ladyxx komentáře u knih

Jak lépe uctít měsíc květen, než přečtením knihy s věru poetickým názvem "Pohádka Máje", v níž si mladá dvojice prožívá své první zamilování? Postavy nejsou na začátku moc sympatické (on poflakující se floutek, ona lehce hysterická podivínka), ale časem mi přirostly k srdci a začalo mi na nich záležet. Samotný jejich vztah se paradoxně nejeví ústředním tématem díla, převažují pocity, představy a samozřejmě vyjádření atmosféry místa, která má melancholický podtón. Autorův styl psaní působí místy snově, jakoby příběh, ani to, že ho čteme, nebylo skutečné. Personifikace Svědomí se opravdu povedla. Před čtením bych přísahala, že se mi kniha jakožto cynikovi nebude líbit, ale k svému vlastnímu překvapení musím uznat, že je tomu naopak.

1 25.05.2021

Jáma je kniha odehrávající se na anglickém maloměstě ve dvou časových rovinách - v přítomnosti a v minulosti před 25 lety. Hlavní postava Joe je ve své podstatě nepříliš sympatický hrdina (gambler a opilec), jehož prostřednictvím se seznamujeme s místními, kteří jsou spjati s minulými událostmi, a odhalujeme záhadu Jámy. Podstatné je, že autorka nás nechává nahlédnout pod závoj mystéria, nikdy ho však nestrhne, a tudíž hodně věcí zůstává na fantazii čtenáře - je pouze jasné, že v Jámě se skrývá dávné zlo. S hlavní postavou bych se standartně nesžila, avšak svoji osobnost zachraňuje naprosto dokonalým smyslem pro sarkastický humor, který mi sedí jako neoprén. Kromě toho v knize narazíme na moudra "staré milované matičky", která jsou zajímavým zpestřením. Jinak z knihy dost čpí smutek a zoufalství, kdy se autorka kromě osobních tragédií zaměřuje na citlivé téma šikany, které se do příběhu hodí. Kdybych měla srovnat s Kříďákem, tato kniha mě bavila více, i když opět musím vytknout přehnanou velikost fontu.

6 19.05.2021

Fascinující příběh ne zcela typicky strašidelného domu s ideální délkou cca 150 stran. Nejvýstižnější popis je pravděpodobně "okultní román, ve kterém si autor nestydatě hraje s psychikou čtenáře". Kapitoly jsou psané v ich formě, což umožňuje lépe poznat vypravěče - obdivuhodná je změna stylu vyprávění a autorova schopnost vcítit se do rozličných osobností. Každá kapitola poodhalí kousek tajemství, a směřuje k finále v typicky hororovém stylu. V ději jsem nezaregistrovala hluchá místa, příběh se spojuje do jednotného obrazu, a vyvolává u čtenáře emoce.

2 18.05.2021

Proud času je skvělou kombinací historických faktů, fyzikálních teorií, akce, napětí a fantasy. Cca do 1/4 knihy je příběh pomalejší, seznamujeme se s postavami, prostředím, a pozadím pro další vývoj příběhu. Od samotné cesty do minulosti, která se samozřejmě neobejde bez komplikací, děj graduje. Sledujeme 2 linky - boj o život ve středověku a pokusy o vyřešení nastalé situace ve středisku ITC. Ústřední trojice ve středověku má opravdu velké štěstí, což neshledávám nutným kritizovat - ostatně o čem by byl příběh, kdyby hned zemřeli? Autor si alespoň připravil dvě překvapení v podobě role rytíře de Kerre a šéfa ITC Dodingera, to bylo dosti nečekané. Závěr je dojemný, kniha jako celek zábavná a poučná.

U knihy jsem se nenudila ani jednu stránku, proto můžu doporučit dalším, koho zajímá historie a problematika cestování v čase. Oceňuji, že podstatné informace byly doprovozeny ilustrací. Škoda jenom, že zůstala jedna nezodpovězená otázka: "Proč nějaká událost, která se odehraje v minulosti v alternativním vesmíru, ovlivní minulost v našem vesmíru?".

4 16.05.2021

Od Dekameronu jsem očekávala nějaký vyšší smysl - kritiku lidské povahy, lidského konání, nebo něco podobného. Už předmluva mě z tohoto naivního obláčku srazila, jelikož sám autor svému dílu nepřiznává vyšší ambice, než pobavit "domácí hospodyňky". Možná jsem prudérní suchar, ale drtivá většina povídek mě nejen že nepobavila, ale některé mě znechutily natolik, že jsem si musela dát od čtení na delší dobu pauzu (4 měsíce v rozečtených je pro beletrii rekord). Ze 100 povídek se v budoucnu vrátím k 16, což je docela slabé skóre. Hodnocení přidávám za to, že autor (i když některé povídky byly dosti přehnané) celkem dobře vystihl různorodou podstatu člověka. Celkové hodnocení 2,5*. Mi scusi, Giovanni.

2 14.05.2021

Vysněná práce, nadějný počínající vztah, a spokojený život na klidném místě, to vše má hlavní hrdinka této knihy. Problém je, že ho žije pod novou identitou, a někdo nechce, aby nechala minulost minulostí. Co se vlastně před 5 lety stalo? No, to se čtenář dozví poměrně brzy, a to díky novinovému článku o událostech v Nepálu. Kapitoly z minulosti odhalují události a detaily vedoucí k danému konci, kapitoly ze současnosti se zaměřují na útoky na hrdinku a pátrání po pachateli. Konce obou částí jsou méně propracované, než děj k nim směřující. V příběhu samotném je několik nelogičností, které mě zarazily. Naopak realistické mi přišlo psychologické vykreslení skupiny kamarádek, i takové vztahy by se našly. Oceňuji, že se autorka zaměřila na zpracování dvou důležitých témat - život v sektě a týrání zvířat. Celkově nemohu knize upřít čtivost a napětí.

Hlavní ponaučení z knihy: Dávejte si pozor, s kým vyrazíte na dovolenou.

2 29.04.2021

Na ZŠ jsem Stineovy příběhy vyloženě hltala, a ačkoliv mi už dávno není -náct, po objevení tohoto titulu jsem neodolala, a z nostalgie si knihu přečetla. Vlastně to vůbec nebylo špatné, příběh je překvapivě akční a celkem i napínavý. Vypravěčka Rachel je sice naivní, a nechová se moc logicky, ale solidně nás do příběhu uvede, a je prostředník pro události na ostrově Strach. Kombinace ostrova, ze kterého nelze komunikovat se světem, děsivých legend o rodině majitelů ostrova, a večírku, který se zvrhne neočekávaným směrem, je výborná. Poslední čtvrtina už je slabší, autorovi víc sedí původní délka příběhů. Celkově ale dobrá oddechovka na nudnější večery.

1 22.04.2021

80. kniha, která vyšla v roce autorčiných 80. narozenin. Unikátní na ní je i to, že nám Agatha v předmluvě dává letmo nahlédnout do své geniální hlavy. Rozhodně se toto dílo odlišuje od čehokoliv, co spisovatelka kdy napsala. Čtenář lačnící po akcí nadupaném špionážním thrilleru, či, jak je zvyklý, po perfektně promyšleném detektivním románu, bude mít chuť knihu odhodit do nejvzdálenějšího rohu, a už nikdy se k ní nepřiblížit. Děj jsou spíše samostatné scénky, které jsou napsány tak nejasným způsobem, že čtenář musí hodně přemýšlet o jejich významu. Z textu je vysloveně cítit nejistota a úzkost staré A. Christie vůči změnám tehdejší doby, uchyluje se i k několika konspiračním teoriím. Reflektuje své myšlenky a pocity do několika zajímavých postav (zejména tety Matildy a Staffyho), velmi se mi líbily dialogy nejen mezi nimi, ale i dalšími postavami. Budu v menšině, ale mně kniha bavila, a v budoucnu se k ní vrátím.

1 04.03.2021

Především kniha nepatří do kategorie thriller, takže čtenář očekávající typické thrillerové prvky může být zklamán. Jedná se spíše o psychologické drama, ve kterém autorka rozpracovává dopady, jaké mohou na lidskou psychiku mít narušené vztahy v rodině. Kapitoly jsou krátké, jejich kompozice je dost složitá - střídá se minulost a přítomnost, a části z pohledu každé z dvojčat - tady bych vytkla rozdělení na vyprávění v 1./3. osobě, lepší by bylo zachovat jednu formu. Citlivých témat je v knize dost, z celkového pohledu však nepůsobí nijak překombinovaně, naopak jsou podány uvěřitelně. Kniha by mohla posloužit jako varování, kam až může situace zajít, pokud zájmy dítětě nebudou pro rodiče prioritní.

05.02.2021

Podtitul "Obrazy venkovského života" je velmi výstižný. Kniha nedisponuje žádným souvislým dějem, veškerý obsah je poskládaný z útržků běžných dní na vesnici, jakoby někdo napsal příběh podle obrazů v galerii. Dá se v ní sice nalézt několik zajímavých informací o vesnických zvycích, a kořeněním jsou rovněž vyprávění o Viktorce nebo hluchoněmé dívce, většina knihy je ale pouhopouhá nuda. Zastaralá čeština čtení ještě ztěžuje. Moc nemusím idealizované černobílé postavy, a proto mi ani babička k srdci příliš nepřirostla. Poslední kapitola byla sice dojemná, ale předchozí odpočítávání zbývajících stránek do konce nespraví. Stačí jedno přečtení.

Prequel se točí kolem rodiny Stokerů, kdy pomocí fikce odhaluje některá mystéria obklopující její členy, přičemž se drží základních životních faktů (věk, nemoce, povolání apod.). Příběh je představen již ověřenou formou deníkových záznamů a klasickým vyprávěním ve 3. osobě v kapitolách "Nyní", které se střídají, místy je doplněn dopisy Bramovy sestry. Děj postupuje ideální rychlostí, díky přiměřené dávce napětí udržuje pozornost čtenáře, a krásně v závěru propojí všechny části příběhu, aniž by ponechal nezodpovězené otázky. V závěru knihy se mihla jedna z postav originálního Drákuly, ona kapitola je ale zvláštní a moc do celku nepasuje. Co se samotného hraběte týče, jeho prapůvod je nám odhalen, ale jeho předchozí život zůstává utajen.

Jazyk je bohatý, knižní, navozuje pocit tehdejší doby. Vyzdvihnu skvělý český překlad, který se četl přímo pohádkově.

Celkově se spolupráce autorů povedla, a odkaz Brama Stokera zpracovali na základě jeho nalezených poznámek se ctí. Doporučuji k přečtení nejen obdivovatelům původního díla.

7 08.01.2021

Od autora se mi líbila série The Blackstone Chronicles, proto jsem si chtěla přečíst i jiné dílo. A byla to síla! Příběh je zasazen do ospalého zapadlého jižanského městečka s otrokářskou minulostí, jehož hlavním bodem je staré rozlehlé sídlo zakladatelů rodiny, které stojí na ostrově ovlivňovaném živly - velmi vděčné místo pro zápletku. Děj se rozebíhá pomalu, autor důkladně představuje místo a buduje vztahy mezi postavami. Příležitostně je tam náznak něčeho nadpřirozeného, který je však velmi nejednoznačný. Zhruba od poloviny už čtenář ví, co se odehrává, a může jenom zírat. Rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu, kniha je dosti deprimující, a při jejím dočítání je vhodné připravit si k ruce něco sladkého na zklidnění nervů.

1 29.12.2020

Celá kniha se nese v duchu myšlenky „zachránit slečnu Peregrinovou z ptačí podoby“. První polovina knihy je pomalejší, i když nechybí několik zajímavých pasáží, druhá polovina naopak překypuje akcí. Závěrečné zvraty jsou vážně neočekávané, autor čtenáře pěkně překvapí. Dobové fotografie hezky dokreslují příběh. Zaujaly mě Jacobovy nově objevené schopnosti a nové podivné postavy, doufám, že se o nich v budoucnu dozvíme více.

1 23.12.2020

Myšlenka sebrat několik cizích lidí s tajemstvím, a pozvat je na ostrov bez možnosti úniku a kontaktu s okolním světem se nikdy neomrzí. Postav je tam celá řada, kromě hlavních "ostrovních" jsou často zmiňovaní jejich příbuzní či známí, takže může trochu trvat, než se v nich čtenář zorientuje. V knize je poměrně hodně retrospektiv, ke každé postavě přitom v jiném časovém okamžiku, což mně vůbec nevadí, ale někoho to může mást. Zápletku autorka zpracovala slušně, víceméně zdařile propojila životní příběhy všech hlavních postav. Neseděl mi vývoj "po ostrově" a dlouhý dopis, který sice poměrně logicky vysvětlil motivaci mstitele, ale osobně bych preferovala jiné zpracování. Škoda několika nezodpovězených otázek z příběhu. Překlad místy opravdu uhodí do očí (co má např. překladatelka proti českému slovu "fér"?). Skvělá obálka.

2 14.12.2020

Není to - na obálce slibovaný - gotický thriller, spíše detektivka s občasnými prvky nadpřirozena (naštěstí v rozumné míře, takže to působí dobře). Vyprávění se střídá z pohledu 3 poměrně sympatických ženských postav - učitelky angličtiny Clare, její dcery Georgie, a detektiva Harbinder, - přičemž každý pohled odhalí další kousek skládanky příběhu. Jak příběh pokračuje, postupně se nám také odhaluje povídka Cizinec spisovatele R. M. Hollanda, která je vážně zajímavá (oceňuji, že v závěru knihy je uvedena celá, a čtenář si ji může přečíst jako celek, to není pravidlem). Děj hezky graduje, a udržuje čtenáře v příjemném napětí. Odhalení vraha mě nepřekvapilo, protože byl v mém seznamu podezřelých, ale identita vraha nemusí být vždy šokující, aby byl závěr uspokojivý. Celkově všechno dávalo smysl, je vidět, že autorka si dala velkou práci s promyšlením detailů.

3 08.12.2020

Mám ráda knihy s prolínáním minulosti a současnosti, a tato se rozjížděla opravdu dobře, ale ve druhé polovině jaksi vyčpěla. Linka v přítomnosti byla průměrná, postava Iris mi moc nesedla. Linka v minulosti byla zajímavější, ukázala nám, jak 1. světová válka ovlivnila psychický i fyzický stav lidí. Nabídla několik působivých zvratů, ale chybělo vysvětlení událostí, které danému zvratu předcházely. Mezi příbuzenskými vztahy všech účastníků jsem se trochu ztrácela, na konci knihy mohl být pro lepší přehled dosazen rodokmen. Překlad je místy dosti kostrbatý, chybí symboly přímé řeči. Obálka hezká, ale negativa nesmaže.

02.12.2020

Atmosféra knihy je budovaná dobře, až čtenáře občas zamrazí. To bohužel přestane v okamžiku, kdy je odhalena podstata ducha, která pro mě byla velkým zklamáním. Rovněž navzdory svému předsevzetí, že se nebude chovat jako typický navrdlý hrdina hororového příběhu, se Adrianne chová přesně tak. Obdivuhodná je ovšem její houževnatost a láska ke kocourovi Wolfgangovi, na jehož osudu mi vlastně záleželo nejvíc. Pokud se smíříme s dosti odlišným stylem příběhů této autorky, jedná se o vcelku zajímavou oddechovku s pár nelogičnostmi.

3 27.09.2020

Žádné moderní akční krimi, ale pěkně poklidná detektivka s odhalováním minulosti ve stylu A. Christie (konkrétně tato něčím hodně připomíná Pět malých prasátek). Je tam náznak duchařiny, ale do poloviny knihy vymizí, vlastně ani nevíme, zda tam nějaký duch doopravdy byl - přece jenom starý dům s historií vraždy stojící na opuštěném místě anglického venkova svádí k "vnímání" nadpřirozena, zvláště nestabilní mysl vyrovnávající se se ztrátou partnera. Kniha nabízí několik morálních otázek týkající se lidských činů, citlivě je tam zakomponováno téma 2. sv. války. Příběh mohl být o něco kratší, a od finále jsem očekávala více. Hodně mi tam vadila postava Heather. Celkově se ale jedná o příjemné čtení jako dělané pro ponuré podzimní a zimní večery.

2 24.09.2020

Hlavní postavě Danielovi je dost podivným způsobem nabídnuta práce na starobylém rodinném sídle v lesích, ke kterému náleží zarostlá zahrada s hrobkou. Zdánlivě opuštěné místo ve skutečnosti obývá několik nadpřirozených obyvatel, jejichž úmysly nejsou hned zjevné. V knize je pár mrazivých momentů, není to ale žádný děsivý horor, spíše se jedná o fantasy pro starší čtenáře. Ponurá atmosféra sídla a zahrady je dobře vykreslená, postavy jsou sympatické (až na výjimky, že Kyle?). Abych jenom nechválila, občas čtenáře může zarazit nějaká nesrovnalost/nelogičnost v ději. Celkově se mi ale kniha líbila.

2 12.09.2020

Dějiny naší historie z trochu jiné stránky: té nepříliš zdařilé. Autor si nebere servítky, používá vulgarismy, je ironický (až člověka překvapí, kolik mu je vlastně let), sdělení podává s humorem. Některé pasáže mohly být kratší, jiné zase delší, kniha jako celek však rozšíří čtenáři obzory o méně známá fakta historie, a možná donutí se zamyslet nad smyslem lidské existence. Doporučuji.

1 11.09.2020