Dárce

2 07. února

Autorka ve svém proslovu při převzetí ceny Johna Newberyho prohlásila, že jí samotné bylo v Jonasově světě dobře. To mně teda rozhodně ne. Celou dobu při vykreslování způsobu života a poměrů ve společenství jsem cítila hroznou tíseň. Nečekala jsem, že mě kniha určená dětem může tak moc znepokojit. Za mě palec nahoru, tahle kniha stojí za přečtení (a to nejen dětmi).

31. ledna

Knížka je určena pro děti a mládež, takže byla psána srozumitelně, jednoduchým jazykem a četla se velmi příjemně. Příběh v sobě nese hluboké poselství o tom, v jak barvitém a zajímavém světě žijeme a že život ve zdánlivě bezpečném, bezstarostném prostředí, byť bez bolesti a problémů, by byl šedivý a smutný.
Knihu jsem si přečetla na doporučení kamaráda, který chválil také stejnojmenný film. Na něj se také chystám a velmi se těším, protože knížka byla naprosto skvělá.

31. ledna

Začátek je trochu pomalý, ale je to potřeba aby čtenáři pochopili situaci, ve které se Jonas a jeho okolí nachází. Je krásné, jak začíná postupně vidět barvy a cítit.

18. ledna

Charakteristika:
Jonas, přestože je chytrý a bystrý, z počátku stejně jako ostatní nechápe a nezná problémy svého světa. S postupem času však se vzpomínkami zjišťuje co by mohlo být a v rámci vlastního přesvědčení neváhá porušovat pravidla, i když mu za to hrozí smrt. Odvaha mu tedy nechybí. Během svého útěku se neváhal obětovat a nespat a nejíst i několik dní, přestože přes noc dlouhé hodiny vezl sebe i Gabriela na kole. To svědčí o jeho vytrvalosti a dobromyslnosti. Tu také doloží tato citace: „Přijdu radši zítra, leda bych pro vám mohl nějak pomoci“
Po fyzické stránce se Jonas nijak neliší od svých spoluobčanů. Má naprosto průměrné tělo. Ohledně jeho vzhledu se toho také moc nedá říct, jelikož v jeho světě lidé nosí uniformu svého společenství a vzhledem k tomu, že se ve společenství nevyskytují barvy, respektive jejich vnímání až na pár vyjímek, neodlišuje se ani v ničem jiném.
V knize se objevuje několik pasáží, jež dokazují, že se Jonas snaží podělit o vzpomínky s ostatními a poučit je. Cituji: „Ashere. Ty to nemůžeš vědět. Já sám jsem to zjistil teprve nedávno. Ale tohle je krutá hra. V minulosti byly...“
Je zde jasně vidět, že Jonas chce, aby ostatní poznali, co on...

7 11. ledna

Jonas žije ve světě, kde jsou všichni skoro stejní. On je ale jiný, a proto se stane příjemcem paměti. Když zjistí, že existuje jiný svět, který je barevný a plný pozitivních ale i negativních pocitů, rozhodne se odejít. Jeho odchod svědčí o jeho odhodlanosti, odvaze a cílevědomosti. Je také laskavý protože se rozhodl zachránit nemluvně, které by jinak zabili.

8 11. ledna

Jonas je milý, hodný a čestný, ale jinak, až na oči, jen skoro přesnou kopií ostatních. Až do té doby, co se stane příjemcem paměti. Myslím, že až od této chvíle se dá lépe určit jaký je. Začne se více ukazovat, že je jiný než ostatní. Má pocity, vidí barvu...Musí být statečný a odhodlaný, aby snášel některé vzpomínky. Určitě je také chytrý a bystrý. A když má utéci a pomoct tak svému světu , udělá to, přestože o spoustu věcí přijde. Podle plánu,který s Dárcem vymysleli, měl utéct později, ale utekl dřív jenom kvůli malému Gabrielovi, aby ho zachránil. A obětavě se o něj staral, přestože občas to bylo hodně těžké.

Jonas je zvídavý chlapec a podle mého názoru se jeho zvídavost postupem knihy zvyšuje.Společně s tím ,že začíná cítit emoce si uvědomuje ,že jeho svět je špatné místo a tak se rozhodne odejít.Kvůli tomu je Jonas spravedlivý ,ale také hodně přemýšlivý a chytrý.Důležité také je ,že je Jonas jiný a to nejen vzhledem ,ale hlavně tím jak se chová.Dalé je také velmi tvrdohlavý a umí si jít za svým cílem.Je také vnímavý.To se ukáže ,když uteče s Gabrielem.Je táke velmi statečný a jeho statečnost se ukazuje v celém příběhu.Jonas byl ochoten porušit hodně pravidel a přijít ovšechno co doteď měl jen kvůli lepší budoucnosti.Byl totiž sám kdo na ni myslel.

2 10. ledna

Celé společenství v knize Dárce vypadá divně. Všechno funguje podle pravidel. Nikdo nedělá sám důležitá rozhodnutí, jako třeba jaké zaměstnání bude vykonávat nebo koho si vezme, o všem rozhoduje za lidi Rada. Jonasovi, hlavnímu hrdinovi knihy, v jeho dvanácti letech určí, že se z něj stane nový Příjemce vzpomínek. To je jediný člověk ve společenství, který dostává vzpomínky starších generací a má dovoleno číst knihy. Jonas a Dárce vzpomínek jsou také jediní, kteří vidí barvy a mají emoce. Jonas je citlivý a přemýšlivý, ale nejdřív poslouchá jako všichni ostatní. Postupně zjišťuje, že svět byl dříve jiný a lepší. Čím víc se dozvídá, tím víc se chová tak, jak mu přijde správné, a ne jak se mu nařizuje. Nelíbí se mu některá pravidla společenství, nejvíc ho zasáhne, že by malého chlapečka Gabriela usmrtili. To ho změní úplně, přestane poslouchat a aby Gabriela zachránil, rozhodne se, že ho odvede ze společenství. Najde odvahu a jde. Rozhodně bych nechtěl žít v podobném světě, nevím, jestli bych byl tak statečný jako Jonas. Nelíbilo se mi, že kniha měla otevřený konec.

8 10. ledna

Jonas je vnímavý, přátelský a hodný chlapec. Žije ve světě, kde je všechno stejné, vše je jako podle šablony. Nic nesmí být odlišné. Když se ale Jonas stane příjemcem paměti, zjistí, že je jiný. Už od pohledu to je na něm vidět. Ale nejvíce jiný je uvnitř. Dokáže vidět barvy a hlavně cítit. Musí být i silný, aby zvládl unést všechny vzpomínky. Poté, co se dozví, jaké společenství doopravdy je, rozhodne se to změnit. Zde se ukáže i jeho odvaha a to, že si umí jít za svým cílem. Rozhodne se totiž utéct ze společenství...

2 10. ledna

Chlapec jménem Jonas žije v dokonalém světě. Do 12 let vyrůstá jako každý jiný občan jeho města. Byl to vnímavý, poslušný a citlivý chlapec stejně jako ostatní. Potom při obřadu dvanáctek zjistil, že jeho svět nebyl takový, jak si jej představoval...

A jeho charakter se začal měnit. Stal se zvídavým, odvážnějším a začal riskovat a neposlouchal příkazy. Aby mohl zachránit společnost, riskoval dokonce svůj život. To nikoho předtím nenapadlo.

7 10. ledna

Jonas je dvanáctiletý chlapec žijící ve světě, ve kterém je vše předem dané a který se tváří jako dokonalý. Jonas je jiný než ostatní, ale nijak zvlášť si to neuvědomuje. Začne si to uvědomovat, až když se stane „příjemcem paměti“. Od muže, kterému říká dárce, získává vzpomínky předchozích generací a začíná tušit, že jeho svět není dokonalý. Je trochu vzpurný, protože nechce žít tam, co žije; a také odvážný, když se rozhodne utéct, a to navíc s malým Gabrielem, o kterého se stará jeho otec-pěstoun, a který má být vyřazen.

Hlavní hrdina knihy, Jonas, je chlapec ve věku 11-13 let, ale myslím, že to rozhodně není tak důležité, protože do Jonasovy postavy se vžijete bez ohledu na věk. Jonas je tedy kluk, žijící ve společenství, kde je vše šedé , všichni stejní a jednotvární a navíc tu neexistují pocity. jonas ale není jako všichni kolem něj. Je odlišný už od pohledu, má jiné oči, ale uvnitř je jiný mnohem víc... vnímá svět kolem sebe, který ve skutečnosti není jen šedý, protože Jonas v něm vidí barvy. A nejen barvy, když se dozví celou pravdu o svém společenství, řekne si, že musí vše se svým novým přítelem změnit...

2 10. ledna

Jonas je hlavní postavou celého vyprávění neboli knihy. Žije v normálním šedivém světě bez emocí, ale on sám je jiný. Občas se mu zdá, že věci vidí jinak, než ve skutečnosti jsou. Později zjistí, že je vyvolený a má se stát příjemcem paměti. Jonas je občas tvrdohlavý chlapec. Jakmile zjistil, že existuje nějaké jinde, okamžitě o něm chce vědět víc. Též jsi jde za tím, co chce a většinou toho dosáhne. Všechno je jen a pouze na něm.

7 10. ledna

Jonas je neobyčejný kluk v až moc obyčejném a jednotvárně šedém světě. Už od doby, kdy byl malý, je jiný a někdy vidí věci, které ostatní nevidí, ale neumí je pojmenovat. Pak se ukáže, že je opravdu jiný a začne se učit o své výjimečnosti od dárce. Na rozdíl od jiných dokáže vidět barvy, cítí, přijímá vzpomínky dárce a poznává věci, které zná jen on jako příjemce, a dárce . Jako příjemce je někdy ukvapený a osamělý, a proto chce, aby i ostatní viděli svět barevně a aby cítili, obzvlášť jeho kamarádi Fiona a Asher. Je milý a dobrosrdečný, rád pomáhá ostatním a chce, aby se šedý svět změnil.

Jonas je spravedlivý, chytrý a zodpovědný, proto se také rada starších rozhodne ho udělat dalším strážcem paměti. I když mu přijde zpráva o tom, že nemusí dodržovat pravidla společenstva, přesto zůstane poctivý a čestný. Jonas byl vždy vychovaný a poslušný a proto mu přijde skoro neuvěřitelné porušit pravidla. Ale nakonec si řekne, že pokud chce zachránit společenství, tak je porušit musí. Udělá to ze správného důvodu.

1 10. ledna

Jonas je dvanáctiletý kluk, žíjící ve světě odlišném od ostatních světů. Jonas je odvážný, laskavý k ostatním lidem a má srdce na správném místě. Je jiný a liší se od ostatních. Porušuje pravidla a snaží se ostatním vnutit aspoň špetku jeho vyjímečnosti. Je mu líto, že zná barvy a city jako jediný s dárcem. Je také rozvážný a všechno dobře promyslí. Zastrašují ho nějaké vzpomínky, ale také ho zajímá, jaké by to bylo jako dříve. Nelíbí se mu jednota v jeho světě a tak tajně předává nějaké vzpomínky malému Gabrielovi. Strach na něj nepůsobí jen nějaké vzpomínky, ale také fakta o jeho světě, které by kdyby nebyl příjemcem paměti nikdy nezjistil.

8 10. ledna

Hlavní hrdina knihy, Jonas je jiný než ostatní. Vzhledem se sice podobá dětem v jeho věku, až na to, že má modré oči. Také má schopnost vidět barvy v jinak černobílém světě, který je zdánlivě dokonalý, ale Jonas pochopí, že tomu tak není. Nebojí se riskovat pro své názory. Je zvídavý a nechce žít svůj život podle pravidel, chce něco změnit a poznat, jaké je to „Jinde“.

Jonas je dvanáctiletý, introvertní a trochu flegmatický chlapec, žijící ve světě šedi. Jednoho dne je vyvolen příjemcem paměti, a začne zjišťovat, že je i nějaký jiný svět než ten, ve kterém žije. V průběhu knihy se snaží zjišťovat víc o tomto "jinde", a hlavně; jak se tam dostat. Jonas se rozhodne, že ze svého světa unikne, aby se dostal do dotyčného jinde, a přitom zažije dobrodružství plné odvahy, nebojácnosti, rozvážnosti, a poprvé pozná, jaké je to opravdu porušit pravidla. Přitom celém si říká, že sice je svět šedi velmi organizovaný, nikdo si nedělá starosti, ale není to úplně "hezké" - není to ono.

Jonas je dvanáctiletý kluk, který žije v černobílém světě.
Je odvážný, rozvážný, ale hlavně je jiný. Poté co se stává příjemcem paměti začíná zjišťovat, že existuje jiný svět, nějaké neznámé "jinde". Jeho rozvážnost se začíná projevovat někdy v půlce příběhu, kdy musí začít přemýšlet nad přijatými vzpomínkami a rozhodnout se, jak s nimi naložit.
Jonasovou hlavní otázkou je nyní jak to v onom jiném a tajuplném světě vypadá. Vede tak pořád tu jednu a tu samou myšlenku: Jak tento svět objevit.
Rozhodnutí o úniku do jiného světa Jonas učiní, a tak se vydá na cestu plnou odvahy, strastí, a hlavně dobrodružství. Teprve teď zjišťuje, jaké je to dostat se za hranu pravidel.

Jonas je dvanáctiletý, hubený, středně velký chlapec, který žije ve ,,světě šedi". Od začátku svého života je jiný než ostatní, ale moc to nevnímá. Normálně si hraje s ostatními dětmi. Ví sice, že existuje nějaké ,,Jinde", ale moc ho to nezajímá. Celkově je takový tichý a obezřetný a taky je velice vnímavý. Na své rodiče je laskavý. Je přátelský a jeho nejlepší kamarád je Asher. Až se stane vyvoleným, začíná přebírat vzpomínky z dřívějších dob a z ,,Jinde". Touží zažít hezčí svět, kde jsou Vánoce, sníh, kopce a barvy. Jonas se drží svých cílů, a proto se rozhodne utéci z domova od rodičů, a tím jim způsobí velkou bolest. Tady se ukazuje jeho odvážnst a nebojácnost. Sice porušil několik pravidel ,,světa šedi", ale jeho tvrdohlavost a umíněnost mu říká: ,,Jdi dál!"

Jonas je hlavní postava knihy Dárce. Žije ve světě plném pravidel. Je velmi netrpělivý a zvědavý. Má přátele ve svém věku jménem Asher a Fiona. Na začátku knihy má podstoupit obřad dvanáctek (dvanáctiletých) kde se mu vybere povolání. Je velice nervózní, protože nemá nejmenší tušení jakou bude mít roli. Nakonec zjistí, že byl vyvolen k příjmu paměti. Tím se mu naskytla šance poznat svět jaký doopravdy je.

Malý Jonas žije ve světě, který má přísná pravidla. Už od dětství se hodně liší od ostatních dětí, je v něčem jedinečný. Postupně začíná vnímat barvy, které jsou pro ostatní neviditelné. Proto dostává práci příjemce paměti a postupně si uvědomuje, že jeho svět není vůbec dokonalý, jak se zpočátku zdálo. Zároveň je i trochu tvrdohlavý, což ho dovede k tomu, aby veřejně vystoupil proti režimu.

Jonas se narodil ve světě, který byl na první pohled bezchybný. Po chvíli však začne vnímat, že tomu tak doopravdy není. Sebere svojí odvahu a rozhodne se bojovat za svůj nesouhlas s takzvaně dokonalým režimem, což je velmi obdivuhodný čin, který ho toho také hodně stál. Během příběhu se Jonasova povaha docela i mění, ale už od začátku je jasné, že není jen další ovce ve stádu a že je zvídavý, Chce poznat pocity a být opravdu šťastný, ne si jen vystačit s umělou náhražkou života.

5 10. ledna

Jonas žije ve světě, kde neexistují barvy a city. Je spíše klidným chlapcem, kterému závisí na ostatních. Jelikož je zvídavý, touží po více vzpomínkách a více se dozvídat o nějakém Jinde. Na konci knihy se hodně projevuje jeho odvážnost a nebojácnost tím, že poruší pravidla společenstva a unese Gabriela.

Jonas je dvanáctiletý kluk žijící v bezbarvém světě. Vypadá úplně stejně jako všichni kolem něj kvůli přísně nastaveným pravidlům . Jonas je speciální tím, že vidí barvy a potom, co přijme nějaké vzpomínky,  začne chtít poznat radost, zimu, sníh i lásku a tyto věci sdílet s jinými a byl pro to připraven porušit klidně i všechna pravidla. Díky přijímání vzpomínek se také stane moudrým a velmi odlišným od ostatních jiným přemýšlením

2 10. ledna

Jonas byl na první pohled úplně stejný jako všichni ostatní v jeho "dokonalém" světě. Ale jak se v zhruba první třetině příběhu dozvíme, byl vyvolený k práci ,,příjemce paměti", protože byl velmi odlišný. Byl to velmi odvážný a laskavý kluk s touhou podělit se o své emoce se zbytkem světa a jak už tady Cris13 říkal, chvílemi i tvrdohlavý, což mu ale velmi pomůže na cestě za svým snem...

1 10. ledna

Charakteristika:
Jonas je odvážný, ale rozvážný. V průběhu příběhu se postupně stává jiným a začíná vnímat, že ve světě, jaký je, nedokáže žít a musí ho změnit. Nebojí se porušovat pravidla v rámci vlastního přesvědčení, jinak to však odmítá. Chce se podělit o své prozření i s ostatními. Je velmi laskavý.

Hlavní hrdina Jonas žije ve světě bez barev a emocí. Už od začátku je jiný než ostatní. Také je odvážný a dokáže čelit velkým výzvám. Chvílemi je i trochu tvrdohlavý a jde za svým cílem za každou cenu.

2 09. ledna

Jonas byl zvídavý člověk. Během příběhu byl čím dál více jiný, začínaje už když nedostal žádné zařazení. Byl také odvážný, že se nebál chtít změnit celý svět porušovat pravidla a přijímat vzpomínky. Byl také rozvážný, protože si hodně věcí předem rozmýšlel. Byl také laskavý a nebyl sobecký, protože na konci chtěl na příklad zachránit Gabriela.