ladyxx
komentáře u knih
Jsem single a pomstím se
Tracy Bloom
Příběh o ženě, která má neuvěřitelnou smůlu ve vztazích (no, za 16 let 3x zlomené srdce není taková hrůza, podle anotace jsem to čekala mnohem mnohem horší) a o jejím kolegovi, který se za 34 let života ani jednou do nikoho nezamiloval (jasně, to je vážně uvěřitelné). Už od začátku je čtenáři jasné, kam tohle směřuje. Knihu jsem si přečetla díky čtenářské výzvě, jinak se takovým klišoidním slaďárnám vyhýbám, asi jsem na ně moc velký realista. Jediným kladem knihy je její zábavnost.
Vraždy podle Grimmů
Craig Russell
Tato kniha nabízí skvělý a originální děj při vyšetřování rituálních vražd s pohádkovým motivem. Postavy jsou různorodé a sympatické, německé reálie hezky načrtnuté. Plusem je, že můžeme nahlédnout do skutečné verze některých příběhů sepsaných bratry Grimmy. Milovníci detektivek a pohádek se knihu nemusí bát zařadit do "povinné" četby. Velmi se mi líbí propracovaná středověká obálka.
Šest let
Harlan Coben
Dlouho jsem se na tuhle knihu těšila, po jejím přečtení jsem ale rozpačitá. Předně mi nesedla postava profesora Jakea Fishera, který je na jednu stranu psychicky nevyrovnaný (vážně, tvrdit o ženě po 3 měsíční známosti, že je jeho životní láska, a jediná, kterou doopravdy miloval, není úplně normální, a je to celkem otravné), na druhou stranu zůstává relativně klidný a uvažuje naprosto logicky ve vyhrocených situacích, kdy mu hrozí smrtelné nebezpečí (tomu věřím u bývalého elitního vojáka Jacka Reachera, tady ne). Vyvrcholení je hodně neuvěřitelné, a přeslazený konec tam vůbec nemusel být. Přes tato negativa je kniha čtivá, zápletka se zmizením je skvěle promyšlená, dialogy brilantní, akční scény jsou dobře popsané, humoru tak akorát. Celkově bych ohodnotila 3,5*.
Temná zahrada
Tana French
Moje první kniha od této spisovatelky. Vybrala jsem si ji podle anotace na internetu do knižní výzvy, aniž bych se podívala na počet stran, takže v knihovně mě čekalo dost tlusté překvapení. Kniha není ani tak detektivka, jako spíše psychologický román o tom, jak se může štěstěna najednou k někomu otočit zády. Začátek je dost rozvleklý, což vzhledem k počtu stran ani nevadí. Dobře je popsané trauma hlavního hrdiny po přepadení, Břečťanová vila, vztahy mezi rozvětvenou rodinou Henessy. Po objevení lebky se to začíná rozjíždět, a až se přijde na to, komu patří ostatky, čtenář chce co nejrychleji zjistit, co se v minulosti vlastně stalo. Nic v příběhu není náhodné, autorka má děj skvěle promyšlený, a ve finále všechny dílky do sebe krásně zapadnou. Styl psaní je skvělý, hrozně mi sedly Tobyho sarkastické úvahy, oceňuji taky odkazy na Agathu Christie a seriál Simpsonovi. Konec sám o sobě je depresivní, odpovídající aktuálnímu šedému deštivému počasí.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Příběh založený na skutečných okolnostech z odbobí 2. světové války. Je plný podezřele náhodných setkání a nerealistických okolností (např. fixace na vymyšlený příběh o upírech), což ani nevadí vzhledem k tomu, že se jedná o román, a ne o dokumentární dílo. Postavy v knize žijí svůj obvyklý život, zatímco v pozadí se vznáší příběh o holokaustu, který je vyprávěný z pohledu oběti Minky a nacisty Josefa. Minčino vyprávění tvoří značnou část knihy. Zajímavé by bylo číst více podrobností z pohledu Josefa, což tam z pochopitelného důvodu nebylo. V knize se objevují filozofické otázky ohledně odpuštění a spravedlivého trestu za vykonané činy. Celkově autorka zpracovala příběh tak hezky, jak jen toto téma může být.
"Je udivující, o čem všem člověk dokáže sám sebe přesvědčit, když přistoupí na lež."
Lara Croft: Tomb Raider
Dave Stern
Dílo vymykající se obvyklému chronologickému zpracování v pořadí kniha-film-počítačová hra. Knižní verze je propracovaná, autorův styl psaní mi sedl - vyprávěný děj je čtivý, humoru tak akorát, snad žádná postava není černobílá. Příjemná akčně dobrodružná četba s nekonvenční hlavní hrdinkou a charismatickým hlavním záporákem.
Žena v okně
A.J. Finn (p)
Příběh se rozjíždí pomalu, takže čtenář má dost času seznámit se s psychicky nemocnou Annou, která si krátí chvíle mimo jiné pozorováním sousedů. Jednoho dne se stane svědkem něčeho strašného, čemuž však nikdo nevěří. Aby odhalila, zda se událost skutečně stala, nebo si s ní pouze pohrává její zdrogovaná mysl, pouští se do vlastního pátrání. Finále je velkolepé, a ponurý několikapatrový dům, ve kterém hlavní postava žije, je na ně jako dělané.
Pokud se přenesete přes to, že vystudovaná doktorka psychologie zobe antipsychotika jako lentilky a vydatně je zapíjí alkoholem, obdržíte velice obstojnou prvotinu s prvky psychothrilleru a skvěle zpracovaným tématem agorafobie.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Po "Ta přede mnou", která mě zklamala, jsem od této knihy nic neočekávala, ale naprosto mě dostala! Nahlédneme do světa herectví, psychologie a manipulace, a sexu, kam pronikají básně prokletého francouzského básníka Baudelaira. Autor napsal příběh, ve kterém nic není tak, jak se zdá, a který čtenáře dokonale zmate. Prezentace děje místy jako scénaře je originální a trefná, protože tento příběh je jako divadlo!
Kříďák
C. J. Tudor
Příběh se odehrává v klidném britském městečku a je složená ze dvou časových linií - současnost roku 2016 a minulost roku 1986. Vypravěčem a hlavní postavou je Eddie, kterého autorka rozhodně vykreslila zajímavě. Poté, co v současnosti obdrží záhadný vzkaz a za podezřelých okolností zemře jeho starý kamarád, vzpomíná na události z dětství, do kterého zasáhne brutální vražda mladé dívky. Pochybuje o tom, že za vraha byl označen skutečný pachatel, a zahajuje vlastní pátrání. Příběhem nás provází křídoví panáčci z dětské hry, což je originální nápad, ale oproti finálnímu vysvětlení jsem od nich očekávala o dost víc. Snad žádná otázka nezůstala nezodpovězena, žádné části vyprávění nebyly zbytečné. Nevadilo by mi menší písmo, použitý typ se mi zdál dost velký. Obálka knihy je perfektní. Celkově povedená prvotina.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Střídání vyprávění z pohledu dvou nebo více postav mám ráda, ale kapitoly v této knize mi přišly strašně krátké, neuškodilo by 2-3 kapitoly spojit dohromady, příběh by tak získal na plynulosti. Hodně mi vadila absence přímé řeči v Emminých kapitolách, občas šlo těžko určit, co je část rozhovoru, a co pouze myšlenka. Co se týče postav, byla to přehlídka těžce psychicky nevyrovnaných osobností. Jediný, koho jsem si oblíbila, byl kocourek Vandrák, ačkoliv tam bohužel pobyl jenom krátkou chvíli. Líbila se mi myšlenka moderního domu, která by skvěle zapadla do seriálu Black Mirror, a vsuvka otázek, na které museli odpovědět zájemci o pronájem. Příběh jako celek mě však příliš nezaujal, a asi nebudu mít potřebu si knihu v budoucnu znovu přečíst.
Stepfordské paničky
Ira Levin
Stepford je menší americké městečko plné dokonalých obyvatel, které se jeví jako ideální místo pro rodinný život. Časem ale ve čtenáři začíná klíčit podezření, že tam probíhá něco podivného. Je chování stepfordských paniček přirozeným vývojem? A co se ve skutečnosti děje v mužském klubu? Konec je doslova mrazivý. Opravdu silný zážitek z přečtení této knihy.
Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
Kniha začínala hodně slibně: nevysvětlené zmizení mladé ženy, ne zcela pravdivě vypovídající přítel, údajné zahlédnutí zmizelé o 12 let později, objevující se matrjošky jakožto děsivý vzkaz. Do cca poloviny je příběh vážně čtivý, ale pak zjistíte, že hlavní postavy jsou psychicky v nepořádku, matrjošek už je tam nějak moc a celý příběh působí překombinovaně. Závěr opravdu nečekaný, což v tomto případě není kompliment, až tak je celá pointa vykonstruovaná a nerealistická.
Fulcanelliho tajemství
Henri Loevenbruck
Na tuto knihu jsem byla hodně zvědavá, četla jsem kdysi od autora trilogii Moira, která je cílená na mládež, a chtěla jsem zjistit, jak si Henri poradí s příběhem pro dospělé čtenáře. Vybrala jsem ji namátkou podle zajímavého názvu, a nebyla ani chvíli zklamaná.
Příběh se točí okolo záhadného francouzského alchymisty, který měl žít v 19.-20. století. Existence jeho domnělého zápisníku, který skrývá stopy k skrytému postelství, vyvolá řetězec brutálních vražd, protože některé osoby chtějí získat toto tajemství a nezastaví se při tom před ničím. Většina děje se odehrává v Paříži, čtenář však s postavami pocestuje i do španělské Sevilly, na francouzské venkovské sídlo i na britský ostrov. Na konci se čtenář dozví, kdo stojí v pozadí všeho, co je oním skrytým poselstvím, i kdo byl Fulcanelli. Neměl by ale zapomínat na to, že to není vědecká práce, ale román, a důkazy alchymistovy skutečné identity nejsou. V knize je velmi mnoho historických dat a skutečných postav, jde vidět, že se autor výzkumu pečlivě věnoval. Knihu ocení nejen znalci Fulcanelliho, ale všichni, kdo mají rádi záhady a chtějí se dozvědět něco nového.
Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
Zcela neobvykle jsem se musela do dočtení této knihy nutit. Hlavní postava Jo se chová extrémně nelogicky, mužské postavy jsou nesympatické, četnost s jakou tam všichni padají do hypnotických stavů je příliš vysoká, o lehkosti, s jakou se do nich dostávají, ani nemluvě (pomalu stačí lusknout prsty a už se touláš ve 12. století), příběh je strašně roztahaný. Jediná omluva je, že se jednalo o autorčinu prvotinu, protože v dalších knihách je vše sladěnější a znatelně lepší. Upřímně jsem hodně ráda, že tahle kniha nebyla moje první, kterou jsem od této autorky kdysi přečetla, protože bych o další knihy od Erskinové neměla zájem.
Případ Amelia
Kimberly McCreight
Smutný příběh věnující se tématům vztahu mezi rodičem a dítětem, sexuality, a temné stránce života na prestižní americké střední škole, který by se klidně někde mohl odehrát. Ameliiny kapitoly jsou vyprávěné v první osobě dost autentickým pubertálním stylem, Kateiny kapitoly jsou ve třetí osobě a dobře vykreslují profil truchlící matky. Sem tam jsou proložené střípky z dávné minulosti Kate (deník nebo korespondence), děj by fungoval i bez nich, ale jsou osvěžující. Zvláštní mi přišlo, že policejní vyšetřování probíhalo za přítomnosti Kate, jelikož se policie vždy snaží labilní pozůstalé udržet v patřičné vzdálenosti. Jinak byly postavy uvěřitelné.
Šeptající dívka
Marko Hautala
Začátek byl skvělý a velice slibný, nicméně nějakým způsobem se příběh vyvinul šíleným a na mě dost úchylným směrem, a závěr byl uspěchaný a těžko pochopitelný.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Kniha byla příjemným letním oddechovým čtením. Postavy byly zajímavé, příběh odsypal, zvrat na konci mě překvapil. POZOR, MOŽNÝ SPOILER. Ale když o tom více přemýšlím, přijde mi, že finální vykreslení charakteru hlavní postavy neodpovídalo jejím předchozím reakcím, na kterých byla vystavena zápletka.
Game
Anders de la Motte
Příběh ve stylu filmu "Nerve: Hra o život". Kniha má dvě hlavní postavy, jejichž linky se prolínají - policistku Rebeccu s nevyřešenou minulostí, a nezaměstnaného Henrika s komplexy méněcennosti, vášní pro marihuanu a chybějícími zábrany občas něco ukrást. HP je prototypem člověka, kterým se vyhýbám velkým obloukem, ale v knize jsem si ho postupně oblíbila. Jeho osobnost bude čtenáře místy štvát, ale to je autorův úmysl, navíc jeho chování lze pochopit vzhledem k jeho minulosti. Anglických frází je v knize požehnaně, nicméně někteří lidé je opravdu hojně používají, a k HP to tak nějak sedí. Nejsou přeložené do češtiny, ale nejsou složité, slovník není potřeba. Vulgarismy vyloženě nesnáším, ale tady mi nijak zvlášť nevadily. Všechno v knize - charaktery postav, anglické fráze i zmíněné vulgarismy - k sobě ladí a působí přirozeně. Závěr knihy skvělý. Určitě si přečtu pokračování trilogie.
Kočičí host
Takaši Hiraide
V této knize autor příjemným způsobem vypráví o části svého a manželčina života, ve kterém řeší obyčejné problémy (práce, hledání nového domova), a do kterého jim jednoho dne vkročí kočka Čibi. Kniha se velmi lehce čte, z příběhu přímo sálá japonský klid a harmonie. Zlehka je nastíněna i situace v Japonsku na přelomu 80. a 90. let. Skvělá volba, pokud si chcete odpočinout od detektivek plných vražd, psychothrillerů či hororů, a okusit asisjský styl psaní.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Psycho příběh o ne zas tak dokonalém manželství, nic pro příliš úzkostlivé a přecitlivělé povahy. Kniha nebyla špatná, autorce se podařilo vzbudit u čtenáře emoce. Na základě hodnocení a propagace jsem od ní ale očekávala mnohem víc - pro mě je příliš černobílá a neuvěřitelná.