HaHa11 komentáře u knih

Bussiho (přepracovaná) prvotina mi nejvíce ze všeho připomínala foglarovku nebo ransomovku pro trochu dospělejší čtenáře. Berte to jako pochvalu. Příběh je bezesporu čtivý, napínavý, občas skřípe logika (ta dospělácká) a sem tam se v ději objeví až příliš naivní místo. Toto prázdninové ostrovní dobrodružství se vyznačuje všemi těmi správnými atributy - dávný poklad, tajné chodby, skryté identity osob, závěrečná honička a vítězství dobra nad zlem. Autor si zde vyzkoušel vypravěčské postupy, které naplno rozvinul ve svých pozdějších románech. Černé lekníny neočekávejte, ale za přečtení kniha rozhodně stojí! Ke čtvrté hvězdě se hodně přibližuje.

3 26.01.2021

Kvalitní detektivní čtení, napínavé, tajuplné. Prolínání dvou časových rovin nabídne čtenáři mírně nostalgické návraty hlavní hrdinky do doby dospívání, děj odehrávající se v současnosti představuje protagonistku jako ženu počínajícího středního věku, poznamenanou dávnou tragédií. Netřeba se obávat morbidních detailů, idylická krajina kdesi na jihu Švédska a lehce kritický pohled na místní osadníky můžou být vítaným bonusem pro ty, kteří v tomto žánru rádi nacházejí i "přidanou hodnotu". Bez problémů trochu přidám a hodnotím pěti.

5 04.01.2021

V podstatě by se dalo mluvit o slátanině, ale ono vlastně toto dílko ničím nevybočuje z dlouhé řady dalších, jemu podobných jako vejce vejci. Stačí se držet osvědčených, čtenáři v současnosti donekonečna předkládaných vzorců. Dosadit jednu mladou policistku, zproblematizovat její minulost, zkomplikovat její milostný život a přidat nepřející, zavilé a mužským šovinismem zasažené kolegy. A pak už rozjet patřičně nelogický sled událost, směsici okořenit kapkou naléhavého sexu, pozvolna dávkovat ztráty na životech, a hlavně si nelámat hlavu, jak to proboha dovést ke (zdárnému) konci. Ono to nějak dopadne … Na závěr je třeba vymyslet patřičně atraktivní název, zvolit přiměřeně mrazivou obálku a především! na ni umístit štempl Světový bestseller n.1!
Nečtěte, nekupujte, nedarujte!

7 14.12.2020

Prvotina Petera Maye na své vydání čekala poměrně dlouho, a nejsem si jista, zda neměla čekat dosud. Možná kdybych ji četla v jiné době/za jiných okolností, ale takhle musím konstatovat, že už dlouho jsem nenarazila na nic depresivnějšího. Kruté, drsné, naturalistické a opakující se popisy lidského utrpení i zdevastovaného a paralyzovaného Londýna. A literární hodnoty? Problematické! Zápletka průhledná, postavy schematické, vývoj předvídatelný, a korunu tomu nasadil krkolomný závěr. Tímto počinem by si mě autor zcela bezpečně nezískal. Ponechávám bez hodnocení - každý někdy začínal!

Důstojné zakončení série. Vrtá mi hlavou, jestli měly hned od prvního dílu postavy nalinkovaný svůj osud, či se autor rozhodoval průběžně!? Více v recenzi.

4 20.11.2020

Případy inspektora AF jsou čím dál tím víc temnější, a nevím, zda se mi to zamlouvá?! Po stránce literární nelze příběhu nic zásadního vytknout - čtivé, napínavé, nepředvídatelné, ale tak moc a moc kruté a depresivní! Jiskřička naděje na posledních stránkách to nezachrání. Další knihy Cary Hunter zatím do češtiny přeloženy nebyly, stejně teď potřebuji něco radostnějšího.

2 16.11.2020

Napínavé do poslední stránky, ale snad už trochu překombinované. Líbí se mi nenásilné propojení vyšetřování s osobním životem protagonistů. Určitě dám šanci dalším dílům.

6 09.11.2020

Inspektor F. má jistě potenciál - uvidíme v dalších dílech. Tohle byl slušný, téměř čtyřhvězdičkový počin - zajímavý průnik do světa sociálních sítí spojený s dost napínavou detektivkou (opravdu jsem netušila). Logika musí jít tedy trochu stranou, ale co?!

6 29.10.2020

Mé druhé setkání s inspektorkou LP, a už asi poslední. Tahle směsice balkánské hrůzy, irské mafie a policejní snahy dosáhnout spravedlnosti byla tak neuvěřitelně zahlcená aktéry hlavními i vedlejšími, že jsem se v tom ve zhruba dvou třetinách přestávala orientovat. Ale přiznávám, že jsem nebyla zrovna zanícený čtenář - počáteční drsný rozjezd sliboval, leč nesplnil. Protagonistka je přímo prototypem současné, autory tak milované strážkyně zákona. Osobní problémy stíhají ty pracovní - neurovnaný soukromý život, nepříliš empatičtí nadřízení, občas jde někomu z jejích blízkých či jí samé o život - jedno klišé vedle druhého. Možná že se rozcházím s většinovým vkusem, ale i od detektivky (či thrilleru nebo krimi) chci prostě víc! Tuto knihu jsem vyhodnotila jako ztrátu času, bohužel!

6 16.10.2020

Rok vydání originálu (1998) byl v knize znát. Dnešní čtenář je už prostě naladěn na jiné detektivní postupy - i když tohle byl spíše psychothriller, než detektivka. Dvě dějové linie, čtenář se po zhruba polovině příběhu dozvídá, co/koho mají společného. Autorka představila čtenářům zajímavou hlavní postavu - ženu počínajícího středního věku, jejíž poklidný rodinný život náhle vezme zasvé. První dvě třetiny knihy měly poměrně spád, ale poslední část byla neúměrně natahovaná a víceméně v očekávání eskalace událostí na posledních desítkách stran. Kýčového happyendu nás autorka naštěstí ušetřila, a tak (hodně ) přidávám na 4 hvězdy. Na čas Ch. Link ale opustím.

1 30.09.2020

Tenhle JT byl prostě překombinovaný. Nadstandardně mrtvol, jedna genealogická hádanka za druhou (občas s logikou na štíru), nesčetně vypitých káv a čokoládky snad na kila. Závěrečný souboj s časem byl už opravdu spíš za hranou než na hraně. A poslední stránky? Jedno oko nezůstalo suché! Snad se do příště dá JT trochu do kupy, tentokrát se mi nezdál ve zrovna ideální formě!? Za dost slabé tři hvězdy.

2 22.09.2020

Jsem na rozpacích, jak knihu hodnotit. Je to poměrně nezvyklá kombinace thrilleru a erotického čtení. Že by se autorka snažila oslovit širší okruh čtenářů?! Přiznám se, že mně to nesedělo, přišlo mi to místy značně prvoplánové, taková až jaksi ulepená směska. Zápletka zajímavá, i když trochu s logikou na štíru. Další autorčiny knížky mě nelákají.

3 12.09.2020

Shrnula bych to takto - komisařce Výrové & spol. sluší románový žánr více, ale ani tohle nebylo marné čtení. Podrobněji v recenzi.

2 10.09.2020

Jihočeská vesnice není zdaleka tak idylická, jak se na první pohled zdá. Sedmý Bergman si stále drží patřičnou úroveň. Příjemné letní čtení. Více v recenzi.

6 20.08.2020

Inspektorka Lottie Parkerová - další vyšetřovatelka, která má trochu zamotané rodinné vztahy, nepříliš uspokojivý osobní život, a ani ti nadřízení jí příliš na ruku nejdou! Taktéž zápletka originalitou nevyniká - máslo na hlavě katolické církve bývá literárně zpracované poměrně často. Suma sumárum - jen mírně nadprůměrné krimičtení, takové nic proti ničemu, stopu nezanechávajíc. Třeba se časem k Lottii vrátím, zatím jí uděluji dobrou dobrou.
Až půjdete k vodě, celý den bude déšť bubnovat na okna nebo vám bude dlouhá chvíle na cestách.

2 15.08.2020

V rychlém sledu druhá kniha od autorky (po V údolí lišek), a tím pádem už jsem trochu kritičtější. Zajímavě se rozvíjející zápletka - lámala jsem si hlavu, co proboha může všechny ty mordy a postavy spojovat, v první polovině má kniha spád. Tempo bohužel v druhé části knihy upadá - vadily mi dílčí nelogičnosti, které autorka použije v zájmu dějové linie, postavy, jimž až příliš chybí pud sebezáchovy či jsou ochotny jednat protiprávně z dost neakceptovatelných pohnutek.
Spoiler - proč proboha dcera hlavní hrdinky nepoužila mobilní telefon, když se nemohla dostat domů, ustrašená osoba otevře dveře zcela neznámému návštěvníkovi, jeden podezřelý skrývá druhého podezřelého, který je na útěku .... konec spoileru.
Šmírák je přes to všechno docela slušná detektivka, času jsem nelitovala a někdy možná dojde i na další autorčiny knihy. Takže mírně zaokrouhluji směrem nahoru.

4 02.08.2020

Nerada to přiznávám - sobě i veřejně, ale tohle byla po dlouhé době kniha, kterou jsem odložila nedočtenou (zatím? definitivně?). Medvědín se mi líbil moc - tedy když trochu upozadím to nekonečné množství hokeje, protože ono o něj vlastně vůbec nejde, že? My proti vám jsem měla k dispozici ve formě audioknihy, a to byl možná kámen úrazu. Příběh se vleče - o to víc, pokud vám ho někdo servíruje dramaticky, s pomlkami, s důrazem na každičkou slabiku. Ano, vše bylo dokonale propracované - emoce, vztahy, krizové momenty, zdánlivý klid před bouří, vše směřovalo k očekávanému velkolepému finále. Ale toho jsem se (ke své smůle?!) nedočkala. Skončila jsem kdesi za polovinou. Papírovou či eknihu bych asi zcela barbarsky prolistovala do konce, takhle mi zůstá mnohé utajeno. Dobře mi tak! Třeba se ještě za dlouhých zimních večerů ke knize vrátím, ale teď, ve vrcholném létu, mi schází trpělivost. Hvězdy tedy neuděluji.

Čtení na dovolenou, k vodě, na cestu. Zajímavá zápletka, postavy, které nejsou čitelné po několika stránkách, poměrně malý okruh podezřelých, a musím říci, že jsem si tak od poloviny knížky lámala hlavu, kdo ze zúčastněných to může být?! Nepřišla jsem na to. Rozuzlení překvapivé, ne však krkolomné. Nezbytná dávka akčních scén na závěrečných stránkách logicky vyplývala z děje. Vše jak má být, a tak dávám za čtyři hvězdy. Tu pátou si nechávám pro knížky, o kterých budu přeci jenom přemýšlet trochu déle.

5 24.07.2020

Saturnin je dílo geniální - nonšalantně vtipné, prvorepublikově noblesní, psané s lehkostí a obsahující přesně odváženou míru nadsázky. To vše a mnohé další Mackově Saturninovi chybí, a bohužel mnohé naopak přebývá. Místy jsem se nevyhnula pocitu trapnosti; autor neváhá recyklovat obecně známé anekdotické příběhy (všetečný kocourek!), téměř doslova cituje pasáže Jirotkova Saturnina, a vlastně se drží i kostry původního příběhu. Vše a všichni se do roka a do dne vrací. Autor pořádně zatlačí na pilu, a tak vše musí být třeskutě zábavné, zkarikované až do nepříčetnosti, čtenář je zahnán do kouta a očekává se od něj, že se bude bavit, smát se od ucha k uchu, ba i za břicho se popadat. Nic z toho se mi bohužel nepodařilo. Přemítám nad tím, proč toto dílko vlastně vzniklo?! Pro potěchu čtenářů, které okouzlil originál? Anebo jako zábavná hříčka, kterou si chtěl autor naplnit své (nemalé) literární ambice? Dávám dvě hvězdy - a spíš za odvahu (nebo mám napsat za drzost?!).

15 13.07.2020

Příjemné "čtení pro paní a dívky" - a vůbec to nemyslím zle. Kniha plná citů a vztahů - často skrývaných, nepřiznaných, a možná i promeškaných. Typická JM. Mnohem více se mi líbila honkongská linka z 50. let, "současnost" (v uvozovkách proto, že děj je zasazen do konce devadesátých let) byla v porovnání s ní taková trochu plochá a prvoplánová. Zaokrouhluji mírně nahoru a přiznávám, že můj šálek kávy autorčiny knihy tak úplně nejsou.
Jednu zásadní výtku si ale neodpustím. Josef Goebbels se do dějin zapsal tak nechvalně, že pojmenovat po něm kocoura (byť i v románu) mi nepřipadá vhodné - marně se snažím v tom nalézt nějakou nadsázku, vtip ....?!

3 08.07.2020