Dělám si to sám

13.07.2026

Audioknihy si nerad zrychluji, protože to tak nějak kazí atmosféru, takže pokud to udělám, není to pro příběh úplně dobrá zpráva. Tady jsem trhl rekord, protože jsem si knihu musel zrychlit už po prvních patnácti minutách. Nevím, komu přišel nápad napsat úvodní kapitolu o vyměňování náhodných nevtipných mailů hlavní postavy s ČSOB jako dobrý, ale mě to nenadchlo.
Do dnešního dne nejsem schopen ani identifikovat žánr jako takový. Na komedii je tam vtipů opravdu málo, na romantiku či erotiku tam nic takového nenajdete, takže opravdu nevím. Pokud by existoval žánr jako „nic“, případně „nuda“, tak by to byla tato kniha. A to jsem od příběhu nic světoborného ani nečekal. Chtěl jsem jen milý oddechový příběh, u kterého si odpočinu a trochu se i pobavím, ale bohužel. Neříkám, že jsem se ani jednou nezasmál, ale to, že se někomu povede pět vtipů z dvou set, neberu jako něco, za co bych měl někoho chválit.
Nejde ani o to, že se jedná o deníkové zápisy. Tuto formu románu mám poměrně rád. Samotný obsah je tu problém. Autor se rozhodl sepisovat naprosto náhodné a nic neříkající žblebty typu: „Pátek 25. února: dnes jsem si dal vajíčka, musel jsem jít koupit novou kytku a pak jsem šel na kafe.“ Ať si někdo takový deník s potěšením píše, ale mě by nebavilo takové věci ani psát, natož je rovnou vydat.
Autor se k tomu z velké části sabotuje sám, protože se rozhodl drtivou většinu věcí vůbec nevysvětlovat nebo nerozvádět. Vy se jen dozvíte, že došlo k hádce, milostným pletkám apod., ale nic víc, takže já opravdu netuším, co mě na tomto mělo tak nějak bavit.
A když už to dokonce vypadalo, že se něco vyvine, že dostanete alespoň náznak nějakého příběhu, nějaké alespoň plytké romantiky, tak to celé zkrátka vyšumělo a nedostali jste opět nic.
Upřímně mě to mrzí, protože jsem si audioknihu kupoval opravdu s tím, že bude přinejmenším fajn, ale i od toho fajn má hodně daleko.

Já autorův humor miluju. Plně chápu a prožívám na 100%. Někde jsem četla, že se jedná o lehkou, nenáročnou četbu. Nemyslím si. Je to hluboce lidské, současně lehké i těžké. A takové jsou všechny tři knihy Martina Váši. Není to samoúčelný humor, je to naopak humor, co v sobě skrývá spoustu upřímnosti a taky je tam samozřejmě bizár, ale přesně ten druh bizáru, který v sobě nosím taky, jen bych ho nedokázala popsat nebo podat tak, aby působil vtipně. Inteligentní čtení a budu vždy doporučovat.

02.11.2025

Sex ve městě bez sexu a z Wishe.

Nedokážu si představit, že bych to zvládl přečíst, jako audiokniha sloužící coby kulisa k různé nudné manuální práci se to přežít dalo, i když to není o moc víc než vyprázdněnej sled hlášek a popkulturních zmínek. Schválně mrkněte, jaký statusy se psaly před deseti lety na sockách a najdete tam přesně tohle.
Abych ale nebyl jen zlej: dejte tomu nějakou cenu za snad nejstereotypnější zobrazení buzen*, v tom je to skvělý.

(* ne, jinej výraz v tomhle kontextu bohužel použít neumim, poděkujte panu Vášovi.)

Mrzí mě to, ale nedocetla jsem. Už jsem asi presvihla věkovou hranici, pro kterou je kniha napsána. Nicméně věřím, že mladším se bude jak kniha, tak styl i formát líbit.

Jsem velice mile překvapená. Jedna výhoda práce v knihkupectví je, že člověk narazí na knihu, ke které by se nikdy nedostal, což je příklad tento. Humor spisovatele mi sedl a upřímně jsem se i zasmála. Tím, že to bylo psáno deníkovou formou, jsem víc vnímala tu intimní stránku a čtení jsem si užila.

Ze začátku mi chvíli trvalo si zvyknout na deníkovou formu. Vtipné, některé hlášky mě "dostaly". Určitě si přečtu i další knihy.

Vtipné a čtivé... Jen je škoda, že tomu chyběla hloubka. Spousta situací nebyla vysvětlena a do hloubky se autor ponořil u tzv. prkotin.. Deník si představuji jako zpověďnici ale v tomto případě mi to nesedlo.. Škoda, těšila jsem se na výraznější vyústění vztahu mezi Martinem a Alešem ale taky i jeho kamarády.

Příjemné vábivé čtení s mnoha hezkými detaily! Spousta autorových zálib a vlastností se shoduje s mými, takže pro mě bylo čtení velmi snadné a poutavé. Líbí se mi, jak jsou v knize využity různé příměry, a viditelný krásný kontrast dvou různých světů (pražská rodina a děčínská rodina), z nichž obě mají spoustu vlastností proč je nenávidět, ale zároveň spoustu vlastností, pro které je milovat! Na to, že je to autorova prvotina, tak je to řemeslně skvěle vyvedené dílo. Ano, v pár větách jsem narazil na nějaké konstrukční chyby, ale je jich minimum oproti některým renomovaným autorům, kteří za sebou mají desítky knih. Nejvíc mě u srdce zahřálo, že je čas v deníku zapisován jediným správným způsobem, který ale prakticky nikdo v naší zemi nedodržuje... Nechci spoilovat, takže k příběhu nic víc, jen to, že je tak moc poutavý, že jsem knihu přečetl tzv. na jeden zátah během jediného odpoledne. Určitě si brzy pořídím pokračování!

No není to o tom co mě jako první napadlo po přečtení názvu knihy
Kniha je psaná formou deníku, což mi moc nevyhovuje. Není tam souvislý děj. A moc jsem nepochopila co tím chtěl autor sdělit. Možná to, že každý si může za svůj osud sám. Je to oddechovka, místy úsměvná.

Vtipná, svižně napsaná knížka o obyčejném životě jednoho pražského gaye. Je to cíťa a plave ve vztazích, ale já se při poslechu audioknížky skvěle bavila. A o to asi šlo především.

No , kniha je tak trochu o ničem. O pocitech. Ale párkrát jsem vyprskl smíchy.

(SPOILER) předává se slovy, že prý by mě to mohlo bavit

"Nějaký odborník by možná řekl, že je to syndrom opuštění. Že pokaždý, když mě někdo opustí, je to pro mě jako by ..."

"Člověk by se o sebe měl umět postarat aspoň tak, jak se stará o svý milovaný"

"Že se dopředu připravuju na zklamání tak svědomitě, že se prakticky postarám o to, aby se konalo?"

"nekrade v hotelovým pokoji kosmetiku"

"nevadí mu, že kradu v hotelovým pokoji kosmetiku"

"Neudělal to už jednou, že úplně zmizel beze slova?"

"to sis ale, můj milý, říkal i ... vzpomínáš?"

"Pokud ne, je čas se to naučit"

"Bezpečí"

"Neztratit se. Jakože neztratit sám sebe ..."

úplně v pohodě lehké a cukrkandlové čtení na víkend (který může trvat přes rok)

měla pravdu

3+

Velmi nerad odkládám rozečtené knihy, tak jsem tuto dočetl jen s úcty ke kamarádovi, který mi ji daroval. Popsal bych ji slovy Oldřicha Nového z filmu Světáci "Špatně, všechno špatně. Nikoli formou, ale obsahem."
Za mě brak, možná tam cítím inspiraci v Bočkově Aristokratce. Některé pasáže ale nedávaly smyl, nebo byly zcela zbytečné.

Je tam něco z Augustena Burroughse, z Bridget Jones... Styl a humor jsou silná stránka knihy, autor umí psát. Ale měl jsem pocit, že jsem se ocitl ve světě filmu Ďábel nosí Pradu, ne v Praze. Bylo těžké se s hrdinou a prostředím v čemkoli ztotožnit.

Boží :-) skvěle jsem se bavila a ty hlášky....
"Doufám, že v noci při cestě na záchod šlápne na lego. Nebo minu."
Prostě bavilo od začátku do konce aneb nesuď knihu podle obalu (ten mě tedy vůbec nenalákal :-))

Taková rádoby Česká Bridget Jones. Tahle kniha je plná největších klišé o gay životě, hrdinovi je 30, píše sloupky do časáku ale má na bydlení v Praze, chodí na kosmetiku a jezdí po Praze taxíkem. O vztazích jenom mluví, seznamky nesnáší, ale vlastně není divu když si místo Grindru nainstaluje Tinder pro heteráky... Tahle kniha jen utvrzuje čtenáře, že gay je neschopná uvřískaná zženštilá osoba zmítaná svou myslí z rohu do rohu aniž by měla sílu nějak tento svůj osud změnit.

Z kraje jsem se nemohla nějak začíst, ten styl psaní byl pro mne jiný. Ale pak jsem se fakt pobavila, zasmála a jsem ráda, že jsem knihu hned neodložila. Je to oddychovka, plná vtipných vět. Myslím, že pobaví každého.

Super kniha s mnoha originálními hláškami, při které jsem se na mnoha místech zasmál. Je osvěžující číst životní příběh od někoho, kdo se dokáže podívat na sebe s nadhledem a humorem, i když zažívá nejrůznější trable. Život současného gaye z pražské Letné (zde já osobně oceňuji reálie z této části Prahy, kterou dobře znám) je podán s lehkostí a s jistým lehkým cynismem, který Martinovi umožňuje překonávat i některé nelehké okamžiky svého milostného i pracovního života. Děj rychle odsýpá, autor se nezabývá dlouhými nudnými popisy a soustřeďuje se na prožívané události a jejich důsledky. Oceňuji i dějovou linku se silným vztahem Martina k mamince a prarodičům, kde vyprávění trochu zvolňuje, ale člověk si aspoň odpočine od rychlého sledu událostí v jiných částech knihy. Po dočtení mi došlo, že některým příběhům zůstal otevřený konec bez vysvětlení (potyčka Aleše a Ctirada, dočasné zmizení Aleše). Také jsem se ne úplně orientoval v některých lidech, kteří se kolem hlavního hrdiny pohybovali (např. Richard, Honza, Jana) protože autor je velmi úsporný v explicitním vysvětlování kdo je kdo, a ponechává na čtenáři, aby si leccos z postupných náznaků domyslel sám - to neberu jako výtku, protože to tak autor evidentně úmyslně zamýšlel, a při četbě to v zásadě nevadilo. S radostným očekáváním se jdu začíst do druhé autorovy knihy.

Takhle jsem se u knížky nezasmala už celou věčnost. Vážně se mi kniha moc líbila, akorát bych tam chtěla (jojo, moje romantická část) více o Alešovi, byl tam hrozně okrajově, to už tam více byli ti jeho kamarádi. Ale jako oddechovka a na zvednutí nálady úplně ideální kniha. Řadím do knih, které budu v budoucnu číst znovu.