katasokolov komentáře u knih

4,5/5*

Slastný pocit zakázaného tomu dodal přesnou špetku toho pravého koření.

Romantický příběh, který je ve své podstatě tak podobný všem ostatním, ale zároveň je natolik jiný a osobitý.

Já jsem si to rozhodně užila, jednohubka, kterou zhltnete za večer a zanechá ve vás příjemné vibrace, a o to přeci jde ..

2 10.09.2023

5/5*

Dekadentní a návykové!
Hříšné a smyslné!
Předivo kleteb, které slábne a rozpadá se. Zatímco pravá realita přichází na světlo.


Tajemství jsou rozpletena a vše, co jste doposud pokládali za pravdivé, se změní na prach a přeskupí ve zcela jiné vzorce. Takovýto vývoj událostí jsem nečekala a obrat všech skutečností z předchozích dílů o 360 stupňů byl opravdu zdařilým tahem. Rozuzlení se autorce velmi povedlo !


Doporučuji všemi deseti. Pekelní princové, čarodějnice, bohyně, upíři, vlkodlaci ..geniální .

A nějak mám po tom zakončení pocit, že bychom se do peklíčka mohli v budoucnu navrátit.

5 10.09.2023

4/5*



Vztahovka s lehce naťuknutým tématem rozpadu Československa.

Četlo se to velmi dobře. Je to krátká věc, která zaujme na první dobrou. Autorka se snaží poukázat na rozdělení dvou zemí na svébytné entity skrze nefunkční manželství ústřední dvojice Čecha Evžena a Slovenky Kataríny. Krátce jsou zmíněny i životy jejich rodin a přátel.

Byla bych uvítala víc politických a společensko-ekonomických dopadů na dané události, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o rozsáhlé dílo, bylo pojetí více než dostačující.

Italštinu autorky posoudit nemůžu, protože jsem tímto jazykem nepolíbená, ale překlad a strohé jednoduché věty mi absolutně nevadily a k tématu naprosto sedly.


Citace z knihy:

Demokracie se až příliš podobala temným rokům minulosti. Později mělo být Slovensko nazýváno černou dírou Evropy.

Velice povedený rozhovor se nachází také na stranách 108/109 a zdařilá je i e-mailová korespondence na straně 113.

06.09.2023

(SPOILER) 4,75/5*



Moc pěkné zakončení celé trilogie. Dese i Callie jsem si naprosto zamilovala .

Měla bych pár výtek ke konečnému rozuzlení, ale ve výsledku to nic nemění na tom, že příběh byl úžasný a já se k této dvojici ještě v budoucnu vrátím. Nikdo by si neměl myslet, že je někomu nadřazený, ve finále by pak nemusela takováto entita dopadnout dobře - jako tomu bylo v tomto textu.

Jediné minus to má - člověk si nemůže zavolat Handlíře . Což je fakt na prd :).

Aspekt práce se stíny se trošičku podobal knize od Holly Black - Kniha noci. To bylo super.

A ten epilog byl top strop ! Autorce se také velmi povedlo poděkování v závěru.
*Ve světě plném okamžitého uspokojení jste vy, čtenáři, kteří se ochotně ponoří do knihy, vzácný úkaz.*


A ty recenze se zmínkou, že je tam moc intimních scén, ani nebudu komentovat. Na úkor děje to není. A btw nejedná se o young adult, ale new adult, takže asi tak ;).

4 04.09.2023

3,5/5*

Můžete život nesnášet, stejně ho však musíte žít.


Druhý díl je o něco lepší než ten první. Přesto je to přeháňka a dost věcí tam haprovalo. Četlo se to ale lehce a postavy byly zajímavé. Nicméně Amo Jones má lepší knihy.

1 31.08.2023

3/5*

To, že Amo píše velice čtivě, je fakt. Ale já prostě některé její příběhy žeru a některé jsou až moc mimo tento čas a prostor. Části textu byly zmatené a zrychlené - na málo stránkách se autorka snažila sehrát až moc velké divadlo, a to se jí ve finále vymstilo.

Rozuzlení bylo podobné jako v knize Habibi a jsem docela zvědavá, co s tím autorka ještě vykouzlila v pokračování. Obsese krví mi zase připomněla některé pasáže z Cat and Mouse Duet.

Nicméně nejlepší autorčinou sérií pro mě zůstává Půlnoční běsnění.

30.08.2023

(SPOILER) 4/5*

Malé spoilery zahrnuty. Pokud ještě nemáte přečtený první díl, čtěte jen na vlastní nebezpečí.

První díl vlkodlaků zvěrokruhu mě chytil hodně, a tak jsem nutně potřebovala vědět, co bude dál a čekat na český překlad je prostě utrpení .

Druhý díl navazuje přesně tam, kde jednička skončila. Rozjíždí se pomalejším tempem, kdy prvních cca pár desítek stran je hlavní hrdinka v zajetí. Pak ale nastane okamžik rituálu spojení a přichází odkrytí jednoho dost tabuizovaného tajemství.

Od této části to začíná být zajímavé a akční, místy samozřejmě peprnější - u dvojky se připravte, že eroticky laděných scén přibude a nabudou také více, jak to jen kulantně říci, primálního charakteru . V průběhu čtení se odkryjí i další věci - kupříkladu, co se stalo s bratrem hlavní hrdinky, pravda o rituálu párování, úmysly smečky lvů (byť motivy slunečních čarodějek ještě zůstávají skryty), vetší povědomí ohledně individuálních schopností smeček, kam se poděly měsíční čarodějky také hledání spojenců tady není tak strašně dull jako tomu bylo u druhého dílu Holubice a had -) Krev a med. Asi tomu napomáhá i fakt, že jednotlivé díly nejsou příliš rozsáhlé a udrží tak vaše napětí po celou dobu.

Moc se mi líbil aspekt nutnosti smečky hadonošů otevřít se znovu světu, přičemž, pokud by se tak nestalo, došlo by k jejímu pomalému vyhynutí. Připomnělo mi to Čas čarodějnic a úmluvu, která zakazovala mimodruhová partnerství.

Konec je opět otevřený a infarktový.

Už jsem si opatřila i navazující dva díly a hodlám je co nejdříve pokořit. Člověk holt musí vědět, jak to dopadne .

1 27.08.2023

4/5*

Tohle jsem si užila.

Správná dávka humoru, lásky i vážnějších témat.

Hlavní i vedlejší postavy jsou výborně napsané a člověk může úplně vypnout a přenést se do malého texaského městečka, které miluje americký fotbal a udělá naprosto cokoliv, aby jejich tým dosáhl mety nejvyšší, doslova.

Doporučuji milovníkům romantických knih.
Od autorky už jsem četla dva kousky a rozhodně se podívám i na její další tvorbu.

5 26.08.2023

3/5*

Neurazí, ale ani nenadchne.

Čekala jsem víc vtipných momentů, jelikož k tomu námět přímo vybízel (začátek knihy je totiž celkem k popukání). U romantické linky mi taky přišlo mnoho věcí na sílu. Ústřední dvojice se setká jen párkrát, s několika kratšími rozhovory, a už se milují ?!

Je to vyloženě odpočinková literatura, kde není nutné zapojovat mozkové závity, a na dovolenou bych ji klidně doporučila. Také se jedná o takovou tu super moderní věc, kde se každý může s nějakou postavou ztotožnit (zastoupeny jsou všechny gendery a velká většina postav jsou vegetariáni, vegani, ochránci planety s vlastními komposty ve velkoměstě, používající menstruační pomůcky z bio bavlny a nekoukající na, z dnešního hlediska, problematické filmy ), ale senzací bych určitě tuto knihu nenazvala. Bylo to milé, ale vcelku zapomenutelné. Trochu mi to připomnělo nedávno přečtenou knihu - Knihomolové.


Zajímavým aspektem knihy bych nazvala zkoumání DNA a nalezení rodinných kořenů a proces hledání sebe sama. Také zaujme jistá bezprostřednost hlavní hrdinky, která učaruje i věcnému workoholickému kořenovi, jakým je Hayes.

A má to fakt hustou obálku a ořízku - dobrej marketingovej tah!

26.08.2023

3,5/5*



Už dlouho jsem si po dočtení nějaké knihy neříkala, že vlastně sama nevím, zda se mi líbila.
Tak tady to přišlo.

Bezesporu se jedná o kus zajímavé americké historie z období po krachu na burze. Velmi dobře je popsán samotný proces sběru pryskyřice, jakož i životní a zaměstnanecké podmínky pro pracovníky oněch táborů, stejně tak rasistický podtext v nich stále na některých místech zakořeněný - přeci jen v té době Lincoln nebyl ještě v dějinách zapsán právě nejhlouběji. Těžká práce se snoubila s často hrozivým prostředím a tíživou atmosférou panujícími v těchto kempech.

Osudy tří hlavních protagonistů byly těžké, ale nějak jsem se neuměla s postavami více a hlouběji propojit a celý příběh mi tak jen lehce sklouzl po povrchu a zanechal mne naprosto bez jakýchkoliv pocitů. Spousta věcí byla vysoce nepravděpodobná, i když musím konstatovat, že mně ten růžovoučký přeslazený konec nevadil, jak to uvádí mnoho recenzentů. Co mi ale přišlo moc unáhlené - byl vztah mezi Delem a Rae Lynn. Ti dva spolu prakticky nemluvili a najednou bum a je to ..

Když to shrnu - téma bylo pozoruhodné, zpracování a literární styl už o poznání méně. Taky pominu opětovné srovnání knihy s textem Kde zpívají raci, které je naprosto mylné a jediná společná věc, která je pojí, je růžová obálka a název, kde se vyskytuje nějaký živočich. Chápu velký hype u raků, ale proč každou knihu přirovnávat k tomuto skvělému románu (viz třeba i Papírový palác).

3 02.08.2023

4/5*

Dvaapadesátiletá spisovatelka Sylvie svým způsobem rekapituluje dosavadní život a kariéru - hnacím motorem mohou být v tomto případě její dva potomkové, kteří si při náhodném probírání matčiných věcí a deníků najednou uvědomují i její sexualitu, kteroužto děti u rodičů (popřípadě celé starší generace) raději vynechávají ze svých radarů .

Dcera Judita vytahuje na matku, v souvislosti s jedním jejím raným vztahem, kartu Me Too - přeci musel matku využít, když byl onen muž o celých 25 let starší a nacházel se v pozici moci, nebo je to všechno ještě jinak ?! (Dravost a přesvědčení o vlastní neomylnosti mi na Juditě silně překáželo, stejně jako protikladná apatie jejího bratra, již praktikoval na vše okolo sebe).

Knihu také prostupují duchové minulosti, kteří nutí novou generaci opakovat ty samé chyby, kterých se nevyvarovaly ani generace předchozí. Jako by život byl neustále jen koloběhem obdobných rozhodnutí. Ovšem v návaznosti na společenské změny a proměnu paradigmat si stejné situace vysvětlují rodiče a potomci jiným způsobem. Vyvažování a zároveň propastná zející díra mezi dnešní mladou a postarší generací je zde velmi zdařile vykreslena, i když někdy, až zbytečně, hnána do extrémů.

Stárnutí a reakce okolí i samotné hlavní postavy na provázané změny, s tímto přechodovým obdobím, se prolínají celou knihou a jsou kruciální součástí příběhu.

Autorská tvorba Sylvie se zaměřuje na feministickou prózu a genderové studie, přičemž je milé, že i ona sama si uvědomuje objevující se extremistické tendence, které k tomuto oboru patří, stejně tak, jako prolínají i jiné směry.

Taktéž můžeme nahlédnout pod pokličku evidentním rozdílům mezi ženským a mužským pohlavím, zejména v intimních oblastech života. Muž ve svých padesáti je v nejlepších letech a žena pomalu ale jistě uvadá a je potřeba ji nahradit novějšími modely. Nicméně je to trochu uvedené do krajnosti - protože skoro všichni muži v knize jsou vykresleni dosti obdobným, nepříliš lichotivým způsobem, mnohdy hraničícím až s nechutností. Beru to ale tak, že autorka to zamýšlela přesně takhle, aby umocnila některé své teze. Taktéž některá tvrzení o mateřství jsou mimo realitu a snad nejsou myšlena vážně.

Ve výsledku se jedná o velmi zajímavou prózu, i přes uvedené výtky.


Citace z knihy:


Časy se mění a současnými měřítky minulost nelze posuzovat.

3 25.07.2023

NEČEKEJTE VYVRAŽĎOVAČKY A LEKAČKY, ALE SPÍŠE KOMORNÍ DRAMA S VELMI DOBROU HOROROVOU ATMOSFÉROU, KTERÁ PROSTUPUJE CELÉ TOHLE ÚTLÉ DÍLKO A DOKÁŽE SE ZARÝT PROKLATĚ HLUBOKO.

TEN KONCEPT MI TROCHU PŘIPOMNĚL POŘAD VĚŘTE NEVĚŘTE. Skoro jako byste na konci každého příběhu čekali až se vás moderátor zeptá - Myslíte, že se tenhle příběh doopravdy stal ? Nebo se vás jen snažíme zmást?

První povídka: Když nás temnota miluje

5/5*


Plíživý strach v temnotách, který jen tak nesetřesete, vězte, že já to zkoušela. Autorka výsostně vystavěla mrazivou atmosféru černočerné tmy podzemí. Budete se ošívat, ksichtit, doufat, nadávat a ve finále už jen zírat.

V první části povídky cítíme nezdolnost, ale také strach mladičké dívky, která se krutým omylem ocitla v neznámém nehostinném prostředí, přesto si zde v průběhu let dokázala vybudovat život, který jí ve finále přišel přirozenější, nežli ten, jejž žila na povrchu.

Nejmrazivější byla pronesená poslední slova!


Druhá povídka: Krása je


4,5/5*


Jedna noc a jedna událost, která stála Marthu na x desítek let její zdravý rozum. Pomalé tempo a budování napětí až do grandiózního finále.

Tahle povídka byla taky velice povedená, ale ten tísnivý pocit, jako z první, jsem neměla. Přesto hodnotím kladně. Maloměsto, jinakost, tajemství - vše fungovalo.

2 23.07.2023

Slabší 4/5*


Nejprve se přiznám, že jsem od knihy očekávala něco jiného. Ve finále se to nečetlo vůbec špatně, i když místy mi už lezly na nervy otázky, jež si dokola kladla Sophie - ano, chápeme, že prožila trauma a žila dvacet let bez řádných odpovědí, ale bylo toho prostě moc - jen samé otázky bez odpovědí, celou knihu, krom posledních pár stránek.

Autorka jakoby jen klouzala po povrchu a k jádru věci se ne a ne dostat. Když už konečně přišel ten závěrečný zvrat (dejme tomu dost neočekávaný v jedné své části), čekala jsem, že z toho bude vydolováno víc. Návštěva ve věznici zabírala strašně málo prostoru z celého textu, což je podle mě hrozná škoda. Psychologický rozbor Mattyho osobnosti a větší snaha dostat se pod pokličku jeho motivům by rozhodně neškodily.

Policie byla opět neschopná, jako ve všech těchto příbězích. Vyšetřování nula prd. Atmosféra by se dala nazvat temnou, i přes mé výtky, kniha za přečtení stojí. Ale jako aspirant na thriller roku, jak je uvedeno na přebalu, asi ne.

Nicméně mám chuť pustit si znovu film Zlo s lidskou tváří.


Citace z knihy:


Čím jsme se lišily? zeptala jsem se jednou matky. Proč nás Matty nezabil taky?
Podívala se na mě tak smutně, s celým světem na bedrech.
On nás zabil.
Tehdy jsem jí nerozuměla.
Ale teď už chápu.

2 06.07.2023

3/5*


Jedná se opět o milý romantický příběh, přesně na letní večery. Autorka to umí lépe, ale postava Charlieho se jí vážně povedla. Já tyhle zachmuřený týpky můžu.

Ani nějak přesně nevím, co k té knize napsat. Bylo to příjemné a rychlé čtení, ale po otočení poslední strany ve mně nezanechalo praktiky nic. Je to přesně takové to dílko, které se vám v dané chvíli líbí, přesto není příliš těžké na něj vzápětí zapomenout.

Citace z knihy.

- kvůli tomu jsem se do čtení taky zamilovala: pro ten pocit, že se člověk vznáší někde v bezčasí, běžné problémy se rozplynou, všechny starosti jsou jakoby na druhé straně mé metafyzické bubliny.

-) prostředí románu z malého města mne příliš nechytlo, zaměstnání hlavních protagonistů bylo ale super - přestože kniha, již redigovali, stála, alespoň tedy z těch útržků, za starou bačkoru :D.

3 01.07.2023

4/5*





V poděkování autorka zmiňuje, že je vděčná za lidi, kteří dostanou danou knihu k těm správným čtenářům. Myslím, že tady to platí víc než jinde. Tahle kniha vám svou atmosférou a stylem psaní buď sedne, nebo prostě nesedne. Za sebe mohu říct, že mně se forma i příběh líbily a jsem velmi příjemně překvapená.

Děj se soustředí okolo jedné odlehlé vesnice/komunity stojící mimo reálný svět tam venku. Mají svá pravidla a taky své strašáky, stejně jako své vůdce. Co se ale stane, když do takto uzavřené skupiny bude chtít nahlédnout člověk zvenčí?! A nedej bože, kdyby chtěl někdo odejít ;).

Autorce se velmi dobře podařilo popsat manipulaci s masami, popření vlastního vědomí a jeho ustoupení pravdě společenství. Myslím, že kdo čeká od knihy nějakou větší akci, či vyloženě hororovější, popřípadě thrillerové a detektivní počteníčko, ten bude zklamán. Naopak čtenáři, kteří si více užívají psychologické romány s prvky mírného nadpřirozena, budou skákat nadšením.

Když to shrnu - bylo to tajemné, mělo to drive, který vás nutil číst dál a snažit se uchopit tu knižní realitu a konečně pochopit, co se tam sakra děje, u toho konce už si člověk některé aspekty domyslí, což ale ve výsledku ničemu nevadilo. Stejně tak mi nepřekáželo ani pár méně uvěřitelných rovin příběhu.




CITACE:

MYSL JE SLABÁ, PODDAJNÁ VĚC, TAK VOLNÁ A PLNÁ DĚR, TAK LEHCE MANIPULOVATELNÁ.

28.06.2023

5/5*


Nádherný bolestně milostný dopis.

Tohle se CoHo vážně povedlo. Přestože jsem od autorky četla vícero knih a její hrdinky nikdy nemají na růžích ustláno, tak tahle byla, pro mě osobně, nejsilnějším zážitkem.

Tolik emocí nacpaných do těch krátkých 350 stránek! Špatná rozhodnutí, ztráty, láska, předsudky, mylné domněnky, první dojem, který nemusí být vždy ten správný, přátelství, odsouzení, odpuštění, vina, která přetrvává, zášť.

Všechny postavy byly skvělé, a to i ty vedlejší . Viz Roman a vtipálci v podobě rodičů Ledgera .

Tragédie a ztráta milované osoby, po jejímž odchodu se život nescvrkává na to, kdo z pozůstalých truchlí nejlépe. Každý jsme jiný a nikdo nemůže vidět, jak zrovna my konkrétně prožíváme tyto extrémní situace, tudíž ohodnocení mnoha vnějších přihlížejících - on nedostatečně projevuje zrovna ty emoce, které bychom si představovali, aby teď prožíval - jsou mimo mísu.


Ten závěr byl dojemný a dal celkem zabrat mým slzným kanálkům - tohle jsem asi na veřejnosti číst neměla .

Taky chválím moc pěkné poděkování autorky v závěru.

Citace z knihy:

Je to prostě tak, jak to je. Podělaná situace, kde nikdo není ten zlý, na koho by se dalo ukázat prstem. Jen pár trpících lidí, a všichni děláme, co můžeme, abychom přežívali ze dne na den. Někteří z nás jsou smutnější než jiní. Zášť je těžká, ale pro ty nejporaněnější je asi odpuštění ještě těžší.

6 26.06.2023

3,5/5*

Čteno v aj.


Spousta recenzentů tuhle knihu haní s tím, že nepřináší nic nového, což není, ruku na srdce, úplně pravdivé tvrzení.

Příběh nám začíná přesně v momentě, kde končil první díl a v průběhu četby se nám dostane finálního rozuzlení cesty Lily a Atlase, pričemž po téhle spletité výpravě potkáme staré známé, ale i nové hráče, kteří ovlivní putování hlavní dvojice. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem čekala a už se nemůžu dočkat filmu s Blake Lively.

Pokud se Vám líbila jednička a naštvalo vás, stejně jako mě, že tehdy nebyl úplně dořešen vztah Lily/Atlas, pak si knihu určitě pořiďte.

2 25.06.2023

3/5*

Průměr.

Věřím, že pro dnešní mladé slečny to může být nové Stmívání, ale mně přišlo spoustu věcí dětinských a nedomyšlených. Hlavní hrdinka, Grace, není úplně nejostřejší pastelkou v penále a sledování jejích myšlenkových pochodů a vnitřních monologů bylo mnohdy nad moje síly i chápání. Jaxon je celkem zajímavá postava, ale ty poslední tři kapitoly z jeho pohledu byly velmi nadbytečné.


Konečný plot twist byl divný a nesplnil svou ústřední roli, tj. nalákání na další díly. Jeden je v tomto případě víc než dost. Pro porovnání - kniha se rozhodně více přibližuje seriálu The Legacies, nežli jeho předchůdcům The Vampire Diaries a The Originals. V případě tohoto sequelu jsem skončila své sledování v momentě, kdy se objevili draci a chrliče - ano, jak vás asi jistě napadlo, tyto entity jsou zde také ;-). Zajímavým a novým prvkem zde byla genetika upírů, která je ukázala zase z jiné roviny - ) jejich klasická verze je ale better!

V průběhu čtení občas vyskočila moje vnitřní teenagerka a říkala si - vždyť je to vlastně super - mnohdy ale zůstávala poklidně a zarytě spát. Nemůžu tomu upřít čtivost, přesto se ale neubráním pocitu, že tohle už je pro mne pasé. a to i ta vanilla romantická linie.


CITACE - V hloubi duše se od tebe neliším. Vysnila jsem si tě, přála jsem si tvou existenci.


BTW, tahle kniha by se mohla jmenovat Série nešťastných náhod okolo Grace :-D.

3 24.06.2023

Trošku slabších 4/5*



Příběh, jenž v sobě nese téměř celé jedno století vietnamských dějin. Kniha, která pokrývá život jedné rodiny - ztráty, lásky, nespravedlnosti, krutost, náhody, dobrotu, sobectví, osud.

Kniha je bezpochyby velmi zajímavá a poučná. Pro čtenáře, který nemá o historii Vietnamu 20. století přílišné povědomí, se může jednat o edukativní čtivo podané přístupnější formou. Pro ty, kdož mají trochu víc o problematice načteno, se nebude jednat o nic moc nového.

Největší problém jsem měla s postavami, kterých je jednoduše moc a jejich příběh je vyprávěn na nepříliš mnoha stránkách - tudíž se jednotlivým rodinným příslušníkům autorka nemohla věnovat podrobněji a jejich charaktery nejsou rozpracovány do detailů. K takto napsaným protagonistům je těžké vybudovat si jakýkoliv bližší vztah. Pokud bych si ale měla vybrat osud jedné postavy, jejíž osud byl pro mne osobně nejbolestnější - pak by to byl Minh.

Knihu doporučuji, ale určitě existují zdařilejší historické rodinné ságy.

Moc chválím doslov autorky! Užitečné jsou také otázky k diskuzi v závěru knihy - zejména mne zaujala ta týkající se cenzury v dnešním světě.

Citace z knihy:

Nějak jsem si byla jistá, že kdyby lidé měli vůli číst jeden druhého a vidět světlo jiných kultur, nebyly by na zemi války.

-) tuhle citaci jsem zvolila z knihy záměrně - jelikož se mi líbil aspekt předávání moudrosti z babičky na vnučku, které vštěpuje, že je důležité číst a poskládat si z jednotlivých střípků informací pravdivou či nejpravděpodobnější realitu

3 21.06.2023

4/5*

Tenhle díl byl takovou přestupní stanicí pro ten finální a závěrečný, přesto mě dost bavil.

Vztah Desmonda a Callie je pořád skvělý a postupně rozvíjející, místy peprný. Děj se sice oproti jedničce moc neposunul, ale tenhle aspekt mi vůbec nevadil, jelikož se to četlo jedna báseň. Na posledních stránkách potkáme skutečné padouchy, kteří rozehrají svou kruciální bitvu, které se dočkáme ve třetím pokračování příběhu handlíře a sirény.

4 16.06.2023