Žena v okně

Příběh o psycholožce, která má po autohavárce těžký stavy z otevřených prostor, a místo toho, aby vyhledala odbornou pomoc, jenom mukbankuje víno, chattuje s lidmi s podobným problémem, kouká se na trashový detektivky, sem tam si zavolá se svým manželem a dcerou (kteří by MĚLI BÝT mimo město) a taky šmíruje svoje sousedy, což je sousedka na přesdržku, když vedete obyč život, byť je občas protkaný Vaší nevěrou s mladým hřebcem (na kterýho ten Váš plešatící, postarší úředníček nemá, i kdyby se rozkrájel), ale taky fakt poklad sousedka, když Vás někdo zabije ve vlastním domě. Což se taky jedné její sousedce stane, která se ale po zavolání policie jako zázrakem objeví živá a zdravá. Celá její rodina je živá a zdravá, včetně jejího plachého pubošského synka, se kterým se po tomto incidentu naše psycholožka občas dá do řeči. A díky tomu zjistí, že v baráku hošíka není nikdo v bezpečí.

Poslouchala jsem jako audioknihu a úplně nevím co k téhle knize napsat. Mám z ní hodně smíšené pocity. Žena co vše sleduje z okna a “hodnotí” okolí. Nevím prostě mi tato kniha vůbec nesedla, takže už teď vim, že jsem ji slyšela poprvé a naposledy. Kniha si asi najde své čtenáře ale za mě prostě ne bohužel.

19.10.2025

(SPOILER) Moje první audiokniha a musím přiznat, že jsem nadšená, protože takto stihnu "přečíst" o něco více knih, třeba když venčím psa nebo uklízím. Kniha se velice dobře poslouchala, doprovodné zvuky a hudba skvěle podtrhují atmosféru.

První polovina je docela táhlá, s hlavní hrdinkou Annou řešíte agorafobii a opravdu je to pomalý rozjezd. Pak se stane něco u sousedů a přichází druhá polovina, která je naprosto odlišná. Děj absolutně frčí a hrne se na vás jedna zarážející informace za druhou. Společně s Annou stále řešíte, co se vlastně stalo. Neočekávaný konec. Trochu mi ale závěr vadil, hlavně honička s vrahem, je to takové klišé, kdy místo toho, aby se zavolala policie, tak se čeká.

Poslouchala jsem jako audioknihu a mám k ní docela smíšené pocity.
Příběh o ženě, která sleduje svět jen zpoza okna a začne pochybovat o tom, co je skutečné, měl skvělý potenciál. Místy mě děj vtáhl a napínal, jindy se ale táhl a nudil.

Styl psaní je atmosférický, temný a psychologicky zajímavý, ale někdy jsem měla pocit, že se děj opakuje. Závěr byl napínavý, i když trochu předvídatelný.

příjemný thriller pro klidné večery, ale nečekejte nonstop napětí.

Rozjíždí se to pomalu. Ztotožnit se s hlavní hrdinkou je ve vší té alkoholovo-práškové mlze podpořené neustálým citováním starých filmů dost obtížné. Ale příběh je vystavěný opravdu dobře, několik zvratů je sice očekávatelných, ale většina opravdu překvapí. Četlo se to dobře... tak 70%

V téhle knížce není nic, ale opravdu vůbec nic, jak se na první pohled zdá. Úžasná knížka, moc hezky napsaná. Bavila by mě, i kdyby se tam nestalo žádné drama, ale ono se tam stane a je ho tam celkem dost. A na čtenáře čeká zatraceně moc překvapení.

10/25 Bohužel se začalo něco dít až od 40. kapitoly. Dokážu pochopit fobie i pití hlavni hrdinky, ale tak nějak už od začátku jsem tušila, jak co je. Možná jsem už něco podobného četla, viděla… …nebo to prostě byli do očí bijící.

Žena v okně pro mě představovala první seznámení s thrillerem a upřímně jsem byl fascinován autorovým popisům nemoci, kterou trpí hlavní hrdinka, o které jsem předtím ještě neslyšel. Cítil jsem se, jako bych tu nemoc prožíval sám. Ještě dlouho po dočtení si pamatuji ten děj. Viděl jsem i filmovou adaptaci od Netflixu, ale to nebylo tak dobré, kniha je mnohem lepší a působivější.

Tak fakt jsem měla problém to dočíst a pak jsem i přeskakovala.Hlavni hrdinka mi s tím pitím a prášky neskutečně lezla na nervy. Byla mi nesympatická a navíc mnoho stránek je akorát vycpávka strašná.

Naladěn na atmosféru z Hitchcocka, dostal jsem slabý odvar jeho Okna do dvora. Nedokázal jsem se sžít s alkoholem nacucanou myslí hlavní antihrdinky, ani s jejími fóbiemi, náladami a podvody. Děj se podobně jako Anna potácí odnikud nikam, až se prudce rozjede do přepáleného finále, připomínajícího parodie na horory. Chtěl jsem to vzdát, nakonec „dočteno“ do konce, ale jen s velkou pomocí a podporou sladkého hlasu Kateřiny Veselé.
65 % (zatím 1633 hodnocení s průměrem 74 %).

Žena v okně je psychologický thriller, jehož hlavními tématy jsou agorafobie, paranoia, halucinace a vyrovnávání se se stíny minulosti. Otevírá tedy spoustu komplexních témat, která zpracovává do originálního příběhu, jež vás neustále nutí pochybovat o tom, co je pravda, a co pouze představa. Kolik toho člověku opravdu nabídne?
Kniha je napsána velice dobře. Občas se musíte překousat zdlouhavými pasážemi o ničem, především v první polovině knihy, ke konci se však většina z nich stává zásadovou, není to tedy něco, co bych vynechala. Jen možná trochu pozměnila tempo. Mimo ně ale příběh plyne, jak má, čtení ve vás vyvolává správné emoce na správných místech, funguje, má.
Podobný příběh jsem asi nikdy nezaznamenala. S agorafobií už jsem se v knize někdy setkala, ovšem ne s tak dobrým popisem, jaký byl zde. Celkové nastínění emocí a psychického stavu hlavní hrdinky bylo moc dobré, často jako bych byla ona a cítila se stejně zmatená a zoufalá. Tohle byl velký plus knihy.
Co se děje týče, jak už jsem řekla, že začátku se trochu táhl, ale to ve výsledku vůbec nevadilo. První "velký" plot twist vyloženě byl do očí, takže jsem měla z knihy dost smíšené pocity, ale ke konci jsem, přiznávám, vůbec netušila, kam to všechno směřuje. To se taky často nestává.
Co bylo slabé, byl však zbytek konce. Po originálním příběhu a nečekaném zvratu autor ukončuje knihu způsobem, který se vyskytuje ve většině thrillerů a v každém druhém hororu. Ano, má to svůj důvod a většinou to funguje, od takového jedinečného příběhu bych ale asi čekala zajímavěji zpracovaný konec.
Bylo to moc dobré. Skvělá práce s psychologií postav a tempem děje se nedá popřít. Stejně mám ale pocit, že tomu něco chybělo, což spolu s "odfláknutým" vysvětluje mé hodnocení. Jinak jsem si čtení moc užila.

Hlavní roli hraje Annina obrovská osobní ztráta a její agorafobie. I přesto,že je psycholožka,se Anna "léčí" potoky alkoholu a šmírováním.
A tato kombinace zaručuje otázky typu - co jsem to viděla? Viděla jsem to vůbec? Určitě jo,nejsem přeci blázen. Nebo ne?

Chvílemi se mi čtení táhlo,ale sklenka bílého mi to zpříjemnila a jela jsem dál.

Šílená fobie, ale na druhou stranu nikdo neví, jak by dopadl, kdyby to též tažil..

Po dlouhé době jsem narazila na thriller, který byl napínavý a nebyl plný klišé. Dobře to budovalo atmosféru a postavy byly zajímavé a nebyly úplný kreténi, což velice oceňuji.

Začiatok výborný, dej dobry, stred roztiahnutý a koniec dobrý.

Rozhodne tato kniha ako film môže byť výborná, napätie, ktoré dokáže film urobiť by bolo skvele.

No ako kniha to bolo príšerné zdĺhavé. Mat tak 300 stran bez zbytočných omáčok a alkoholovo-tabletkovych delírií.

Prvky psychothrilleru tam boli a boli dobré - len kym sa k nim človek dočítal aj stratil niť.

Ano bolo mi ľúto hlavnej postavy, viem si predstaviť, že po tom co začala jej dokonale hrablo a dokonca je mo úplne jasné, že takýto človek je ľahko ovplyvnitelný a hlavne slovo proti slovu - zdraví človek a výšinutý čkovek.

Určite si pozriem film aby som to prežila v tej atmosfére.
A knihu odporúčam ako oddychovku ale určite treva rátať s tym, že môže prestať baviť ale koniec stojí za to.

(SPOILER) Psychothriller Žena v okně začíná poměrně nenápadně. Žena ve středních letech pozoruje skrze svůj fotoaparát oknem své sousedy. Postupně se dozvídáme, že hlavní hrdinka je psyholožka, která trpí úzkostmi a strachem z otevřených prostranství – tzv. agorafobií. Na internetovém fóru pod přezdívkou „Doktorkaordinuje“ radí lidem, kteří trpí stejnou poruchou. Prášky zapíjí lahvemi merlotu, a tak není divu, že když posléze zahlédne cosi, co zřejmě vidět neměla, není si jisté okolí a nakonec ani ona sama, jestli skutečně viděla, co popisuje nebo zda-li se jednalo o halucinace vyvolané kombinací vedlejších účinků jejích léků a alkoholu… Kniha byla pro mě svým námětem poměrně neskutečně zajímavá a díky mnohým odkazům na Hitchcockovy filmy a staré černobílé thrillery ve mě vyvolala zájem si alespoň některé z nich prohlédnout. Při čtení mi bylo místy hlavní hrdinky líto a sama jsem tápala, kde je pravda a co pouze její představy. Knihu proto rozhodně doporučuji ke čtení a to nejen těm, kteří mají rádi psychologické thrillery. Nahlédnout do myšlenek jedné neobyčejné nervově labilní ženy, byla totiž docela jízda…

Kniha mě nebavila, hlavní hrdinka mi byla protivná, pořád jsem čekala na zvrat a na to, že mě čtení chytne. Ale bohužel.
Chtěla jsem dát jen jednu hvězdičku, ale asi by to bylo přehnaně přísné, tak dám dvě..ale za mě je to slátanina, skoro jak když pejsek s kočičkou pekli dort. Autor se rozhodně nestal mým oblíbencem.

Agorafobie je velice zajímavý prvek v příběhu a to jak k ní hlavní hrdinka přišla je sice možná trochu klišé, ale vůbec mi to nevadilo. Konec byl nečekaný, došlo mi to až ke konci, dřív než se dotyčná osoba projevila, buď jsem hloupá a nevšímavá, nebo cíleně přehlížím indicie, abych na konci byla překvapená.

Neměla jsem velká očekávání, thrillery skoro vůbec nečtu, ale tahle knížka se ke mně dostala náhodou a tak jsem ji v rámci čtenářské výzvy 2024 přečetla během pár dnů. A nebyla jsem vůbec zklamaná, začátek sice pomalejší rozjezd ale potom spoustu nečekaných zvratů. Konec potom už byl lehce předvídatelný. Četla jsem Dívku ve vlaku a tohle je tomu podobné opravdu jen názvem knihy a motivem pozorování lidí. Líbilo se mi, jak autor polidšťuje psychické problémy a poruchy, že se to může stát komukoliv z nás.