Lenka.Vílka - Přečtené 1458


Miluji tě, nenávidím tě
22. leden 2019
Miluji tě, nenávidím tě 2018, C. Lauren

("I keep swinging with those moods, I keep crawling back to you, I know now that love is blind, Because you put that veil over my eyes, I'm addicted to your touch, You tear me down to build me up, I’m a sucker for this game, But it’s all I want to play." ... Love Hate Relationship - Trapt) Asi bych začala jednou důležitou věcí. Přestože ráda píšu komentáře ke špatným knihám, tohle není tenhle případ. Knihu jsem si nepůjčila, abych mohla napsat něco hnusného. Protože já mám Božskou sérii ráda. V žánru řadím mezi to lepší. Wild Season už tak dobré nebylo. Částečně kvůli špatnému překladu a částečně kvůli ději některých kousků. Ano, jakmile se tam autorky snažili dát nějaký děj, byly nedostatky jejich tvorby ještě viditelnější. Řekla jsem si, že tedy od nich zkusím tuhle knihu, přestože tenhle kousek má vážně špatné hodnocení a negativní komentáře. Ano, ta kniha je fakt špatná. Nesedlo mi prostředí, kde se kniha odehrává. Což je očividně vina autorek, ne moje, že prostředí nemusím. Ono jak v jejich knihách věčně šustí listí o chodník, tak je to "tlachání kolem" jako doplněk. Jenže zde se holky autorské pokusily o něco jako děj, tlachání a něco co působí víc jako klasický román pro ženy, než erotický román pro ženy, a nějak si moc ukously. Asi to mělo být vtipné. "Dělejme si naschvály, dokud to jeden nevzdá a na konci se uvidí jakou variantu zakončení nám autorky vyberou." Ale nebylo to vtipné. Nesmála jsem se. Bohužel kniha nemá žádný přínos. Ani v rámci obyčejného odreagování. Není to ani nijak zvlášť originální. Autorky prý knihu psaly dlouho. Buď měly déle, aby z toho něco bylo. Nebo měly ten word přesunout do koše. Dost mě znervózňoval výběr písma, kvůli kterému tečky na konci vět vypadaly jako křížky. To se nepovedlo. Ale jsem ráda, že tentokrát slečna předkladatelka Oakland zůstala doma. Za to Jotě velké dík.


Tokijský ghúl 11
22. leden 2019
Tokijský ghúl 11 2018, S. Ishida

(You fight for it and live for it, then it lets you down, Fight for life and it's all i see, Fight for life until it's through with me, Chewing me up, engulfed in madness, Searching again, Meaning in life, I keep on searching further to no end." ... Fight For Life - Soil) Tenhle díl mi, dvou předchozích špatných, udělal radost. První polovina je akce. Nic jediného. Na pár stránkách flashbacky, ale jinak rubanice. Přehledné, hezké, k tomu asi není co dodávat. Druhá polovina a nás výrazně posune. V ději, v přísunu informací. Příští díl má nastartováno. Ale raději potichu. Ať to nezakřiknu jako minule.


Frost
21. leden 2019
Frost 2017, O. Fuchs

odpad!

Znám dva druhy blbostí: "To je taková blbost, až je to dobrý." blbost. "Blbost a nic víc." blbost. Podle mého hodnocení je jasné, do jaké kategorie jsem šoupla tuhle knihu.


Vášnivý lhář
13. leden 2019
Vášnivý lhář 2017, C. Lauren

("You can look, but you can't touch, I don't think I like you much, Heaven knows what a girl can do, Heaven knows what you've got to prove." ... I Think I'm Paranoid - Garbage) Po předchozích dílech jsem nečekala žádné veledílo. Asi je to jenom o tom, kolem jaké kostry se obalí popisy sexu. Protože nic jiného od podobných knih ani nečekám. Ale narozdíl od jiných autorek, které div nepopíšou teplotu vaginy, tohle baví na začátku knihy stejně jako na jejím konci. Takže při čtení ten rozdíl poznat jde. Ale časem se to všechno setře do stejného chumlu jako všechny další knihy. Ale alespoň to bylo vtipný. Nejenom překlad. Doporučení autorce? Vyvarovat se výrazům, které používají jenom v určitých částech naší zemičky. "Tvoje pusinka je jako kokino." Ok, musela jsem si najít, že na Moravě to znamená něco jiného. U nás to znamená něco, co slušná holka v posteli nedělá. A stejně jsem potom nepochopila, jak bych si to měla představovat. Ještě neví, jak chutná a pochybuji, že se tváří do tvaru kokina. Prostě občas i sranda, za kterou ovace nejdou za tím, kdo knihu napsal. Jenom mi vážně vadí, jak kvůli stále víc dílům série, se to tam všechno páruje jako v 90210. Viz dotaz Luka odkud zná London Miu a jak to začnou spolu rozplétat. Taky škoda jenom, že se tam nedělo nic jiného krom vzájemného popichování, to bych brala jako přidanou hodnotu. Jako třeba v minulém díle s Lolou. Škoda, že se ukázala zrovna tahle minulost Luka (nebo přesněji, že tam nebyl jinej chlap) a že dost zasahovala do přítomnosti. Teda jde mi o to, proč to byla zrovna tahle holka? (Pochopí jenom ten, kdo četl, nechci házet spoilery.) Sice se uzavřel kruh, ale na mě přepostavováno lidmi z minulých dílů. Což se teď  prostě děje u posledních dílů sérii, ale mě to otravuje. A možná je dobře, že to je konec série. Další knihu, kde se dobývá jeskyňka bych asi nedala. Prostě originální překlad ;) Protože se mi v telefonu neukazovala stránka, na které jsem, ale až v seznamu knih, kolik procent mám přečteno, měla jsem pocit, že se to nějak táhne. Hodnocení je tedy jasné: Jako člověka, který to zhltnul na za jedno odpoledne a chtěl se prostě jenom bavit a víc od knihy nečekává: pět hvězd Jako hodnocení za předpokladu, že si budeme hrát s kvalitou a přínosem knihy: nula hvězd Divnou matematikou, která nedá smysl: čtyři hvězdy.


Kříďák
12. leden 2019
Kříďák 2018, C. J. Tudor

("So you wonder about the past, when you know that its already been, nothing seems to last, can it last will it last" ... Shaking - Our Lady Peace) Autorka má ráda Stephena Kinga. A je to znát. Převedla jeho postupy do současného trendu vyprávění, takže chápu, že se kniha lidem líbí. Označení "Debut roku 2018" bych automaticky nezatracovala. Funguje na stejném principu "Světový bestseller". Tak si najděte na internetu popis toho, jakým způsobem to u knih vzniká, než začnete řešit, že ani jedno z těch označení nechápete u této knihy. Tenhle příběh jen tak jednoduchý a prostinký. Jenže právě v tom je geniální. Možná si teď Knižní klub říká Kalibr, ale v knize to vypadá stále stejně. Velká písmena jako pro třeťáky jsou ideální do mhd, kde se vám díky krátkým kapitolám kniha bude číst dobře. Proto je tak "tlustá". Kdyby bylo písmo, formát a paperback, vypadalo by to úplně jinak. ("Tu blbou ledvinku jsem nesnášel. Ledvinky nosí tlustý turisti. Budu před ostaníma vypadat jako pako, zvlášť před Nicky. Jenomže když to mamka řekla takhle, nedalo se s ní smlouvat.") Průměrná kniha, za pár dní nebudu vědět, co čem byla. Ale to neva. Za zapamatování mi to skutečně ani nestálo. Kniha není konkurencí pro mě oblíbené autory a autorky další dílko si nepřečtu. Málo času a knih hodně. Tak proč se zabývat knihami, které jedou jenom na půl? SPOILER A teď je jasné, že maminka se má vždycky poslouchat! Kdyby si nechal tu ledvinku, možná by všechno dopadlo úplně jinak... SPOILER


Jessica Jonesová
leden 2019 (01.-11.)
Jessica Jonesová 2018, B. M. Bendis

("I'm a loaded gun, An only son, But I'm nobody's hero, I've come undone, I'm on the run, Yeah, I'm nobody's hero, Nobody's hero." ... Nobody's Hero - Black Veil Brides) Pokud se na komiks nebudete koukat jako na něco, co vám má říct, kdo je Jessica Jones (nebo si nejdřív nepřečtete info o postavě vzadu v knize), bude se vám komiks líbit. Berte to jenom jako jednorázovou záležitost a užijete si. Akci, kresbu (sice bolestně mainstreamové, ale hezké, jiné slovo se ke kresbě nehodí, hezké) a dějem v rámci možností. A že poslední sešit většině čtenářů nebude dávat smysl? A co? Alespoň víte, že jsou i hrdinové marvelu, jejichž láska nekončí v ohnivé kouli katastrofické epické lásky. Takže smile time, nahoďte dobré hodnocení a když nebudete přemýšlet, bude se vám to líbit víc.


Tokijský ghúl 10
leden 2019 (10.-11.)
Tokijský ghúl 10 2018, S. Ishida

Že napíšu tenhle rouhačský komentář by mě nikdy nenapadlo. A že sérii budu hodnotit takhle špatně taky ne. Čekala jsem, že se to zlepší po minulém díle, ale desítka je, sakra, ještě horší než devítka. Hodnocení je z respektu k sérii. Nic víc, nic míň. Ble.


Mapa k tobě
11. leden 2019
Mapa k tobě 2018, J. Monninger

("Here I am, here I am, I'm walking in the wilderness, without a map, Save me, save me, Save me, save me, I need a hand to help me stand, I pushed away the only one who gave a damn about me." ... Maps - Mallory Knox) Celá tahle kniha na první pohled neskutečně mate. Začíná to lacinou obálkou s fotkou dvou lidí ve vlaku. Ta evokuje lacinou roadtrip romanci. A potom přijde anotace. "Hodila za hlavu povinnosti mladí." Teda, mladí žádné povinnosti nemá. Pokud se nejedná o právě teď neustále omíláné "damage goods" hrdiny (fajn, asi to kvůli ex a práci), A na konci anotace se dozvíme, že "on má své temné tajemství". Jenže knihu napsal pán, kterému bylo v době psaní kolem šedesáti a už pár těch knih za sebou má. Doufala jsem, že to nebude jako od všech těch autorek kolem třicítky, které píšou YA lehké čunčinky pro čtrnáctky. Moje hodnocení napoví. Následující komentář to dovysvětlí. ("Kdybych měl ocasní peří, už bych je měl roztažené a poskakoval kolem tebe, abych ti dal najevo svůj zájem. Tak jak si zatím vedu? Působí to na tebe? Cítíš už nějaké bušení v srdíčku?" ... "Líbil ses mi víc, než jsi otevřel pusu. Mnohem víc.") Styl psaní autora mě pohltil. Sakra, on umí psát jako hodně dobře! Bavilo mě to, příjemně posouvalo stránkami. A přestože hlavní hrdinka byla chodící klišé, nějak nevyzněla jako hloupá pipka, která se najednou zblázní, protože přijde "on". Fajn, možná je jedno, kudy se cestuje. Stejně mi ten trip přišel vedlejší. Stejně je to o tom poznat sám sebe. Co v životě chceme a jak naložíme s tím, co zjistíme tím poznáním, pokud k němu dojde. A že je tomu nápomocný někdo s vizáží Hugha Jackama je bonus (?). Druhá část mě přiměla dát nakonec o hvězdu víc. Změna vyprávění působila jako odosobnění. Protože každý, kdo už podobnou knih četl, moc dobře ví, co v téhle časti bude následovat. Proto mi kniha přišla lepší než (v porovnání s tímhle blbost) Jen jeden den. Natahování mezi Heather a Jackem bylo dobré, vtipné a bavilo mě. Svým způsobem je to strašně jednoduché a vy celou dobu tušíte, co se nejspíš stane. Ale co už. Fakt je to to podstatné právě v tomhle typu knih? Že se mi kniha bude líbit, mě překvapilo. Vážně moc. Na konci jsem si pobrečela. Číst to od nějaké (jak jsem zmiňovala na začátku) třicítky, na konci jisto jistě blinknu (na konec dají přesně to, co mě vždy irutuje na podobných knihách, a to autor téhle knihy vynechal). Ten rozdíl v tom byl prostě poznat. Sparks má konkurenci. Tak snad autorovi vyjdou další knihy. Co jsem koukala, tak i ostatní vypadají zajímavě.


Colorado Kid
? - leden 2019
Colorado Kid 2017, S. King

("The mystery continues, Hundreds of feet below the ground, A treasure that cannot be found." ... Oak Island - Our Last Night) Seriál Haven jsem měla ráda a zajímalo mě, jaká je tedy ta Kingova kniha, podle které to je "volně natočené". Jenže tahle kniha je plácání o ničem a vzhledem k historii povídky jde jenom o rejžování peněz (proč to nevyšlo ve sbírce ale samostatně?!). Ale to bych i odpustila. Narozdíl od děje, který by se dal stáhnout na polovinu stran. Četlo se dobře, ale byla to prostě nuda. Zatím jsem moc knih od Kinga nečetla, takže nejsem "čtenář, co od Kinga něco čeká a jediný důvod špatného hodnocení je to, že nedostal co chtěl". Jsem čtenář, který nevěděl, co dostane. A výsledek ho nebral. Trochu mě překvapiloo věnování autorovi (bez hvězdičky), který u nás nevydal žádnou knihu... :(


Bokovky
08. leden 2019
Bokovky 2018, G. Duggan

("Byl to malý špunt ze sousedství, Co sám nabídnul mi své přátelství, Pro kuráž si nejspíš víckrát šel, A tak mi řek co říct mi chtěl." ... Chtěl bych být víc než přítel tvůj - Karel Černoch) Tohle "co jsme našli v šuplíku, ať chvíli dáte pokoj, než bude pokračování" mě moc bavilo. Jak moc hodně v hodnocení. Podrobněji u jednotlivých příběhů.


Blade
leden 2019 (01.-04.)
Blade 2017, M. Wolfman

Nebudu si tady hrát na něco víc, ok? Úvodní číslo s představením Bladea je otřesné. Kresba odpovídá době, takže z toho jsem ani moc nebrečela. Ale já to tak mám, takže žádné překvapení. Začalo to být hodnotitelné až v druhé části. A moje hodnocení celého komiksu je vlastně hodnocení nového příběhu, těch šesti čísel. Nízké hodnocení chápu. Takže takhle. Každej už bude vždycky vidět Bladea jako toho s ksichtem Wesleyho Snipese a většina z nich nemá tušení, že "on je z komiksu". Jenom škoda, že nevybrali pro seznámení trochu lepší příběh. Tohle byl suchej průměr. Co oceňuji je vkusné zapracování flashbacků do děje. Ale tenhle komiks zapadne v mojich vzpomínkách. Dám ho dozadu do knihovny, aby nezabíral místo jiným. A rozhodně už znovu číst nebudu. Jo, málem bych, já popleta, zapomněla na hodnocení kresby. Z toho asi je jasný můj názor na ní. Obyčejná, nezajímavá, zapomenutelná stejně jako děj. (PS: dnes žádná hudba. Po dočtení mám v hlavě prázdno.)


Geraldova hra
leden 2019 (03.-04.)
Geraldova hra 2001, S. King

("There once was a time, Where everything was just so perfect, Now everything has changed, And you've become a total stranger, I've seen another side to you, I never even knew existed." ... Dirty little secret - Bullet For My Valentine) Hustě rozjetá psychologická hra. Co se všechno děje s Jessie když sama zůstane připoutaná k posteli. (S tímhle komentářem mám dost problémy ohledně děje a toho, co sem napsat. Kdo četl mi nejspíš rozumí.) Ale jak postupně zjišťuji, možná pro tohle je King tak dobrej spisovatel. Ona to je námětem věc, ze které toho nejde moc vymáčknout. A pointa strašně triviální. Tedy, pokud by to psal někdo jiný. Ano, souhlasím, tohle se může stát každému. Ale kdyby se to stalo většině čtenářů, tak polovina textu knihy odpadne. Ale když vyberete správně "prokletou" hrdinku, hned se vám píše lépe. Ano, může se to stát každému. Proto je kniha uvěřitelnější. Ale stejně si říkáte: "Pokud by se mi to stalo, tak ať nejsem jako hlavní hrdinka ve všem." Ale byla místa, kdy jsem se nudila a několikrát knihu odložila.


Tajemství počátků
02. leden 2019
Tajemství počátků 2017, J. Lemire

("And in a way it seems there's no one to call, When our thoughts are so numb and our feelings unsure, We all have emptiness inside, We all have answers to find, But you can't win this fight." ... Welcome to the family - Avenged Sevenfold) Nápad knihy je jednoduše geniální. Jak dopadnou hrdinové, kteří už nejsou hrdinové, ale ne ze své vůle? Na farmě. Kde mají dožít asi jako když odvezete starého koně na farmu. Ale asi je všem jasný, že to nebude napořád. Je tomu deset let, kdy hrdinové zmizely. Je čas jejich návratu? Protože všichni na ně nezapomněli. Jenom kdyby se dalo dostat pryč! Takže zpátky na farmu. Všichni si tam žijou. Někomu to vyhovuje víc a někomu míň. A pro někoho ponorka jako blázen. (Při doprovodu na autobus do školy jsem se dost smála. Z které devítileté holky jde cítit gin? Asi z té, která na devět jenom vypadá.) Za co dávám všechny palce nahoru (na rukou i nohách) je použitý papír. Žádné otisky prstů! Můžete číst v klidu bez myšlenek, že už na první stránky to bude vypadat hrozně nebo že jste u čtení snad dali celej kbelík smaženejch křídýlek. Nelze ale nezmínit jednotlivé postavy. Já to beru, je těžké přijít s novou postavou, aby si čtenář neřekl: "Hele, ten je skoro jako tenhle." (Ať už původem nebo vzhledem.) Těžko tam najít postavu, která ve svém variaci nebyla už někde, co jste četli. Plus? Mínus? No, asi se rozhodnu v příštím díle. Ale všechny tak jako v pohodě, je tam dokonalý vzorek týmovek. Je to vykrádání? Inspirace? Vzdání holdu? Nevím. Jenom vím, že mi s postavami v knize bylo dobře a čas s nimi strávený za to stál. Do děje jsou vkusně zakomponované originy jednotlivých postav stylem, že to nedrhne. A baví vás číst všechno. Kresba. Ta je na první pohled vlastně obyčejná. Ale když se soustředíte na detaily a jednu stránku nečtete jenom deset vteřin, všimněte si, že to není zase až tak obyčejný. Počítá se s tím, že budete číst déle než hodinu a všechno si vychutnáte. Navíc je vše zabaleno do nádherného obalu celé party na hlavní obálce. A tentokrát mi nevadilo zaplatit za hardcover. Při trošce hledání na internetu to nakonec tak drahé nebylo. První díl mi přišel skoro jako první kapitola příběhu. Vlastně se toho zase tolik nedozvíte. Jenom k dosavadním otázkám přibudou další. Jo, konec je navíc úplně super. Takže já doporučuju.


Tommy Taylor a válka slov
prosinec 2018 (30.-31.)
Tommy Taylor a válka slov 2018, M. Carey

("There's blood on the sand, there's blood in the street, And there's a gun in my hand, or there might as well be, And I'm sick of it, I'm so sick of it" ... Blood on the Sand - Thrice) Jestli si někdo doteď říkal, že je to moc složité, na hlavu, fakt ujetý, hodně divný a k pochopení až po několikátém přečtení, tenhle díl si vyloženě užije. Většinou měl každý díl alespoň jedno z vyjmenovaného. Tenhle? Tenhle má všechno najednou. Taky je to pořádná bichle oproti ostatním dílům. No, já jdu číst znovu...


Skoncovat s Eddym B.
29. prosinec 2018
Skoncovat s Eddym B. 2018, É. Louis (pseudonym)

("Nobody thinks you're actually righ, It feels like a battle, it's more like a fight, You always bark, you never bite, I don't believe it" ... All That I Really Wanted - Manchester Orchestra) Už když jsem ráno vstávala, věděla jsem, že dnešek bude jiný. Vždy to už cítíte v kostech, že ten den, kterej ani ještě nezačal bude jedno velký odporný óno. A potom si ještě z variant Mrtvá zóna, Spasitel a Skoncovat s Eddym B., vyberu poslední. Jsem normální?! Je to prostě dobrá kniha. Dobře napsaná. Je zde správně vyváženo vážné vyprávění s tím lehčím a momenty, kdy se rozesmějete. To bylo třeba. Je to kvůli stylu vyprávění, jinak by mohlo působit dost monotónně. Ale je dobře, že je to psané s tím nadhledem pohledu z budoucnosti. (Když se nad tím potom na škole zpětně zamyslím, vybaví se mi to takhle.) Moje emoce projely po tobogánu celé škály. Asi to nebude kniha pro každého. Už jenom styl, kterým je napsaná. Přechody vyprávění a přímé řeči zakomponované v jednom chumlu. A taky kvůli ději. Který tentokrát nebudu (nemám po dočtení sílu) rozebírat. Asi je to kniha pro toho, kdo se alespoň v něčem z života Eddyho najde. Proto jsem dočetla až do konce. Chce se mi napsat: jako z každé jiné řiťky. Je to prostě pravda. A kdo je překvapený, že je to současnost, ne středověk, já jsem překvapená z té jeho překvapenosti. Na to, že jsem se ke knize dostala úplnou náhodou (byla v podobných knihách u Americké elegie, kterou jsem klikala do "chystám se číst"  a nakonec tam skočila i tahle kniha), jsem s ní strávila příjemný (kdo četl ví, v jakém tónu slovo příjemný myslím) čas a moc se mi líbila.


Kouzelná skříňka pro Gwendy
27. prosinec 2018
Kouzelná skříňka pro Gwendy 2018, S. King

("Is this the way it's gotta be? Ignite the fire inside of me, Embrace the life of tragedy, A tide of war and broken dreams" ... Torn In Two - Breaking Benjamin) Mamka: Tvůj brácha měl narozeniny. Co mu třeba koupit Počátek od Browna? Já: Jo, to určitě nečetl. Tak já mu koupím nějakého Kinga. Mamka: Tak to všechno kup najednou. Já: Jasně. (Koupit knihu a alkohol je jiné. S flaškou se s vámi možná někdo rozdělí. Knihu možná nakonec ani nedáte, protože si ji chcete nechat pro sebe. Sakra!) Nevím, zda je to tím, že jsem nedávno (pár dnů zpět) četla Černočernou tmu, ale tenhle příběh mi strašně připomněl podstatou Prodlužování času. Ale mnohem mnohem lepší variantu. (A teď si všichni Kingofilové říkají: "To je vemeno! Vždyť jasné, je to King, tak co čeká?" Jsem King nováček, sorry.) Protože tady bylo přesně to, co mi tam chybělo. Myšlenky a pochybnosti Gwendy. Takže za mě jednoznačně pecka. A nebudu lhát. Dobrý tah na vydání před Vánoci. Vždyť je to jenom povídka! A sama samotinka v celé knize! Ale ta obálka je nádherná. Včetně celého vnitřního provedení a kreseb. Už jenom kvůli tomu to budete chtít mít ve své sbírce.


Život po tobě
prosinec 2018 (21.-26.)
Život po tobě 2016, J. Moyes

Nevím, kde byla chyba, ale tohle mě nechytlo. Možná to bylo pokračováním pro mě již uzavřeného příběhu. Ale asi je to tím, že autorka píše pro mě okrajovou literaturu a jde o to, jestli mě chytí příběh, který mi předložila. Tentokrát to nevyšlo...


Podzim
26. prosinec 2018
Podzim 2018, H. Rufledt

("I'm not afraid of looking ugly, I couldn't care what they say, I'm not afraid of happy endings, I'm just afraid my life won't work that way" ... Fear Of Dying - Jack Off Jill) Knihu bych mohla hodnotit krátce: Bylo to super, jsem nadšená, srdíčko, kresba bylo bomba, škoda, že mi není čtrnáct. Nebo dlouze, což je moje oblíbenější varianta, takže jdeme na to: On ten příběh není zase takovej vejvar, co si budeme povídat. Protože díl má málo stran, a jen co se nadechnete, jste na konci. Ale je to dobrý rozjezd. Je to originální. Jelikož asi nikdo z těch, kdo četli nejsou mrtvá pubertální slečna, asi nemůžeme tvrdit, že "já bych udělal něco jiného". Jó, jasně. Ale i tak potřebuju ujištění v druhém díle, že mě víc bavil příběh než vizuál. Který je mimochodem mňami ňami. Už jenom obálka a její zpracování (live to jde vidět ještě lépe, myslím ty duchy). Otevřete a ta natržená tapeta je taky hodně dobrá. A potom uvidíte Alisik. A ona je naprosto dokonalá. Jak se na vás kouká těma svýma očima, špulí papulku a vy jste úplně mimo. Kresba je na jedničku. Ano, na "wow" i "ach", takže všechny myši i vílky tancovali!


Černočerná tma
prosinec 2018 (20.-25.)
Černočerná tma 2011, S. King

S Panem Kingem (proč mu všichni říkají "Pan King"?) jsem ještě moc dostaveníček neměla. První knihu od něj jsem vlastně četla během nemoci, protože svoje knihy jsem už přečetla. Neměla jsem na výběr. Ale pravdou je, že jsem víc knih od něj nedočetla, než dočetla. "Proč se furt vykecávaj? To se mám bát? Atd." No, do klasiky musí člověk dozrát, říká se. Asi to už mám potvrzené a jsem ready. Jestli vás zajímá můj názor na jednotlivé povídky, hledejte je logicky u povídek... (Psychický bonus? Jsem člověk číslo 1000, který hodnotil knihu. Hudební složka u jednotlivých povídek.)


Na velikosti záleží
19. prosinec 2018
Na velikosti záleží 2017, A. Bliss

odpad!

("I can feel the winds of change, Cut and paste and re-arrange, Gonna find myself a brand new woman, Ten times better than you." ... New woman - Danko Jones) Takže... Je tady holka. Jenom jsem nepochopila, jestli je tlustá v určitých částech nebo jenom všude oplácaná stylem, kdy to je roztomilý, ale ona si to jenom neuvědomuje. Nebo jenom ve svojí hlavě. Ta holka vlastní cukrárnu. A má problém s dírou. Je tady kluk, kterej je milej a super a naše holka se mu líbí, ale zrovna nikoho nechce. Možná proto se zaplete do hry na falešného snoubence a mezitím vyřeší problém s tou její dírou. On je totiž stavitel. Tak kuš, vy čunčáci, ohledně oněch děr. To přijde až později. Po čase mě přestalo bavit číst o přestavách, přestože on jí nechce, protože není ready, ale krvy neporučíš, a ona si kvůli sérii nedorozumění myslí, že si o ní věci myslí jinak. Nemám ráda typ humoru, který je založen na předpokladu, že druhý tím myslel tamto, ale první se nezeptá, a vznikají tak nedorozumění. A zároveň nemám moc ráda typ humoru, který závisí na domýšlení věcí, protože si postavy skákají do řeči, a proto se nahlas neřekne, co chtějí. Takhle kniha má obojí. Já se tomu i klidně zasměju, ale po čase se mě to nudí. V tomhle případě hned na začátku. Skutečně mi to nepřišlo vtipné. A další věc, která asi měla být záminkou pointě, což je v knihách tohoto žánru scifi, dalo by se říct. Že ta tlustá holka (o které ani nevíme, jak moc tlustá je), vezme blba na milost, protože se od jeho kamaráda, její kamarádka dozvěděla, a potom jí to vykecala, že ho má malýho. Byla jsem na sedmdesáté stránce, a to jsou fakta, která znám. A přidejte k tomu obálku, kde je normální holka. Je to smrtelný koktejl na jednoznačnou blicí literaturu. Protože vás by při čtení neotravoval onen uzavřený kruh? Jsen tlustá, proto mě nikdo nechce, ale já se nebudu měnit, protože pokud mě bude někdo milovat, bude to kvůli tomu jaká jsem se vším všudy. To je moc hezká myšlenka. Ale pokud nikdo takový není, tak proč s tím tedy něco neudělá. Ano, to už by se změnila. Tak ať vo tom teda furt nemele a prostě drží hubu! Tohle není vtipná lehce erotická romance, ale jako od Rosamundy P., a to fakt není dobrý.


Tichá modlitba
prosinec 2018 (03.-18.)
Tichá modlitba 2017, A. Marsons

("Desperate and ravenous, So weak and powerless, Desperate and ravenous, So weak and powerless, Over you, Over you." Weak and powerless - A Perfect Circle) Kniha mi dala na začátku zabrat. Začínala jsem několikrát a začetla jsem se až kolem sté stránky. Protože...záse něco, kde unesou děti. V poslední době mě s tímhle fakt neuchvátíte. Vím, že je to jiný formát, ale od filmu "Zmizení", jsou pro mě únosy převážně pytel "whatever". Ale první dvě knihy s Kim byly vynikající. Problém je hlavně v tom, že Ďábelské hry byly top. Jako fakt peckoidní masakr. Tak jsem to zkousla a četla. Předem varuju, že moje hodnocení není objektivní ("bite me") a je mi to jedno. Příběh se nakonec rozjel a bylo to celkově dobře napsané. Zbylé hvězdy si tam přimyslete, ale je to moje hodnocení.


Renegáti
? - prosinec 2018
Renegáti 2018, M. Meyer

Čteno kvůli autorce, protože Měsíční kroniky byly super. Mám ráda pohádky, ale tím to končí. Hodnocení hovoří samo za sebe...


Aquaman 1: Pád do hlubin
16. prosinec 2018
Aquaman 1: Pád do hlubin 2018, D. Abnett

("I know one day, all our scars will disappear, like the stars at dawn and all of our pain, will fade away when morning comes and on that day when we look backwards we will see, that everything is changed and all of our trials, will be as milestones on the way" ... For miles - Thrice) Snad poprvé děkuji za, i u nás, vydávaný Rebirth. Za tuhle knihu ano. Moc moc moc. Protože dost lidí skutečně nabylo dojmu, že "Aquaman je trubka". Protože co se říká v televizi je pravda, že. Ale zároveň jsme si to nemohli ověřit, či teorii vyvrátit. Ve většině případů se v Lize jeho postava prostě "děje". (A ježdění na delfínovi je vtipné jenom v ten moment. Ne v rámci hlubšího příběhu.) A většinou hraje druhé housle (holt není jednička, dvojka ani trojka "velké trojky"). Což je škoda. Proto se mi líbil úvod s vypravěčem. Protože Aquaman je chlápek, kterej vládne světu, který je mnohem větší než ten, kde vládnou jeho kámoši. On celkově ten začátek je super. Jako: "Takže je čára v písku. Kdo chce poznat pravého hrdinu, tady ho máte, užijte si Aquamana takového, jakého si ho zasloužíte. Jinak nám to tady nepomlouvejte a odstupte si." Prostě rebirth jak se sluší a patří! ("Potřebujete vodu?"..."Samozřejmě. Když budu mít žízeň."..."Myslím...jestli potřebujete zaplavit celu nebo..."..."No, agente Copelande, rád bych si popovídal s nějakou rybou. Třeba s platýsem. A pokud během čtyř hodin alespoň neuslyším zpěv velryb, propadnu nepříčetnosti.") Takové in your face pro ty, kdo si myslí, že tohle je Aquaman. Právě naopak. On je borec. Po útoku na americkou ponorku, což je bráno jako válečný akt, spolupracuje, protože mu jde jenom o jedno. Aby si byly se suchozemci vzájemně blíž. Ale to jde těžko, když má binec na svém pískovišti a ještě je tady maník s osobní epickou pomstou. Na jednoho to je hodně. Ale nejde si nevšimnout toho signálu poselství, které je předkládáno pod příběhem. A zmínila jsem už, že Aquaman není trubka?! V ději mě šokovalo asi nejvíc to, jak byly lidi překvapení, že Atlantida není jednotná. Jasně, protože ty nad vodou jsou, že jo... (Jablka a hrušky, že jo? Ha ha ha.) Kresba jako vždy nádherná. Tenhle barevný mainstream je trade mark rebirthu. I když je příběh trochu slabší (ne v tomhle případě), kresba je super. Při akčních scénách na celou stránku jsem se úplně tetelila. Možná hodně postav, ale drží se to v mantinelech "pochopení děje i tak". Závěrečný souboj s (přečtěte si to samy) a co se řeklo bylo epic a nesmím zapomenut na brutální cliffhanger. Jo, v dalším díle nastane peklo. Protože tohle prostě Arthur je. Muž dvou světů, přičemž ani do jednoho z nich tak pořádně nepatří...ale bylo mi v jeho společnosti moc dobře.


Liga spravedlnosti versus Sebevražedný oddíl 1
14. prosinec 2018
Liga spravedlnosti versus Sebevražedný oddíl 1 2018, T. S. Daniel (pseudonym)

("Do you know the enemy? Do you know your enemy? Well, gotta know the enemy, ohaooh! Violence is an energy Against the enemy Well, violence is an energy, ohaooh!"... Know your enemy - Green Day) Když se dva perou, třetí se směje. V té nejzvrácenější a nejkrásnější podobě. Pointa je jednoduchá. Je tady Sebevražedný oddíl, který musí poslouchat, protože jinak bum. Je tady Liga spravedlnosti, která je...prostě bratři a sestry v trikotu. A potom je tady banda ještě horších zaporáků, protože u nich to bum nenastane. Takže tři bandy bouráků, dalo by se říct. Začíná se zlehka. Oddíl "oddíluje", ale Liga o pomoc "jich" nestojí. Proto se je rozhodne eliminovat. Oddíl musí eliminovat Ligu, protože ono bum, pokud ne. Za mě super toto: "Fakt musím sejmout Supermana? Jako jsem záporák, ale tohle je, sakra, Superman?!" Cože? Bum, bum, bum, bacha na to. Ale stejně to je vtipné, když se vzájemně rubou. Protože vy i bez spoileru víte, že se spolu nakonec i přes to všechno spojí. Taková hezká pohádka zabalená v komiksovém příběhu. Je v tomhle komiksu nějaká postava, která nemá pifku na naší milou Amandu? Líbilo se mi: -Je to dobré i pro toho, kdo nečetl předchozí SO ani LS, protože je tam opáčko s Killer Frost, kde se představí postavy a ten zbytek (dobráky) stejně znáte už prostě jenom tak. Sice tam je narážka na to, proč i Batman má Amandy dost, ale nijak se to rozebírá (druhého Batman jsem ještě nečetla, tak nevím, jak moc to bylo vážné). -Pár orgasmických kresem na dvoustranu. Ale stejná vada krásy jako vždy (v ostatních komentářích, nebudu se opakovat). -Celkově kresba opět nádherná. Musí. Táhne bonusové bodíky, pokud příběh drhne. Z čeho jsem zmatená: -Změna kreslíře kvůli minulosti Maxwella Lorda. Jó, nikomu to nedošlo, když je nahoře napsané, že jsme časem jinde. Ha ha ha. Ale furt lepší než někde uprostřed rubanice. Čili vadí/nevadí. A ta na konci se mi vyloženě nelíbila. Nebejt tam Lobo, why bother.... Co mě fakt naprudilo: ZAČÁTEK SPOILERU Co ten konec? Jako že právě ta třetí banda byla předchozí oddíl je jasný i hodně pomalému čtenáři. Ono zakončení je spíš pro postavy komiksu, ne pro čtenáře. Takže komiks bohužel nemá žádný cliffhanger, ale i tak se budete těšit na pokračování... KONEC SPOILERU


Ostrov
? - prosinec 2018
Ostrov 2001, A. Huxley

Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 2001 pár let zpátky. Knihovna mi říká, že roce 2013. Tahle kniha mi zapotila zadek. Je to náročné a hutné čtení. Po své zkušenosti doporučuji dávkování po troškách a pojistit si, že nikdo nebude rušit. Jinak tuhle knihu nedáte. A to by byla škoda. A jelikož znovu vyšla, je jasné, že skončí na mojí poličce.


Konec civilizace
? - prosinec 2018
Konec civilizace 2011, A. Huxley

Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 1998 někdy před sedmi lety nebo tak, ale doma mám na repete to z roku 2011. Tahle kniha se pro mě stala základem snad všeho (čteno před My). Na začátku jsem četla a říkala si: "Hmm, a co jako?", ale potom? Ten konec jsem uznávám nepobrala, ale od toho máme rereading. To asi není spoiler. Mě se líbil víc ten původní konec...


1984
? - prosinec 2018
1984 1991, G. Orwell

Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 1991 někdy před sedmi lety nebo tak. Kniha se mi líbila. Ale myslím, že by se mi líbila víc, kdybych před ní nečetla knihu My od Zamjatina. Problém je v tom, že knihy si jsou dost podobné a dokonce jsem i někde četla komentář, jak ten Zamjatin od toho Orwella nestouďně opisuje. Ano, to je na WTF. Ale 1984 je prostě slavnější, protože obě knihy lze sice stále aplikovat do naší doby, ale Orwell trochu víc. Problém je ten, že když kouknete na historii knihy, Orwell neměl co ztratil. Chápu jeho větší údernost. Neodnesl to jako Zamjatin, aby mohl dál psát... Jinak právě v tom mém vydání (nevím jak v ostatních) to bylo napsáno. Že se za to autor nestyděl a přiznal to. Že se inspiroval jak knihou My, tak knihou Brave new world. Na tom asi něco bude, protože za mě jsou obě knihy lepší. Ale dát knize kvůli tomu o hvězdu méně nemohu. I přes všechno by to nebylo fér...


DC: Nová hranice: Kniha druhá
10. prosinec 2018
DC: Nová hranice: Kniha druhá 2018, D. Cooke

("I've been standing outside of the fight, Did somebody cross out my eyes, Forget about everything, Remember the enemy, Remember the enemy." ... Remember the enemy - Ded) A sakra! Myslela jsem, že se druhý díl bude stupňovat hned od začátku. Ale tady to bylo stejně jako v prvním dílu. Což mi nakonec vyhovovalo. Protože závěr byl pecka. A protože tenhle komiks je jinej už jenom proto, že to není jenom o velké trojce. A vy si říkáte, že už to nemůže být lepší, jak se prodíráte ke konci a slintáte na stránky před sebou. Ale ne-e. Epilog mě dostal do kolen. Ten byl možná nej.


Víš, že tě miluju?
06. prosinec 2018
Víš, že tě miluju? 2017, E. Maskame

("You know I love you, I really do, But I can't fight anymore for you, And I don't know, maybe we'll be together again, Sometime, in another life, In another life" ... In another life - The Veronicas) Co se to v poslední době děje s těma americkejma rodinama? Oni nenávidí svoje děti? Nějak mě štve ta postoupnost jejich akcí. Rodiče se rozvedou, každý z nich je na druhé straně států a dítě svého druhého rodiče vidí až po letech, když k němu jede? Jo, a mimochodem, znovu jsem se oženil a na svatbu nikoho z vás nepozval. Ať je větší sranda! No, ty kráso! Takže, hodná, lehce (fajn hodně) naivní holka je vhozena do neznámého prostředí, přesto pro čtenáře plného stereotypů. Na každou naprosto přirozenou otázku je odpověď, že se nemá ptát, ať do toho nestrká nos a fakt si nevšímá toho kluka. A potom je tady "on". Udělalo mi radost (a překvapilo), že "ona" z něj není hned na větvi, dala si na to dost času. Dalo mi to naděj, že možná v ruce nemám takovou volovinu. No, naděj odešla hodně rychle... Kniha má hodně WTF momentů. Jeden za všechny: Nerada mluvím závislostech svého kluka, protože se cítím trapně, když lidé ví, čím si musím procházet, ale má mě kdo ňuchňat, tak jsem tam, kde jsem. Ale na druhou stranu, po dlouhé době, kdy největší blbka není hlavní hrdinka. Proto to tý holce a tomu "grázlovi" budete přát. Ale ještě na další druhou stranu, příběh za postavami a jejich chování, které jsem se postupně dovídala, mi prostě přišel postavený na hlavu. Jako kdyby postavám bylo padesát, nebylo jiné východisko a tím pádem "všichno musí zůstat jak je". Celkově mi celá pointa přišla divná. A konec? Autorka je buď naivní nebo blázen, že je tohle téma knihy jako série (ale trend trilogií je mocný). Až moc se bojím, že další dva díly se budou točit stále v tom samém. Ale když něco (nebo nic), alespoň to bylo dobře napsané, takže cesta na konec nebyla tak hrozná. Ale tentokrát ne, druhý díl ne. ZAČÁTEK SPOILERU Víte, co jsem nechopila? Proč Eden tak řešila, že na ně přijdou ostatní. Že má něco s klukem, jehož máma si vzala jejího tátu. Já se domnívám, že oficiálně spolu nemají nic společného. Jenom by to na rodinných návštěvách ze začátku vypadalo zvláštně. Ale to bylo stejně povrchní jako to, za co Eden odsuzovala Tiffani. Že každý bude řešit její vztah s Tylerem. Že jí záleželo víc na tom, co si myslí ostatní. Neudělala Eden náhodou to samé? A na důkaz předstírání, že je všechno, jak to chtějí ostatní, začne chodit s jiným, ale zároveň si vždycky najde cestičku k Tylerovi. Blink... KONEC SPOILERU Jenom škoda častých chyb v textu. A taky škoda, že tam vlastně nebyl jiný děj než věčné povrchní večírky. A že postavy nebyly lépe rozepsané. Hlavně Tyler (ó, já to napsala, stydím se za to přiznání, ale je to pravda), protože tam mohla autorka něco ukázat, protože on byl jediná zajímavá postava. Proto je tohle důvod, proč má druhý díl u mě stopku, ne moje nízké hodnocení jedničky. Co ale musím, je zastání se překladatelky. Četla jsem od ní ještě jednu sérii a tam bylo všechno naprosto v pořádku. Ale tady jsem občas musela přemýšlet, co se tím chtělo říct, ale nemyslím si, že to je jenom překladem. Potom by měl někdo knihu kontrolovat, ne? Překladatel ale není spisovatel, korektor a redakce v jedné osobě, nebo jak to tam chodí. Tady spíš chyběla kontrola, protože to byly chyby spíš z tohohle ranku. Jako kdyby to chtěl mít někdo prostě až moc brzo venku. Když kniha ještě nebyla přípravena.


Diabolik
03. prosinec 2018
Diabolik 2017, S. J. Kincaid

odpad!

Hezká obálka, hrozný obsah. Ale má to 87%, takže je logicky chyba ve mě, že? S knihou to nemá nic společného. Jasně...


Chladnokrevně
prosinec 2018 (02.-03.)
Chladnokrevně 2018, R. Bryndza

Prostě jsem to zkusila. Jako všechny předchozí díly. Vážně končím. Čauky mňauky u jiné série. Já na tohle už nemám nervy.


Než přišla bouře
prosinec 2018 (01.-02.)
Než přišla bouře 2018, S. McGearhart

("I’d never take the sun away, I’d never bring the dark again, I’d never take the sun away, Woah-oah, Wanna wash it all, I wanna wash it all, Don’t tear us apart." ... Storm - The Blackout) S podobným typem knih (filmů) mám problém. Je tam úvod, nějaké ty úsměvy, když je všechno v pohodě, a potom převezme otěže příroda. Co se tam dá vymyslet za děj?! Takže buď dlouho taháte tu část, než se to stane, a rozjedete romantiku, aby čtenáři (divákovi) na postavách záleželo a těšili se na drama. Nebo dlouho taháte to drama. Jenom kdyby to nebylo napsaný tak blbě. "Jde tam", "uděláme tohle", "sakra bouře", "sakra umřeme". Ještě že má kniha tak málo stránek. Jinak bych snad ani nedočetla. Víc "vzpomínka" než román. Je to napsané suše jako vzpomínka na nějakou událost, ne jako román. Nezačetla jsem se, nevyvovalo to ve mě žádné emoce. Koukněte na film, uděláte lépe. A pokud se vám bude líbit, zkuste knihu. Přiznání: k hodnocení jsem přidala hvězdu navíc kvůli faktoru "podle skutečné události".


Abys byl spasen, musíš hřešit
30. listopad 2018
Abys byl spasen, musíš hřešit 2018, J. Aaron

("I'm so sick, Infected with where I live, Let me live without this, Empty bliss, Selfishness, I'm so sick, I'm so sick." ... I'm so sick - Flyleaf) Začátek pokračuje v povídkovém stylu, ale druhá část se vrátí do klasického děje. Opět napínavé, divné a emotivní. A nemám tušení, jak bude děj dál! A to se mi moc líbí. Ale stále jsem v oparu nádhernosti dílu předchozího...


Řekni něco legračního
30. listopad 2018
Řekni něco legračního 2018, P. Ward

("You've been waiting on a call, To hear my words to let me in, But only me, Just let me in, Just let me in." ... Lonely Girl - Red Sun Rising) Přiznám to. Z knihy jsem byla trochu znechucená. Po přečtení anotace. Naštěstí český překlad originální název "Drunk Dial" smázl, takže to snížilo znechucení o 50%. Fakt se mám ztotožnit s hrdinkou, která opětovně naváže kontakt s klukem z dětství poté, co se opije? To byl jediný důvod. Jinak by mu nezavolala. No, uvidíme. Knihu bych rozdělila na tři části: Když si spolu psali a volali. Když byli spolu. Když přišlo závěrečné drama a potom přišel konec. (A vždy nutné "o šest měsíců později" nebo "o rok později" atd.) Musím říct, že první část se mi líbila. Hlavně proto, jak byla napsaná. Top 10 pubes představ jak si najít kluka a rovnou dva body v jednom (čili, píšeme si, chci ale víc a kamarádi z dětství). Těžko odolat, že? A vy si furt říkáte: "Co má ta hezká holka za problém?" A dozvíte se to, nebojte se. Druhá část je klasická romantická eroťárna. Sice jsem se chvílema trochu nudila, protože to bylo tak strašně stejné jako ostatní podobné knihy, ale dalo se to zvládnout. Jenom je problém, že má kniha tak málo stran, že na nic jiného není místo. Závěrečné drama, které je součástí každé podobné knihy, na posledních třiceti stranách tam bylo, ale to je všechno. Nějak jsem postrádala zápletku. Po letech se dají dohromady, každý má svoje tajemství, po jehož vyřčení si myslí, že ho ten druhý opustí, ale je to vlastně vyřešeno hned. Není žádný problém. Jsem ráda, že v knize nebylo žádné zbytečné drama, ale absence čehokoliv taky nebyla v pořádku. Protože vy si říkáte, že tam něco prostě chybí. !!!ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU!!! Chápu, že to mělo být "překvapení" a jakýsi "šok" pro čtenáře. Proto ze začátku bylo o Lilith psáno, jak o ní bylo psáno. Všechno chápu. Jenom jsem potom měla problém uvěřit zlomu, kdy se Rana rozhodla věci změnit a hlavně jít s pravdou ven, než kdyby o ní už od začátku mluvila jako o své dceři a před Landonem jako o holce z programu. !!!KONEC MOŽNÉHO SPOILERU!!! Sice jsem na začátku byla ráda, že se kniha v překladu jmenuje jinak. Ale když už se to jmenuje "Řekni něco legračního", tak by se tam místy mělo i něco legračního říct...


Rezervace v rytmu blues
29. listopad 2018
Rezervace v rytmu blues 2017, J. Aaron

("What if I told you, you were the only one, To get inside my heart and raise my head toward the sun and, What if I told you, that you meant more to me, Than the stars on the horizon if I were lost at sea." ... Thirty One & Sevens - I Killed The Prom Queen) Blues v hodně depresivním stylu, vážení. Tehle styl vyprávění se mi začíná líbit mnohem víc než jeden příběh, který jde dál dopředu, dopředu a dopředu. Nebudu lhát. Přestože tahle série je drsná a krutá, líbí se mi to. Ale jsem holka, jak má být. Proto zároveň oceňuji i tu emoční část (přestože je zde rozebíráno téma nejcitlivější ze všech možných citlivých témat), která je v příběhu obsažena. Takže to přiznám. Líbí se mi ty momenty, kdy se nic neřekne, a ví to jenom čtenář. Což vede k mnohem většímu porozumění nebo ještě k většímu zmatení postav. Pokaždé není třeba slov. Začátek byl nádherný. Byla to rána do hrudníku, kterou jsem nepřijala s bolestí, ale se spokojeností a "wau". To byl ten případ, kdy si říkáte, že oni to ví. Stačí se vzít za ruku a bude to dobrý. Konec navazuje na minulou knihu a je (nejspíš) začátkem dalšího brutálního děje (mám další díl po ruce, ale ze strachu jsem jím ještě ani neprolistovala). Každý příběh potřebuje postavu jako je Carol. Kterou budete buď nenávidět nebo milovat. To záleží na tom, jestli ji pochopíte nebo nepochopíte. Protože ona je zmatená ženská, o které přes to všechno nemohu říct, že je coura. Protože já jí chápu. Všechno je napsané tak, aby jste jí chápali. Stejně aby jste chápali jejího otce. Stejně aby jste chápali každého z příběhu. Ale já si začínám užívat ty situace mezi ní a Dashem, kdy se neřekne ani slovo, ale čtenář ví, co si oba myslí. (Stejně jako ostatní postavy, což je vizitka nejenom scénáře, ale i dokonalé kresby.) Jak jsou zmatení, nezjistí a vyděšení. Je to takový zvláštní náhled, který z té špíny dělá něco čistého, a vy doufáte, když ne v úplně šťastný konec, tak alespoň v ne tak zaj&#@ný konec. Naděje umírá poslední? O tom se nás příběh snaží stále přesvědčit? Ale fakt je to možný? Že ať už děláte cokoliv, je to fakt k dobru, nebo vás to akorát dostane do ještě větších sr@#&k? To je Skaply...bitch.


Hlodání
listopad 2018 (28.-29.)
Hlodání 2017, J. Aaron

("What's going on? Don't you know what's right and wrong? Do you just need somewhere to belong? You can lead your lambs to slaughter if it's what the shepherd thinks, Live life, love life while I'm alive" ... Damn Nation - Lower Than Atlantis) Krysa hledá krysu? Doufala jsem, že právě sem ten příběh dojde, protože tohle téma mám prostě ráda. A jak se z toho naši hrdinové vymotají? Nóóó... ("Vypadnout odsud a už se nikdy nevrátit...Sbohem debilové....Vy tu budete trčet po zbytek svejch posranejch životů, ale já ne. Já odsud mizim...Já odsud mizim...Já odsud mizim...") Přála bych ti to Dashi, ale víme, že takový štěstí mít nejspíš nebudeš... Sérii každým dílem propadám stále víc a víc.


S láskou tě nenávidím - 13 povídek o ničemnosti
listopad 2018 (28.-29.)
S láskou tě nenávidím - 13 povídek o ničemnosti 2018, *. antologie

("And I'm a bad boy, but I like good girls, The kind you wanna take home to meet your momma, You know that I'm a bad boy and I wanna good girl, To share my world, And show you how I do it!" ... Bad Boy - P.O.D.) Je vidět, že mi je přes třicet, protože jsem si na internetu musela najít, kdo je to booktuber. Jako, čekala jsem něco kretivnejšího, než někdo, kdo natáčí videa o knihách. Škoda, že mi ti booktubeři nic neříkají (stejně jsou zahraniční, tak proč by měli?). No, a většina autorů v knize mi taky nic neříká. Hlavně i to, že od většiny z nich u nás ještě nic nevyšlo. Navíc jsem až teď (když mám knihu doma) o ní získala skutečné informace. Tedy o principu, jak vznikla. Škoda, že to není přesně napsané už na obalu, jak došlo k tomu spojení, autorů a booktuberů, jinak bych knihu nečetla. To zjistíte, až si knihu koupíte. Oni zadali téma, autoři jako dělníci psali a na oplátku od nich dostali recenzi. Původně jsem myslela, že jednotlivý autoři vezmou nějakého padoucha ze své tvorby a odkryjí nám jejich druhou stranu. Ale ono to je jinak. Což ve výsledku nevadí. A je to důvod, proč kniha, která má třináct povídek, má ve výpisu dvacetšest povídek. Ještě tam jsou ty pindy booktuberů. Víc u jednotlivých povídek. (Hodnocení knihy je průměr povídek. Za mě bohužel až moc jednoduchá matematika.)


Úplně sám
28. listopad 2018
Úplně sám 2016, J. Aaron

("There's blood on the sand, there's blood in the street, And there's a gun in my hand, or there might as well be, And I'm sick of it, I'm so sick of it." ... Blood on the sand - Thrice) Ze začátku trochu divný, až jsem měla strach, že se mi nebude líbit (nebo míň než ostatní díly). Ale ty epizodky nakonec nebyly špatný a dávaly smysl. No, snad se Dash do příště zmátoří. Teda, v mezích této série...


Hryzání ve vnitřnostech
listopad 2018 (26.-28.)
Hryzání ve vnitřnostech 2016, J. Aaron

("Maybe I would dream if I could sleep, Maybe I’d see what this could be, Instead of what it is, And is there bliss in ignorance? Is this our demise we can’t prevent? Should we fall asleep?" ... Awake too long - Rise Against) Nebudu porovnávat s předchozím dílem, přestože to bude těžké, četla jsem ho včera a byla to pecka. V tomhle se rozjíždí víc jednotlivých příběhů, které se tady samozřejmě neuzavírají. Ale jak už psali ostatní přede mnou. Všechno se rozjede a zapadne do sebe v ději dál. No, nezbývá nic jiného než se těšit.


Živí mrtví 25: Není cesty zpět
27. listopad 2018
Živí mrtví 25: Není cesty zpět 2018, R. Kirkman

("How does it feel on the outside, Looking inside, Do you feel rejected, I watch you to see that I was right, On the inside, You're the one infected." ... Infected - Eyes Set To Kill) Ono to možná není plné akce a násilí. Ale upřímně. Já bych byla překvapená, kdyby byl děj jiný. Jiné tempo a jiný obsah bych autorovi neodpustila a byla z něj rozhozená. Nemohu si pomoct, ale tyhle díly mám prostě nejraději. Ono se tam vlastně nic nestane. Vy ten postup fyzicky nevidíte, protože se to odehraje uvnitř. A to je pro vás buď dobrá forma nebo důvod k brblání, že "no action". Takový už prostě Rick je a proto mu to a Kirmanovi stále žeru. A taky emotivní proslovy na konci knihy. Ty umí autor Rickovi do pusy vložit naprosto parádně. Top knihy. Plus (opět) pokec za mřížemi. Řadím mezi to nejlepší ze série. No, a těžko zapomenout na konec. Kde je hodně oken bez textu. Čtenáři si tu část vybaví. A do toho ty celostránkové kresby. Řekla bych střih na jedničku. To dá zabrat. Slintla jsem si.


1 2 3 4 5 6 >