Hani77 komentáře u knih

Textově trochu slabší, ale plno krásných fotografií a pohlednic.

8 25.12.2019

Přečíst tuto knihu pro mě bylo opravdu velkou výzvou. Dostala jsem ji od mamky jako dítě, ale na rozdíl od ní jsem ji nikdy nečetla. Pro splnění tématu ČV 2017 (darovaná kniha) mi mi přišla symbolická (2x DAR). Bohužel jsem se do ní musela nutit, většina kapitol byla psaná rozvláčně. Několik příběhů bylo zajímavých, ale člověk se k nim musel prokousávat.

SPOILER
Líbil se mi příběh boje psa s medvědem, jak pes vycítil na dálku vodu a tím zachránil kolonu aut, příběh z moskevského hotelu apod. Více se mi líbilo povídání o Sibiři než o Šumavě. Dozvěděla jsem se hodně o Jakutsku. Ale úvahy pana Davídka byly často opravdu dlouhé a nezáživné. Navíc se občas v úvahách vrací zpět nebo na jiné místo, člověk musí být pozorný, aby mu to dávalo smysl. Je mi líto, ale jen 3*.

8 08.12.2019

Bez váhání 5* ☺. Tyto kratší příběhy mi velice vyhovovaly, protože se každý dal přečíst za 1 večer. Navíc jsme se dozvěděli více o 3 důležitých momentech Oldřicha z Chlumu.

20 23.11.2019

Několik pověstí se mi moc líbilo, ale celkově mě kniha moc nenadchla.

6 16.11.2019

Ač je to krátké dílko na cca 2 hod., napoprvé jsem ho nedočetla. Teprve napodruhé jsem to přelouskala. Nesmrtelný příběh,skvělá zápletka, ale nenadchlo mě to.

11 09.11.2019

Velice hezky napsané. Četla jsem více knih na toto téma, ale žádnou vyloženě z rodinného tábora, proto jsem se o něm ráda dozvěděla více. Také jsem se ráda znovu "setkala" s lidmi, které jsem znala z jiných děl, především Rudym Rosenbergem (alias Rudolfem Vrbou) a Viktorem Pestekem. Zatímco podrobnosti o útěku Rudyho pro mě nebyly žádným překvapením, protože jsem četla jeho knihu Útěk z Osvětimi, velice ráda jsem se dozvěděla něco více o Viktorovi Pestekovi. Fandila jsem mu, protože jeho návrat do Osvětimi nebyl naivní a hloupý, jak by se mohlo zdát, ale měl vše velice dobře promyšlené. Bohužel to nevyšlo. V knize je mnoho úžasných myšlenek k zamyšlení, které by se měly tesat do skály. Kniha je jedním z nejlepších děl na toto téma, rozhodně stojí za přečtení.

30 07.11.2019

Jako dítě jsem Makovou panenku a Emanuela nemusela,ale knihu jsem koupila kvůli dcerám a četli jsme ji před spaním. 5* za to, že je to taková klasika-já jsem měla radši jiné pohádky.

21 06.11.2019

Příjemné čtení, úplně jsem Františka Nepila slyšela, jen ty pohádky mi nesedly.

17 08.10.2019

Knížečka je tvořena zajímavými dobovými a současnými fotkami pro srovnání. Veškeré informace jsou shrnuty na 4 stranách, jinak jsou zde pouze fotografie s popiskami, ale je to moc hezky udělané, krásná vzpomínka na návštěvu vily.

11 06.10.2019

Kniha se mi líbila, jsou v ní citace tehdejších účastníků, dokumenty a zajímavé fotky. Jako patriot musím dát 5*, ale souhlasím s komentáři níže, že je spíše pro místní obyvatele.

10 28.09.2019

Příběh doktorky Kálalové za 2. sv. války jsem znala od dětství, protože bydlím nedaleko a kolem jejího domu jsem jezdila 3 roky do školy. O jejím působení v Bagdádu jsem věděla jen matně a už vůbec jsem nevěděla o jejím poválečném životě, proto jsem se rozhodla to napravit. Doktorce Kálalové bych dala bez řečí plný počet *, i když upřímně bych byla radši její známou než rodinným příslušníkem. Autorčin styl už mi ale tolik nesedl: někdy jsem měla problém se začíst, místy mi to přišlo chaotické, autorka přeskakovala děj. Ale místy je román psán velice hezky a při popisování cesty do Skandinávie se mi moc líbilo několik skvělých myšlenek - tesat je do skály!!

"Když člověk někam jede a nezná ani trochu tamější řeč, je nesamostatný jak dítě,pořád aby ho doprovázeli. Je jako barvoslepý na výstavě obrazů, vnímá jen obrysy, víc nic."

"Tak je to s láskou vůbec: nemilujeme, co je krásné, ale vidíme krásu v tom, co milujem."

"Muži se rádi pochlubí hezkou manželkou. Jsou odedávna lovci: Koukejte, jaký kus jsem ulovil! Já nikdy moc hezká nebyla. Řekněme, že jsem chytrá, chápavá. Ale chytrá žena mužskému sebevědomí neprospívá. Stokrát radši si vedou mezi lidi krásnou husičku než chytrou ženu. Mohla by, nedej bože, snad i vzbudit dojem, že je chytřejší než oni. Chytrá smí být kamarádka, to se cení. Manželka má být pěkná a oddaná. Tak jsem radši zůstala tou kamarádkou."
"U nás je to takový lidový zvyk, děvčátku se dává do první koupele červená pentle, aby bylo krásné, vedle chlapce se pokládá kniha, aby byl chytrý. Dělba práce."
"Jenomže zapomínají, že hloupá matka jim nevychová chytré syny."

39 24.09.2019

Nikdy nepíšu 2 komentáře k jedné knize, ale tentokrát musím. Příběh tatéra se mi zdál neuvěřitelný, přesně jak píší někteří další – skoro jako dětský tábor. Dala jsem plný počet hvězdiček, protože se mi to jinak četlo velice dobře a dalo mi to základní přehled, jak to v Osvětimi fungovalo. Ale po přečtení knihy „Utekl jsem z Osvětimi“ od Rudolfa Vrby připouštím, že tento příběh nemusí mít moc „obroušené hrany“, protože Rudolf Vrba také zmiňuje, že pro vězně na vyšším společenském žebříčku byl život v Osvětimi celkem snesitelný a Kanada byla v podstatě rájem, i když také někdy nebezpečným. Ale vězni netrpěli hladem a žízní a ti šikovní si mohli nakrást v podstatě cokoliv (boty, oblečení, cennosti). Co mě ale ve vyprávění Rudolfa Vrby zarazilo, když psal o dvou tatérech, jací to byli veselí chlapíci a jak o celé věci žertovali, ptali se vězňů, kde chtějí mít číslo vytetované. Za svými 5* si přesto stojím, i když mě některé věci na tatérovi mrzely. Ale nikdo nevíme, jak bychom se v tak hrůzném prostředí chovali.

31 09.09.2019

Velice silný příběh, často jsem „nedávala“ víc jak jednu kapitolu najednou. Walter/Rudolf měl ale velké štěstí, že vždy našel způsob jak přežít. Určitě doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět více o chodu Osvětimi a Březinky, ale místy je to hodně drsné. Existovala hierarchie vězňů a ti, kteří přišli nejdříve a přežili tvrdé začátky, se měli výrazně lépe než ti na nejspodnější úrovni. Díky této knize jsem pochopila hodně souvislostí z knihy Tatér z Osvětimi, u které jsem si při jejím čtení myslela, že román má hodně „obroušené hrany“. Ale asi opravdu byla taková realita. Milióny lidí v koncentračních táborech neskutečně trpěly, ale podle Vrbovo slov „elita si tu žila na vysoké noze, daleko lépe než většina lidí v Evropě“.

Člověk se ptá, jak mohli Němci tak slepě jít za svým vůdcem a přihlížet zvěrstvům, která se páchala. Trochu to objasňuje Vrbovo vysvětlení: „Byla to psychologická válka na vlastní frontě. Dítě v Berlíně potřebovalo boty. Hitler je našel v Osvětimi. A máma napsala tátovi na ruskou frontu dopis, v kterém velebila spasitele s malým černým knírkem.“

29 09.09.2019

Velice smutné, ale poutavě napsané čtení. Člověk si opakovaně kladl otázku, jak by se zachoval on, kdyby se dostal do stejné situace. Ale matka neměla jinou volbu než následovat své děti. A nejhorší je, když si pak přečtete historické upřesnění a zjistíte, že postavy jsou reálné!! Neskutečné, nepochopitelné.

24 27.08.2019

Asi tak 3/4 knihy se mi děj vyloženě nelíbil. Jednotná společnost se mi zdála naprosto strašná. Zajímavé to začalo být v momentě, kdy Jonas prozřel. Za poslední čtvrtinu knihy vč. dodatku autorky bych dala určitě 4 *, ale vzhledem k tomu, že po většinu knihy jsem se musela do čtení nutit, tak dávám jen 3 *. Je to povinná četba mé dcery v 8. ročníku, ale myslím, že tato věková skupina ještě není dostatečně vyzrálá, aby pochopila smysl této knihy. Ale na rozdíl od některých čtenářů musím říci, že se mi konec moc líbil :-). Hned při čtení mě napadlo to vysvětlení, které autorka zmiňuje jako první ve svém komentáři, jaké rozuzlení příběhu vidí děti.

POZOR SPOILER!!!!
Začaly se mu přeci vracet vzpomínky na jeho rodinu, kterou opustil :-).

6 25.08.2019

Super počtení ☺. Velice mě to bavilo a zdálo se mi, jako by to Čapek napsal docela nedávno. Nadčasová kniha.

16 21.08.2019

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu vybrala, velice poutavé čtení, ke konci jsem se nemohla od knížky odtrhnout, dokud jsem nebyla na konci. Nutí člověka k zamyšlení o kamarádství, lásce i zradě. Určitě se k tomuto dílu ještě vrátím.

23 18.08.2019

Kniha se četla výborně a první kapitoly mě moc zaujaly. Pak se mi sice pár věcí zdálo hodně nereálných, ale není to skutečný příběh jednoho chlapce, tak budiž :-).

8 11.08.2019

Kniha se četla velice dobře, pro mě mnohem příjemnější čtení než "Tatér z Osvětimi". A také se mi příběh fotografa zdál mnohem reálnější.
POZOR, MALÝ SPOILER
Brasse nikoho neprovokoval, nekšeftoval s cennostmi, neriskoval, více jídla získával díky protislužbám esesákům. Přiznával své obavy a strach. Přesto se nakonci internace v táboře rozhodl riskovat a pracovat pro odboj. Díky němu se dochovaly důkazy proti nacistům. Knihu určitě doporučuji.

24 06.08.2019

Knihu hodnotím až s časovým odstupem: po jejím přečtení jsem nechtěla věřit, že to je pravda!! Později jsem četla jiné knihy na téma holocaust a často jsem si na vyprávění pana Rajchmana vzpomněla. Pro mě je to zatím nejhrůznější svědectví z této doby.

12 05.08.2019