Inka063 komentáře u knih

Souhlasím, že jde o vynikající knihu. Nesouhlasím, že se čte snadno a lehce. Já musela v průběhu čtení hodně přemýšlet a uvažovat. Nesouhlasím, že jde o krizi středních let - čím dál víc se mi zdá, že podobné znechucení nad konzumem a přetvářkou může prožít každý. A možná by i měl. Kniha je úžasně nadčasová a jestli byla platná v Americe v 60.letech minulého století, pak u nás platnosti nabývá možná právě teď. Na každého by měl čekat někdo nebo něco v podobě nekonvenční Gwen. Abychom si uvědomili pravé hodnoty.
Bombastický závěr - Eddie je opravdu výjimečně schopný. A tak kdesi ve vsi, když začne od nuly provozovat hospodu, se zase pomalu, ale jistě, dostává na vrchol. Zase má nápady, zase začne vydělávat peníze ... bohudík či bohužel???

Výborné. Autorku neznám a nikdy jsem od ní (asi) nic nečetla. O to víc mě kniha mile překvapila. Fandím novým autorům.
Cikánka Brenda je naprosto uvěřitelná. Chováním i svým slovníkem. Jana musí být anděl s křídly až na zem, když Brendu "vydrží" a ještě jí pomáhá. Jenže nic není jen tak. Brenda je poznamenaná svým vzhledem a dětstvím. Nejsem příliš zastáncem ospravedlňování dospělých lidí za jejich nešťastné dětství. Jenomže Brenda je jednak v pubertě a jednak na špatných základech se opravdu těžko staví bytelný dům. Otázkou je, jak by tomu bylo, kdyby vyrůstala ve funkční rodině. Ale ani to Brenda nemá - adoptivní otec je násilník a dominant, adoptivní matka je roztřesená, vydeptaná troska, která skončí na psychiatrii.
Brenda je inteligentní i vnímavá. Nechtěně se dozví, že je nežádoucí i ve své nové rodině. Tedy nežádoucí už dvakrát, když ji poprvé odložila její biologická matka. Postaví si okolo sebe neproniknutelnou zeď z rebelství a vulgarit. Jakousi spásu, postavenou na vodě, hledá v pátrání po své pravé matce. A to ji dostane až na totální dno.
Smutné, hodně smutné.

1 03.01.2018

Tak tohle je slabota. Po Dívce ve vlaku slabý odvar (a to ani Dívka ve vlaku nebyla úplná hitparáda). Chaos a páté přes deváté, skutečnost a staré ságy dohromady, do toho nějaká čarodejnice, jejíž moudra a vhledy do budoucna se nevyplnily a závěrem banální rozuzlení.
Škoda, Paulo, tvou další knihu (bude-li) budu kupovat s velkou obezřetností.

5 03.01.2018

Rachel je alkoholička. Je nešťastná. Je tlustá, stárnoucí, bez manžela a bez práce. Lže ostatním i sama sobě. Jezdí denně vlakem jako že do práce, aby sama před sebou neztratila poslední zbytky glanzu. Nikdo se sní nebaví, a tak se dívá z okna a konstruuje si příběhy. Jak se ti dva z toho domku u tratě musí milovat. Jak je to dobře, že aspoň někdo ... Ale co je to tam najednou za cizího chlapa? A jakto, že se jí dotýká? A kam ona najednou zmizela?
Rachel se dá do pátrání na vlastní pěst a my díky ní odkrýváme další charaktery a životní příběhy až do konečného rozuzlení a odhalení. Které tušíte tak nějak už v poslední třetině knihy.
Přesto se mi to líbilo. Docela zajímavý příběh. Rachel chápu a myslím, že takhle nějak by se mohly alkoholičky chovat a přemýšlet. Megan a Anna pro mě moc pochopitelné nejsou, ale kvůli tomu to autorka určitě nepsala :-).
Doporučuji jako oddychovku na dovolenou.

6 03.01.2018

Dobrá kniha. Obdivuji autora za jeho nastudování všech detailů života ve 12.století. Tedy - musím věřit, že je nastudoval dobře, protože jsem si to z jiných zdrojů neověřovala. Ale vše působí maximálně důvěryhodně a nakonec to není až tak důležité. Důležité je to, že mě osudy Toma stavitele a jeho rodiny a všech dalších postav pohltily. Že jsem se celých více jak 900 stránek ani chvilku nenudila. Vše je tak barvitě vylíčeno, napínavé skoro jako detektivka a přistihla jsem se, že držím některým postavám palce jak na sportovním utkání. Že se na celém světě širém Aliena setkala s Jackem bylo určitě řízením osudu. Autor to také tak předkládá - jako hotovou věc, která ani jinak dopadnout nemohla a proto nemá cenu o tom nějak déle rozprávět :-). No dobrá, beru to a nebudu mu to vyčítat. Vše ostatní bylo téměř na jedničku.

4 03.01.2018

Nezaujalo mě to. A to mě knihy z historie baví. Možná kdybych to četla jako první - před Pilíři země. Ale po nich je to jen jejich napodobenina, roztažená do víc jak 800 stran. Jako by byl autor placen od stránky. Dlouhé, nezajímavé pasáže, které by mohly být v pohodě poloviční a nic by se na ději nezměnilo.
Jedna z hodně mála knih, kterou jsem nedočetla.

2 03.01.2018

Čtu zdejší komentáře a zjišťuji, že se kniha všem četla s lehkostí, že je přímočará, jednoduchá, milá atd. Já jsem z knihy neměla vůbec dobrý pocit - ne pro její kvality, ale pro skutečnosti zde popisované. Po celou dobu mě neopustil dojem, že město je plné ztroskotanců, feťáků, zlodějů a lidí na okraji společnosti. Měla jsem obavy, co se stane na další straně. Kniha na mě působila depresivně a temně. A to i přesto, že byl zachráněn muzikant s talentem od boha. Bavily mě lehce filozofické úvahy, ale další knihy od Grossmana už asi vyhledávat nebudu.

03.01.2018

Ano, ochwey, film, protože Eddie Vedder. Nádherný hlas, nádherná slova písně Society. A film i proto, že byl tak nějak více uspořádaný, strukturovaný. I když závěr nepravdivý - "Alex" nesnědl špatnou bramboru (jak píše Montezuma). Podle autora snědl plody jedlé rostliny, které jsou na podzim - a jen na podzim - jedovaté.
Chris byl velmi citlivý a vnímavý člověk. Nenáviděl lži a konzumní společnost, čímž si mě získává i po druhém přečtení knihy po deseti letech. Byl určitě i velice schopný, vždyť kdo z nás by vydržel naprosto sám (a sám se sebou) 3 měsíce v divočině? Byl to snílek a hledač něčeho lepšího a sám sebe. Možná byl trochu lehkovážný, možná šel záměrně až na hranu a možná, že i trochu počítal s tím, že se nevrátí (na pohlednicích i v hovorech s blízkými několikrát užil "jestli se vrátím", "jestli svou cestu dokončím"). Přemýšlím, jestli svého rozhodnutí těsně před smrtí hladem litoval. Přemýšlím, co by s ním bylo, kdyby se mu zamýšlený návrat podařil. Byl by pak spokojený, že něčeho dosáhl a zařadil by se do davu "dobře situovaných", jako byl jeho otec? Nebo by byl ještě víc nešťastný ze současné nemorální a agresivní společnosti? Tady snad ještě víc než jindy platí, že se stane to, co se má stát. Přesto "Alexe" ze své židle v dobře vytopené místnosti a s miskou křupek obdivuju...

9 03.01.2018

Gerron byl vynikající režisér, v 1.světové válce bojoval na straně Němců (kde utrpěl zranění s doživotními následky), jako Němec se cítil. Ale byl to Žid. Jeho rodina tak dlouho odkládala útěk z rodného Německa, tak dlouho podceňovala nebezpečí nacizmu, až byla jako spousta dalších odsunuta do Terezína. I zde Gerron stále "režíroval". Nejen skutečná vystoupení a kabaretky, ale hlavně ve své hlavě. Představoval si okem režiséra scény a průběhy různých událostí, které pak skončily zcela jinak, nutno říci, že hůře. Několikrát se v knize objeví věta: "stop, ale tak to nebylo". Tak by to mohlo, možná mělo být.
A pak je Gerron postaven před Sophiinu volbu... Nebudu prozrazovat, oč šlo, přečtěte si. Kniha je hodně emočně náročná. Ještě po dvou letech mám spousty otázek a musím o ní přemýšlet.

3 03.01.2018

Musím to napsat - něco tak plytkého, přiblblého a nezajímavého jsem už dlouho nečetla. Nemám ve zvyku odkládat nedočtenou knihu (snad tajně doufám, že se "to zlepší"), takže jsem dočetla i toto a skoro lituji času, který jsem mohla věnovat něčemu jinému.
Akce v rychlém až zběsilém tempu střídá akci, vrší se jedna na druhou bez hlubšího vhledu. Limonáda a americký happy end. Je úplně jedno, že se dá číst z obou stran. Ať si vyberete Jáchyma nebo Veroniku, sáhnete vedle.

4 03.01.2018

Podle mého názoru výborně vystavěná kniha. Zápletka s hodně překvapivým závěrem až pár stránek před koncem. Naprosto uvěřitelná stejně jako jednání jednotlivých postav.
Autorka nezapře novinářku - jednotlivé kapitoly jsou, stejně jako v její prvotině Vdova, uvedeny datem a jménem jednotlivých postav, z nichž každá má svá nikdy nevyřčená tajemství. Tajemství, která doživotně ovlivnila jejich vztahy a celý život.

7 03.01.2018