Knihomlok2015 komentáře u knih

Musím říct, že Pan Robert Jackson Bennett se mi zažírá pod kůži pořád víc a nemůžu se dočkat dalšího jeho dílka. Protože jestli to bude i nadále takové, tak to bude ještě hodně příjemná a dlouhodobá záležitost.

2 27.09.2017

Mám ráda ten film a budu mít ráda i tuhle knihu, ale už navždy to pro mě budou dvě naprosto odlišná díla. (jediné, čeho lituju je ten iritující filmový přebal:-(

3 12.09.2017

Je to úplně jiný než ten film a na rozdíl od filmu mě to i celkem bavilo.

1 28.07.2017

Nejsem na facebooku , takže není divu, že mi ta knížka nic zásadního neřekla (sakra za to já si teď řekla o stínový profil).

08.07.2017

Na to, že je to vlastně celé jen o jedné (Ne)Obyčejné pomstě, je to velmi dobře odvedená (nebojím se říct přímo excelentní) práce.

06.07.2017

Jako na začátku dobrý, prostředek pořád ještě dobrý, dvacet stran před koncem už jsem začínala mít neblahé tušení a když jsem tu knížku zavřela, zůstala jsem jen zírat před sebe. Ta knížka podle mě prostě nemá žádnou pointu.

1 30.06.2017

Já to prostě nechápu. Jak jsem mohla něco tak skvělýho koupit ve výprodeji?

5 29.05.2017

Jsem unešena.
Jestli z tohohle jednou nebude bible pro všechny veslaře, tak už nevím, jaká kniha by si to označení zasloužila. Autor sám musí být nadšený veslař nebo minimálně génius. Protože i přesto, že několikrát v knize zazní, že veslování je především o bolesti, o bolesti rukou, nohou, zad, celého těla a kdovíčeho ještě, mám chuť si najít dalších osm nadšených čtenářů a vyrazit na vodu v jedné osmiveslici s kormidelníkem. (nebo se alespoň vyučit na výrobce lodí)
Nejen, že se člověk najednou dívá na svá vysokoškolská studia v úplně jiném světle (dělala jsem sice školu při práci, ale dálnice a přehrady jsem při tom rozhodně nestavěla), ale tak nějak si i mnohem víc vážím té práce samotné. (prachové bouře, které odnesly tuny zeminy kamsi co pekel, mě prostě dostaly a to byl jen vrchol ledovce)
A to, že jsem byla vlastně poučena o spoustě věcí, o kterých by mě nikdy ani nenapadlo přemýšlet, je jen třešnička na dortu. (tak mě napadá, že právě tohle jsem očekávala od Já, Claudius a dostalo se mi toho ve vrchovaté míře až tady a já to milovala) A ač bych to považovala za nemožné, několikrát jsem se při čtení přistihla, že si představuju ten ladný pohyb bílých lopatek zajíždějících elegantně pod vodní hladinu a znovu bez jediné zaváhání prorážejících vodu zpět nejen při závodech, ale i v pasážích, které se věnovaly zbytku příběhu a dokonce mi slova plynula hlavou v tom nekonečném hypnotickém rytmu dokonalého pohybu. (já vím bláznivé)
A ten konec. Můj bože, ten konec. Ještě ve třech čtvrtinách té knihy mi bylo tak trochu líto, že už od začátku vím, jak to vlastně dopadne, ale chyba lávky, všechno to bylo totiž mnohem větší než jen jedna zlatá medaile. A bylo to dokonalé. Díky.

2 27.04.2017

Tak po první dílu, jsem si říkala, že dám šanci "první" trilogii a končím.
Ale s každým dalším přečteným příběhem jsem si jistější, že tak lehký to pro mou peněženku přeci jen nebude.

1 24.04.2017

Začínám tomu přicházet na chuť pořád víc.
A to blahořečení českého piva mě opravdu pobavilo. (kdo ví, jaký s tím má pan spisovatel osobní zkušenosti?)

1 22.04.2017

Začala jsem Chaosem, pokračovala Netvorem a teď jsem se dostala k Něčemu víc a musím se přiznat, že Patrick Ness mě baví pořád stejně intenzivně. (Chaos byl prostě dokonalej, proto to slovíčko stejně a né o něco víc)
Čekala jsem sice naprosto jiný příběh (něco jako Třinácté nebe), ale i přesto mě ani na okamžik nenapadlo litovat. Setha jsem si zamilovala okamžitě a ty ostatní jen o malou chviličku později. (dokonce mě ani neštvalo, že jsem tak dlouho nevěděla, co a jak a na konci se to vlastně ani nedozvěděla) Takže se dost těším na další setkání s tímhle autorem a nezbývá než doufat, že v té další knize bude nakonec Něco víc.

1 09.04.2017

Já vím, že nemám žádné právo si stěžovat (si za to asi můžu sama, že jsem tak ochotně padnula do tenat jedné mimozemské církve ), ale proč pro boha (toho hmyzího nevyjímaje) je tak zdlouhavý? Vždyť to je skoro mučení.
Jinak totiž, když konečně dojde na nějakou akci, která posouvá děj dál, je to téměř dokonalý a přímo geniálně zamotaný (plus spousta superlativů k tomu). Ale než se přes těch desítek stránek "bezčasí" k tomu dostanu, tak..... Ta délka je totiž přímo vražedná a z toho pomyšlení, že mám před sebou ještě dva díly, než se doopravdy dovím, jak to dopadne, mě jímá nekonečná hrůza.
Ale vydržím. Teď, když už mě dostali, mi stejně nic jiného nezbývá.

1 07.04.2017

Za mě trochu zdlouhavější než by se mi líbilo, ale zamotává se nám to pěkně, takže uvidíme, jak to bude bál.

27.03.2017

Jako příručka o ničem, ale jako příběh jednoho (né příliš jednoduchého) života to bylo velmi dobré.

1 03.03.2017

Když jsem byla asi v polovině téhle knížky, tak nevím, co mě to napadlo (a nebyl to úplně dobrý nápad), zabrousila jsem přesně na tuhle stránku a přečetla si komentáře. A protože jsou jaké jsou (alespoň ten od MarkettT by si to slovo SPOILER zasloužil minimálně velikostí písma 26), pojala velmi silné podezření, jak to celé dopadne a nadávala si do blbců, že jsem si celé to jinak velmi příjemné čtení pos.... (jediné co mi moc nesedlo byla vlastně jen ta bitva v Radě - přišlo mi to až moc takový jednoduchý - já vím)
Jenže pak jsem se dostala až na konec a ono najednou přestalo, to co jsem věděla, být důležité. Ty poslední kapitoly mě totiž naprosto dostaly a já nemůžu nic jiného než hluboce smeknout, bylo to silné, bylo to dokonalé a dotklo se to mojí duše.

24.02.2017

I kdyby ne kvůli V Teradenu do roka a do dne (Lynch prohnaný jako vždy), Žesťovým žihadlům (učitelský přivýdělek za všechny prachy), Diamantům z tequily (jak těžký život hvězda má), Karavaně do neznáme (klasika) a Uvádíme (Frodův návrat a Piráti z Karibiku 18???), tak kvůli Bleskostromu stálo za to si tuhle knížku pořídit. Rothfuss se totiž vytáh a opravdu mistrným způsobem připomněl, proč jsem Jméno větru od první chvíle milovala.

2 19.02.2017

Taky bych si přála, aby ten rok 1983 byl přesně takový, jaký si ho Felix představoval, ale podle autorova doslovu, to tak pro jeden a půl miliónu dětí nebylo, a to je na tom příběhu to nejhorší.

3 07.02.2017

Musím říct, že tahle knížka je dílo plné rozporů od začátku až po konec. Ať už vás anotace navnadí na cokoliv, to šílenství, únos a dokonce i ta soulož jsou tak nějak méně tvrdé než jsem očekávala. A přesto, že se jedná o opravdu objemnou knihu, na těch 900 stran mi přeci jen připadá, že jsem se toho dozvěděla mnohem méně než jsem z tolika slov mohla. Zároveň je to však velmi čtivé a tak nějak to celé uběhne rychle a hladce. Ale ty čtyři hvězdičky stejně dávám hlavně kvůli Henrymu Rackhamovi a mnohem dřív zkusím přečíst Jablko než se znovu pustím do téhle bichle.

2 30.01.2017

Já nevím. Tuhle knížku jsem si koupila, že se stane jednou z těch "s přidanou hodnotou" - tedy že se u ní nejen dobře pobavím, ale i něco přiučím - o legiíích, o senátu, o Římu o čemkoli, co by odpovídalo té době. Ale obého se mi nedostalo ani v takové míře, abych tuhle knihu považovala za víc než jen průměrnou (pro některá místa bych dokonce neváhala i použít slovo hodně nezáživná skoroučebnice dějepisu).
Ano Claudius byl sympatický knihomol a určitě jsem se toho dozvěděla spoustu (né však o něm, spíš bych řekla že v případě jeho osoby to všechno tak nějak klouzalo jen po povrchu - nejtypičtějším příkladem by byl jeho švagr Plautius, u jehož zjevení jsem měla pocit, že je tam vlastně jen proto, aby byl obviněn z vraždy a zabit - vlastně jako všichni ostatní), ale o travičství, o nenávisti, o vraždění i sebevraždách, o šílených mužích a ambiciózních ženách tam toho bylo až dost. A k tomu jsem se přece nemusela vracet až na přelom letopočtu do největšího města světa ne?
A ještě ke všemu mi ani nesedl ten jazyk (o překlepech v textu nemluvě), předem se omlouvám všem obeznámeným za to, že nemám tušení, jestli se opravdu psali životopisy slavných v té době touhle formou, ale mě tam opravdu hodně chyběla ta ořezaná přímá řeč a to nemluvím o tom, že jsem celou tu dobu měla pocit, že nejen že čtu informace podávané z druhé ruky (což skutečny byly, když Claudius sám o sobě prakticky nevytáhnul paty ze Říma) ale že je čtu z druhé ruky ještě i podruhé.
Na to jak jsem se na tuhle knihu opravdu těšila, pro mě přeci jen trochu zklamání.

No páni. Tohle bylo moje druhé setkání s Mitchellem, a zatímco Atlas mraků mě proti filmu, který opravdu miluju, dost zklamal. Tohle setkání v zemi Tisíců podzimů byla dokonalost sama a důvod, proč se začnu shánět po dalších jeho knihách hned jak se z toho vzpamatuju.

6 29.12.2016