Literarytwins komentáře u knih

Na tuto knihu jsem viděla dost pochvalných recenzí. Kdyby mi ale někdo dopředu řekl, že si ze slow-burn fantasy romance, kde si hlavní hrdinové sotva polechtají kotníky sednu takovým stylem na zadek, klepala bych si na čelo. Ale stalo se! Miluju to! A kdybych si zarytě nenaplánovala na Nový rok rereading Dvorů, hned bych se pustila i do zbytku série v originále. Stacey Marie Brown si mě svým stylem psaní naprosto omotala kolem prstu. Já, která nesnáším sáhodlouhé popisy prostředí a v podstatě čehokoliv jsem v této knize hltala každé slovo a vše si barvitě představovala. Děj je zasazený do dystopické Budapešti, což je velmi osvěžující, že se nějaký příběh po dlouhé době odehrává na území Evropy. A jak již anotace slibuje, hlavní hrdinka se dostává v příběhu do vězení. Povím vám, že při popisu toho momentu a jejích pocitů a vjemů z celého prostředí mi bylo fyzicky i psychicky zle a bylo mi jí neskutečně líto, jak jsem se do ní vžila. Brexley a Warvick a ta jejich vzájemná chemie, to je na celém příběhu něco neskutečného a žhavého, že mi ani nevadilo, že se vlastně v tomto ohledu téměř nic nestalo. Kdo si přečetl knihu, tak ví přesně o čem mluvím, bylo to i tak neskutečně žhavé čtení a rozhodně knihu neřadím do vanilky vzhledem k tomu, čím si hrdinka prošla i jazyku, který je zde použitý. A vedlejší postavy? Skvělé, luxusně to doplnilo děj a já osobně naprosto miluju scény, kdy se objevovali Opie a Mrňouska. Velmi jsem se u nich pobavila. Nevím proč, ale dost jsem si oblíbila i démonku Kek. Tahle kniha mě vystřelila z trenek a ten konec? No Potřebuju víc samozřejmě a je pro mě těžké opravdu odolat a neuhnout z plánu rereadingu Dvorů:) Divoká říše má za mě všechno, napětí, zvraty, erotiku, humor, vše co si čtenář jako já jen mohl přát. Kdo jste ještě nečetl, tak to honem koukejte napravit. Jediné co mě mrzí je, že nejsou zachovány původní naprosto božské obálky (vzhledem k jejich vysokým pořizovacím nákladům). Takže tato série poputuje do knihovny v originále!

4 31.12.2022

Tahle kniha patří mezi jedny z těch starších, které autorka napsala a rozhodně se vymyká z jejich běžných příběhů ve stylu "korporátní zmetek". Nicméně zmetky ona umí jako nikdo jiný snad a nemusí přitom sahat k šíleným krajnostem a šílenostem, stačí, aby hlavní hrdina otevřel pusu. Jinak tomu není ani tady. Přiznám se, že tenhle příběh ve mně zanechal celkem rozporuplné pocity. Líbila se mi odlišnost hlavních hrdinů i prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Skvělé byly i speciálně věnované kapitoly, u kterých jsem se nejednou dost pobavila. Nemít děti a povinnosti tak s ledovým klidem mohu tvrdit, že kniha je tak skvěle a čtivě napsaná, že jsem měla velký problém ji odložit. Čte se to opravdu samo a pohltí vás to. Shen vám dá notnou dávku humoru, vzteku, překvapení i úžasu, zde také bohužel i smutku. Jsem moc ráda, že tento příběh nedostal stereotypní přebal s polonahým mužem, ale zůstalo se u originálu. :) Nicméně se přiznám, že byť je to za mě skvělá kniha a budu ji doporučovat, našla jsem si tam věci, které mi na knize trochu vadily a strhnu za ně hodnocení dolů. Namátkou pro mě byla zbytečná dějová linka s její kamarádkou, některé informace od ní se daly do příběhu zakomponovat i jinak. Také mi přišla hodně šílená situace spojená s Kathleen, to byla mrcha první kategorie a přiznám se, že scéna s jednou památeční věcí (chci se vyhnout spoileru), kvůli které ztropila až abnormální scénu mi přišla divná vzhledem k tomu, že jí nevadilo "Rory, Rory,Rory". V mých očích to pak absolutně zbytečně vedlo k dalším událostem, za které byla v mých očích zodpovědná čistě jen ona! A Navíc mi přišla i celá situace se Seanem a Meave, v mých očích to knihu už zbytečně přeplácávalo. Myslím si, že i tak tam bylo dramatu a tajemství až až. Takže lidičky, každý tam má své tajemství a pokud běsníte jako já v určité fázi, tak vydržte a čtěte dál. Nic není tak, jak to zprvu vypadá a opravdu to stojí za to!
P.S. Už nikdy neuvidím čokoládovou tyčinku stejnýma očima

4 22.12.2022

Další skvělý literární kousek od jedné z mých nejoblíbenějších autorek vůbec. Leigh a její styl psaní naprosto zbožňuju. Ona umí napsat mužské postavy jako opravdové "alfa samce" a hajzlíky, aniž by zacházela do nějakých tabu témat či přehnaných extrémů a lámala to přes koleno. To se mi na ní vždy líbilo a zatím jsem měla to štěstí, že jsem od ní nečetla knihu, kde by na mě její příběh působil nějak mdle. Skandální titulky nebyly výjimkou a moc jsem se u knihy bavila. Ostré výměny názorů, nebojácná hlavní hrdinka, nekompromisní sexy šéf, vtipné hlášky a přirovnání, to vše tady najdete a nebudete se rozhodně nudit. Célian a Jude byli skvělá dvojka, která proměnila již otřepané téma a klišé na poutavou a čtivou jízdu jejich osudy. Za mě rozhodně Shen ano, a její Skandální titulky ANO ANO ANO! Za zmínku stojí i vedlejší postavy Avy a Graysona, které tomu dodávaly šmrnc a zejména jejich firemní chat a diskuze mě neskutečně bavily.
P.S. Kapitán Dobroser a Lord Voldezmrd made my day :D

4 27.09.2022

Panečku, tak tohle byla opravdu čtenářská jízda! V případně romancí ze středoškolského prostředí si vždy říkám, že musí jít o takové to oddechové vanilkové sladké počteníčko na relax. Víc jsem se asi nikdy nemýlila! :) Tato bully high school romance byla naprostá pecka a za mě má tato série i autorka na našem trhu neskutečný potenciál. Tahle kniha byla drsná, dráždivá, poutavá a kdybych jí nečetla zrovna v porodnici, tak věřím, že bych jí přečetla na jeden zátah. Elsa a Aiden vás vtáhnou do děje takovým stylem, jako by vás čapli za triko a násilím vtáhli přímo do samotných stran a písmenek. Žádný vanilkový start, žádná postupná příprava na to, co má přijít. Hned hezky zostra . V reálu by Aiden byl asi hospitalizovaný na nějaké psychiatrické klinice, v knize však jak to známe to bylo tak hrozně špatné a svým způsobem děsivé, až to bylo zároveň i geniální, podmanivé a skvělé. Věřím, že zejména ženy, které si knihu přečtou mi dají za pravdu, že to sice bylo místy za hranou, ale přesto žhavé jako málokterá kniha. Samotná postava Elsy mě nenudila a řekla bych, že k němu skvěle pasovala. Místy mi to trochu připomínalo v hodně drsnější verzi sérii "Zachraň" od Mony Kasten, ale opravdu jen některými rysy. Navíc ten závěr mě dostal do kolen i když jsem v průběhu příběhu něco podobného na závěr čekala. Měla jsem své typy, ale přesto když to nakonec přišlo, nebyla jsem na to připravená a už teď musím mít další díl a nemůžu se dočkat, až u nás vyjde. Za mě Rina Kent rozhodně zaujala a bude se líbit. Suma sumárum - knihu si rozhodně musíte přečíst! Navíc ta obálka? TOP! Místy trošku spíš thriller s romantickými prvky, ale za romanci bych to vyloženě neoznačovala.

4 21.09.2022

Tak tato kniha pro mě byla opravdu dlouhá, dlouhá jízda. Téměř 800 stran je opravdu nálož čtení a ze začátku bylo poměrně těžké se i začíst a zorientovat se (popis světa, hierarchie a ras), protože oproti Dvorům se zde nesetkáváme pouze s vílami, ale také s mnoha dalšími druhy. Ale to by nebyla Sarah J. Maasová, aby to i přes to, že to bylo složité a dlouhé nebylo vše perfektně vymyšlené do posledního detailu a mistrovsky napsané. První třetina je sice úmorná, ale jakmile se začtete, tak nebudete litovat! Postupně mě pohltil nejen samotný příběh, ale i hlavní postavy. Moc mě bavil ostřejší ráz, ve kterém je kniha oproti Dvorům psaná a také to, že jde o modernu - pomezí současnosti/budoucnosti. Hlavní hrdinka Bryce mě ze začátku pěkně nakrkla svým chováním v klubu, později jsem si k ní ale velice rychle našla svou cestu a podmanila si mě jak svou neochvějnou oddaností, tak svým ostrovtipem a sarkasmem a nebojácností. Hunt Athalar je za mě další z luxusně napsaných mužských postav touto autorkou a co dodat, jednoduše jsem si tu jeho andělskou prdelku prostě zamilovala :D. Poslední třetina knihy mě pak doslova rozebrala - pobavila jsem se, ale ukáply několikrát i slzy. Celým příběh byl protknutý spoustou zvratů, překvapení a drsných momentů a čtenář nikdy s jistotou nevěděl, kde je pravda a byl neustále v napětí. Sice tu nenajdete žádnou erotickou divočinu, věřím ale, že v následujících dílech se nám ji dostane naopak bohatě a i přes hezký konec knihy jsem zvědavá, co pokračování, které nás brzy čeká přinese!

,,Bryce byla dlouho duch, Hunte. Předstírala, že ne, ale byla" Vrtulník se konečně vznesl do vzduchu. ,,Ty jsi ji přivedl zpátky k životu." - Sarah J. Maas (Půlměsíční město: Rod země a krve)

4 04.09.2022

Moje (tak trochu) utajené dítě je prvním dílem z nové série od této autorky. Styl psaní Penelope Bloom mám ráda. Sérii Jeho/její jsem sice nedočetla, mám za sebou pouze Jeho banán, Její třešničky a Jeho zákusek. Ale i tak musím říct, že například u banánu jsem se neskutečným způsobem bavila. Ano na těchto knihách je mnoho "ALE" nebo proti, co bych knihám vytkla a občas jsou tak blbé, až je to ale dobré. Určitě nikdy nečekejte přehnané duchovno, mega příběh a bezchybné hlavní postavy. Musím ale přiznat, že utajené dítě se stalo mou aktuálně nejoblíbenější knihou od Penelope Bloom. Rozjezd je ve velkém stylu, protože Damon s Chelsea si rozhodně nic nedarovali a dávali jeden druhému co proto. Chelsea mě bavila hrozně moc, dlouho jsem se u knihy tolik nenasmála, jako když se sebevražedně a svéhlavě vrhala do boje proti bezcitnému Damonovi a nezáleželo jí na tom, jaké to bude mít následky. Ano jsou tam opět drobnosti, které bych asi trochu vytkla, jako např. chybějící test DNA nebo nedostatečně využitý potenciál jedné zápletky. V tomto případě mi to ale vynahradil bohatě zastoupený smysl pro humor a zajímavé vedlejší postavy, zejména bratr hlavního hrdiny, na jehož příběh se moc těším. Pokud hledáte vtipnou a nenáročnou oddechovou knihu, rozhodně sáhněte po této!

4 07.07.2022

Po přečtení knih "S pozdravem Carter", "Důvodné pochybnosti", "Trhni si, Ethane" a "Výpověď" jsem čekala standardně dobrou knihu. Jenže v případě Turbulence tomu tak nebylo. Dostala jsem totiž pořádnou pecku! Tohle bylo opravdu skvělé čtení, které mě bavilo od samotného začátku až do konce. V příběhu nebyla pasáž, kde bych se nudila, nebo by mi přišla nesmyslná nebo zbytečná. Vše v této knize mělo své opodstatnění. Příběh se krásně postupně rozvíjel a nabízel vodítka, která ve čtenáří probudila zvědavost a zájem číst dál a dopídit se odpovědí. Originální bylo označování kapitol podle vstupních bran na letištích, zároveň byly střídavě psané z pohledů obou hrdinů. Neskutečně jsem se bavila u seznámení hlavních postav Jakea a Gillian. A on byl tedy opravdu číslo a to v dobrém slova smyslu! Být jeho nadřízeným, byla bych také na prášky, ale jako pozorovatel jsem se královsky bavila. Temné rodinné zázemí Jakea i Gillian příběh skvěle doplňuje. Rodina Gillian i Jakea by si totiž zasloužila pořádných pár facek. Pokud hledáte svižné a zábavné čtení plné erotiky a vtipu, tak Turbulence by měla být jednou z vašich prvních voleb!

4 07.07.2022

Knihy od Elle Kennedy miluji, ale přiznám se, že při čtení prvního dílu série After Hours jsem byla zděšená co to sakra je. Cage mi moc nesedl. Druhá kniha byla lepší a Reed mě rozhodně bavil víc, byl to obrat k lepšímu. Před načnutím Bouřlivé noci jsem měla bůh ví proč velká očekávání a doufala, že AJ bude překvapením a pomyslnou třešničkou na dortu...DÍKY BOHU za tuto knihu! Příběh AJe Walshe a Brett Conlonové byl obratem v této sérii o 180°. Rozhodně jde o nejlepší knihu v sérii! Hned od začátku mě děj chytl, po cca druhé kapitole jsem se šla zchladit, jak mi AJ rozproudil krev v žilách. Dámy, on byl fakt mega žhavej! Doporučuji při četbě sednout si do kýblu plného ledu. Brett mu dávala co proto a neskutečně mě jako hlavní hrdinka bavila. Měli mezi sebou s AJem neskutečnou chemii a byli ikonické duo. Další plus dávám zápletce a tématice knihy. Předsudky, posuzování člověka na základě jeho vzhledu, škatulkování a idealizování, plnění očekávání třetích osob. Prostě pecka, nebyla jediná minuta, kdy bych se v knize nudila. A scéna, kdy si AJ spletl název baru a následně líčil své zážitky? Bavila jsem se moc!

4 07.07.2022

Pojďme si říct, že Woodhill je přesně tou knihou, do které byste měli jít tzv. na blind. Občas se totiž stává, že knihu prezentují lidí, kteří ji nečetli a nedovedou ji pak adekvátně zařadit ani prezentovat pro potenciální budoucí čtenáře, kteří pak mají mnohdy zbytečně nastřelená očekávání.

Tento feelgood romantasy příběh byl mým prvním knižním randem s autorkou. Já jsem bohužel sledovala některé prezentace knihkupectví a byla jsem na úkor toho z knihy v mnoha ohledech trochu rozpolcená. Pojďme však ale postupně. Hned v úvodu si ujasníme, že jsem rozhodně nebyla nějak zklamaná. Autorka má neuvěřitelně čtivý a poutavý styl psaní, který mi sedl na první dobrou. Je vidět, že tady ten talent je. Naprosto boží byla i slovní zásoba (jen příště prosím o trochu méně "ostentativně", z toho mi pak lehounce už tikalo v očku). Smekám i za celkový koncept a prostředí plné smrti, kam Eleanor děj zasadila. Miluju hlavní témata a skvělé myšlenky knihy, které by měly donutit nejednoho čtenáře zamyslet se nejen nad současnými vážnými tématy společnosti, ale také nad naší věčnou nenažraností.
Někomu možná nesedl Broderick Woodhill, já si tohodle bručouna ale dost oblíbila a moc se mi líbilo, že nevyměkl v závěru jak nějaká buchta.

Co mě trošku mrzelo a za co strhávám trochu hodnocení, bylo poměrně velké množství nezodpovězených otázek, které mě jako čtenáře ale dost zajímají. V jedné pasáži mi přišlo, že se mi děj trochu vlekl a měla jsem pocit, že se tam pořádně nic neděje a ocenila bych tam víc akce. Jen to trošku dotáhnout. Nemohu to svým způsobem vytýkat, protože šlo o feelgood fantasy a ne akční. Za mě ale škoda, protože k akční fantasy měl Woodhill neskutečně našlápnutý potenciál a pak věřím, že by mě ta kniha doslova posadila na prdel.

Vzhledem k tomu, že to byla jedna z prvotin ale i tak dávám velký palec nahoru, autorka mi sedla, kniha se četla super a já se těším, až se dostanu i k jejím dalším příběhům.

3 16.05.2024

Autorku Ali Hazelwood asi nemusím nikomu představovat, u nás patří už mezí oblíbené stálice. Šach a mat opět přichází na knižní trh s úžasnou obálkou tentokrát doplněnou o ještě lepší ořízku!

No ale teď pryč od vizuálu knihy a pojďme blíže k příběhu. Podepíšu se pod to, že je kniha určena spíše pro mladší čtenáře, nicméně mě rozhodně neurazila a četla se skvěle. Ali umí totiž pár věcí neskutečně dobře. Například napsat v každé knize totálně sexistickýho debila, kterému budete mít chuť jednu vrazit. Líbí se mi tahle její feministická stránka tvorby, kde se zabývá nerovnoprávností postavení žen v určitých oblastech. A totálně žeru tu její terminologii a přehled. Většinou tomu vůbec nerozumím, ale je mi to jedno! Kdyby napsala knihu o jaderné fyzice nebo zametání odpadků, stejně si to přečtu. Ona prostě umí psát neskutečně poutavě a vtipně.

Autorka však také často staví na tom, že vystaví příběh na neskutečně inteligenčně silné hlavní hrdince, která však bývá na úkor toho většinou emočně totálně mrtvá nebo ignorantská. Přiznám se, že Mallory jsem si ze všech dosavadních jejich hlavních hrdinek oblíbila nejméně, moc jsem jí nepřišla na chuť. Na druhou stranu Nolan byl naopak totální zlatíčko. Moc jsem u něj nepostřehla ten moment kdy u něj naskočila instalove, trošku bych to možná rozvedla, ale i tak byl boží.

Kniha byla ale i přes všechny mé výtky super, pro mě však asi zůstane zatím na pomyslném bronzovém stupínku v oblíbenosti a uvidíme, co si pro nás letos Ali nachystá.

3 10.05.2024

Druhý román z pera české autorky nám tentokrát přináší zcela odlišnou story.

Tento příběh je srdcervoucí jízdou po horské dráze, kdy vaše emoce dostanou řádně na zadek. Sam a Eva Vás provedou velmi trnitou cestou. Pro Evu je to nejnáročnější etapa v jejím životě a ona tak čelí nejednomu těžkému rozhodnutí a životní překážce.

Chcete si poplakat? Splněno! Chcete někomu jednu fláknout? Minimálně dvakrát splněno, a to zejména díky tématu toxických vztahů, kterým se zde Lucka věnuje. Ano, pane Božský je však i příběhem plným ztrát, předsudků a druhých šancí.

A samotný hlavní hrdina Sam? Je to oproti Adamovi z Řídi spíš takový medvídek, ale dost sexy žhavý medvídek! A nutno podotknout, že po přečtení pana Božského si nejedna čtenářka šla společně s baterkou sama rozbít mrazák a doufala v podobného šikovného “opraváře! No, ruku na srdce holky, která z nás by se nechtěla nechat takhle hýčkat?

Co se týče některých dalších postav, tam se raději nebudu vyjadřovat, abych se vyhla vulgarismům, ještě teď bych na některé z nich nejraději použila nějakou hůl. Povězme si však, že postava, která umí vyvolat natolik silné emoce u čtenáře = dobře napsaná postava.

Kdybych měla porovnat knihy, tak Adama jsem si oblíbila o chlup více, ale to bylo dané mou slabostí pro bad boye :)) Na druhou stranu si stojím za tím, že se tyto dvě knihy porovnávat nedají, protože jsou každá z nich zcela odlišně vystavěna. Nicméně Sam nabízí neméně kvalitní příběh zaměřený spíše na závažnější a dnes tak velmi každodenní témata.

Vy, kdo jste ještě tuto knihu nečetli, tak to utíkejte rychle napravit!

3 07.02.2024

Ali Hazelwood asi netřeba představovat. Kdo jste četl její bestseller Hypotézu lásky, tak víte přesně, co od její tvorby čekat. Ani v případě Hlavy plné lásky rozhodně nesáhnete vedle.

Tento příběh se mi oproti předchozí knize četl podstatně lépe. Ano, i zde zavítáme společně s hlavní hrdinkou doktorkou Bee Königswasserovou do vědeckého prostředí. Jenže tentokrát se nebudeme věnovat kádinkám, ale neurovědě. Bee je vášnivou fanynkou chemičky Marie Curie-Skłodowské, miluje kočky a je správně extravagantní a švihlá. Naproti tomu Levi Ward a.k.a. "Wardebil", vážený inženýr a vědec pracující pro NASA, je uzavřený, tichý a naší hrdinkou doslova opovrhuje. Nebo je to možná všechno úplně jinak? @CoByNaToMarie?

Nebudu lhát, ze začátku jsem měla chvilku problém se tím začátkem prokousat a začíst se. Doporučuji to ale vydržet, protože ten příběh stojí rozhodně za to. Hlava plná lásky má naprosto boží humor. Moc se mi líbí i to, že se autorka i nadále věnuje tématice misogynie. Krásné obálky, neotřelé prostředí, skvělí hlavní hrdinové, moment překvapení. To vše je pro mě Ali Hazelwood. A to jsem si fakt myslela, že prostě vím! A byť jsem se ve spoustě domněnkách trefila, stejně jsem skončila se sanicí na zemi od překvapení.

Dala bych bývala plný počet, jenže začátek byl na mě moc kostrbatý a konec zase v některých věcech až moc zrychlený. I tak ale za tuto knihu oroduji a vám všem určitě doporučuji si ji přečíst.

4,5/5

3 10.01.2024

Ze stáje české autorky vyjíždí třetí z Jezdců a přináší nám příběh Riccarda Delaneyho.

Honba za pomstou a nečekaný vývoj událostí v rodičovství svedou dohromady naši ústřední dvojici Ricciho a Nathalie. Ona nemá na výběr, buď přijde o život, nebo bude dlužit takové množství peněz, které nebude nikdy schopna splatit. Zároveň dostane nabídku, kterou nemůže odmítnout. A pro naši Nathalie to budou dvě mouchy jednou ranou, pomstí se tak člověku, který připravil o život její rodinu.

Ricci netuší, že si do hnízda nasadil volavku. Od přitažlivosti, přes chtíč až k lásce se to u našich hrdinů zvrtne poměrně rychle. Bohužel čas je neúprosný a Nathalie tak nemá na vybranou a s pomyslným nožem přiloženým ke krku musí jednat.

Ricci je příběh o zradě, lžích a složitých rodinných poměrech. Pro mě byl, co se složení dvojice a jejich příběhů týče, tento díl asi nejzajímavější. Kdybych si však měla vybrat, kdo z Jezdců si zatím mé srdce získal nejvíc, byl by to asi Lucas. Od Marcy jsme zvyklí na pohodové a svižnější čtení. Já bych se osobně nebála některé věci trochu více rozvést a jen tak kolem nich okrajově nenašlapovat. Zároveň mi moc nesedl postoj, který Ricci v závěru po "návštěvě u otce" zaujal. Nicméně autorka umí vždy v závěru odpálit solidní bombu a já vkládám velké naděje do nejzáhadnějšího z bratrů - Hectora. Navíc ty vzájemné interakce mezi bratry, já z nich vždy nemůžu. Miluju to jejich hašteření, a to, jak by nedali na sebe a svou rodinu za nic na světě dopustit. Zároveň je skvělá ta jejich rozmanitost. Každý jsou opravdu úplně jiný, spolu však vytváří nesprosto jedinečný celek.

A zároveň doufám, že největší šmejd této série dostane přesně to co si zaslouží a karma se na něm královsky vyřádí.

"Pamatuj, že když máš projít peklem, musíš jím projít, jako kdyby ti to tam patřilo!" - Marcy Jell (Ricci)

4.6/5

3 04.01.2024

V tomto díle si dámy společně osedláme druhého z Jezdců Apokalypsy. Zde konečně nakoukneme blíže pod pokličku průšvihu, kterým skončil první díl série. Kdyby jen chudák Lucas věděl, jak moc se to všechno může v tak relativně krátkém čase podělat...

Zejména, když ho nenapadne nic lepšího než do svých spárů polapit italskou mafiánskou princezničku Valentinu Vannini. A jestli něco Valentina umí naprosto perfektně, tak zahrávat si s ohněm. Nejen, že ji její prořízlá pusa málem stojí život, ale dovede našemu Jezdci připravit doslova peklo na zemi. Kdo po přečtení první cca třetiny knihy nebude mít sto chutí Valentine jedu střelit, tak nevím... Ale víte, co na to říkám já? Ano, byla totálně nesnesitelná, ale já tomu říkám sakra dobře napsaná postava, pokud ve čtenáři dovede rozpoutat tolik emoce. I já naší hlavní hrdince posléze přišla na chuť. Líbí se mi, jak svou zranitelnost maskuje za neprůstřelnou fasádu, kterou světu prezentuje.

A Lucas byl prostě boží, mně se líbil o něco víc než Marco a opravdu dost jsem se nasmála. Ještě dnes mi cukají koutky, když si vybavím na scénu ve sprše, či jeho edukační pasáže v závěrečné části knihy. Navíc jeho přerod ze sukničkáře a pařmena v dominantního nebezpečného mafiána se srdcem na tom pravém místě byl boží a za mě tam měl i ikonická prohlášení.

V Lucasovi jsem oproti předchozímu dílu dostala větší ochutnávku mafiánského prostředí, za to dávám velký palec nahoru, lepší zde byly i vzájemné interakce mezi hlavními hrdiny. Jediné, co bych mohla vytknout je, že bych i zde klidně dala trošku víc prostoru ději, aby na někoho nepůsobil "uspěchaně". Jinak tleskám a sérii prostě zbožňuju.

3 04.01.2024

Rozhodně ne on byla po delší době další kniha od jedné od mých oblíbených autorek. O to trpčí pro mě to zklamání bylo. Po Whitney G jsem sáhla tak říkajíc "na jistotu". Jenže jsem byla bohužel poměrně dost zklamaná.

Začněme hned u prvního do očí bijícího a to je ta obálka, za mě jedno velké a obrovské ne, vypadá to spíš jako nějaká harlekýnka. Celkově jsem z konceptu příběhu dvakrát odvázaná taktéž nebyla. Zaprvé něco podobného tu už prostě několikrát bylo a navíc nikdo asi nepřehlédne značnou inspiraci realitou. Za mě tedy zklamání po stránce originality, protože prostě vím, že Whitney G umí psát a umí psát neotřelé příběhy. Na závěr vytknu ještě samotnou hlavní hrdinku Chloe. Byla dětinská, nevyzrálá a přišla mi místy fakt dost ujetá a hloupá. Na jejím místě by se měla raději sakra dvakrát rozmýšlet a víc si vážit okolností. Na závěr tedy musím říct, že tam pro mě bylo zároveň pár hell no momentů. Posledním hřebíčkem do rakve pro mě byly poslední kapitoly, kdy se naprostým zázrakem najednou vše vyřešilo jako mávnutím kouzelného proutku. A to já prostě nemám ráda. Vše má mít logické posloupnosti a nějaký progress a ne vše honit na poslední chvíli lusknutím prstu.

Nejhorší na celé té knize ale bylo to, že se to vážně četlo úplně samo a kniha mi neskutečně rychle utekla a musím se přiznat, že jsem se u ní i celkem dost pobavila a zasmála. Bohužel jsem však čekala od autorky diametrálně odlišné dílo a v celkovém důsledku hodnotím knihu jako opravdu jen takovou blbůstku na oddych. Na relax dobré, ale žádné závratné čtení nečekejte.

3 05.10.2023

Tato jedna z nejočekávanějších knih roku si mě ihned získala svou boží a jedinečnou obálkou. Bohužel jsem po knize sáhla v ne úplně šťastný okamžik své rozjeté čtecí krize, navíc to pro mě byl skok, žánrově jsem si nevybalancovala čtecí žánry, a tak byl skok do Beladony pro mě celkem nárazem. Chvíli mi též trvalo, než jsem se adaptovala na autorčin styl psaní a prala jsem se i s tím, abych se začetla.

Ale čtěte dál! Adalyn Grace totiž přichází s naprosto jedinečným a temným příběhem, který nejde vymezit pouhým zařazením do jednoho žánru. Jde o historický román z 19. století protkaný fantasy, hororem, napětím, duchařinou a je okořeněn detektivní vložkou. Navíc má tato kniha ten správný gotický a ponurý nádech, který jsem si zejména jako podzimní čtení nesmírně užila. Autorka mi naservírovala jeden z nejlepších příběhů o smrtce, který jsem kdy měla možnost si přečíst. Smrťáka jsem si zde zamilovala na první dobrou a okamžitě mu propadla a zejména od poloviny knihy dál jsem se od čtení nemohla odtrhnout a hltala jsem každé slovo.

Byť se některá má podezření ukázala být správná, i já jsem dostala svou notnou dávku překvapení a staly se tam věci, které jsem ani já nečekala, za což tleskám.

Jedna jediná věc mě v knize ale vytáčela a naskakovala mi z ní už trošku žíla na čele a to byla ta neustále omílaná pitomá příručka pro etiketu. Opravdu jsem si připadala jak v Bridgertonových říznutých hororem a gotickou vsuvkou, aneb Deník slečny Willy everywhere.
Byla jsem rozhodnutá, že Foxglove nepotřebuji hned, nebudu ale lhát po dočtení mě dost svrbí ruka kliknout ho do košíku a už teď se totálně těším na pokračování příběhu! Vám ho všemi deseti doporučuji, je to naprosto boží a miluju to, jen si na to vytvořte tu správnou náladu. Navíc ta ořízka, kterou Yoli vytvořilo? Skvost!

4,7/5 za drobnosti

3 17.09.2023

Příběh Brenny a Rye byl dlouho očekávaným pokračováním série VIP od Kristen Callihan. Já se na tuhle dvojici opravdu těšila, protože jejich špičkování a nevraživost mě v předchozích dílech zaujala. Dlouho jsem se Přiznáním prokousávala, protože mi to moc ze začátku nesedlo. Tajemství, proč to mezi nimi bylo, jak to bylo bylo celkem překvapivé a Brennu jsem v tomto ohledu chápala. Rye byl také zlatíčko. Moc jsem si ho oblíbila, ale na druhou stranu od drsného rockera navíc jeho dřevorubeckého vzezření jsem od něj čekala malinko asi trošku víc a ne takového "medvídka". Ale jinak jako mužská postava byl super. Brenna mi přišla také fajn, vzhledem k tomu, v čem vyrůstala, se nedivím její emoční apatii a stylu, jakým se s nečekanými city snažila vypořádat. Co mi, ale na téhle knize opravdu vadilo bylo zpracování pikantních scén. To prostě jedno velké NE! Jednak jsou věci, které by se do češtiny za mě prostě překládat neměly, prostě ne, nikdy...a jednou takovou je věta "Who´s your daddy" nebo "daddy" obecně...čeština pro to prostě nemá takové využití a působí to spíš mega úchylně než smyslně, takže ne taťku fakt ne. A celkově prostě v dnešní době u takovýchto autorů prostě nechci u rockera číst jak jí hněte prsa jako když zadělává na vdolky, nebo nechci číst, jaké má hebké kopečky a krásky. V tu ránu jsem se ze zázemí světové rockové kapely tryskem přesunula do nějakého filmu Rosamunde Pilcher, které sledovala moje babička. Za to strhnu hodnocení dolů. Byť se mi příběh mezi hlavními hrdiny v celku líbil, tohle mi dojem z knihy velmi pokazilo a nesedělo mi to ani do té série. Pro mě tedy zatím zůstává na vrcholu hodnocení Manažer.

3 17.03.2023

Oh můj Candybože! Konečně jsem tuto knihu po pár dnech rozdýchala. Habibi byl super, ale Candy? Wow! Tuto knihu jsem dočetla kolem půlnoci a totálně mě přejela jako parní válec. Děj se opět odehrává v prostředí klubu LocalX. Candy se totiž stal jeho novým majitelem, ku jeho nespokojenosti, však není jediným vlastníkem. Částečný podíl klubu za záhadných okolností získala také Virginia. Co začíná jako příběh enemies to lovers, divoce pokračuje v řádnou jízdu plnou záhad, intrik a tajemství, která vyplouvají jedno za druhým na povrch. Protnou se tak cesty dvou zlomených a nedůvěřivých duší, které chtě nechtě pomalu odkládají svou ostražitost aniž by si to někdo z nich uvědomoval. Candy je sebevědomý zmetek, který si je vědom svých kvalit a jde si tvrdě za svým, ostatně přesně pro tu danou záležitost se tu ocitl. Naopak Virginia ponaučena svou minulostí tasí drápky a nemá sebemenší problém usadit nepatřičné osoby tam, kam patří, a to doslova. Na celé této sérii je skvělé, že to nejsou jen jména a příběh na papíře, ale každá jedna kniha má svou hlubší myšlenku. Důležitost rovnoprávnosti pohlaví, síla pochopení a uvědomění si, že rodina není jen o krvi, to vše a navíc notnou dávku tajemna, erotiky a humoru vám Candy naservíruje na podnose (nebo na obnažené hrudi? ). Za mě je Candy zcela jistě mustread záležitost! Ale varuji vás, že na závěr knihy si připravte antidepresiva, lahev něčeho tvrdšího nebo zásobu sladkého! Jako ten konec, proboha! Mám asi tak dva miliony otázek a potřebuju na ně znát odpověď ideálně hned protože včera bylo pozdě! A abych nezapomněla koho bych profackovala v tomto příběhu? Jednoznačně Poison a Melody.

3 02.02.2023

Děkuji Danielle Lori za to, že umí tak skvěle psát a že se pustila do tohoto světa. Nechápu, že jsem kolem Sladké nevědomosti tak dlouho našlapovala. Je to naprosto boží kniha a za mě rozhodně jedna z nejlepších erotických romancí z mafiánského prostředí, které jsem dosud četla. A že já jsem rozmlsaná co v tomto žánru... Danielle a její styl psaní si mě ihned získaly. To prostředí je zpracované na jedničku! Někdo to považuje za slow burn, já si zase myslím, že i když tam hlavní hrdinové spolu neskotačili hned od prvních stran, jejich chemie byla neskutečná a jiskřilo to tak, že nám málem chytnul barák. Nico si má brát její sestru, avšak od samotného začátku touží po Eleně. Tohle se mi na knize moc líbilo. To, že si hlavní hrdina hned od začátku uvědomil, že je z ní "v háji", žádné popírání půl knihy. Navíc v knize bylo super celé to prostředí italské komunity Cosa Nostry, atypičnost hlavních hrdinů (po dlouhé době žádná modrooká blondýnka a muž s ocelovýma či modrýma očima), ale hezky snědé taliánské typy. Moc se mi líbilo použití různých citátů na počátku každé kapitoly a využití italských slovíček a spojení pro zpestření kapitol. Obálka je zase něco nového a krásně ke knize sedí, za mě další palec nahoru. Nico byl jedním slovem boží, prostě skvělý. ,,Sáhni na ni a zabiju tě." Já prostě tyhle typy žeru a přidávám ho na svůj seznam MUSTHAVE mezi mé další knižní CRUSH (manžel mi promine :D). Elena byla taky skvělá, ale přiznám se, že za její chování trochu strhnu hodnocení dolů, za její komunikační šum, který za mě zbytečně vytvořil nejedno drama. Na druhou stranu se u mě vyšvihla scénou s Isabellou. :) Vím, že se v knize musí něco "podělat", ale přiznám se, že jsem spíš čekala třeba únos hlavní hrdinky nebo tak. Celkově kniha byla prostě skvělá a neskutečně mě čtenářsky nakopla. Určitě poputuje do knihovny i v tištěné verzi a vám ji také doporučuji!

3 18.12.2022

Třetí díl ze série byl pro mě největší oříšek. Prvních cca 30 kapitol bych shrnula do maximálně 3. Tahle kniha mě hodila celkem do čtecí deprese a musela jsem se opravdu hodně přemlouvat do toho, abych v jejím čtení pokračovala, což jsem zrovna u této autorky absolutně nečekala, tuhle sérii miluju. Naštěstí to rozsekla kapitola 32. Pak už se tam konečně začalo něco kloudného dít a nebyly to jen tisíce úvah, pocitů a myšlenkových pochodů. Další co mi vadilo, bylo neustálé opakování rádoby vtípků z předešlých dílů (bodání Casteela a vyrejpávání do toho, že má Poppy otázky). Upřímně řečeno se nedivím, že měla tolik otázek když zjistíte, že téměř nikdo tam není tím, za koho je měla, ani ona sama ne. Další věc co mi úplně dvakrát nesedí je v mých očích tlačení trojky do tohoto děje. Myslím, že by si vystačili se svým magickým poutem i s Casteelem a nemusí jim u všeho včetně styku přicmrndávat Kieran. A Casteel? O něm nevím co si úplně myslet v této knize. Jednou je mega majetnický alfasamec, jindy mu nevadí společnost a ještě popichuje? Navíc mi místy přišel jak nevybouřený puberťák s tím neustálým vyrejpáváním ohledně deníku slečny Willy. Naštěstí to v mých očích neskutečně zachránily poslední kapitoly. Byť jsem některé věci očekávala, musím říct, že vývoj děje překvapil i mě a závěr jsem si nesmírně užívala. Poppy získala neskutečné koule a v mých očích velmi stoupla! Moc se těším na další díl a pevně doufám, že nebude mít tak krkolomný nájezd, jako Koruna z kostí a zlata. P.S.: Poppy může být ráda, že neštěká, protože to tenkrát musel být solidní mejdan, když jsem tak četla její původ a kdo kde a s kým :))

3 28.11.2022