karol.cadex Online karol.cadex komentáře u knih

☰ menu

Starý kraj Starý kraj Dörte Hansen

My máme Mornštajnovou, Němci mají Hansen.
Nádherná kniha obsahující několik příběhů postav, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Je tu Vera, která ve svém domě a v kraji, kde vyrůstala, nikdy nebyla doma. Je tu Anna, která se s malým synem Leonem nastěhuje k Veře z města a o životě na vsi nic neví. Je tu jejich soused, který trpí nezájmem synů. Atakdále. Všechny postavy jsou ovlivněny špatným dětstvím až do dospělosti. A pak je tu krásný Starý kraj, který nikomu nic nedá zadarmo.

05.01.2020 5 z 5


Udělala jsem chybu Udělala jsem chybu Paula Daly

Silný příběh ze života, který nám ukazuje, kam až se člověk (ne vždy vlastní vinou) může dostat.
Roz jako samoživitelka v dluhové pasti dostane nabídku, co se neodmítá - stráví noc s distingovaným boháčem, avšak známým své sestry, a výdělkem má možnost zaplácnout část svých dluhů. Roz na toto kývne, a tím začne další peklo v jejím životě.
Nesoudím. Tudíž nemohu o Roz říci křivého slova. A nevím, co bych v její situaci dělala sama.
Troufám si říci, že dějově je kniha jedna z originálnějších letošního roku. Žádná severská detektivka, žádný románek cílený pouze na sex. Jen přímočará zpověď zoufalé ženy, která navíc skvěle popisuje fyziologii člověka s ohledem na svou praxi fyzioterapeuta. A to se mi moc líbilo. Blbý je, že napravit duši není tak jednoduché, jako napravit tělo.

27.11.2019 5 z 5


Stříbrná cesta Stříbrná cesta Stina Jackson

SPOILER
Thriller se třemi ukrytými rodinnými dramaty.
Na jedné straně Meja s asociální a nemocnou matkou, celý život stěhující se od chlapovi k chlapovi podle toho, s kým se afektovaná a psychózní matka seznámí. A shodou náhod si na seznamce najde Pornbjörna a Meja s matkou se odstěhují k němu na švédský kraj světa.
Dále tu máme Lelleho (to přízvisko se mi šíleně líbí :)), který tři roky v kuse hledá svou ztracenou dceru a klame sám sebe, že se dcera ještě někdy najde živá. Hledáním rozvrátil svou rodinu a v obci platí za podivína.
No a do třetice je tu na jednu stranu šíleně zajímavá rodina Carla-Johanna žijící na okraji města i společnosti, bez elektroniky, ale za to s obrovskou zásobou potravin a zbraní, protože určitě bude válka a nikomu se nedá věřit!
No a tohle všechno se dohromady zamíchalo a vznikla z toho fakt pěkná kniha plná zajímavých osobností a charakterů a švédských samot.

01.11.2019 5 z 5


Není úniku Není úniku Taylor Adams

K odreagování dobrý, že by to byl úplně literární zážitek, to se říci nedá, ALE bavilo mě to.
Jen pokud v nejbližší době ještě uslyším nebo uvidím slovo Beretta, tak si jí opravdu pořídím a zastřelím se s ní.
Svým způsobem mi Darby jako hrdinka přišla sympatická, i s těmi nahoněnými superschopnostmi a Ashley mě přitahoval skrz svou porušenou psychiku. Místo pro děj bylo vybrané a popsané skvěle, to se musí nechat.
No a pak nastal konec a autor to takříkajíc prostě posral. Vůbec jsem ty manévry nepochopila, nelíbilo se mi to a vážně mě to otrávilo.
Psát k téhle knize víc je absolutně zbytečné.

31.07.2019 3 z 5


Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi B. A. Paris (p)

Tak jsem se zase nechala napálit. Tenhle thriller prý ohromil svět, bohužel mě moc ne. A ano, četla jsem ho jako zběsilá, ale jen proto, že jsem stále čekala něco, co mě šokuje. Ani mrtvé štěně mi na emoce moc nezahrálo. Proboha co si ta ženská myslela? Pro mě jen další románek s naivní manželkou, manželem magorem, ve kterém mi chyběly S&M praktiky nebo tyranie na úrovni a celá kniha postrádá logiku. Technicky ale velmi dobře napsaná kniha. Jen bez žádného wow.

12.06.2019 3 z 5


Duch domu Ashburnů Duch domu Ashburnů Darcy Coates

No tak to pardón, ale toto je opravdu ohromně přeceňovaná kniha. Na tohle čtení jsem už vážně moc velká.


POZOR SPOILER - Kdyby tam ta její teta nelítala jako blázen, tak by se mi možná líbila popisová část - hledání kamarádek, rozmluvy s kocourem, finanční tíseň a celkově atmosféra domu. Jenže babka se musela schovávat za komínem a pořád jí vypínat ty pojistky!!!

28.04.2019 3 z 5


Dámský gambit Dámský gambit Walter Tevis

Jedna z nej historek z dětství mého a mé sestry je ta, jak jsme si v raném věku vyrobily svá vlastní pravidla šachů, protože jsme znaly jen základy a nikdo nám nevysvětlil víc, a naše rodina, typická working class, nechápala, jak jejich děti pod 10 let mohou šachy takhle válet.

Beth měla ale dar. Jak moc jí byla přidána inteligence šachová, o tolik jí byla ubrána inteligence emoční. Její sociální pasivita mě při čtení extrémně vyčerpávala. I když co já vím, co s dítětem udělá děcák a ztráta rodiče. Z Bethiny závislosti od raného věku mi bylo příšerně úzko.

Turnaje byly skvěle popsány, kvůli nim jsem se knize dlouho vyhýbala, ale nebylo proč. Sice jsem si horko těžko představovala věž na a6 a střelce na e7, ale dělala jsem, že jo. Konec pěknej, popravdě jsem čekala nějakej breakdown a ten se nekonal.

05.02.2024 4 z 5


Pláňata Pláňata Petra Dvořáková

Před přečtením knihy jsem se omylem dostala ke komentáři v Reflexu, kdy literární kritik popisuje zkušenost s nakladatelstvím Host, jež mu odmítlo poslat výtisk Pláňat k recenzi. Ke knize jsem proto přistupovala ne negativně, ale spíše ve stylu, že se mi líbí, jak si Dvořáková stojí za svým, že to nemá zapotřebí, protože její jméno samo o sobě už asi (negativní) reklamu v Reflexu nepotřebuje. A zrada!
Pláňata ještě před třemi roky by mě bavila. I když možná už taky ne. To téma je tak strašně obligátní, stokrát omílané. A Dvořáková mu nedala nic navíc. Ani špetku. Jak kdyby se ze sebe vypsala, zůstalo jen řemeslo a nápad, ale přidaná hodnota z ní vyprchala.
U Stanjurových Srpen jsem se vyjádřila ve smyslu, jestli je někdo z naší 80. - 90. generace, kdo nebyl jakkoli trápen rodiči nebo nevyrůstal v toxickém prostředí. Jenže to o tom budeme číst až do důchodu? A Pláňata jsou stokrát použitým kopírákem, na kterém ulpěl přepis mnoha českých autorů a autorek před Dvořákovou. Dohromady zamíchat a hotovo.
Jsem z toho rozčarovaná. Obálka krásná. Předchozí Dvořákové knihy top. Tohle bylo šlápnutí vedle.

30.10.2023 3 z 5


Sudetenland Sudetenland Leoš Kyša

Že miluju Kotletu, je nad slunce jasné. Že miluju i Kyšu, mi zůstávalo poněkud dlouho utajené.
Sudetenland v mém pomyslném žebříčku vyhrál best of 10 roku 2023. A myslím, že bramborovou medaili.

Najdi v téhle knize hluché místo! Nelze. Kyša frčí v trabantu rychlostí blesku, až bulvárně se obouvá do tehdejších politiků, trochu ho podezřívám, jestli nemá z Milouše Jakeše stockholmský syndrom. Imaginární pro nebo proti německé nálady se stávají neuvěřitelně uvěřitelnými a všechno je to jak kdyby mi celý děj vyprávěla babička. Bez okolků, přímo, takhle se to stalo a moc nekoukej.

Pokud nerozumíte vtipům o Hitlerovi, nečtěte to. Pro čtení doporučuji i základní znalost německého jazyka a dobových reálií. Moji nejmilejší část s krájením kedlubny a bodáním do Židů jsem přečetla snad padesátkrát.
Děkuji!

27.10.2023 5 z 5


Malý pražský erotikon Malý pražský erotikon Patrik Hartl

Mé poprvé s Hartlem a zřejmě i poslední. S ohledem na to, kolik je nových českých autorů, jakou prózu píší, jak lehký nebo naopak těžký humor užívají, tohle bylo pro mě málo. A vlastně i zbytečně moc - moc stran o ničem, moc sexu o ničem, moc dřiny a potu autora.

15.09.2023 3 z 5


Via Mala Via Mala John Knittel

Mám ráda "staré" knihy, protože je to příjemný únik od toho přehršele thrilerů, kterých je deset tisíc nových denně, od moderních románků generace zet a ix a ypsilon a já nevím, koho dál.
Od začátku víme, co se stane. Otec je totální idiot, alkáč a zamindrákovanej prvok, jak se na jeho dobu sluší a patří. Děcka a manželku to přestane bavit a odkráglují ho. Jenže takhle jednoduchý to není.
Kniha je hutná co do obsahu i do počtu stran. V ději nepozorujeme jen absolutní nechutnost starýho, ale i velmi okatě a jednoduše popsané osobnosti zbytku rodiny a dalších postav. Někomu může kniha snad přijít naivní, ale to je to, co se mi líbí. Žádné krkolomné zápletky, žádných deset osobností u jedné postavy, žádná překvapení. Je to tak, jak to je. A krom toho, že někdo někoho sadisticky zabije, jsou tam k sobě všichni moc milí, slušní, uvažují nad důsledky svých činů a snaží se přežít dobu. Nádherný jsou popisy přírody a hor.
Jediný bratr mě extrémně iritoval. Typický místní píč*s. Omezenej megaloman, co si myslí, že dobude svět, jde přes mrtvoly (doslova haha), využívá, manipuluje. Ten se teda nepovedl. A duchem slabou a zlomenou maminku nekomentuju už vůbec.
Prakticky je to hodně smutný čtení, kort pro ty, kteří domácí násilí také jako děti zažívali, je jen otázkou, jak se s tím člověk umí vyrovnat.

17.07.2023 5 z 5


Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči Guzel Jachina

To byla teda deprese toto. Asi jsem v tom nedokázala najít naplno ty světlé části. Viděla jsem jen to násilí na Zulejce, ať už ze strany tchyně čarodějnice, manžela totálního burana, Rusáků ve vší jejich zlobě a hnilobě... Do toho Zulejky pouze na pár řádcích popsaný osud týkající se prakticky jen mrtvých dcer a rachitické postavy. A pak narozený syn, to mi rvalo srdce. Ono vlastně anotace obsahuje opravdu celý děj. Hledala jsem mezi řádky něco navíc, bez úspěchu, avšak to na kvalitě knihy neubírá.

25.01.2023 4 z 5


Rituál Rituál Adam Nevill

Kdysi jsem viděla film a byla jsem z něj nadšená. Když jsem ale začala číst, tak jsem zjistila, že z filmu si nic nepamatuji, pravděpodobně jsem u něj určitě spala, což byl příjemný benefit a já mohla nerušeně číst bez spoilerování ve vlastní hlavě.
Knihu bych rozdělila na tři části: první část má totální wow efekt, kdy čtyři kamarádi středního věku přecení své síly, trmácí se lesem, najdou pár divokejch a strašidelnejch věcí a osamělou boudu plnou ještě divočejších a strašidelnějších věcí. Plus pár divokejch a strašidelnejch halucinací. Druhá část je víc reálná, kdy jim samozřejmě dojde jídlo, 50 % výpravy je nepoužitelná, navzájem se obviňují a reflektují svoje podělaný životy. No a konečně třetí část, ke které mám trochu vlažný postoj, jelikož bych ji ocenila asi jen jako samostatné vypravování nezávislé na příběhu s částmi jedna a dvě. Ale neříkám, že to byla část vyloženě špatná, jen už to bylo moc.
Kniha ale hezky frčí, přes nižší hodnocení jsem se bála, že to bude kravina a to není. Jen asi nebude pro každého.

04.11.2022 4 z 5


Pokání Pokání Ian McEwan

Poslední dobou mě děsně nebaví psát komentáře ke knihám. Přitom bych o nich tolik chtěla říct, doplnit hodnocení a případně si pro sebe uchovat, jaké pocity jsem z knihy měla. Jasně, taky si klidně můžu psát doma čtenářskej deník, ale tady je to jaksi jednodušší.
Pokání bylo mou nejoblíbenější knihou na střední a tak nějak jsem najednou měla tendenci si ji přečíst znovu. A ano, furt je skvělá. Furt je asi má nejoblíbenější. Je v ní vše - křehké rodinné vztahy, propast mezi bohatými a chudými, velmi velmi pevná láska, strašná válka a její hrůzy a dopady, odpuštění. McEwan se tu rozjel a v knize se objevuje obrovské množství krásných metafor, což někomu může přijít protivné. Na knihu je opravdu třeba se dobře naladit. Pak chytne a nepustí. Akorát Briony mě srala pořád stejně.

06.10.2022 5 z 5


Do tmy Do tmy Anna Bolavá (p)

Je mi to tak moc líto, ale ohodnotit musím tak, jak jsem ohodnotila.
V Anně jsem totiž nepřekousla tu její obrovskou zatvrzelost. Proti všemu a všem. Ono totiž je hrozně lehký vše shodit na okolí, že mi nikdo nerozumí a nechce rozumět. Jenže to by Anna k sobě někoho měla chtít pustit nebo chtít na sobě pracovat.
Něco hodně vzdáleně podobného máme teď doma. A já si do knihy asi projektovala tu “svou” situaci. Ať si je každý, jaký chce. Nesoudím. Ale to zvláštní, respektive jiné chování, nesmí ubližovat okolí.
Popisy bylin a celkově sběru super. Popisy vesnice a obyvatel slabší.
Kniha mě zasáhla, jen trochu jinak, než jsem očekávala. Viz hojně srovnávaná Houbařka - tam jsem měla opravdu pocit niterné zpovědi a nahlédnutí do světa hrdinky. Tady mám jen takovou pachuť na jazyku z neustálého utíkání a schovávání se před světem.

17.09.2022 3 z 5


Rok v ráji Rok v ráji Sarah Goodwin

Uáááá, co to bylo, prosim vás?!
Po dlouhé době velmi, ale velmi kvalitní čtení pod nálepkou "thriller" a "literatura světová" dohromady.
Začnu mouchama. Když se mi na začátku čtení objevovaly na konci každý kapitoly výhrůžky typu "hmmm, jak já byla bláhová", "... a pak se schylovalo k bouřce", "... jak naivní jsem byla!!!", to mě trošku iritovalo. Každýmu muselo být jasný, že se prostě něco posere. Taky srovnávání praxe, kterou absolvovala Maddie v nějakým kanclu, s agresí psychopatickejch zhoubovanejch spolunocležníků na ostrově - poněkud úsměvné (ano, i já zažila praxi v korporátu, bohužel mě moje kolegyně s dvoumístným IQ nijak nepoznamenaly).
I přes tyhle maličkosti jsem se velmi bavila. Psychologie postav jela přesně jak podle křivky vzorového "jak se stát magorem na pustým ostrově". Ač jednoduchá zápletka byla doslova nervydrásající. Prolínání minulosti a přítomnosti příjemně příběh osvěžilo.
Hodně mě bavily popisy kytek, i když bych ocenila ostrovní přírody mnohem víc. A méně mrtvých králíčků.
Na léto skvělý čtení, fakt.

14.07.2022 5 z 5


Klikař Beny Klikař Beny Simona Bohatá

To ti bylo tak pěkný! Milý, lidský, žádný hry se čtenářem, žádný chození kolem horký kaše. Prostě přímočarej příběh o v rámci možností životu za minulýho hnuso-režimu.
Popravdě jsem vůbec nečekala, že bych tomu dala 5 hvězd. Jenže Beny je děsnej sympaťák a i přes jeho podivnej vztah k ženám si mě opravdu získal. Nebudu přece hyperkorektní. Hodně jsem v něm viděla mou životní lásku Dannyho Smiřického. Asi tím drajvem, optimismem i přes aktuální dobu. A tak.
Příběhy z fabriky a smeťáku mi připomínaly dětství a vyprávění příbuzných, takže opět ten domáckej pocit toho známýho.
Možná ke konci už ve mně trochu hlodal ten červíček a říkal mi "Tvl, vážně tomu chceš věřit, že by se za komančů klukovi fakt takhle dařilo a každej mu strčil vše až pod rypák?", ale já tomu červíčkovi řekla "Hele, nech mě chvilku bejt, taky si chci aspoň na moment myslet, že ne všichni se museli mít úplně na hovno...". A tak jsem to dočetla s tím pitomým úsměvem a byla jsem spoko.

21.06.2022 5 z 5


Red Red Jack Ketchum (p)

Hrozně vyzrálá a dospělá věc, to jsem popravdě od Ketchuma nečekala. Tím ho nechci nijak srážet, ale kdo od něj četl cokoli jiného, tak ví, jak na tom autor je. Že je trošku blázínek, co si libuje v extrémech. Kdežto Red je vážnej a strašně upřímnej. Ačkoli vlastně jednu věc si klasicky Ketchum neodpustil, tomu jsem se uchechtla, hlavně kamkoli nacpat bizarní příhodu z jeskyně, haha.
Každopádně Red na mě chvílema působil až Kingovsky, takovým tím apelem na konání dobra a trestání zla, že prostě na světě se dějou strašný srajdy, ale my musíme hlavně od sebe pořád chtít víc, i když život nás úplně podělává. Na hlavního hrdinu totiž celej život z nebe doslova sere. Při některých pasážích pravej Ketchum tak nenápadně probleskoval, obzvlášť při popisech různých tragédií, kdy fakt hezky zajde do krajnosti, ale nepřežene to, jen se člověk otřese a udělá ááách jo.
Nenávidím zlý lidi, nenávidím nespravedlnost, nenávidím bezpráví, nenávidím týrání zvířat a lidí, nenávidím macho zbohatlíky, co si myslí, že jim projde všechno, nenávidím jejich syny, ze kterých vyroste ještě horší experiment než z jejich debilních otců.
Obdivuji Averyho odhodlání na starý kolena.
Redem jsem si Ketchuma krásně uzavřela. Důstojný rozloučení s autorem. Já děkuji.

21.03.2022 5 z 5


Spad Spad František Kotleta (p)

Člověk se přizpůsobí čemukoli, to neni žádná novinka. Když jsem dva týdny zpět v pět ráno při kojení četla na idnesu o invazi Ruska na Ukrajinu, fakt mě to zasáhlo. Totální šok. A v hlavě milion paranoidních představ. Ale kdo říká, že to nemůže být realita? Kotleta určitě ne. Kotleta tě totiž vymáchá v daleko horších sr.čkách a navrch pomaže hnojem.
Oproti jeho upířím nářezům je tohle strašně dospělý. Žádnej brak, jak se autor rád prezentuje. Inteligentní humor, spousta popkulturních odkazů, technikálie a do toho prostě krize jako kráva. Okolo úplně mrdlý lidi a Plukovník stále zachovává dekorum.
Víru v lidi jsem ztratila už dávno. Jestli se vážně můžeme dočkat něčeho takovýho, to potěš Bůh. Doufám, že si mě pak vezme do skupinky nějakej Plukovník, klidně mu tam taky budu vrhat nože a pilotovat vrtulníky.

09.03.2022 5 z 5


Vzkaz v láhvi Vzkaz v láhvi Jussi Adler-Olsen

Třetí díl = nejslabší díl? Ono to sice pěkně odsejpá, že člověku ani nepřijde, kolik to vlastně má stran, je tam akce a napětí a drámo a různý morální otázky, je tam toho prostě dost. Ale tak si říkám, jestli už to není trošku předimenzované? Jako jo, na konci to pěkně do sebe zapadne a vlastně jsem to nedočetla nijak nespokojená. Jen jsem se párkrát ztratila, pak se zase našla, pak jsem četla trochu vaty, pak najednou Cárl tam řeší svoje existenciální problémy, který nedořeší ani kdyby tahle série měla těch dílu šestnáct...
Absolutně mě irituje Carlovo exmanželka, tu bych nechala nejradši někde v sudu s rozpouštědlem. Nutně potřebuju vědět Asadovo historii, protože z filmů už si to nepamatuju, to mě autor taky neuspokojil. Linka s Rose a její sestrou Yrsou mě velmi pobavila, ale zas mám z toho v hlavně akorát nezodpovězený otázky, co jako bude.
Pan Jussi má hodně bujnou fantazii, to se mu upřít nedá. Pořád ale i přes to, co jsem napsala, je to jedna z nej detektivních sérií, co jsem kdy četla.

01.03.2022 4 z 5