. JEŠTĚ.

Hernajz. A asi si budu muset pořídit ještě jeden výtisk, protože tenhle už je celý odrbaný... Jo... Rozhodně potřebuju ještě jeden reprezentativnější.

12 01.05.2019

Byla bych s knihou mnohem spokojenější, kdyby vyšla v pevné vazbě s přebalem a hlavní hrdinka nebyla taková ubulená fňukna.

Takhle je pro mě pouhým průměrem, který nepřekvapil, ale úplný brak to taky nebyl... Podobnost se Skleněným trůnem radši nekomentuji.

3 14.04.2019

Jakože... cože?!

Nevím, zda mám knížce dát jednu nebo pět hvězd. Co to kruci bylo?!

5 09.04.2019

Knihu jsem začala číst s předem připraveným názorem. Budu milovat Haruna, Freiu budu nesnášet a Nathan mi bude úplně putna. Bude to takový dojemný, lehký počteníčko na odpoledne, láska jak trám, srandy kopec, happyend...

Eh... taková naivita...

Nuže. Nemohla jsem se začíst. Připadalo mi to plytký, postavy mi vůbec nepřirostly k srdci, vůbec to ve mně nevyvolalo žádný emoce. Nic. Nula. Nada.

Jenže pak přišel zvrat. A já nevím, kdy přesně. Ale najednou jsem hltala stránku po stránce. A pak jsem se (bůh mi pomáhej) zamilovala do Nathaniela. Ano, stále si mlátím hlavou o stůl, jak se to mohlo stát.

Nesnáším nedořešené záležitosti. Mám ráda, když autor jasně napíše, jak to skončilo, jak se všechno krásně vyřešilo, jak do sebe vše zapadá. Mám pak z knížky dobrý pocit. Můžu ji uzavřít a posunout se dál. Tohleto rezonování pocitů po dočtení mě frustruje.

Ale možná proto je tato autorka tak výjimečná. Nutí čtenáře, aby si tak nějak domyslel vše sám. V životě to taky nefunguje tak, že se všechny rodinné vztahy vyřeší tím, že zkrátka máte jeden dobrý den. Ale sakra, já bych to tak chtěla, alespoň v těch knížkách!

Zůstalo tu moc nedořešeného. Proč nemůže mít každá postava svou vlastní knihu? To by mě uspokojilo mnohem víc! A jak to, že na tak malém počtu stránek ve mně autorka dokázala vyvolat takový dojetí a soucit?! Odneste ty pocity pryč! Honem, kde mám nějakou povrchní jednoduchou romanci?!

3 12.03.2019

O téhle knize můžu říci jen jediné, je to průměr. Průměr všech průměrů.

Není to žádná slátanina, ale na zadek si z toho nesednete. Pro mě asi nejzajímavější část je konec (prakticky poslední 3 strany). Jsem ráda, že je příběh psán jako samostatná kniha a já nebudu muset číst další díl.

Úplně mi navíc nesedí "ztráta" otce. To je teď nějaký nový typický znak pro YA? (Tisíc kousků tebe, Milionkrát June,...)

4 09.03.2019

Kdo je sakra Penny Reid a jak to, že se o ní dozvídám až teď?! Ta ženská je génius!

Knížka je naprosto unikátní a plná svěžího humoru. Janie je síleně prdlá a divná tím nejrozkošnějším způsobem!

Doma mi museli páčit knížku z rukou, protože jsem přece dospělá a musím se každý den zapojovat do ekonomického procesu, ale koho by zajímalo, že se ráno vstává do práce, když drží v ruce takový skvost?!?!

I přes několik chyb v textu, je to pro mě zatím jedna z nejlepších knih v tomto roce, i když je jasné, kam příběh směřuje, stejně jsem si užívala každý řádek. Pochichotávala jsem se a občas i chrochtala smíchy.

Chci víc stran!

5 08.03.2019

Když jsem viděla obálku, zajásala jsem "Jupí! CooBoo vydává další holčičí román, plný humoru, naivní lásky a trochu toho životního moudra, nad kterým strávím jeden příjemný večer."

Vážně nevím, proč jsem se nepodívala pořádně. Když jsem knížku potom držela v ruce a prohlédla si ji naživo... bylo to... "Tak moment. Proč je to brožovaný?! Proč je to tak tlustý?! A jak to, že to vydává Fragment?!"

Příběh mě bavil. A to tak, že jsem četla do noci, ale znáte to. Druhý den prostě musíte vstávat do práce, takže jsem v polovině knihu odložila a nechala si to na další den.

To, že jsem nemohla pořádně spát jsem přisuzovala úplňku. Jenže v práci jsem se pořád vrtěla, poposedávala na židli, jak kdyby mě trápily hemeroidy a přistihla jsem se, jak pořád kontroluju hodiny a jsem nedočkavá až odbyde můj čas a já se budu moci rozeběhnout domů, abych to mohla dočíst.

Řítila jsem se domů po schodech, div jsem se nepřerazila. Přítel, který mě přivítal ve dveřích byl nemilosrdně odstrčen, aby mi uvolnil cestu a já mohla nerušeně zalehnout a dočíst si zbytek! A to všechno kvůli jedné hubaté holce a preclíkovi.

A to mě ani nebaví fotbal!

14 21.02.2019

Na zažehnání nudy během odpoledne to není špatné.

Uf, ale ty chyby... měla jsem chuť dojít si pro červenou propisku a chovat se jak učitelka nad diktátem žáka třetí třídy.

5 18.02.2019

Za mě super. Těším se na další díl.

1 17.02.2019

Abych pravdu řekla, tak jsem se první polovinu knihy snažila z náznaků vzpomenout, o čem vlastně byla jednička. Mám trochu obavu, že než vyjde další díl zapomenu děj i tady.

2 17.02.2019

Obyčejný průměr. Četla se rychle, ale fráze se neskutečně opakovaly a pořád se omýlalo asi pět vět dokola. Žádný zázrak jsem od toho nečekala. Romantika na páteční večer. Jsem teď rozmlsaná z jiných knih z Baronetu, které mi přišly prostě mnohem lepší.

4 17.02.2019