lazarus komentáře u knih

Od Kinga mám nejraději Temnou půli s vrabci a Starkem. Vlastně, už ne.
Od Kinga mám nejraději Zelenou míli. Od dneška. Miluju film, viděl jsem jej snad vícekrát než Matrix a teď miluju i předlohu. Nechápu proč jsem knížku tolik let odkládal, snad ze strachu pokazit si dojem z filmu. Víme, že zpracování mistrových výtvorů ve valné většině stojí za Starou Belu. Až na Zelenou míli a Shawshank. Na vině je Frank Darabont - mistr světa v převodu Kingovek na stříbrné plátno. Ani s Mlhou nešlápl úplně vedle a její finále bylo dokonale mrazivé.
Ale zpět k Zelené míli...
U filmu si pokaždé zabrečím jak želva, ovšem u knížky jsem dnes bulel jak mimino. Naštěstí čtu v ústraní takže nikdo nic neví :D
To jsem teda nečekal. Popravdě, kromě Dallasu a Kupole mě ještě žádná autorova knížka tak nedostala. A voilà - ono to má dokonce velice uspokojivě dotažený konec. Věc u Kinga naprosto nevídaná a neuvěřitelná. Sám nevím proč mě to tak překvapuje po těch mnoha produkcích filmu. On je nakonec vlastně dokonalou kopií knížky, prakticky slovo od slova, scéna od scény.
Jak to tak po sobě čtu tak tady spíš hodnotím film, ale to je celkem putna, protože knížka je přesně stejná a stejně dokonalá. Stydím se, že ji ještě nemám v knihovně, jdu ji někam sehnat a vy udělejte to samé a šup do křesla a kapesník na jednu a kafe na druhou stranu a ponořte se do jednoho z nejlepších příběhů co znám

38 22.02.2022

Nemá cenu popisovat jednu z nejdokonalejších knih všech dob. Pro mě je vrcholem veškeré sci-fi literatury. Neskutečně sugestivní, depresivní a promyšlené do posledního detailu. Absolutní pitva lidského myšlení a manipulace s ním. Vzhledem k roku vydání běhá mráz po zádech při pomyšlení, jak moc se Orwell trefil do dnešní doby. Verne jako vizionář je proti jemu naprostý břídil.
2021 přečteno opět a zase na mě přišla hnusná depka. Ta knížka má prostě duši a není ani trochu hezká.
Doufám, že už to děcka mají v povinné četbě.

34 12.05.2014

Zábavné, docela vtipné a plné originálních i když logiku drásajících detailů. Spasitel je velmi technické sci-fi ve stylu N.Stephensona, G.Egana či A.C.Clarka. Tam kde Marťan byl urputně realistický a Artemis naopak slušně přestřelená, tam je další počin pana Weira něčím mezi. Povedenou cestu za záchranou lidstva autor neprokládá oproti předchozí knížce žádnou vatou a tak potěšil mé scifícké srdéčko mnohem víc. Spasitel mě hodně připomněl obdobně povedenou záležitost Jejich moře od J.Cambiase. Ale nebudu spoilovat, kdo přečte a zná tak mu to taky asi docvakne
Doporučuji NEČÍST zdejší komentáře před samotnou knížkou, protože některá kopyta tady zase tradičně vykvákávají důležité momenty překvapení v příběhu!

29 10.01.2022

Výborné české sci-fi, jež se může směle rovnat jakémukoliv světovému dílku. Bavil jsem se královsky a doufám, že ještě budu, i když další díl je v nedohlednu. Velice si cením autorčiny snahy o vytvoření nových výrazů a jazyka který dokonale koresponduje s nastíněným světem Duvalského pohoří. Poznal jsem tam inspiraci Anathémem a s ním Pána prstenů. Hodnotím oba existující díly zároveň jelikož nemá smysl psát o každé knížce zvlášť. Jsou totiž vyrovnané co se jazyka i příběhu týče. Snad jen by nebylo marné ubrat trochu těch vypoulených očí, vřeštění a podobných ne úplně dospělých slov :)
I když chápu, že hrdinka je prozatím trochu blbka, pardon puberťačka, přece jen těchto výrazů je v obou knížkách na můj vkus přespříliš.
Tímto držím palec při psaní další části a těším se na další objevy a vyzrazená tajemství. To je totiž silná stránka paní-slečny Stehlíkové. Postupně gradovat napětí a stále a stále lákat na nová tajemství. Ty na rozdíl od třeba Simmonse nemusíme zoufale očekávat, ale dozvíme se je v ten správný čas.
A takto nejak si představuji, že zacházeli s meči ...
https://youtu.be/-X0gg8DPIDI

29 10.11.2019

Silný a zároveň hodně drsný příběh, který se čte skoro sám. Paní spisovatelka mě dost překvapila, tohle jsem věru nečekal. Jen lituju, že jsem si koupil brožované vydání namísto vázaného. K Žítkovským bohyním se totiž určitě budu vracet. Začínají mě tak nějak chybět hvězdičky k hodnocení. Měla by se přidat šestá, protože tahle knížka si ji zaslouží.
Upraveno 2023
Brožované jsem podaroval a pořídil klasiku. Hezčí v knihovně, příjemnější v ruce

28 02.02.2014

Převelice sugestivní vyprávění o poslední polární výpravě sira Johna Franklina.
Nádherně provedenou, příjemně tlustou knížku jsem přelouskal během pěti dnů jedním dechem.
Finále pro mě bylo překvapující tečkou za fantastickým a místy docela dost drsným zážitkem.
Simmons je výborný vypravěč a při čtení máte pocit, že se díváte na špičkově natočený film.
- doplněno: seriál se nijak zvlášť nepovedl. Ne, že by se na něj nedalo dívat, ale vůbec nedokázal vystihnout bezútěšnou atmosféru knihy. Raději si sežeňte audioknihu. Ta je namluvená famózně.
Tenhle román nelze jinak než DOPORUČIT !!!

28 05.06.2012

Po řemeslné stránce nádherně zpracovaná knížečka, k dokonalosti dovedená podpisem paní Lednické, přinesla otřesný a rozhodně ne ojedinělý příběh z nejhorší války lidského druhu. Den před čtením Životic jsem čirou náhodou shlédnul podobně nehezký film Krajina ve stínu. Obě záležitosti jsou velice sugestivně vyvedené a obě stejně nelichotivé pro náš národ. U obou jde o příběh lidí českých zemí, jenž není tak úplně černobílý, a je dost problém se u jejich chování postavit na jednu stranu.
Názor si rozhodně vytvoříte, ale předpokládám, že tak jako mě bude i vám dlouho vrtat hlavou jak by jste se zachovali v dané situaci. Popravdě, v momentálním rozpoložení po dočtení mě je to asi jasné, ale ve skutečnosti - čert ví....
Ale zpět ke knížce. Jak jsem předeslal, krásně a netradičně zpracovaná knížka je proložena dobovými fotografiemi a krvavá barva ořízky podtrhuje výjimečnost publikace. Životice jsou vyprávěny nejprve pohledem tehdejšího člověka a následně doplněny faktografickým popisem situace. Rozsekáno na krátké, přehledné a tudíž dobře čitelné kapitolky.
Prostě literatura faktu, proložená skoro románovým popisem, ovšem založeným na vyprávění pozůstalých, respektive dětí ve starším věku, tudíž vcelku objektivní.
Po Šikmém kostele, který mě přišel až moc expresivní, přišla paní Lednická se skoro čistou literaturou faktu a to mě zaujalo mnohem víc. Stylem vyprávění Životice hodně připomínají Žítkovské bohyně. Vlastně, je to úplně stejné a tudíž přístupné i tomu kdo popisná fakta zrovna moc nemusí.
Příběh této tragédie je tak vyprávěný čtivou formou a vrátí se díky paní Lednické do povědomí národa. Takových knížek je u nás potřeba.
Měla by být zařazena do povinné četby pro minimálně střední školy

26 24.04.2022

Určitě najvtipnější povídky co sem kdy čtl. Hodně mojému vysokému hodnotění nahrává fakt odkáď pocházám. Tam sa totiž přesně takto mluvilo a furt mluví. Šak dyž promluvím v Čechách, hned sa lidi zubijú a ptajú sa z kama přesně su :) Tož z kama asi, co?
Z Hovoran. Namluvené desky sú eště o kúsek lepší než knížka.

25 26.08.2019

Velice upřímné a sugestivně podané vyznání puberťáka o svých vlastních rádobyúspěších a vlhkých snech. Sakra, toho borce nejde nevolit! Dle tohoto propracovaného pamfletu jde o geroje co naši krásnou vlast prakticky vyrval ze spárů chudoby a z chvostu žebříčku všech států světa jej během pár let vykopnul na piedestal a učinil vzorem pro ostatní země. Vězte, že jednou se bude v historických análech skvět jeho jméno zlatým písmem a děti našich dětí budou se slzičkou v očičkách klást věnce na jeho hrobě, samozřejmě za tónů státní hymny a mávátka a konfety budou u těchto oslav vířit vzduchem. Snad nešťastné výročí jeho skonu připadne na podzimek kdy dny budou krátké a hřbitov budou moci osvítit tisíce lampiónů k jeho slávě a památce.
Četl jsem ten produkt na čtečce abych věděl o čem mluvím. Hezké. Objednal jsem si to fyzicky, ať mám památku a suvenýr pro vnoučata, Ať jim mám o čem básnit. Snad z toho nebude ostuda až to někdo od pošty bude házet do schránky

Ech, tož co na toto říct? Prostě klasika. Příběh jsem stokrát viděl, stokrát slyšel sto protagonisty namluvený a konečně jsem se rozhoupal poznat originál. Nuže pane Doyle, jednoduše klenot na pomezí hororu a detektivky. Kam se hrabe Agáta.

22 26.03.2020

Nejstravitelnější učebnice dějepisu českých zemí. Poutavě popisované události jsou na každé stránce doplňovány okrajovými střípky z dané doby a prokládány velkým množstvím pěkných ilustrací.

Technicky, ale zároveň vtipně a s nadhledem vedený deník prvního Marťana. Prožil jsem si tři opravdu zábavné a občas vcelku slušně dramatické dny s Markem na Rudé planetě. Díky pane Weire a ať máte vícero takových originálních nápadů, protože psát umíte výborně.

22 03.09.2015

Jako prehistorická relikvie zajímavé a občas skoro až poučné čtení, ovšem pokud jste toho správného vyznání, v opačném případě ztracený čas nad molochem splácaným z mnoha a mnoha bájí, příběhů a myšlenek, které nemají dohromady nic společného. V "bibli" nejde o náboženství, ani o mír. Nejde v ní o vůbec nic a už vůbec ne o náboženství. Náboženství je vybudováno kolem bible a ne naopak. Nejde v ní o lidskost, lásku, soucit. Ty jsou na jejím základě pouze pojmenovávány a normalizovány. Svět je díky ní bohatší o války, rasovou nenávist, všeobecný strach z toho druhého, jenž si "bibli" vykládá jinak, než já, potažmo my. V den kdy lidé prohlédnou a opustí tyto literární skvosty a jejich myšlenky a začnou používat svou hlavu, v ten den začne nová éra největšího predátora na Zemi. Potom možná zbude sdostatek financí na rozlet ke hvězdám a na expanzi našeho druhu. V opačném případě nám "pomáhej Bůh".

Výborně napsaný příběh. Hodně, ale opravdu hodně temný a depresivní. Ovšem mnohem víc se mě líbilo Vyhnání Gerty Schnirch. Nejobjektivnější komentář dle mého názoru napsal JP.

20 20.05.2019

Dočetl jsem po stranu 350. Dál už se trápit nehodlám.
Duna není těžké čtení. Není ani hodna nějakého hlubšího zamyšlení. Veškeré rádobyfilozofické dialogy a záběry z kronik jsou vesměs stejné jako Heinleinova moudra z knih Kočka, která prochází zdí a Dost času na lásku. Jenže Heinlein ta moudra nevycucává z prstu. Většinou mají odraz v reálném životě, i když jsou občas krapet přitažená za vlasy, stále jsou mnohem blíž k realitě, než u Herberta.
Snažil jsem se dočíst a pochopit kultovní knihu, ale zřejmě nemám sdostatek vůle a síly překonat polena hozená autorem do cesty.
Naprosto zbytečné okecávání děje a plácání kolem hlavních postav mě natolik unavilo, že mě děj a vývoj příběhu přestal zajímat.
Nestává se mě to často. Naposled jsem takhle odložil Drooda. Ovšem vím, že k němu se jednou vrátím. K Duně Ani náhodou.
Mimochodem - k předloze mě zlákali mizerné adaptace. Ať už Davidova, tak i ta česká verze. Doufal jsem, že Duna je prostě nezfilmovatelná, ale ejhle - pes bude asi zakopán jinde.
Ono totiž není co natočit a předvést člověku tohoto univerza neznalému.
Shrnuto - zpočátku zajímavá a sofistikovaná zápletka a mytologie kolem, ale ve skutečnosti nudná a roztahaná rádoby epická rozplyzlost, bez nějaké hlubší myšlenky. Veškerý děj románu by dle mého názoru vystačil na delší povídku.
- musím poopravit pohled na filmové zpracování. Nová Duna 2021 je nádherné, epické sci-fi dílo a zážitek v kině byl pro mé srdéčko pohlazením. Teď už jen čekat na druhou část.
Nakonec Duna přece jen zfilmovat jde a je to jeden z příkladů kde je film lepší než předloha

20 08.11.2013

Konečně trochu lépe zpracovaná Kingovka od Bety. Sazba super, obrázky nemají chybu, k dokonalosti chybí už jen záložka.
A co se týče Pohádky samotné? Po čtení zdejších komentářů a klasickému těšení se na nového majstra hororu jsem byl vcelku nehezky překvapený. Uznávám, prvních cca 200 stran jde o klasického Kinga a bavil jsem se a čekal na typickou gradaci děje a případné převraty ve vyprávění. Tady se nic takového nedostavilo a román sklouznul do fantasy, které osobně nijak nemusím pokud nejde o originální příběh jako třeba Amber, a můj zážitek šel do kytek. Přijde mě, jako by po první třetině psal někdo jiný. Je to nekingovské, není to nijak zábavné a originální a není to bohužel ani nijak extra čtivé. Finále mě přišlo vyloženě směšné a velice, velice dětinské. Jasně, jmenuje se to Pohádka, ale měl jsem dojem, že maestro tak úplně neví co by chtěl napsat. Jestli horůrek v Lovecraftovském duchu, nebo pohádku pro děcka. Škoda, holt mě to nesedlo a moc nebavilo. Oceňuji, že se vyvaroval zakomponování Věže, tím by mě dorazil. Nemám ji rád.
Mám dojem, že čím je King starší, tím víc používá vysvětlovací vsuvky jak pro blbečky. Nesedí mě to k němu, nesedí mě to k jeho stylu vyprávění a pokud vím, zrovna on od podobných věcí ve svých knížkách odrazuje a varuje potenciální pisatele románů přesně od těchto plků co narušují dojem z příběhu. Proč je jich tady zrovna tolik? Proto mě taky přijde, že minimálně polovinu knížky psal někdo jiný
- Mimochodem, zase se tady objevují barbaři co vám vykvákají minimálně polovinu příběhu. Protože mě osobně to vadí velice, doporučuji před čtením knížky tady nečíst nic!

19 01.07.2023

Hodně povedená jednohubka. Klasicky Kingovská pitva duševních pochodů hlavních postav a k tomu neotřelý styl vyprávění. Víc neřeknu, nutno prožít osobně. Finále pro mě nebylo překvapením, ale naštěstí je pro mistra netypicky uspokojivé. Bavil jsem se a doporučuji. A teď by jste zase mohl vygenerovat nějaký pořádný horůrek. Co vy na to, pane Kingu?
Mimochodem, vzpomínka na Overlook potěšila. Ops.... minispojlírek

19 13.06.2022

Výborné provedení knížky navozuje lepší zážitek při čtení tohoto literárního skvostu. Tímto děkuji nakladatelství za dobrou práci a paní překladatelce taktéž. První polovinu příběhu jde o typický P.K.Dickův román a pokud by jste při čtení neměli tušení kdo dílo napsal rozhodně by jste tipovali na něj. Dále už jde o klasického Simmonse včetně drsně příjemného návratu k Hladovým hrám. Pustá duše je hodně filozofický román s výtečnou atmosférou a vcelku neotřelým tématem. Jediná výtka z mé strany je k délce jenž by klidně snesla mnohem větší formát na jež jsem u Simmonse zvyklý. Tak dlouhé čekání na další jeho knížku a přečteno na dvě posezení. Což, budu čekat na Zimní přízrak. Doufám, že mě potěší stejnou měrou.

19 14.05.2019

Po Stronciu (má prvotina od pana autora) jsem nečekal nic zvláštního a zábavného. Jaký to hluboký omyl !!! Noční Klub je luxusní řežba, kterou by Blade neudýchal. Mraky dobrých nápadů, neotřelé hláškování pomalu na každé stránce a příběh jenž vás donutí zapomenout na jídlo, povinnosti, sex a vůbec všechny všednosti každodenní. Doporučuji každému, kdo si chce užít kopec zábavy a srandy k tomu, i když pravda, trochu krvavějšího zrna!
Díky pane Kulhánku a pokud se jednou rozhoupete vydat knížku znovu, nejlépe jako Kantos Nočního Klubu, slibuju, že budu stát ve frontě na koupi na první pozici.

19 16.11.2015

Po čertech zábavná roadmovie v Kulhánkovic stylu. Vím, není to moc dobrý příměr, ale on prostě podobný brakový styl tady u nás odstartoval a podobné záležitosti mě prostě nedá s ním neporovnávat. Spad je parádně vyvážený mix akce, vtípků, hlášek a děje samotného. Pro mě velice příjemné, nečekané překvápko. Podle recenzí jsem čekal něco ve stylu Kopřivovic Asfaltu. Nuže, toto je lepší, inteligentnější, zábavnější, příjemnější ku čtení. Takže s chutí se pustím do pokračování. Mimochodem, ta predikce dnešní katastrofální situace je velice povedená.

18 14.03.2022