Jirinamac komentáře u knih
Tak toto mě vůbec nebavilo a musela jsem si knížku dávkovat po částech, kdy jsem jí chtěla několikrát odložit. Nevyhovovala mi poetická forma příběhu, ale ani jakým stylem je knížka napsaná.
Kdo se pustí do čtení této útlé knížečky, tak by si měl předem přečíst, co byly zrůdné Magdaleniny prádelny. Smutné je, že ještě toto byla doba v konci 20. století a činilo se to ve jménu Boha. Žádný trest pro provozovatele se nekonal, jen spoustu žen bylo poškozeno, hlavně psychicky a tresty horší než v tvrdém kriminále. Knížka je psaná ve vánoční atmosféře, aby měla ještě blíž k lidskému srdci a člověk vycítil to zlo a smutek.
Píše se rok 2010 a Ella Valentinová se rozhodne pátrat v minulosti, kam zmizel její dvouletý bratr Heiko, který jim byl odebrán po té, co se rodině v r. 1987 nepodařil pokus o emigraci z NDR. Otec je mrtvý, matka uvězněná a její dvě staší děti jdou do výchovy prarodičů. Příběh je to smyšlený, ale čerpá ze skutečných událostí a je napsán velmi věrohodně.
Je to autorčina 3. knížka, ale u nás bohužel jediná, ráda bych si od ní ještě něco přečetla.
V upoutávce na knížku je napsané všechno, co vedlo Marine k této cestě, ale až při čtení člověk pochopí, co vede k jejímu srdci. Při čtení si člověk říká, žijeme opravdu šťastně v dnešní civilizované době a to bez ohledu na přírodu, ale i bez ohledu na lidi kolem sebe? Musela jsem si jí najít na instagramu a nahlédnout i do jejího současného života, který žije stále naplno a radostně.
Knížku jsem měla půjčenou z knihovny a je to spíš jen na prohlídnutí, nebyla to pro mne ani inspirace, protože já zrovna nejsem příznivcem pěstování ve starých holinkách, dřezu, plechovkách, cedníku nebo vyřazené popelnici. Určitě bych si tuto knížku sama nekoupila.
Četlo se to dobře, ale byla jsem dost netrpělivá, jak to s Travisem dopadne a tak mi to kolem erotického vztahu Charlotte a Portera přišlo spíš rušivé a zdlouhavé. Předpokládala jsem, že to jinak než dobře dopadnout nemůže, ale v jednu chvilku jsem si myslela, že můj předpoklad byl mylný. Jen si myslím, že oba díly mohly být jako jeden celek.
Od začátku knížky jsem byla napnutá, jak toto dopadne a teď je nutné se okamžitě začíst do pokračování. Sice tušíte, ale......
Knížka obsahuje příběhy dvou žen, které byly pod vlivem manipulátorů. Stará paní Jenny najde zalíbení v ošetřovatelce Candice a požádá jí, aby jí dělala doprovod při cestě do Itálie, kam by se ještě ráda podívala a kde prožila část svého mladého života. Vzájemně se svěřují se svými problémy z minulosti i současného života. Moc pěkné čtení.
Moc dobře popsaný život nejednoho živnostníka, kdy na začátku má člověk iluze a elán a pak stačí jeden problém a všechno se zhroutí. Těch lidských osudů je v knížce popsaných víc a začátek byl tak na 3*, ale za ten pravdivý závěr musím dát 5*
Cituji z doslovu jeho manželky.
"Generace těch, kteří prožili a přežili holokaust, je stále méně početná, a proto potřebujeme lidi, kteří budou pomáhat šířit vyprávění z první ruky, jako jsou Henryho vzpomínky. Pomůže to, aby se o té době dozvěděli i další lidé."
Já jen dodávám, kéž by se lidé poučili, ale fanatiků je stále hodně a odnesou to většinou ti nevinní, bohužel války byly, jsou a budou.
Furt jsem čekala, že přijde nějaká komplikace nebo bude řešit nějaký problém, ale jediný problém byl, když potřebovala sehnat všechny doklady ke svatbě. Autorka se asi potřebovala vypsat o svém životě, že se cítila šťastně, ale pro mne to je jen celkem nudný popis událostí, husté černé vlasy a modré oči má skoro každý chlap v těchto knížkách. Mám půjčený i 2. díl, tak doufám, že to bude lepší. Paříž mám ráda, proto mě ta knížka lákala a čekala jsem slibované dobrodružství.
Je to čtení, které navozuje poklidnou atmosferu, ale určitě by mě podle této knížky nebavilo dlouho žít. Chybí mi tam nějaký temperament a živost lidí. Útulné prostředí se mi líbí, ale asi bych stále usínala a byla by to nuda, ale na chvilkový odpočinek dobré.
Při čtení jsem opět čekala nějaký zvrat v ději jako to bylo u Pomocnice a bylo to tak. V závěru už je podezřelý každý, jen pachatel je mimo hru. Moc pěkně se čte a knížka má spád.
Knížku jsem měla rozečtenou dva roky a chyběla mi dočíst asi třetina, ale nebavilo mě to. Nikdo mi nebyl sympatický a popisování dějů i osob mě nudily. Roztoužený, nadržený, povadlý, tvrdý, měkký, bolestné vzdychání....jednoduchá slovní zásoba bez emocí.
Hodně povrchní zápisky, spíš mi to přišlo, že čerpal z nějaké brožurky z KLDR a pouze doplnil fotky.
Milé a pohodové čtení. Škoda, že jsem si knížku nenačasovala na vánoční pohodu, mám ráda toulání po Paříži a i v takovém knihkupectví by se mi asi líbilo.
První polovina je trošku zdlouhavá, ale zase je nutné nás seznámit s úsilím, které oba páry podstupují a jejich další problémy. Závěrem už jen čekáte na rozhodnutí soudce, protože fandíte oboum párům. Četlo se mi to moc dobře.
Je to fakt slaďárna, kterou bych viděla na začátek minulého století, ale jednou za čas mě takové knížky baví. Navíc jsem v knížce našla i něco, co mám společného s Grace a Connií a to je den a měsíc i mého narození.
Poslouchala jsem v rozhlasovém podání a asi to bude zkrácená verze knížky, když to je povídání jen o pěti ženách. Tenkrát to byla skoro ostuda zůstat svobodná, já byla svobodná hodně dlouho a vůbec se mi vdávat nechtělo, později jsem měla jako svobodná dítě a často mě někdo litoval, přitom jsem byla šťastnější, než některá ta vdaná paní. Dneska je doba svobodnější a myslím, že je to i každému jedno, jestli si pořídí děti nebo budou žít svobodně. Smutné je, když se rodiče starali a pak zůstanou sami, to pak má ta celoživotní slečna výhodu, že svůj život umí žít lépe a spoléhá se jen na své schopnosti.
V upoutávce na knížku je řečeno hodně a tyto skutečné příběhy jsou vždycky bolestivé. Z deníku je čerpaná jen část knížky, ale osud malé holčičky byl těžký i po válce, kdy z celé rodiny přežila jen ona a maminčin bratr, který i přes snahu nedokázal jí úplně zajistit rodinnou jistotu.