Lenka.Vílka komentáře u knih

Snové písně bych brala jako obyčejnou žďímačku peněz, ale ze sobeckých důvodu nemohu. Ano, dost povídek je i někde jinde. A já některé z nich už četla. Jenže třeba ke sbírce Písečníci a Písním mrtvých se nedostanu, takže sem se Snovými písněmi.

Víc o jednotlivých povídkách u jednotlivých povídek.

Do hodnocení nejsou zahrnuty povídky, které jsem četla už v jiných sbírkách. Čili: hodnocení je matematický průměr povídek, které jsem ve sbírce četla poprvé. Plus automaticky jedna navíc kvůli stavbě knihy (tentokrát výjimka, protože v případě Snových písní nejde hodnotit jenom povídky). Ale nebudu lhát. Na Mlha padá k ránu, Píseň pro Lyu a Ledového draka, jsem se na opětovné čtení těšila. Moc. Jednu povídku jsem ale nehodnotila, protože jsem jí nepochopila: Nezapomenutelná melodie.

Kniha je rozdělena na pět částí.
(Čtyřbarevný fanouš, Nestydatý profík, Světlo vzdálených hvězd, Dědicové Želvího hradu, Hybridi a hrůzy.)
Před každou částí má autor trochu času pro trochu slova. Mě to přišlo milý. Protože v ten moment vám dojde, že je to možná trochu víc osobní, než jenom pár povídek zase v další knize, než jinde, kde byly předtím.

Takže ono rozdělení a jeho obsah je vždy v kontextu doby, kdy to napsal, takže to dává dílu plusové body. A vážně se na něj může někdo zlobit, že je ta povídka slabší? Když se přizná k tomu, že to byla první, kterou napsal? Čtete povídky zasazené do kontextu, jak šel Martinův život a spisovatelsky se rozvíjel. Takže se toho vlastně dost dozvíte i o jeho životě. Taková hodně originálním způsobem pojatá autobiografie, řekla bych. A jak jsem psala k jeho jiné sbírce, "že v té době musel mít smutný období", on to tady v té knize píše. Hele, já to řeknu na plnou hubu. Tohle si přečtěte! Dozvíte se fakt hodně věcí.

("Ano, je to smutné, ale zatímco všichni moji kamarádi byli na Floridě a chlastali pivo s holkami v bikinách někde na plážích u Fort Lauderdale, já trčel doma v Bayonne a psal jsem."...ha! Ale kam to dotáhl von a kam voni!)

Jo, a taky moc hezký ilustrace.

PS: neskutečně mě pobavily první dva odstavce čtvrté části. Jak ale hezky Martin popsal své čtenáře, že jo? :D

PS2: Netopýři=Nightflyers

13 20.05.2019

Tak tohle byla KNIHA. On ten příběh byl sám o sobě moc dobrý, ale jak to bylo napsané a jak byla propletená minulost s přítomností, knihu zvedlo na další level. Protože začátek je psaný lehčeji, párkrát jsem se i zasmála, aby potom autorka přitlačila a prozradila, co se tehdy přesně stalo. A jak to Sisi změnilo a jak se dostala tam, kde je.

Celá kniha je psána krásným stylem a celé ty košaté popisy věcí a přirovnání byly mnohem děsivější, než kdyby autorka napsala: "A stalo se tohle a potom tamto."

Rozhodně si přečtu další knihy autorky, protože Houbařka ve mě vyvovalala strašně moc emocí. Hlavně pocit zoufalství a zhnusení nad tím, co jsou lidé schopní udělat a obětovat, aby na první pohled vypadali jako dokonalé typy před společností, která je formuje, protože úspěch se nedopouští a jakmile nesplňujete kolonky byť o milimetr nebo se snažíte ukázat, říct pravdu, je to tvrdě potrestáno. Nejste hned raději za svoji průměrnou rodinu, kde nikdo nic nedokázal, takže si nemáte co přehazovat a prostě se máte jenom rádi? Jenom tak? Protože jste rodina? Já teda jsem...

22 16.05.2019

John Blacksad je řízek, jak má v žánru být, a já si čtení jeho příběhu užívala, a byla spokojená. Víc u jednotlivých povídek.

12 16.05.2019

(Same Old War - Our Last Night)

Velká převelká škoda, že Síť je "díl bez kontextu k tomu dál". Protože u nás nevychází všechny ty ostatní série (což nádherně ukázala Válka velké trojky). Čili v tomhle díle jsou sešity, kterými končí VVT, které jsme už četli jinde, ale že by vyšlo pokračování? Ne. Proč? Začínám mít obavy, že o Zločineckém syndikátu se nedozvíme. Nějak se mi nezdá, že vyjde Forever Heroes, natož Forever Evil o syndikátu. Ach jo :(

Ale zpátky k Síti.

Začátek je klasika, která už byla napsaná na hodně místech. Liga pořádá nábor na nové členy. Takže to skončí, jak čekáte. Rubanice každého s každým. A potom cvak dějí se věci. Další cvak a hele, dějí se zase věci. Naprosto chápu, že pro normálního českého čtenáře má kniha nulový přínos, ale se nedá nic dělat.

Hodnotila bych jinak mít v ruce všechny související knihy. Takže dnes je všechno o kresbě. Ještě dodám, že jsem se bavila, ale jenom na začátku knihy. Potom už ne.

Ale co dál? Nervózně koukám kolem a nevím. Škoda.

Takže ve výsledku jsem i přes to všechno moc ráda, že jsem Síť četla až po Válce velké trojky a po Americké lize spravedlnosti. Jinak bych knihu a Bbart proklínala mnohem víc!

Update: ani nevíte, jak se mi ulevilo, když jsem se dozvěděla, že pokračování vyjde. Obě zmiňované knihy! Jupí! Jupí! A ještě jednou jupí!

9 10.05.2019

(Hlavně se neutopit: Across The Ocean - Our Last Night)

Nechci tvrdit, že jsem se nebavila. To bych se neodvážila. Jenom jsme se nemohla zbavit dojmu, že je to nějak divně poskládané. Strašně dlouho (za mě zbytečně) se řeší Cheetah. A to jenom proto, aby...no spoiler..., protože podle názvu knihy je jasné, že tady se budou hodně řešit kamarádi Arhtura. Přesněji jeho bráška a to, že chce pokořit souš. Konečně dostal záminku, tak toho s radostí využil.

Kdo tedy získá nadvládu nad trůnem Atlantidy?
(Protože zjištění, kdo a proč to všechno spunktoval, je vážně smutné. Ale nepochopila jsem to s Cheetah. A s tím, co udělala, když se dostala, kam se dostala. Myslela jsem, že se tam tedy ON ještě zjeví, ale nic. Třeba příště?)

Tématem je ovšem zaručeno, že se člověk vynadívá.  Všechna ta voda, blesky, víry, vlny, stvůry, bylo to nádherný. A jelikož je zbytek ligy mimo hru, přijdou na pomoc ostatní (bohužel jenom minimálně na to, s jakou pompou je přivítali na scéně). Hlavně dvoustranné kresby jsou naprosto luxusní a slintnete si.

("Atlantida? Já myslel, že ta je vymyšlená."..."Vymyšlená?"..."Mad Hatter přece taky není ze světa divů, nebo jo?")

Fajn, možná zvítězila forma nad obsahem, ale s@&e pes! Já se ráda nechám koupit :) Trůn Atlantidy je skvělý akční komiks, u kterého se budete bavit.

PS: díky za tuhle sérii. Protože Aquaman není trubka!

13 10.05.2019

(Destroy All - Static-X)

Přečtěte si název a jste tam. Víte, co se bude dít. Ale nevíte jak. A že to jak bylo dobrý!

Ranaři něco kujou. A je jasný, že to bude něco víc. Protože úvodní past na Flashe byla hodně zajímavá. Teď už jenom jestli ustojí následky. Leonard je kujón a nedá Flashovi nic zadarmo. Takže nastane velká mela. Ustojí situaci?

Ale stejně mě víc zajímala ta druhá část příběhu. která má potenciálně hlubší následky než vypálený město Ranaři. Boomerang byl vtipnej a odvedl pozornost od toho dramatu, které vytvoří zjištěná tajemství. Že Wally zareaguje takhle mě nepřekvapilo. Co mě ale překvapilo, byla Iris. Ona si vážně myslí, že Barry je...? Wau!

Na pokračování se tedy těšit budete. Hodně. Ale nejdřív mezidíl crossoveru s Batmanem, takže to bude peklo v rámci čekání :(

Kresba krásná jako v předchozích dílech. Co na to dodat, že? Tady se dá barvičkově vyhrát a to kreslíři moc dobře ví. Za mě spokojenost.

10 08.05.2019

(Remember The Enemy - Ded)

Na tenhle díl jsem těšila. Anotace naprosto luxusní (stejně jako ostatní díly GA v sérii). Že je Oliver Queen mrtvý, jsme vyřešili minule. A vážně by mě zajímalo, kdy "vstane z mrtvých". Ale teď hraje prim Green Arrow a ten zažívá perné chvilky. Někdo na něj chce hodit vraždy, které vypadají jako kdyby je udělal on, ale to není pravda. Prostě dvě mouchy jednou ranou. Ale on to jen tak nenechává. Pro tenhle motiv mám slabost kdekoliv a kdykoliv. A v kombinaci slabosti pro Green Arrowa je tohle smrtící kombinace.

Nechci nějak spoilerovat. Ale pokud víte o co go s Green Arrowen a pokud víte, že "...znovu se představí jeden z nejznámějších arrowovských padouchů...", začnete si to už dopředu v hlavě filtrovat. Ale jo, byl super jako vždy ;)

(Ale šťournu si jako minule. Když záporák natáhne luk, tětivu má. Když vystřelí, tětiva asi zmizí do jiné dimenze. To se od minule nepoučili, nebo co?!)

Kresba je nádherná jako vždy. Jsem ráda, že hlavní tvůrce je stále stejný. Krásná kresba je pro mě důležitá (občas to prodá víc než příběh samotný). Ale tady je to dost o detailech. Třeba hned v prvním sešitu v lese. Prostě ty detaily. Už si stačí jenom představit vítr a vidíte, jak se hýbe každý lísteček.

Ale i s těmi ostatními kreslíři to šlo...kromě čtvrté části, kdy přijde na řadu Ferreyra. Ta byla dobrá. Jenom mi úplně neseděl styl, kterým je pojatá v rámci ostatního v knize (stejně jako jeho práce práce na předchozích dílech). Ale třeba dvojstrana s bouračkou byla na uslintnutí dobrá. Asi bych vnímala jinak, pokud bych četla po sešitech s přestávkou. Ale tam to zase sto násobně vynahradil obsah. Mluvím i o první strance v nemocnici. Je to klišé a my to všichni víme, ale stejně mám stejné reakce, když tohle říká hrdina. Jakýkoliv. Mám chuť ho obejmout, ty pucíku jeden, ale pokud nevyrazíš do noci, jednu ti ubalim :D

A opět, obálky jednotlivých sešitů v top kvalitě a 250% nadheře a dokonalosti.

11 07.05.2019

Měla jsem chuť na něco jednoduchého, protože vzduch kolem byl značně toxický. A jiná kniha na poličce nebyla. Pustila jsem si své oblíbené album a dala se do čtení. Co na tom, zítra mám volno. No, nakonec to dopadlo jinak. Poslechla jsem si jenom album, protože jsem po pár stránkách zjistila, že to nejde dohromady. Text knihy, který jsem držela v ruce značně pošpinil krásu textu toho, co jsem poslouchala. A potom jsem začala číst s vědomím, že tahle kniha bude průšvih. Nemýlila jsem se.

(Takže dnes žádná muzika, nechci plýtvat.)

První co zamrzí je obálka. Nemám tohle ráda. Kniha má být jako všechno jiného. Má mít originální obálku, podle které jí poznáte, pokud zapomenete název. Uvidíte obálku a pink, vzpomenete si na název knihy. No, tady si jenom řeknu, jak je obálka neoriginální, a budu proklínat banku fotek.

Obsah je takový celkem o ničem. Protože první co vás napadne (už po přečtení anotace), že za tou nenávistí je láska. Jenom se musíte knihou prokousat, aby jste to zjistili. Proto vás bude zajímat, co se tam musí všechno stát, aby po tom všem co udělal, dostal druhou šanci. V rámci děje jsem nepřišla na to, kdo z těch dvou je víc hloupější...

Protože vysvětlení všeho patří do kategorie shit happens, přestože nechci nic znevažovat. Není to pro mě dostatečný důvod pro všechno a reakci: "Jo, takhle, tak v tom případě je všechno ok." Proto za mě kniha nedává smysl. Protože zbytek je koláž situací, které jste četli už někde jinde. V lepších knihách, které smysl dávali víc. Kniha mě nedojala, ale byla jsem znechucená.

(Ale musím knize uznat jedno plus. Alespoň že Tatum má dobrý vkus na muziku. A ne trapné tuc, tuc, protože musí ukázat, jak je drsná. Čili, ani to byť na jednu hvězdu nestačí.)

A to, že je v podobných knihách Easy?, je urážka oné knihy. Nehledě na to, že ty dvě knihy spolu nemají nic společného. Snad jenom to, že tam je kluk/holka.

(Nepřišla jsem na to, zda je hlavní hrdina obyčejný hrdina nebo prostě klasický terminátor: My Hero - Foo Fighters)

Hodně rychle jsem pochopila, proč je kniha takový hit. Ve světě to je určitě klasická letadlová kniha. U nás by možná byla taky. Cesta Praha Brno je krátká. Proto hodně oceňuji, že Kalibr nově i nějaké tituly vydává současně jako paperbacky, přesto ne všechny. Co bohužel zůstalo, je ten debilní formát na výšku a papír, který z těch necelých čtyři sta stran dělá strašně těžkou knihu. Tím by jste někomu mohli už solidně ublížit. Ale nemůžu mít všechno, že jo? :)

Kniha není klasická detektivka. Hlavní hrdina Theo je normální chlap (relativně, pro potřeby děje, jinak by v knize nebyl), profesor na vysoké. Dívka, která byla jeho studentkou, je nalezená mrtvá, on si skoro ani nepamatuje, že jí kdy učil. Takže ze začátku tam není ani žádné tajemství, které by mohlo být odhaleno, které Theo na konci odhalí nebo Thea potopí. Takhle to na začátku působí. Zůstane to tak nebo nezůstane? Odpověď v knize.

Jenže potom se z Thea stane variace na Dívku v vlaku (ale tady nikdo nepije, jenom má problémy s emocema), protože mu na tom něco smrdí. Nevěří, že to má na svědomí medvěd (což čtenář anotace stejně ví, plus první kapitola) a pustí se tak nějak do vlastního vyšetřování. Protože je to všechno takové zajímavé a chce to prozkoumat. A prostor na to má, protože policie svého vraha už má. Nebo že by ten zamyšlený detektiv nebyl zase až takový trumbera? Odpověď v knize.

Je to spíš takový dobrodružně vzdělávací román o zajímavé věci. Protože...většina čtenářů stejně neví, zda ty technické věci a genetické věci sedí. A i kdyby neseděly, je to napsané poutavě a to stačí. U Marťana jsem taky neřešila, zda to má všechno autor správně (jak bych na to přišla, že jo? Zrovna já?!?!?!!), ale já jela na jeho vlně, kterou napsal dostatečně poutavě. Se Šelmou to bylo to stejné.

Nejsem si jistá, zda bych četla podruhé, ale na poprvé mě to vlastně bavilo. Je to něco jiného. Pointa všeho mi přišla uvěřitelná. Popis strohý, jak se teď převážně píše. A konce krátkých kapitol mi připomněly styl psaní Chrise Cartera. (Poslední věta je vždy odjištěný granát informací, ale nebouchne v první větě další kapitoly.)

Theo mi nijak zvlášť nepřirostl k srdci (to k dobrému hodnocení knihy nepotřebuju, jestli mám ráda hlavního hrdinu, tak pět. Jestli ne a je ještě k tomu vůl, tak odpad. Takhle nehodnotím.) Ale líbilo se mi jeho přemýšlení. Správnej divnej patron. Psáno v první osobě, ať se mu dostaneme pořádně do hlavy.

Obálka je ale nádherná. My holky jsme holt straky. Kdo knihu držel v ruce, ví, co tím myslím. To, co nejde vidět, pokud čtete eknihu.

Nehledejte za hodnocením nějaký chyták. Jasně, je to komerční tahák. Polovina lidí píše, že to bylo super a druhá že nudný průměr. Za mě kniha splnila to, co měla. Čas na trávě (s první polovinou knihy) utekl příjemně, četlo se mi dobře a začetla jsem se poměrně rychle. Tady fakt nejsou žádné dlouhé úvody. Do ničeho. Jasně, za rok si možná nevzpomenu, o čem kniha byla (dokud si nepřečtu tenhle komentář...proto se vždy tak rozepisuju), ale to, do háje, nevadí. Teď jsem si to užila. Ostatní jde stranou. Až budu toužit po hluboké sondě, mám na to jiné tituly. Ale dvojku asi přečtu.
(Ještě k hodnocení. Prostředek knihy se trochu táhl, ale dala bych tři, i kdyby se to netáhlo.)

Škoda toho, že hlavní hrdina furt ryl ksychtem do betonu a věčně ho někdo mlátil, ale on byl ok. Supermanovi to žeru, ale tady jsem měla problém....

("...dám vám na tu první dobu nějaké léky proti bolesti. Za pár dní uvidíme, jak se vám povede. A potom bych doporučila ibuprofen nebo pivo.")

(Taky jste si všimli, že poslední dobou knihy, které vycházejí u nás, a zároveň u našich slovenských bratrů, mají ve většině případů přesnější překladový název, který víc odpovídá tomu, o čem kniha je, právě v tom slovenském překladu?)

35 06.05.2019

(Z tohohle mě vždy chytnou chmury, podobně jako z celé sbírky: Invisible Wounds (Dark Bodies) - Fear Factory)

Hodnocení jednotlivých povídek u jednotlivých povídek. A tam je taky vždy komentář.

Jelikož je tohle o povídkách, ne o knize, do hodnocení jsem nezapočítala hodnocení povídek čtených jinde (Noční směna, Šroťák, Bojiště, Mrtví se někdy vracejí, Římsa, Nekuřáci, a.s., Poslední příčka žebříku, Na dobrou noc), tak se mi to zdá fér. Hodnocení mi vyšlo průměrem 3,6 zaokrouhlim to jako na kase v krámě.

Ještě dodám, že preferuji delší povídky. Tady je jich víc v průměru krátkých. Ale číst mě bavilo.

16 03.05.2019

(This Is Our War - Billy Talent)

Konečně jsme se dostali do vesmíru (jupí mi, to jsem si přála), protože popis toho všeho byl prostě super. A bavilo mě to číst. Přesto...nemohla jsem se zbavit dojmu, že čtu vlastně to stejné jako v první knize. Změna místa, ale furt to stejné. Ano, bavila jsem se, kulky svištěly, ale byla jsem něčím v knize překvapená? Ne. Škoda.

Tedy až na samotný Alláhův hněv. Po kterém se jmenuje celá kniha. Takže se tudíž opakuje koncept slepičky jako v prvním dílu. Než se tam dostaneme, stane se toho dost, a potom to celé vyřešení je takové až moc krátké.

Tak co, jdeme si po večerech kutit?!

Už minule jsem chtěla dát čtyři, ale překecala jsem se na pět. Dnes si čtyři okecám tím, že mi autor neměl sáhnout na Dawsonův svět. Něco se prostě neodpouští! Ale...text po tomhle velkém přešlapu byl prostě pecka. Jsem to ale dnes rozpolcená...

(Jinak odkazy na Buffy jsou v posledních letech strašně populární, taky jste si toho všimly?)

15 29.04.2019

(Cold Blood - Apocalyptica)

Začnete to číst a všechno je fajn. Teda vzhledem k situaci, kde se příběh odehrává, a v jakých podmínkách. Ten nápad je super. Takže máme super kulisy, dobrej a slušně napsanej příběh. Hrdinu, u kterého vám dojde poměrně brzo, že by jste vesmírem nemuseli letět vážně dlouho, než narazíte na někoho, kdo ho chce dostat. To se stává. Ale když má někdo kámoše, tak to jde. I když to znamená pustit se s jejich pomocí do sebevražedné mise. Ale motivace, proč do toho jít, je velká.

Takže jsem dostala přesně to, co jsem od knihy chtěla. Příběh, násilí, krev a kupec poctivý zábavy. Sice je to furt stejný scénář. Tedy: "Slepička chodí od čerta k ďáblu, aby kohoutkovi sehnala vodu. A nakonec jí sežene, ale mezitím se zaplete se všemi zvířátky z farmy, ale vodu nakonec sežene." To mi nevadí. Jenom trochu odpadne moment překvapení. Což autor vynahrazuje (naštěstí) jinými prďáckými věcmi. Jenom škoda, že na Zemi jsme byli tak dlouho. Nic proti Zemi, ale když je na výběr vesmír, vždycky jsem za směrem k vesmíru. Za což jsem chtěla dát o hvězdu méně, protože mě to stejným dílem mrzelo a štvalo. Ale pětce jsem prostě neodolala.

Závěrečná otázka přichází tedy tak nějak automaticky.

Vyšlo by někde jinde než v čechách bez toho, aby se kniha dostala na black list?
Stačil by někde jinde jenom pokus o vydání, aby se autor dostal na black list?

Až bolestně aktuální v době vydání i dnes. No, ale to je v pohodě. Stejně si myslím, že až nás ovládnou, jako první věc spálí všechny knihy, ať už jsou o čemkoliv. Takže to bude cajk, žádnej trest za knihu ;)

(No, snad se pod větou "upravené vydání" do jedné knihy, která letos vyšla, skrývá zároveň oprava překlepů.)

18 27.04.2019

(My Revenge - Bury Tomorrow)

Konečně si sérii užívám, jak asi bylo zamýšleno autory od začátku. Věci dávají v celku smysl a jsou komplexní. A z minulého dílu máme tušení, že v tomhle díle to bude stát za to. Ale nejdřív...

Oddíl si dává voraz. To v praxi znamená hodně. Boomerang vyrazí krotit divoké šelmy, ale nějak se mu nedaří. Harley by ráda lumpačila, ale opět to skončí u nepřesvědčivého balení Flaga. Deadshot se staví za dcerkou. Ale nejhůř je na tom Wallerová. Mrtvá, kulka, srdce. Kdo to mohl udělat? (Obvinění padne a má to své následky, které tady nevykecám.)

("Nejsme hrdinové. Nechodíme "zachraňovat svět". Ale pomsta? Pomsta je náš styl.")

Ono se to v podstatě rozdělí buď jednou možnou cestou (že je Wallerová fakt mrtvá). Nebo tou druhou možnou (že Wallerová není ve skutečnosti mrtvá). Takže prostě pecka.

Bonusová potěšila a pobavila stejně jako celá kniha. Slabších pět, ale ne čtyři.

16 24.04.2019

(The Truth - Good Charlotte)

Nebudu lhát. S knihou jsem měla problém jak se scénářem, tak s kresbou.

Příběh byl na mě moc rychlý. Po prvním díle pro mě nejspíš bude všechno asi moc rychlý, ale tohle byl mega rychlík. Naštěstí druhá polovina zpomalila a dostalo se mi klidu. Jinak bych hodnotila míň.

Kresba. Liam Sharp evidentně umí. Ale když nebyl na scéně on, celé to sklouzávalo někam, kde Wonder Wonan nechci vidět. Občas jsem měla pocit, že sleduju transvestitu, ne Wonder Woman.

Ale jinak ok. Známe "pravdu", tak snad se příště i někam posuneme. To bude fajn. Souběžně čtu sérii od Azzarella. Vždy to bylo vyrovnané, ale po třetí rebirthové WW Brian o fous vede.

13 24.04.2019

(Trust Yourself - Bob Dylan)

Anotace je strašně fajn, protože o těhle věcech vevnitř po podobných událostech, by se mluvit mělo. Jenže autorka to zabila zpracováním. Což jsem trochu tušila při pohledu na její předchozí knihy, ale kdo nic nezkusí, nic nezjistí, že...

Ale tady bohužel nebylo co zjišťovat. Autorka vzala vážnou věc a zneužila jí jako prostředek jakého si (snad) zajímavého způsobu, jak vznikne důvod, proč rozjet YA romanci. Navíc se snažila na poměrně malý prostor narvat i jiná témata, které jsou každé sami o sobě dost závažné, že neměla dost času a prostoru všechno dotáhnout. Takže toho dost nakousne, ale řešení není adekvátní. 

Je tady princezna, která kvůli traumatu skočí na škole, a přestoupí na jinou, kde potká kluka, který jí zachránil život, ale sám tedy není žádný svatoušek. Ale už nedělá co dřív, přesto zůstal bad boy. Protože on byl dealer. A tady to pro mě začal bejt problém. Já Johna neuvěřila. Jako čtenář jsem Johna autorce nesežrala. Ten kluk prodával věci, který nemá slušnej kluk prodávat, ale když uviděl zbraň a následky jejího použití, sesypal se. Co?! Jako takovej dealerskej gangsta? Autorka vytvořila teoreticky zajímavý charakter a nevěděla, co s ním dál. Nějak bych i uvěřila tomu přesunu vztahu "zachránil jsem ti život...jsme kamarádi...ukaž se mi nahej". To všechno je ok. Hezky napsané. Přestože se to všechno sune do kulis stejných jako všude jinde. Škola, věčně je někde mejdan, všichni mlčí, když mají mluvit a mluví, když mají mlčet. Tedy, jedna věc tam nebyla a to mi radost udělalo.

Jako v každé podobné knize, kde je příběh jenom o "těch dvou", jsou i kamarádi. Když jejich pasáže překročíte o nic nepřijdete. Přestože se stejně nemohu zbavit dojmu, že jsou v ději úplně zbyteční. Navíc mi přijde, že jsou v každé knize úplně stejné charaktery a dělají ty úplně stejné věci. Proč? Kdyby byla série, budou v dalším dílu, a autor přece nemůže všechno vykecat v jedné knize (?).

Taky bacha na celkovou anotaci a obálku. Anotace je přestřelená a skoro jako k jiné knize.
Obálka je naprosto nevhodná k textu.
Z toho, co jsem četla, nemám potřebu číst cokoliv dalšího od autorky. Bylo to dobře napsané, text rychle mizel, ale kniha nezanechala žádné emoce ani pocity.
A taky jsem nepochopila, proč byl v knize epilog. Poslední odstavec knihu uzavřel dokonale. Ale když knize nemáš epilog o čase potom, nemáš současnou knihu, co? Ať už je v něm cokoliv...(škoda, že ze čtení zmizela hravost a představivost...dřív si to čtenář domýšlel, ale teď? Nejraději bychom věděli, jakej byl princ o svatební noci, když celá léta nám stačilo: dali si pusu a žili šťastně až do smrti...)

14 23.04.2019

(The War Inside - Mushroomhead)

Dnes začnu jinak. Dnes začnu frflánim. Název knihy. Nejenom, že byl změněn z původního (zkáza/zhruba), ale mě takhle přijde debilní. A už jste četli název čtvrtého dílu? Bude tam Joker a Riddler. No, a tady je Bane. Já bych to nepřekládala. Nebo vymyslela nějakou slovní hříčku, tohle je prostě málo.

V podstatě na začátku bych opsala to, co napsal memphisz. Batmekáč byl dokonalej. A potom hned začne rubanice Batman/Bane, která by byla jenom další tupá režba, pokud by nebylo prokládané těmi okny s Batmanem a Banem a jejich porovnávanou minulostí. To komiks posunulo na úplně nový level. Přestože děj ze začátku působí jednoduše, potom vám dojte jak geniálně to bylo napsané. Byla jsem z toho úplně vrrr. Další cílová destinace je Arkham, kde to je taky dobrej pocuc. A konec s Banem si musíte přečíst, i kdyby Batman nebyl vaše oblíbená postava. Což vlastně platí o celém rebirthu Batmana. Vážně to patří mezi to nejlepší.

Bonus neskutečně potěšil. "Nejlepší detektiv na světě?" Alfred je borec! A příběh s Bažináčem byl taky luxusní.

Kniha končí v zajímavém okamžiku. Přesně v ten moment a situaci, kdy chlap nechce slyšet ticho. Jo, tam skončí kniha a my budeme čekat drámo!

Kresba byla nádherná. Hlavně Bane, s tím si kreslíř vyhrál. Celkově kresba celé téhle Báťovi série je krásná, detailní a dojme vás stejně jako psychologické rozebírání Batmana. Dnes "ach" a "wau" korunované "oh shit", protože předchozí díly byly skvělý. Ale tenhle je přímo luxusní.

11 23.04.2019

(The Past Is The Past - Tantric)

Svůj komentář k prvnímu dílu si pamatuju, takže: "Haleluja!" Dozvěděla jsem dost věcí, které jsem potřebovala, a které dokreslí holky. Navíc to zapracování do děje? To byl super nápad,takhle to udělat. Jo, Krysí královny, p@#o! Jsou to vtipný holky, které se musí poprat jak s démony, kteří chtějí zničit jejich domov, tak s démony své minulosti. Jo, kvůli tomu je to trochu vážnější, ale stále vtipné, drsné, drzé, sprosté, krvavé a zatraceně dobré. Emoční jízda. Konec...ach...vy víte, pochopili jsme, proč je taková. Takže s poslední stránkou jsem akorát naštvaná a musím jít zajíst vztek něčím jiný. Já chci další díl!!! Brek, brek...

Ďábel se skrývá v detailech. A tady jsou ty nejlepší věci právě v těch detailech, proto je kresba tak ďábelská. Hlavně bojové scény. Ty jsou tady zmáknuté lépe, než v kdejakém vysoce rozpočtovém filmu. Dnes opět na "ach" i "wau". Takhle se to má dělat, vážení...

13 21.04.2019

(Tommy, třeba to jednou přijde: Find My Way - Nine Inch Nails)

Ty kráso! Tohle jsem nečekala. Příběh ze začátku skočí a vy koukáte. A možná si řeknete, že je to zbytečné a děj nikam nepoposune. Ale vydržte. Já na konci koukala a jenom se blbě usmívala. Ne kvůli jednorožci, který byl fakt borec, ale celkově kvůli příběhu, který nás dostane v další knize dál. Ano, podle názvu dalšího dílu je jasné, kam půjdeme. No, a doufám, že je jasné, pro koho půjdeme. Fakt mi chyběla. Možná proto jsem ráda, že děj byl kde byl a ... sakra, napsat víc, tak to všechno vykecám! Já si nemohu pomoct, ale za mě nejlepší díl. Kvůli tomu na začátku, ve uprostřed, jednorožci, tomu na konci. Kvůli té naději. Tohle se mi fakt ku&€=#sky líbilo.

7 21.04.2019

(Looking For A Tornado - Chiodos)

Tohle byla pecka. Celou knihou se táhnou dvě časové linky a těžko si vybrat, která je lepší. Jenom se těšíte, až se spojí, a jestli to bude jenom velký průšvih nebo extra velký průšvih. Souhlas, v ději se moc nepohneme, ale tohle buduje do dalšího děje. A když je budování dobrý, je za mě i díl dobrej. Já jsem tedy spokojená. A snad bude příště mela roku. Temný o sobě hodně vykecal, Ambrož, co každého rád vidí, Baba Jaga. Prostě mňam...teda Mýty (vsuvka na konci byla prostě fakt moc milá).

11 20.04.2019

(Držím ti palce, kámo, ať to vyjde: Salvation Never Found - Bleeding Through)

Říkám si skoro: "To se snad nikdo nepoučí?"
K pravidlu numero uno: "Nezačínej si s Harrym, zařveš!", ještě jedno pravidlo: "Čtěte sérii postupně!" Taky jste si všimli, že s přibývajícími díly je těžké napsat komentář, aby tam nebyl spoiler? Protože pokud čtete postupně, vidíte základní vzorec knih a postupně odhadnete jeho obměny (což se ale nedá říct o pachateli...tedy, kdo četl ví, jak to slovo pachatel v rámci Spasitele myslím...možná proto jsou knihy Nesba (nebo Nesbøa?)...) takový hitovky. Ale pokud začnete třeba od Spasitele nebo Sněhuláka, čumíte na text jako na zjevení. Takže s tím spojené: "Nečtěte komentáře ke knihám dřív, než jste je četli sami, navíc pokud nečtete postupně, ale v tom případě si za to můžete sami, protože nečíst tuhle sérii postupně je největšího chyba vašeho života."
Je to jaksi série.

Chápeme základní pojmy? Známe základní pravidla? Dejte mi sem Spasitele! Oteplilo se, takže je nejlepší čas na trochu promrzlého čtení! Knihu jsem měla doma půl roku a nemohla se začíst. Vylezlo sluníčko a hned to jde lépe. Zajímavé.

Nesnáším Nesba (nebo Nesbøa?)! A to jako vážně. Než se dostaneme k vraždě z anotace, Harry má ještě jeden případ (taky se dost táhne ještě z minula...čtěte sérii postupně!). Takže si hned říkáte, jestli se na konci najednou zázračně nezjistí, že i tohle mělo souvislost, přestože nevíte ještě nic, jenom, že tam je mrtvola. Hele, já už jsem snad pro všechny konspirace slepá a nevidím les přes strom.

Ve Spasiteli má spasitel dost prostoru. A taky trocha historie (to Nesbø rád) kvůli vrahovi (i když, kdo je v téhle knize horší. Vrah nebo (žádný spoiler) nebo dokonce (ne, ne, tady žádný spoiler). Ale že to bylo pořádně zamotaný, že jo?

Ale teď už fakt
POZOR ZAČÍNÁ SPOILER ZONE Kdo četl, moc dobře ví, že hledání alternativního konce (a to jak jste s koncem spokojení) asi dost záleží přímo na vás. Protože já to vážně netušila. Celou dobu mě nenapadlo, "kdo" dal peníze na stůl, proč je tam tedy dal a proč to chtěl na něj tak chytře hodit. Nic! Nesbø píše tak, že zpochybňíte to, jak by jste se v té situaci zachovali vy. Celé to mistrně přetočí. Já se přiznám. Nechala bych ho taky jít. Proto mu snáz odpustíte, že místy vykrádá sám sebe, ba dokonce i jiné. Čtete jeho knihy, protože vás to vtáhne. Jeho knihy vás baví. A není to to hlavní a podstatné? Takže keci o jeho neoriginálnosti se mi zdají fakt směšné. Prostě musíte přistoupit na hru autora místo věčnýho remcání. Neberte Nesba (tady asi spíš Nesba než Nesbøa) moc vážně. A neberte moc vážně sebe. Furt je to literatura "zábavného charakteru". Až mě přejde chuť na zábavu, dejte mi kulku. Děkuji předem ;)
JO, A PRÁVĚ TEĎ KONČÍ SPOILER ZONE.

Nemohu se ale zbavit dojmu, že tahle kniha byla trochu lehčí na čtení, než ta předchozí. Děj dokonalý, ale lépe stravitelnější, řekla bych.

19 20.04.2019