Rod země a krve

2 dnes

S.Mass je moje oblíbená spisovatelka, ale k téhle knížce jsem se dostala teprve teď. Ani nevím proč. A jsem ráda, že jsem to udělala! Je to sice docela bichle a začátek mi přišlo, že se trochu vleče, ale ten příběh je pecka! Líbí se mi, jak se vztahy mezi hrdiny odhalují postupně s dalšími kapitolami.

2 30. dubna

Když jsem viděla tuhle bibličku, trošku jsem se zděsila. Na druhou stranu, od Mass mi nikdy dlouhé knihy nevadí, vždy jsem si to spíš užívala, být v jejich světech dýl. U této knížky to tak bohužel nebylo. Opravdu by knize neuškodilo, kdyby se proškrtala. K prvnímu zvratu se dostane po 100 stránkách, k dalšímu snad až za dalších 200. Místy jsem příběh dokonce i přestala vnímat. Co mě ale dokonale vytáčelo, bylo neustálé opakování informací. Jako kdyby si Mass myslela, že po 2 kapitolách zapomene podstatnou věc o hlavních postavách.
Konec ovšem knihu vytáhl. Příběh nabral spád, bylo jedno odhalení za druhým a valnou část z toho jsem opravdu nečekala, dokonce mě i pár scén ke konci chytlo za srdce. Ne jednou jsem měla slzy v očích.
A jak je u této autorky zvykem, hlavní hrdinka není tak obyčejná, jak se zdá.
Kniha má ovšem pořád své kouzlo a nemůžu se rozhodnout, jak ji hodnotit, na plný počet to ovšem kvůli vycpávkám není.

3 20. dubna

Tak takhle hezky napsanou knihu jsem dlouho nečetla!
Maasová je skvěla, dvory byly také hezky napsané, ale rod země a krve napsala s takovou lehkostí. Nádherné popisování dějů a postav, nebylo to ,,otravné" jako v jiných knihách, kdy mě zdlouhavé popisování nebaví, ale tuhle knihu jsem jen hltala a hltala. Nevadil mi ani přechod mezi postavami, prostě všechno na sebe tak krásně navazuje.
Vztahy postav se vyvíjejí krásně postupně.
Nadšení z toho, že si člověk myslí, že teď ví, co se přesně stane a ono je to úplně jinak.
Jdu se hned vrhnout na druhý díl.

4 24. března

To je taková slast číst Maasovou. Je jedno jestli poprvé, kdy Vás příběh vždy ohromí nebo víckrát, kdy můžete sledovat perfektní detaily a provázanost, které postupně zapadají do mistrovského díla fantasy. Vždy jen dokáže, že je královnou svého žánru, když vše zakončí zaručeným grandiózním koncem.

3 20. března

Trochu jsem se bála, že po sérii Dvorů mě už nic od Maasové tak nezaujme, ale spletla jsem se. Dvory jsou sice stále na prvním místě, ale série Půlměsíční město je hned za nimi.
V tomhle příběhu nejsou na špičce pyramidy víl, i když Bryce je poloviční víla a vzhledem k její minulosti a tomu, co dokáže, se misky vah asi nakloní jinam, ale andělé. A jedním z nich je padlý anděl, legionář, Umbra Mortis, Stín smrti - Athalar.

Poté, co Brycinu nejlepší kamarádku Danyku a celou její vlčí smečku vyvraždí démon, se Bryce ocitá v situaci, kdy se snaží na vše zapomenout, ale osud má jiné plány. A ty se po dvou letech od incidentu přihlásí o slovo. Démon útočí znova, zanechává za sebou mnoho mrtvých, staré rány se otevírají, slzy a bolest se derou na povrch a Bryce je nucena pátrat spolu se zachmuřeným padlým andělem 33. legie po vrahovi své kamarádky.

Co se na první pohled může zdát jako jasná věc, se v průběhu příběhu několikrát změní a věřte mi, když řeknu, že o slzy, krev, hněv, přátelství a vzrušujícím chtíčem - ano, Maasová má opravdu talent na erotické scény - nebude nouze

4 19. března

(+ SPOILER) Oukeeeeeej. Tak jako já se totálně, úplně a absolutně zamilovala. S Maasovou mám dost komplikovaný vztah, protože jsem asi jedna z mála, která nepropadla Skleněnému trůnu. Zkusila jsem ho, ale odložila prostě, mě to nevtáhlo. I u téhle knihy to bylo dost podobné, protože jsem jí nedala pořádnou šanci a taky ji po doslova pár stránkách odložila. Prostě nebylo to správné rozpoložení, konstelace hvězd, kdo ví...
Jak já jsem šťastná, že tentokrát jsem to prostě "překonala". Děkuju bohu, že autorka nezabředla do žádného milostného trojúhelníku a že Ruhn je její bratr, protože kdybych si měla vybrat mezi jedním nebo druhým. Do Helu to teda ne! Zbožňuju je oba, totálně. Dostala jsem skvělou jízdu, která jede jako na dělové kouli, spoustu skvělých vedlejších postav (namátkou královna čarodějnic nebo Tharion či naprosto dokonalý Syrinx), spoustu emocí (těžkých emocí), ale dlouho jsem si to tak neužila jako s touhle knihou. Čtivé, zábavné, napínavé. Prostě dokonalé.
Původně jsem měla knihu půjčenou z knihovny, protože jsem prostě nevěřila, že se do ní natolik začtu a nedopadne to jako předtím. No, už ji mám objednanou do své knihovny a myslím, že to je ten největší důkaz toho, jak skvělá byla. ;)

5 02. března

Maasová ty mi dáváš. Knihu jsem odkládala, neb svět,kde se protíná fantasy s modernou moc nemusím,ale omyl, totálně jsem tomu propadla. Opět bombastický závěr,kde jsem nestíhala dýchat. Prostě Maasová jak má být. Pro její čtenáře nutno přečíst.