Dar
Petr Pavlík
Vyprávění plné drobných i větších psích dobrodružství, jakási moderní Dášenka, vyprávění o životě za polárním kruhem (to když autor vzpomíná na darovu matku Vesnu) i o životě v šumavské přírodě, kterou člověk svými necitlivými zásahy soustavně otravuje a ničí.
Přidat komentář
Přečíst tuto knihu pro mě bylo opravdu velkou výzvou. Dostala jsem ji od mamky jako dítě, ale na rozdíl od ní jsem ji nikdy nečetla. Pro splnění tématu ČV 2017 (darovaná kniha) mi mi přišla symbolická (2x DAR). Bohužel jsem se do ní musela nutit, většina kapitol byla psaná rozvláčně. Několik příběhů bylo zajímavých, ale člověk se k nim musel prokousávat.
SPOILER
Líbil se mi příběh boje psa s medvědem, jak pes vycítil na dálku vodu a tím zachránil kolonu aut, příběh z moskevského hotelu apod. Více se mi líbilo povídání o Sibiři než o Šumavě. Dozvěděla jsem se hodně o Jakutsku. Ale úvahy pana Davídka byly často opravdu dlouhé a nezáživné. Navíc se občas v úvahách vrací zpět nebo na jiné místo, člověk musí být pozorný, aby mu to dávalo smysl. Je mi líto, ale jen 3*.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1989 |  Šumavská bílá noc |
| 1988 | Dar |
| 1988 | Šumavský deník |
| 1989 | Soukromý letecký den |
| 1978 | Cesta z hor |
Kniha Dar je v
| Přečtených | 11x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v roce 1988 pro děti a mládež. Vzhledem k téměř nulové přímé řeči, dlouhým a složitým souvětím a častým popisům krajiny si neumím představit, že by se mladým čtenářům opravdu líbila, ať už tehdy nebo dnes. Já už dávno dítě nejsem, takže právě popisy šumavské a jakutské přírody mě bavily. A překvapilo mě, jak často už tenkrát autor v knize narážel na otázku ochrany životního prostředí.