KudrnatáHolka
komentáře u knih
Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
Konečně dočteno. S touto knihou jsem se prala hodně dlouho. Příběh byl opět zajímavý, ale děj se mi zdál až zbytečně rozvleklý. Spoustu pasáží bych vypustila, hlavně v prostřední části knihy. Konec byl strhující, jen po těch zdlouhavých pasážích jsem ho zhltla tak dychtivě, že to možná byla škoda. Viděla bych to asi na 3,5 hvězdičky.
Temné kouty
Gillian Flynn
Hodně, opravdu hodně temná kniha. Po jejím přečtení na mě padla skoro až depka, jak naturalistické bylo líčení některých událostí. Občas jsem přemýšlela, zda některé pasáže raději nepřeskočit pro jejich syrovost, nebo zda vůbec knihu dočíst, protože místy mi děj přišel zdlouhavý (ikdyž možná to byla jen moje netrpělivost, jak to, sakra, teda dopadne?!). No, dala jsem to, dobrala se konci knihy a jsem za to vlastně ráda, protože došlo na hodně zajímavé a pro mě překvapivé vyústění celého příběhu.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Lehkost, s jakou se knihy Mornštajnové čtou, je prostě nádherná, a je pro mě ve zvláštním kontrastu s velmi nelehkými osudy postav. Opět obdivuji vystavění celého příběhu, retrospektivu, návraty do let dávno minulých, postupné odhalování faktů a událostí, krůčků osudu, které vedly k mnoha tichým rokům, kdy strach a obavy o osud blízkých, bolest z jejich ztráty, se přetavily ve smutek, výčitky, vztek a zatrpklost. \"Jak těžké je přiblížit se člověku, který se k vám neustále obrací zády?\" A uprostřed toho všeho hluboko pohřbená touha po lásce a laskavosti. Tiché roky mi byly pocitově bližší než Hotýlek nebo Hana. Přesto Hana asi zůstává knihou, která mi zatím učarovala nejvíc.
Zvuk slunečních hodin
Hana Andronikova
Kdybych mohla, dám knize těch hvězdiček deset. Všechny pocity, radost, štěstí, láska, touha, zoufalství, smutek, naděje, zklamání a bolest vylíčené ve větách plných neotřelých slov, někdy působí až mysticky, jako za závojem, aby se pak ten závoj protrhl realitou znovu a znovu, postupně odkrývající celý příběh. Postavy v knize i jejich vzpomínky jsou živé, dýchají. A já celou tu dobu dýchala a žila s nimi.
Neříkejte mi Izmael
Michael Gerard Bauer
Po hodně dlouhé době se mi do rukou dostala kniha určená pro děti a mládež a dlužno říct, že moje nedůvěra, jestli mě to vůbec bude bavit, vzala po přečtení několika prvních stránek za své. Báječně napsaná kniha, která se dotýká tématu šikany ale i toho zvláštního pouta, kterému se říká kamarádství. A také toho, že ti správní lidé vedle vás, vám dovedou ukázat, že můžete a umíte být odvážní.
Expedice: Můj milostný příběh
Bea Uusma
Kniha dvou příběhů, detektivní pátrání autorky po osudu jedné polární výpravy a vyprávění o výpravě samotné. Kniha je doplněna o dobové fotografie a prameny, jako třeba fragmenty polárního deníku, které mě příjemně překvapily. Příběhy se nádherně prolínají a vytvářejí snad až napínavou atmosféru. Pro mě hodně netradiční, ale taky hodně zajímavá kniha.
Ostravská mystéria
Marek Skřipský
Jsem velmi ráda, že jsem se dočkala knihy z Ostravska, která mi je žánrově blízká a mohla jsem s chutí splnit další bod čtenářské výzvy. A to s chutí opravdu velkou, protože začíst se do této knihy bylo tak báječně snadné jako žvýkat žvýkačku :-). Inteligentní, vtipné, černý humor, sympatické ostravské nářečí i hrdinové, s jejichž různorodostí si autor poradil skvěle. Po Naslouchači a Faje další česká fantasy, kterou jsem si přečetla opravdu hodně ráda a která mě zaujala.
Poznámka na závěr: Budu asi trochu za hnidopicha, ale malinko mi vadil formát knihy - raději bych klidně o něco větší rozměr a užší hřbet. Přece jen by se tak zrovna brožovaná kniha četla o něco líp. :-)
Kmotr
Mario Puzo
Prostě geniální! Nikdy bych neřekla, že podobná kniha se mi bude tak líbit. Na můj komentář, že je kniha překvapivě útlá, kamarád odpověděl: Ale dějově nabitá. A měl samozřejmě pravdu.
Apatykář
Lucie Hlavinková
Po přečtení anotace jsem se na knihu hodně těšila. A to možná byla chyba, protože anotace mi přišla nakonec poutavější než kniha sama. Čekala jsem prostě víc a do knihy se mi nepodařilo se tak nějak správně začíst. Prostředí lékárny je kouzelné samo o sobě, mám ho ráda a bylo v knize hezky vylíčeno, hlavně příprava léků. Příběh i postavy mi ale jinak přišly nedotažené, spíš jen načrtnuté tužkou jako ve skicáři hlavního hrdiny. Lehká chuťovka třeba na dovolenou. Neurazí, trochu potěší, ale velké nadšení, aspoň za mě, se nekonalo.
Hana
Alena Mornštajnová
Nádherné čtení a úžasně vystavěný příběh. Líbí se mi autorčin styl. Kniha na mě působila lehce minimalistickým dojmem (což ani zdaleka není myšleno negativně), přitom autorka dokázala vykreslit dokonale postavy a atmosféru doby.
Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Po dlouhé době fantasy, kterou jsem si skutečně vychutnala a jsem ráda, že mám doma celou trilogii a mohla jsem plynule navázat druhým dílem. Autorka se nesnaží všechno hned vysvětlovat a popisovat, děj plyne skrze dialogy, nutí člověka číst mezi řádky, vztekat se, být s hrdiny a fandit jim, příběh má spád. Čtenářská imaginace pracovala na plné obrátky, kniha se mi v hlavě odvíjela jako hodně podařený, napínavý film s nádhernými přírodními sceneriemi a párkrát jsem, začtená do knihy, málem přejela zastávku MHD, na které jsem chtěla vystupovat. Co víc si přát :-)
Povídky podivných
Ransom Riggs
Pro mě čtivější a poutavější než Sirotčinec slečny Peregrinové. Každý z originálních a občas dost překvapivě zakončených příběhů v sobě skrývá ponaučení, hlubší myšlenku. A navíc, ta nádherná obálka :-)
Kniha hřbitova
Neil Gaiman
Milé a originální vyprávění. Gaiman je prostě úžasný vypravěč.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Ano, ale... Některé myšlenky krásné, líbilo se mi, že Lale působil tak, že v lidech dokázal svým přístupem udržet dobro a naději. Pak mi ale připadalo čím dál míň pravděpodobné, že by Lale vlastně tak "snadno" prokolouzl všemi krizovkami a přežil je v takových zvrácených podmínkách. Ale možná jsem jen moc velký pesimista :-) Ze začátku se četlo docela dobře. Po jazykové stránce je ale, zdá se mi, poznat, že se jedná o přepsaný scénář, jak je avizováno v autorčině poděkování. Závěr vlastního příběhu mi přišel zkratkovitý. Doslov tatérova syna byl naopak krásným završením osudu jednoho muže, který v sobě měl obrovskou vnitřní sílu.
Jen... Při slově Osvětim mi samovolně naskakuje kniha Smrt je mým řemeslem. A vím, že tu si budu pamatovat vždy.
Vražedný chlad
Louise Penny
Bohatý jazyk, inteligentně vykreslené postavy, poeticky a pro mě i sugestivně popsaná drsná krása přírody a do toho sem tam prosté lidské postřehy, kterým jsem se musela smát nahlas. Autorka dokonale stupňuje napětí, takže prostě musíte číst dál a dál. Inspektor Gamache je znalcem lidských povah. Většinou mu to vychází, proto jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet s agentkou Nicholovou. Jinými slovy - určitě to nebylo moje poslední setkání s obyvateli Three Pines a bezva týmem ze Sûreté.
Vosí továrna
Iain Banks
Říct o této knížce, že se mi líbila, to nejde, není to správné slovo (to se k této knize hledá dost těžko). Ale to ani zdaleka neznamená, že by byla špatná! Je... fascinující, naprosto specificky vyniká mezi knihami, které jsem dosud četla. Ztotožnit s hlavním hrdinou, Frankem, se opravdu moc nedá, v tom dávám "gladya" za pravdu. Ale byl pro mě, stejně jako kniha, fascinujicí. Tím, co všechno dokázal vytvořit a s jakou systematičností se tomu věnoval. Trochu mě děsí, jak logické a samozřejmé mi přišly jeho činy ve světle toho, jak je zdůvodňoval. Frankův bratr, Erik je další postavičkou v tom podivném světě se svým vlastně dokonalým řádem. Nejdříve jsem vůči němu cítila děs, strach a znechucení, postupem času mi jej pak bylo více líto.
Tak mě napadá... Každý si kolem sebe vytváříme určitou bublinu jistot. A držíme se jí zuby nehty. Ale když ta bublina náhle praskne, necítíme najednou, po počátečním šoku, jistou úlevu?