Rod země a krve

Strašně dlouho jsem knihu odkládala protože mi bylo řečeno, že je dlouhá a nudná… dokopala jsem se k ní když jsem jinou knihu neměla a pane bože. Bavilo mě to od začátku do konce a Bryce se mi neskutečně líbila. Brečela jsem u ní 2x. Prožila jsem si plno emocí a za 4 dny jsem ji zvládla celou.
Zatím moje nejoblíbenější od sarrah

Ďalšia úžasná séria od Sarah

Svět, který autorka vytvořila je tak komplexní, že by se dal použít jako náhradní učebnice, zeměpisu, biologie, historie a možná i religionistiky. A všechny ty frakce, rady a magie? Perfektní... dokud se nepokoušíte je někomu vysvětlit...
SJM tu opět předvádí svůj oblíbený koníček: nechat Vás zamilovat se do postav, nabídnout Vám chvilku klidu a pak ten klid způsobně zabalit, polít benzínem a zapálit...
Postavy jsou tak charismatické, dramatické a emocionálně likvidační, že Vás budou pronásledovat ještě po dočtení celé série...
Pokud chcete velké emoce, velký svět, velké drama a velkou knihu (doslova - počet stran je vražedný)... Série půlnoční město je přesně to, co hledáte...

Ačkoliv jsem se této knihy trochu obávala, a to jak kvůli počtu stran, tak skutečnosti, že tentokrát se autorka pustila do urban fantasy, tak jsem byla velice mile překvapená.
Po úvodním seznámí s prostředím a postavami se dej rychle rozjíždí a já se již nemohla odtrhnout a vůbec mi nevadil počet stran, přestože se tam často nic moc zásadního neděje.
Knihu hodnotím tedy kladně, líbilo se mi prostředí i postavy, ačkoliv jo, Maas má tendenci vytvářet hlavní ženské postavy, které jsou samozřejmě ty nejlepší, nejsilnější žijící bytosti pod sluncem, ale zas tak mi to tady nevadilo, asi už jsem si po těch všech jejích knihách na to zvykla.
Jsem zvědavá na další díl.

(SPOILER) Toto bola absolútne normálna kniha, nič viac a nič menej. Taktiež som sa do nej pustil po jemnom urgovaní mojej drahej so slovami, že toto sa mi oproti Dvorom bude určite páčiť viac a mala absolútnu pravdu.

Je to kniha s obrovským potenciálom, ktorá však zápasí sama so sebou. Svet a prepojenie technológie s mágiou pôsobia sviežo (aj keď pre nás starých Shadowrunnerov je to len na úškrn), no absolútne predvídateľné vývojové línie postáv a opakujúce sa motívy jej dodávajú pocit známej Ponziho schémy. A hlavne tie postavy, každý musí byť pomaly poloboh, každý musí vedieť spasiť svet a samozrejme každý je dedič v nejakom veľkolepom pompéznom rode. Nie je tam absolútne nikto vyslovene normálny a nikto samozrejme nemá žiadnu slabinu (až na fantasy plyšáky).

Ak sa niekto sťažuje, že je dej pomalý alebo že je strašne opisný, odporúčam na skúšku Malazskú knihu padlých. Škoda je, že sa viac než väčšinu času doslova nič nedeje. A wolrdbuilding je skvelý, ale je ho málo a niektoré veci potom až nedávajú zmysel.

Aj tak je to zatiaľ najlepšie SJM dielo, ktoré som čítal a opäť raz je absolútne jedno koľko tomu subjektívne dám, pretože objektívne hodnotenie kníh SJM od čitateľom neexistuje.

(SPOILER) Taaak, 800 stránek za mnou! Upřímně – do desáté kapitoly mě to vůbec nebavilo. Bylo tam hromada pojmů, jmen, měst a bylo to fakt těžké se tím prokousat. Ale pak přišel šok – smrt smečky s Danikou. Myslela jsem, že jako nejlepší kamarádka bude v příběhu až do konce, a ono nic. Tam to konečně začalo být zajímavé, jenže pak to skočilo o dva roky dopředu.

Bryce se potkala se sexy Huntem, s nímž měla vyšetřit Danikinu smrt a nové podobné vraždy. Kdo za tím nakonec stál, mě upřímně nepřekvapil – čekala jsem, že mocný archanděl bude chtít ještě větší moc. Ale když to ke konci hodili na Daniku, že to všechno měla udělat ona, úplně mi to zlomilo srdce. Byla jsem fakt naštvaná! Naštěstí se to pak vysvětlilo – Danika ve skutečnosti všechno pečlivě naplánovala. To, že schovala ukradený roh do Bryce, bylo geniální.

Konec mě úplně rozsekal – zrada Hunta mě dost bolela, ale naštěstí se všechno vyřešilo. Danika byla skvělá kamarádka a celkově to mělo silné finále.

Závěr knihy byl nabitý šokujícími událostmi, emocemi a odhalenými informacemi, které perfektně uzavřely celý příběh

(SPOILER) Horská dráha emocí. Kniha je dobrá ač náročnější na čtení, hlavně ze začátku než to člověka pohltí.. navíc je opravdu šílené dlouhá. Jsem zvědavá na pokračování.

Co mě fakt mrzí, že nakonec zabili i tu jiskru Daniky… to už bylo za mě moc a zbytečný.
A moc mě bavila chemie Connora a Bryce dokonce víc než její a Huntova. Těšila jsem se na ten vývoj a i její špiclování s Danikou na které jsem se těšila, tak bohužel logicky pak nebylo..

Líbilo se mi to. Pro začátek tedy napíšu, že nevím proč je tato série zařazena mezi knihy pro dospělé po tom co jsme četli v "Nestě". Zajímalo by mne, kde je hranice podle které knihkupci knihy řadí. No, ale.... Autorka zde používá trochu jený způsob vyjadřování a hlavně nabízí jinou dynamiku příběhu. Začíst se je složitější, neboť nám nejdříve předkládá mnoho popisných a vysvětlujících faktů. Tento svět je více podobný našemu a to včetně různých technologií. Zároveň v něm žijí různé bájné bytosti se svými specifiky. Hlavní hrdinkou je mladá inteligentní žena, která se schovává za maskou naivní prostořeké husičky. Čtenář má však vhled do jejích pocitů a tak víme, že tomu tak úplně není. Po táhlém začátku se příběh začne rozbíhat a i linka okolo záhady začíná mít obrys. Vztah hlavních hrdinů je realistický a já chvilku fandila jednomu a pak zase druhému. Hodně dobré jsou však vedlejší postavy. Je jich mnoho a jejich rozvíjející se příběhy lákají někdy víc než hlavní linie vyprávění. Závěr, kdy již celkem tušíme jak se věci mají a i o Bryce víme víc, je jako vždy u Maasové gradovaný a posunovaný po detailech. Zde se mi opravdu líbil....

Tak jsem se konečně odhodlala k přečtení první knihy z poslední série od Maasové, kterou jsem zatím nečetla. Upřímně jsem se bála toho, že to nebude tak dobré jako Dvory a Skleněný trůn. Ale víte co? Bála jsem se zbytečně.
Kniha je jiná, než fantasy, co jsem doposud četla. Jsou tam moderní technologie jako telefony, kamery, vysavače a další. Osobně bych to však neoznačila za urban fantasy, protože svět, ve kterém se to odehrává je až moc fantasy na to, aby to byl náš svět. Musím však říct, že se mi to líbilo. A to hodně.
Co se postav týče, Bryce byla typická Maasovská hrdinka, vycvičená bojovnice s obrovskou magickou mocí a vysokou inteligencí, které okolí hází klacky pod nohy. Já mám však docela tento typ hrdinek v oblibě, takže mi to nevadilo.
Podobně je na tom Hunt. Prostě vysoký nabušený týpek, postrach všech okolo, velice mocný a taky ne úplně poslušný. S Bryce však měli mezi sebou skvělou chemii, která je opravdu slooooooow burn. Napsané je to však tak dobře, že si užijete každou stránku.
Za největší poklad knihy však považuji vedlejší postavy. Každá v příběhu měla svůj úděl, svoji osobnost a společně tvořili pestrou paletu osobností.
Příběh jako takový, je poměrně dlouhý, ale čte se fakt dobře. Nemám pocit, že bych se u některých částí nudila či je chtěla přeskočit.
Suma sumárum, pokud se vám líbili knihy od Maasové, či pokud chcete zkusit fantasy v netradičním prostředí, toto je pro vás ta správná volba.

Dlouho jsem se na tuto knihu chystala... a bohužel přišlo velké zklamání... Nemám ráda detektivky a tato kniha byla do 600. stránky fantasy detektivka, kdy rozhovory a různé jen přemísťování lidí a vyšetřování pro mě bylo dost nezáživné. Příliš se to táhlo, tuto knihu bych okleštila na 300 stran, zbytečných 800. Posledních 150 skvělé, kdy jsem si i pobrečela a konečně mě to vtáhlo. Bohužel nechápu, proč je tato kniha tak chválená, od teď už nebudu dávat na hodnocení, protože mě chytla při čtení tolika zbytečných stran čtenářská krize.

Toto jsem nečekala! Upřímně jsem se bála, že Město nebude dosahovat takových kvalit jako Trůn nebo Dvory....že mě to nechytne tolik za srdíčko. Ale opak byl pravdou! Bylo to skvělé. Propracovanost místa, detektivní zápletka, napínavost a další! Bryce mi přirostla k srdci asi nejvíce ze všech hrdinek z Maasverse. Je asi jako jediná, která mi neleze na nervy a má dospělé a docela i rozumné názory. Hunt byl skvělost sama a kooperace a soužití těch dvou byla radost jen pohledět. Všechno u nich bylo tak přirozené, jasné a reálné.
Ačkoliv ma kniha skoro 800 stránek, přišlo mi jako kdyby mela jen 200 stran...moc jsem si to užívala a jak známé Maasovou, posledních 150 stran byl jeden šok za druhým a emocionální nálož.

Doporučuji, doporučuji, doporučuji.

Rod země a krve pro mě začal pomalu – autorka na mě v úvodu chrlila tolik informací, že jsem se v nich musela nejdřív zorientovat. Ale jakmile jsem se do příběhu dostala, bylo jasné, že tohle bude jízda.

Přestože dávám přednost ich-formě, a tady je použitá er-forma, zvykla jsem si a nakonec mi to ani nevadilo.

Co mě na knize nejvíc bavilo, byl fascinující svět. Sarah J. Maas vytvořila prostředí, kde se magie prolíná s moderními technologiemi – a i když jsem na začátku váhala, jestli to bude fungovat, fungovalo to skvěle. Dokáže to vyvolat tak živé představy, že máte pocit, jako byste se tam opravdu ocitli.

Tempo knihy je pomalejší, ale to má svou výhodu – dostáváme opravdu všechno, co k tomu světu i příběhu potřebujeme. Člověk prostě musí chvíli vydržet a číst dál, než se naplno ponoří, ale jakmile se to stane, už se mu z příběhu nechce odejít.

Miluju knihy, které mají přes 400 stran – vydrží déle a nechají mě zůstat ve světě, který si oblíbím. Tady to fungovalo dokonale: promyšlené detaily, zajímavá zápletka a postavy, které si snadno získají srdce.

Kdo četl sérii Dvorů, ten ví, že jen tak něco ji nepřekoná. V tomhle případě jsem přesvědčena, že ani tato série. Je to úplně jiný svět, jiné fungování, jiné postavy. V podstatě takový mix nadpřirozena a moderního světa. Autorka ukazuje, že umí mít smysl jak pro detailní popisy, tak pro napětí i natahování scén. Je pravda, že kniha je dlouhá a na můj vkus až moc. Jsou pasáže, které bych nejradši přeskočila, ale byly i části, které jsem nadšeně hltala. Na druhou stranu vcelku hodnotím knihu kladně a pouštím se s radostí i do dalšího dílu. Jen nezoufejte, pokud jste ze začátku zklamaní z tolika popisů a množství postav a celkově nastavení a fungování světa. Je toho hodně a časem se do toho dostanete:)

Sarah ma zas úplne dostala už ked sa čitateľ zorientuje je to krásny zážitok

S. J. Maas me zas dostala. Prvni a druha cast je docela tezke prelouskat… hodne postav a tak nejak dej plyne ale nevime co a jak. Treti cast knihy uz zacina bytvypjata a od cca 75 kapitoly je to emocionální masakr. Ja jsem chvilemi brecela, byla vykolejena, nastvana, uchvacena a vsechno mozny. Musela jsem so davat prestavky i v kapitolach abych to zvladla. A podle mne je presne tohle to, co se od knih od Maas ceka. A ty epicke vrazdy…. Sup na dalsi dil!

Upřímně první asi třetinu knihy jsem četla tak spíš z nouze na chalupě a vůbec jsem nevěřila,že bych se někxy mohla zorientovat v postavách,rodech a všech informacích. Byla jsem si jistá,že další díly už louskat nechci. V druhé třetině jsem četla svižněji a opravdu mě kniha začala zajímat. A tu poslední jsem doslova zhltla až mi bylo líto,že je konec a už teď vím,že se ráda pustím do dalšího dílu. To jsem nečekala :D
Jinak nejsem moc fanoušek sexuálních a eroto knih které dnes tak letí ale ty erotické pasáže naštěstí nebyly až tak přehnané. Klidně bych se ale obešla bez nich.

Hned na začátku si neodpustím výtku k českému překladu... Tolik chyb ve větách, ať už proházená slova ve větách, nebo zbytečné chybičky v textu (Bryce řekl..., Ruhn řekla..., a pod.) jsem už dlouho v žádné knize neobjevila. A teď, když jsem upustila páru.....

Příběh mě opravdu mile překvapil. Nečekala jsem, že mi fantasy svět a moderní technologie tak hezky zapadnou do sebe.
Samotné vyšetřování vražd a věcí s tím spojených mě neskutečně bavilo. Chemie mezi hlavními postavami podle mě funguje skvěle. Chvíli mi trvalo než jsem si oblíbila hlavní hrdinku, na druhou stranu, jiné postavy bych od začátku označila za nenáviděníhodné.
Trochu mě mrzí, že Bryce se na konci knížky stala ,,Deus ex machinou" a to mi celý příběh trochu zbytečně zjednodušilo.
I tak jsem si čtení téhle knihy užila a těším se na pokračování.

Autorka má rozhodně vyprávěcí dar pro téma osudovosti. Špatná zpráva je, že se kniha prvních 200 stran Tak. Strašně. Táááhne.

Jestli chcete, klidně přeskočte první část. Já jsem to tak udělala a asi mě to nějak nepoznamelo.

Taky se připravte, že nikde nejsou jednotné vysvětlivky pro poměrně složitou politickou a rasovou situaci daného světa. Budete to dostávat po kapkách a ještě ke konci knihy v tom trochu plavat.

Na druhou stranu, konec je fakt mrtě super a příběh vlastně není nijak zvlášť otevřený, takže pokud nebudete chtít pokračovat v dalších tlusto knihách, nemusíte.

Jo a skončí to samozřejmě dobře.

(SPOILER) Méně je více. Asi takhle bych popsala tuto knihu. Je, to bichle což už při čtení není pohodlné, ale kdyby to stálo, za to člověk to přehlédne. Mix moderní naší doby a fantasy v tomto podání mi nesedl. Byla to taková slátanina jako kdyby autorka nevěděla kdy přestat. Kdyby byla, kniha o 400 stran chudší vůbec by to nevadilo, a nic podstatného by vlastně nezmizelo. Nemohla jsem se začíst kolikrát se vyznat v tom kde, co jak a kdo to sakra vůbec je. Neočekávám hrdinku nedotknutou pannu ale tohle? Asi jsem, konzerva nevadí, když mi hrdinka leze, na nervy nebo s ní nesouhlasím, ale tady bych si ani kolo neopřela. To že jsem u čtení 3x usla vypovídá jak, moc nezáživné to bylo. Autorku mám ráda a doufám že, další počin bude v jejím stylu tohle za mě fakt ne.