Inka063
komentáře u knih
Zodiac - nejnebezpečnější ze všech zvířat
Gary Stewart
Žádná sláva. Přečíst možná tak kvůli nějakým faktům, ano, teď už vím, kdy ten psychopat zemřel, ale také to, proč psychopatem byl. A to je tak vše. Literární hodnota veškerá žádná (což je vinou autorky a ne syna Zodiaka), chvílemi zmatečné, hodně chyb (a to jedna docela zásadní), chvílemi se vracíme k už několikrát vyřčenému, kdy jsem zpočátku hledala nějakou novinku a ona tam žádná nebyla. Gary (nebo autorka) si asi potřebovali ještě jednou zasmutnit. Jak říkám - nic mi to nedalo, jen snad pár faktů a další potvrzení toho, čeho se na dětech mohou rodiče svým chováním dopustit. Kniha neurazí, ale v žádném případě nenadchne.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Podařené dílko. Ukazující fyzickou i psychickou tíhu života, tvrdost podmínek a tvrdost lidí, z nichž drtivou většinu držela při životě jen víra v Boha a desatero přikázání. Dalším plusem jsou historicky podložená fakta, některá mně dosud zcela neznámá (bitky Čechů a Poláků o území po skončení 1.sv.v.) a i výrazy v karwinském nářečí, které se v knize sem tam objevují.
Doporučuji.
Zeď vzpomínek
Anthony Doerr
Ve všech povídkách hrají nějakou roli vzpomínky, vzpomínání, zapomínání. Obecně, na bývalé manželské štěstí, na děti, rodiče, kamarády, rodiště. Vzpomínky, které někdy udržují při životě a někdy drásají vnitřnosti. A to vše s typickým doerrovským citem pro detail, citlivostí, introvertismem, nostalgií, křehkostí a láskou. Přesto se mi některé (zvlášť Zeď vzpomínek a Život po životě) zdály zbytečně rozvleklé. Naopak taková Řeka Nemunas, Vesnice 113 nebo Hlubina, to jsou krásy. 4* si toto dílko podle mě bez pochyby plně zaslouží.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
Skvělé dílko! Propracované. Reálný námět perfektně zpracovaný. Úžasné vyprávění, trochu podobné p. Mornštajnové (hlavně v románu Hana), ale snad ještě vytříbenější jazyk.Tajemství odhalené na závěr mi vyrazilo dech stejně tak jako vše, co musely hrdinky překonat a vydržet. Oceňuji i připomenutí historických faktů poznámkami.
Ještě by mě zajímalo, jak dál žila Edita.
A nesmím zapomenout na zdařilý název a obálku: pírka (kukačky?) okolo trnové koruny? Symbol mučednictví a utrpení? Symbol židovského krále? Vše sem zapadá.
Mé první seznámení s autorkou a hned jdu objednávat její další knihy.
Volba
Jakub Trpiš
Musím, bohužel, říct, že na mě kniha valný dojem neudělala. Tak nějak se opět potvrdilo, že čím větší reklama, tím více zbystřit. Což o to, "moudré" rady se zde najdou. Servírované v příběhu učitele Tomáše o jeho vyhoření a hledání cesty zpět, o snaze po znovunabytí vytrácející se energie. Asi aby to nevypadalo jako pouhé mentorování a bylo to pro čtenáře více přijatelné. Jenomže kniha pak z poměrně velké části připomíná divadelní scénář, což na přitažlivosti příliš nepřidá. Navíc podobných "bombastických" odhalení a rad, jak se stát vyrovnanějším a laskavým člověkem, nepropadat zlu a depresím a co nám to vše do života přinese, bylo napsáno už celá řada, ve většině případů i lépe (Staň se, kým chceš být - Eric Greitens, Pět pozvání - Frank Ostaseski aj.). Odhalila jsem i několik nesrovnalostí a zmatečností. To pomíjím neustálé opakování, kolikrát se Tomáš s Eliškou pomiloval a jak to bylo krásné.
A tak jsem se nutila do čtení, abych se prokousala k tomu avizovanému strhujícímu finále. Ale ouha! Nejenže tam byla další nesrovnalost, to bych ještě dala, ale strhující??? Zřejmě mám o tomto slově zcela jiné představy.
Takže Revoluci už riskovat nebudu a nedoporučuji.
Hračkář
Andrew Mayne
Profesor je ještě lepší než James Bond :-). Se vším si ví rady, všechno zná, ze všeho se dostane, všude má známé. To je trochu úsměvné. Odborných věcí, navíc z oboru, který je mi totálně cizí, tolik, že jsem musela věřit, že existují a panu profesorovi mohou pomoci. Ale což - je to napínavé, dobře se to čte, takže za 3.
Záblesk života
Jodi Picoult
Děj v podstatě žádný. Ale přesto nebylo od věci knihu přečíst, protože v ní jsou některé pro i proti potratové myšlenky, které by mě ani nenapadly. Obě skupiny mají svým způsobem pravdu, je na každém, jak se k tématu staví.
Jinak dost velká nuda. Přeskočením půl stránky člověk o nic nepřijde...
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Za mne naprosto výborné a hodně to na mě zapůsobilo. Není to lehké čtení a už vůbec ne veselé a pohodové. Musí se u toho dost přemýšlet a vnímat. Chvílemi jsem nevěděla, "o čem je řeč". Myšlenky Vladěny se prolínají s realitou a víří jí v hlavě tak, jak to myšlenky umí. Vysvětlení přijde mnohdy později, kdy jsem si řekla "jo ahá, tak proto!" Z knihy je cítit zoufalství, smutek, bezmoc, nevyslyšenou a neopětovanou lásku, kterou ale hlavní hrdinka neumí dát najevo. Hendikep, který si odneseme z dětství, nám nikdo neodpáře, ani kdybychom odjeli až na konec světa. Před sebou člověk neuteče. A to, co se nám v dětství nelíbí a čím trpíme, podvědomě předáváme dál. Díky bohu za jiskřičku naděje v úplném závěru, protože jinak by to byl totální duševní masakr.
Třeštíková se mi moc líbí a děkuji za tohle dílo, které mi dosud snad dalo nejvíc.
Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
Zajímavý námět, dobře se to čte, snad by se dalo uvěřit i posunu a proměně lidí, kteří leccos pochopili, ale pro mne to autorka naprosto zazdila těmi tlachy na závěr. Nemohu to jinak nazvat. Tím mi to celé totálně znechutila. Už jsem od ní četla Tři přání a Manželovo tajemství, také mi to nějak nesedlo. A teď jsem se přesvědčila, že už zkrátka Moriarty ne.
Sbohem, milovaný Trockadero
Diane Karlstrom
Čtení pro puberťačky a milovníky koní. Přesto jsem docela se zájmem přečetla i já a vůbec to není špatné. Leckterá slečna si z příběhu může vzít i ponaučení, že nikdy nic není ztraceno, že jestliže člověk něco hodně chce a nevzdá se, všeho dosáhne a že zkrátka: kamarádi se nesmí opustit.
Návrat odnikud
Libor Hörbe
A do třetice pan Hörbe a je mi moc líto, že zatím nic dalšího nenapsal, protože jeho vyprávění fakt nemá chybu! Dokladuje to i tato kniha deseti povídek. Podle mě je napsat dobrou povídku neskutečný kumšt. Na omezeném prostoru nesmí nic chybět ani přebývat - a přesně tak to tady je. Malinkaté nesrovnalosti by se našly třeba v povídce Schovka, trochu komplikovaná je zápletka v povídce Údolí. Vychytaná je povídka Sen, povídky Cesta za otcem a Kamarádi mě rozsekaly. Příběh Kamarádů je přitom poměrně často zmiňovaný, frakventovaný, ale ten vypravěčský um, ta síla podání z toho dělá úplně jiný zážitek.
Odhadla jsem závěr jen jedné jediné povídky, předposlední. To už jsem tak trochu autora "prokoukla" a tušila jsem, kudy se to bude ubírat. Jinak opravdu překvapivé, nevšední a nepředpokládané závěry.
Zkrátka super. A škoda, že mi už žádný Hörbe teď neleží na nočním stolku :-((
Dvanáct šancí na nevěru
Libor Hörbe
Po Labyrintu mysli opět výborné. Krásně se to čte. Pan Hörbe je taková mužská odnož Mornštajnové :-)). Udivuje mě, jak autor – technik, absolvent ČVUT – může tak brilantně popisovat duševní pohnutky nejen mužů, ale hlavně žen. Jak dokáže tak naprosto uvěřitelně a plasticky vykreslit psychologii, lidské charaktery a jejich proměnu a posun. Útlá knížka nabízí spousty filozofických otázek: např.zda je právo, byť kamaráda, zasahovat do rodinného života druhého, otevírat mu oči, „zachraňovat“ ho. Nebo je to spíš povinnost, když si dotyčný neumí pomoci sám? Ale co by se stalo, kdyby se mu ty oči neotevřely? Nebyl by dotyčný spokojenější? Atd.atd.
Opět výborná knížka. Kromě psychologických sond a filozofických otázek tu autor svým postavám dává do úst své názory, s nimiž plně souhlasím, stejně jako v knize Labyrint mysli.
Jen ta obálka se mi nelíbí. Evokuje takové pohodové, nenáročné letní čtení. Jenomže ono tomu tak vůbec není. A protože pracuju ve školství a jsem neuvěřitelný hnidopich, zarazilo mě, že na 2.stupni mají na zmíněné škole dvě učitelky zeměpisu. Ilona i její kamarádka. Buď je to hodně velká škola, nebo autor malinko zapomněl ... :-))). Ale to na kvalitu tohoto příběhu nemá absolutně žádný vliv.
Slabosti velkých mužů
Frank Huss
Patnáct kapitol s informacemi o vládcích, které se v dějepisu neučí. O slavných mužích (i jedné ženě), o jejich fóbiích, mániích, strachu, obavách, velikášství, nabubřelosti... Čtivé, ač mi stejná jména mnohdy splývala a musela jsem si mnohokrát ujasňovat, kterýže vládce stejného jména toto vlastně je :-). Byla jsem často ohromena obrovskými, nepředstavitelnými náklady na život panovníků a jeho dvora. Náklady na megalomanské stavby, které mnohdy ani nebyly dokončeny. Velmi zajímavá kniha, doporučuji lidem s aspoň trochou lásky k minulosti.
Pravá matka
Shalini Boland
Napínavé, uvěřitelné, docela dobře do sebe zapadající (až na nepatrné detaily). Velký happy end, ale coby ne. Knížka mě příjemně překvapila.
Labyrint mysli
Libor Hörbe
Dobrý příběh! Uvěřitelný, dobře se čte, má spád, nemá žádná hluchá, zbytečná místa. Navíc ze střídání minulosti a přítomnosti se dozvídáme nejen o životě hlavního hrdiny Oskara a jeho rodiny, ale i skutečná historická fakta. Oceňuju mně lahodící pohled autora na dobu totality a jeho komentáře, pronášené ústy Oskarova otce. Po dočtení mě napadlo: "Žádný strom neroste do nebe" a "Kdo vysoko létá, hluboko padá".
Autora jsem vůbec neznala. Souhlasím s "rodakem" - také jsem koupila ve výprodeji za 99,- Kč. Proč? Za původní cenu jsem ji nikde neviděla. Až po slevě. Určitě zkusím sehnat Návrat odnikud.
Medojedky
Robert Ruark
Pamatuji se, že někdy před 25 lety, kdy jsem ji četla poprvé, mě uchvátila. Vlastně asi neuchvátila, protože bych si pamatovala děj. Tak aspoň jsem na ni vzpomínala jako že dobrý. Dnes jsem se k ní vrátila - a zklamání. To donekonečna a detailní popisování, co měl kdo na sobě! Ta rozvláčnost! To několikeré opakování příběhu se slonem, když jsem to nechtěla číst ani jednou! Barr je mi protivnej, připadá mi jak narcistní tlučhuba, za jeho styl hádek a výměn názorů bych ho zabila. Ale nakonec - kniha má vzbuzovat emoce, takže vlastně účel splněn.
Máslem dolů
Petr Šabach
Moc jsem se bavila. Pro mne je to "dvojka" hned po Občanském průkazu. Vtipné, čtivé, o životě.
Zvláštní problém Františka S.
Petr Šabach
To je opravdu jiný Šabach. Není zde ta jeho lehkost a až taková vtipnost jako téměř u všech jeho ostatních knih. Na to, jaká je útlá, je v ní spousta věcí k zamyšlení, přemýšlení. Opravdu zvláštní.
Občanský průkaz
Petr Šabach
Tohle je moje Šabachovo srdcovka. A děkuju všem, kteří se podíleli na zfilmování, že mi ji nezprznili. Doba totality je tady opravdu věrně popsaná. Tak věrně, že dostanu vždycky strašnej vztek a je mi smutno za všechny, kteří museli trpět. A že jich bylo. Navíc je to úžasně vtipně psané.
Hovno hoří
Petr Šabach
V Sázce je něco z Pelíšků, vtipné. Bellevue mě vůbec nezaujalo a poslední povídka (Voda se šťávou) je dobrá, prokládaná útržky ze "současného života manželského". Protože mám Šabacha ráda, dávám 4*, ale je to na hraně.