Jirinamac
komentáře u knih

Nemám problémy s lidmi, kteří mají jinou orientaci, jen mi u těch příběhů přijde, že nežijí v životě jinak, než hledáním partnerů, sexem a zdůrazňováním, že oni jsou jiní, ale ostatní je nechápou.


Na příspěvky A. Gebriana koukám na instagramu a na YouTube a tak jsem uvítala sepsání jeho zážitků, které trávil se svým synem během studijního pobytu manželky v Americe. Zajímavé přiblížení architektury, ale i perfektní přizpůsobení, aby pobyt hlavně vyhovoval vyžití a zábavě dítěte. Moc se mi líbí i vztah táta a syn, kdy jsou bezva parťáci.


Hezká obálka, celkem zajímavě vymyšlený námět, ale nejspíš to napsalo dítě na základní škole, takové slohové cvičení.


Přečetla jsem asi třetinu knížky, že to dočtu později, ale zatím mně vypršela doba půjčky z knihovny a rozhodně to nestojí za prodlužování. Škoda, podle názvu jsem čekala humorné zážitky ze života a to se bohužel nekonalo.

Knížku jsem měla půjčenou z knihovny a myslím si, že jí určitě chci vlastnit, abych se k těm příběhům mohla vracet kdykoliv.


Asi bych byla raději, kdybych si mohla přečíst jen jednu z možných cest, takto mně to přišlo jako rychlovka bez prožitku a Adu jsem si nedokázala představit jako stejnou osobu v obou příbězích a děj zasadit do 50. let.


Hledala jsem knížku do čtenářské výzvy a tak padla má volba na Anglické listy od pana Čapka, ale bohužel jsem jí četla jen jako eknihu z MLP, kde nejsou obrázky a tady bych asi raději volila papírovou knížku. Šlo to, ale úplně mě to nesedlo, není to vyprávění na které bych se těšila a nemohla jí odložit.


Knížku bych doporučila spíš starším čtenářům. Nina je moje vrstevnice a tak jsem se při čtení zamýšlela, co bych dělala, kdyby to byla i moje situace. Na začátku čtení jsem neměla pocit, že by to byla knížka za 5 *, ale po dočtení jí tak hodnotím. Od autorky už mám přečtené všechno a její styl jednoduchosti, ale s promyšleným tématem mě baví. Líbilo se mi tady i vzájemná tolerance generací a slušnost z obou stran, vztah sourozenců, kdy byly dost vztahové problémy a rodinné tajemství, ale zároveň si byli velkou oporou, hezké sousedské vztahy a celkově poklidná četba. Jen občas jsem si připadala jako ve škole na hodině čj a literatury, ale i to bylo v četbě přínosem. Nikdo nevíme, co nám život postaví do cesty a je fajn, když má člověk kolem sebe pomoc přátel i rodiny.


Knížka z knihobudky. Přečetla jsem 60 stránek a končím, pro mne to je ztráta času, třeba někdy zkusím audio, ale pochybuji, že jí dám druhou šanci.

Kdysi jsem si stáhla e-knihu z MLP, moc na básničky nejsem a asi by se mi víc líbila v papírovém vydání. Vzpomínky pana Seiferta jsou milé, ale víc se mi líbila Maminka, asi to bude tím papírovým vydaním, které mám z knihobudky.


Rozhlasový poslech. Krátký úsek z dětského života, kdy z tohoto období nám v paměti většinou moc nezůstává a máme to spíš z vyprávění druhých. Moc mě to neupoutalo.


Knížka je nádherná, přímo umělecké ztvárnění. Zajímavý text, krásné fotky, jen ten velký a těžký formát knihy se mně blbě držel při čtení. Pro nás škoda a bylo víc takových lidí, kteří se prosadili v cizině a u nás neměli šanci. Bohužel knížku nevlastním a tak jí musím vrátit zpět do knihovny. Doporučuji i dokument na ČT Šílený hedvábník, který popisuje Zikův život.


Tolik lidí ta doba zničila, ze slušného člověka se stal hajzl, který byl schopný donášet na své kamarády. Pohled do celkem běžné rodiny, kde matka emigrovala a stb začala používat jejich praktiky, táta přichází o svou práci a je přeřazen na podřadnější místo ve výstavbě dálnice, kam musí každý den dojíždět mimo Prahu, syna Marka vyhodí z medicíny a musí na 2 roky na vojnu, kde později podepíše spolupráci s StB a bude z toho těžit výhody, ale podmínka je, že bude práskáč, dcera Simona se nedostane na svou vysněnou školu a musí na učňák na kuchařku, ale zachová si čest a rovnou páteř a všechno špatné dobře zdolává. Rodina prožívá nové vztahy a život běží dál až do r. 89, kdy nastávají změny. Čtení mě hodně bavilo a připomnělo mi to dobu, která by se už nikdy neměla opakovat. Doporučuji.


Posloucháno v rádiu v četbě na pokračování. Je to má první autorova knížka, moc mě to nenadchlo a nepřišlo mi to věrohodné, ale hodně naivní. Možná zkusím od D.D. další díl, ať vidím jaký byl postup v životě takového vyšetřovatele.


Mám ráda autorčiny knížky, libí se mi vyprávění, které má noblesu první republiky, ale i propojení do současné doby, kdy to není forma z laciného bulváru. Na konci je i jmenovitě, kde se nachází dům, kde kdo bydlel, jen to pak chce mít k ruce ještě alespoň Google mapy.


Knížka z knihobudky. Brala bych to jako inspiraci, ale asi bych nedokázala ta jídla úplně dodržovat. Naštěstí jsem nikdy neměla sklony k tloustnutí a asi jsem měla dost pohybu.


Nikdy jsem tlustá nebyla, spíš jsem byla až moc hubená, ale věkem se mi nějaké to sádlo vytvořilo na břiše a tak, když jsem objevila v knihobudce dvě autorovy knížky a knížku L. Kořínkové, tak jsem to uvítala. Mně se to poskládání jídelníčku líbí a dneska jsem dokonce podle receptu vytvořila chutnou žitnou pizzu, ale asi bych nedokázala držet se přesně všech rad. Recepty jsou jednoduché, ale věřím, že pro tlouštíky je toho jídla v menších porcích málo. Kořínková se mi moc nelíbí.


Knížka mě v knihovně upoutala vzhledově, začátek jsem četla a pak už jsem to jen zběžně přelítla, kdyby mě něco upoutalo i v textu.


Autorka píše, že jí trvalo 30 let, než dala dohromady historii a nastudovala dějiny mezi Japonci a Korejci, měla spoustu poradců, kteří jí se psaním pomáhali. Knížka mě bavila, pro mne ta jejich historie je dost neznámá a celý příběh je poutavě vyprávěn. Koukala jsem i na první díl seriálu, ale z časových důvodů jsem nedokoukala.
