Dárce

2 07. září

Tato kniha je úžasná a hlavně velmi poučná. Skvěle napsaná, určitě doporučuji si ji přečíst :)

1 20. srpna

Nejsou to jen imaginární světy, ve kterých platí pravidla, jež určují život lidí v knize. Stačí se podívat na situaci v Severní Koreji, abychom si uvědomili, jak aktuální poselství v sobě příběh nese. Doslov (proslov) autorky vyznívá stejně naléhavě, jako kniha samotná: "...Nemůžeme žít v ohrazeném světě „jen pro nás a jen teď“, kde jsme všichni stejní a cítíme se v bezpečí. Museli bychom toho obětovat příliš mnoho. Bohatství barev a rozmanitost by zmizely, nebylo by proč chovat k ostatním skutečné city. A nebylo by proč se rozhodovat..."

01. srpna

Po dlouhé době knížka u které je mi opravdu líto, že byla tak krátká. I když možná v tom spočívá její kouzlo. Propracovaný svět a konec vás donutí přemýšlet a uvědomit si, kolik toho považujeme za samozřejmost.

1 29. července

Viděla jsem sice nejdříve film a ten se mi moc líbil a ani knížka mě nezklamala. Přečetla jsem jí na jeden nádech a i když jsem věděla jak dopadne, byla jsem napnutá až dokonce. Doporučuji.

1 21. července

Zajímavá kniha, doporučuji. Ještě dlouho po přečtení poslední stránky jsem byla, jak to říct, celá zkoprnělá, zastavená, nevím jak to popsat, určitě přečtěte.

1 14. července

Tuhle knihu už nikdy, NIKDY nepřečtu. Strašná, hrozná. Absolutně jí nenávidím. A právě díky tomu odvedl autor dokonalou práci. Ono už ani není nutné ji číst znova, vryla se mi do hlavy. Nevím jestli je to dobře, nebo špatně, ale rozhodně stála za to a doporučuji si ji přečíst.

1 01. června

Knížka dobrá, určitě lepší než film, rozhodně vybízí k zamyšlení nad různými aspekty života.

01. května

Výborná kniha, nutící k zamyšlení. Rozhodně si nemyslím, že je jen pro mládež, s tímto zařazením moc nesouhlasím. Je pro každého. Ovšem zklamal mě otevřený konec, nebo spíš žádný konec. Mám rád spíš uzavřené příběhy. Ale kniha má poselství, a to je nejdůležitější.

20. března

Od začiatku som mala z príbehu zimomriavky. Utópia bezchybého sveta -alebo aspoň snahy oň- ma fascinovala. Nad niektorými myšlienkami (výber partnera, aby sa predchádzalo sklamaniu, nazývať každú smrť nevyhovuvujúceho človeka pre komunitu odchodom a prepustením, výber zamestnania, ktoré ti sadne a si bez stresu) som sa pozastavila viac, premýšľajúc, čo je na tom pravdy a čo je paradox. Myšlienka o tom, že v živote je nutné urobiť aj chyby, mať možnosť výberu a zranenia je jednak pravdivá i poučná.

2 17. března

"Poručíme větru dešti" - naštěstí se nepovedlo v polovině 20. století . Jak by to mohlo dopadnout, kdybychom se "my lidi" rozhodli (máme pro rozhodnutí referenda) , že jednota všeho (bytů, měst, účesů, oblečení, jídla, zvyků, předmětů, počasí, ...) je to pravé ořechové - svět bez bolesti, emocí, tužeb, barev, počasí, vzpomínek, se vším na příděl - jídlo, kolo, partner, dítě, zaměstnání? Jak níže píše Isew - "Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet."

5 12. března

Svět bez bolesti, emocí a tužeb. Všechno naplánované a na roky dopředu jasné. Sterilní, nudné a hlavně hodně jednoduché. Možná by do toho někdo šel, možná by to zaujalo hodně lidí, kteří nechtějí o ničem rozhodovat, nic řešit a mít se dobře. Já k nim nepatřím a nikdy patřit nebudu. Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet. A to na knížkách oceňuji.

08. března

Nyní (březen 218) jako desetidílná četba pro celou rodinu na ČRo Dvojka. Těším se na další pokračování.

06. března

Slupl jsem si jako malinu. Rozhodně k zamyšlení. Nejvíc mě nadchlo, jak se kniha tvořila. Životní myšlenky a zkušenosti, které se řadí jedna za druhou a zrají jako víno.

1 23. února

Nejprve jsem viděla film, několikrát. Úplně mě nenadchnul, ale líbila se mi ta myšlenka. Kniha mi doma ležela dlouho. Až pak jednou jsem po ní sáhla.. a nemohla jsem se odtrhnout. Je krásná, čistá, plná uvědomění, moudrosti, maličkostí s velkým významem. Je příjemně psaná, velmi čtivá a příběh nese poselství. Líbila se mi a vřele doporučuju :-)

13. února

Myšlenka černobileho světa je zajimavá a k zamyšlení, ale čekala jsem od příběhu nejspíš něco víc.

09.12.2017

Nemám ráda otevřené konce, ale zrovna u této knihy mi to vůbec nevadilo, zvlášť když je určena pro dětské čtenáře.

1 24.11.2017

Moc se mi líbila :D opravdu nádherně napsaná a hezká.

1 11.10.2017

Velmi nadčasová kniha.
Když jsem se k ní dostala, říkala jsem si, že to bude jenom další tuctová "youngadultovka" s postapokalyptickým světem a společností, ale tato kniha se od ostatních liší. Je psána jednoduše, nenajdete tu žádné akční pasáže nebo souboje, všechno se odehrává v relativním klidu. Jedinou rozbouřenou řekou je mysl Jonase.
Příběh mě donutil zamyslet se nad takovými, pro nás samozřejmými, věcmi, jako je schopnost vidět barvy a nad otázkou absolutní rovnosti.
Rozhodně plánuji přečíst celou sérii.

Chvílemi mi kniha připomínala Hunger games, ale když jsem se zhruba od strany 50 začetla,nemohla jsem přestat číst a knížku jsem přelouskala za den. Moc se mi líbila myšlenka. Běžně podobné knihy nečtu,ale tuhle si budu pamatovat dlouho.

2 07.10.2017

Samostatný příběh, je naprosto úžasný, dobře smyšlený... Je to zkrátka dobrý příběh, který je napsán v jiném světě, ale odráží se od našeho světa. vede k zamyšlení a každý si v něm najde něco jiného. Trochu mě zklamal poměrně rychle ukončený konec, ale aspoň to člověka nenechalo nezapomenout na knížku a přemýšlet o tom jak to skončilo, proč, co to ostatním dalo... O této knize by se dalo povídat celý den.

PS: Zdá se mi to, nebo to je něco jako zkrácená verze Divergence ?

1 03.10.2017

Kniha k zamyšlení.

1 19.09.2017

Velmi zajímavá kniha. Chvíli mi trvalo, než jsem se k ní dostal. Četl jsem dříve Spočítej hvězdy a do této knihy se mi moc nechtělo, a to především proto, že jsem věděl, že má vymyšlený svět. Bál jsem se, že poté první mě zklame, tak jsem ji dlouho odkládal. Zpočátku mi přišla zajímavá, ale nic víc. Postupně mě ale čím dál více přitahovala a nakonec si mě zcela podmanila. Je úžasně dynamická - napětí pro mě pramenilo ze zvědavosti, kam se příběh vyvine a jak Jonas vyřeší narůstající vnitřní konflikt. Překladatelka se opět osvědčila. Jinak doporučuji nesrovnávat se Spočítej hvězdy. Krom výborného stylu jde o zcela odlišné knihy.

2 08.08.2017

Jedním dechem za jeden den. Teď stejně hltám "Hledání modré" - druhou část tetralogie. Neuvěřitelně zajímavé čtení, ta představa, že by to takhle jednou mohlo být (brrrrr!!!) a fandění hlavnímu hrdinovi, aby prohlédl a snažil se o změnu. Teď je přede mnou úkol nejdůležitější - motivovat k přečtení své syny. :-)

01.08.2017

Velmi filozofická knížka s otevřeným koncem. Jde o ní dlooouze diskutovat, třeba s přáteli.

3 30.07.2017

Anthony Burgess se ve svém Mechanickém pomeranči pozastavuje nad dilematem, zdali člověk zůstává lidským i potom, kdy je mu odepřena možnost volby. Kdy je neschopný dát přednost dobru, nebo zlu. V jemnějším kabátu je tato otázka předložena i čtenářům Dárce. Ačkoli Lowry vytvořila svět bez jakýchkoliv morálních otazníků - zbavený emocí, jedinečnosti, tužeb i empatie, stala se architektkou chladně "dokonalé" říše. Žádné války, žádné násilí, žádné odmlouvání, vybočování, žádná rebelie, žádné JINDE a JINÍ. Svět prostoru - s absencí času. Paralelně však absolutní emocionální chlad a naprostá nezodpovědnost nad životem svým i ostatních. Z lidského druhu se stali roboti, z paměti prázdná nádoba. Veškerá historie je soustředěna v jednom člověku, který skrze zkušenosti celého světa pracuje s budoucností. Aby tak uchránil svůj lid před bolestí a nesprávnou volbou. Tím vším si ale musí, jak naznačuje autorka, každý projít sám - a vytvořit si tak vlastní paměť, která bude zapadat a kooperovat s historií celého lidstva. Protože volba, to znamená člověk. Ať už se vychýlí na jakoukoliv stranu.

1 19.07.2017

Young adult fantasy mě baví čím dál tím více. V tomto případě zejména obraz utilitářského světa (bez svobody volby - bez rizika - bez vzrušení - bez barev - bez svědomí) z pohledu dospívajícího... a také zachycení faktu, že vzpomínky a paměť bolí, pro svět tohoto typu jsou nebezpečné, je lépe je "uklidit" do vědomí jediného člověka a připomínat si je pouze ve výjimečných případech - a jen tak, aby se neřeklo... O způsobu "vyřazení" existuje silnější román (Shustermanovo Bez šance), ale ve výpovědi o rozdílu mezi předanou vzpomínkou a skutečným zážitkem Dárce vede.

1 16.07.2017

Po knížce jsem sáhla víceméně především kvůli čtenářské výzvě a i když je psaná opravdu pro mládež, ta myšlenka v ní je zajímavá. A potěšil mě konec, mám ráda otevřené konce, kdy musí čtenář přemýšlet.... i když přiznávám, já jako životní pesimista si udělala ten nejjednoduší, ne zrovna šťastný, závěr, který se nabízel.
Přečteno za cca 2 hodiny :-).

1 27.06.2017

Takže jak to vlastně dopadlo...? Kniha výborná, na to že je pro mládež bych řekla přímo skvělá. Čtení mě bavilo, pronikání do "dokonalého" světa zrovna tak, jen ten konec byl hoooodně otevřený. Jak psala Leenah níž, prostě jsem čekala, že to bude ještě pokračovat a najednou jsem zírala na prázdnou stránku. Ale i vzhledem k dodatku od autorky se mi to celé tak nějak líp uzavřelo. Ještě nad tím budu muset popřemýšlet.

To ne!! Ten film zbožňuji a ona je i kniha!!