Nejhorší obavy
kniha od: Michal Sýkora
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428843/bmid_nejhorsi-obavy-7lJ-428843.jpeg
4.1
171
Po čtyřech románech se oblíbená vyšetřovatelka Marie Výrová vrací v souboru obsahujícím tři rozsáhlejší povídky. Po odchodu od policie Marie přijala nabídku přednášet na olomoucké univerzitě praktickou kriminologii. Avšak ani poklidná akademická dráha ji neuchrání před kontaktem se zločinem; znovu tak musí spojit síly s bývalými kolegy při vyšetřováních, která se jí osobně dotýkají. V povídce „Před potopou“ se Marie na popud své studentky Lucie vrátí k devatenáct let staré dopravní nehodě, která možná nehodou nebyla. Zájem o dávno uzavřený případ spustí sled dramatických událostí, při nichž jde jí i Lucii o život. V příběhu „Životní dílo akademika Plíška“ se musí vyrovnat se smrtí přítele zavražděného za okolností, jež silně připomínají klasickou „záhadu zamčeného pokoje“. A titulní povídka „Nejhorší obavy“ zastihne Marii v Jeseníkách, kde si původně plánovala koupit chatu. Namísto toho se zapojí do případu, jehož aktéry jsou zdejší sukničkář a podnikatel, nevěrná manželka lázeňského doktora a svobodná matka — to vše v čase vyhrocené kampaně před volbami starosty. Čtenář tu najde všechno, díky čemu se autorovy romány těší oblibě: sympatickou postavu „Velké Sovy“, napínavé pátrání, věrohodné postavy, zajímavé prostředí, ale i aktuální společenské otázky.... celý text
Detektivové od Nejsvětější Trojice 5.
Žánr:
Povídky , Thrillery , Literatura česká
Vydáno: 2020 , Host
více info...
Komentáře (57)
Komentáře 57 Recenze 3
Nejvíc se mi líbila poslední část. Ne vše bývá dořešeno, jen na to bohužel doplatily děti, hrozné.
Mám ráda televizní minisérie s paní Výrovou, Klára Melíšková ji hraje skvěle.
Tahle kniha mě bavila svou originalitou místa i příběhů. Autora zatím nemám moc načteného, tak se na to chystám.
První povídka byla celkem zdařilá. O akademikovi Plíškovi byla takový průměr. Zato ta třetí, ta měla grády. Z té mi není po těle dobře ještě ani teď. ( A to jsem knížku četla před víc jak rokem ). Mám ji pořád v paměti. Jako pro mámu to byl pro mě hodně těžký kalibr. Konec sem četla dvakrát, nějak sem to nemohla pobrat. Ale jako celek hodnotím velmi kladně. Svižné čtivé čtení, kterému nemám co vytknout. Pan Sýkora by mohl o Výrové a spol. napsat něco nového. Bylo by to fajn.
Sýkora prostě umí psát skvěle a ukázal to i na souboru delších povídek. Každá je úplně jiná a každá svým způsobem dokresluje příběh detektivů od Trojice, olomouckého rybníčku, kde se skoro všichni znaj... a hlavně Marie. V první povídce mě zaujal osud Lucie - jako kdyby Mariiny mladé spolupracovnice a chovanky stíhalo nějaký prokletí, nelze si nevzpomenout na Kristýnu z předchozích dílů. Ve druhé mě asi nejvíc oslovil detail - vtažení o pár let zpátky, kdy Mariin oblíbenec dostal Nobelovku, sama jsem vzpomínala, jak mě to překvapilo a potěšilo.
Nejvíc strhující je samozřejmě poslední povídka, kterou jsem sice už znala z audioverze na Českém rozhlase... ale i tak mě znovu vzala. To není detektivka z knížky, ale detektivka jako ze života. Já teda happyendy obecně nemám ráda, přijdou mi umělý a mnohdy vylhaný... ale tady jsem až do poslední strany doufala, jestli tam třeba není ještě oproti audioverzi nějaké autorovo PS s aspoň trochu uhlazujícím koncem...
Jako abych ještě pět minut před koncem/jedno otočení stránky před koncem (u zastávky na Červenohorským sedle) doufala v zázrak, a navíc by to byl zázrak fakt lacinej, umělej a přesně takovej, jaký nemám ráda... to se mi stává málokdy. A mám pocit, že přesně to autor chtěl a přesně takhle chtěl čtenáře vybičovat - aby těm dvěma skoro až nadával "nechlemtejte to kafe a běžte na tu pitomou procházku do kopců".
Sýkora holt je drsňák... a právě to se mi na něm líbí, že se s tím nemaže. Ale někdo by si už o něm moh začít myslet, že nemá rád určitou část populace. :)
Jsem ráda za každou knihu s velkou "Sovou".
Opět jsem vyslechla audio. Nejvíce se mi líbila povídka Před potopou, Pak ta nejkratší Životní dílo akademika Plíška, no a ta hlavní "Nejhorší obavy" se mi moc líbila, až na ten konec. Nemám ráda nedořešené konce.
Michala Sýkoru mám opravdu moc ráda. Nejen, že píše výborné detektivky, ale hlavně je umisťuje do prostředí a okolí mé milované Olomouce. Nejhorší obavy jsem bafla v knihkupectví, aniž bych věděla, že se jedná o povídky. Když jsem to zjistila, byla jsem zklamaná a knížka mi pak rok ležela v knihovně. Povídky opravdu moc nemusím a nemám s nimi příliš dobré čtenářské zkušenosti. Pak ale přišla ta správná chvíle a já po knize sáhla. A světe div se, z pera Michala Sýkory fungují i povídky.
Tři příběhy, které spojuje opět naše oblíbená Velká Sova, tentokrát již mimo aktivní službu. Každý příběh byl originální. Do prvního se mi hůře začítalo, ale pak mě bavil. Druhý byl nejkratší, ale přesto měl vše, co potřebuje. Oba příběhy měly reálné a uvěřitelné rozuzlení a já s nima byla velmi spokojená. Trochu z jiného těsta byl příběh třetí. Kdo čte Sýkoru, ví, že autor se se svými postavami úplně nepárá a tohle muselo být silné kafe určitě i na silnější povahy, než jsem já. Rozuzlení bylo opravdu drsné a běhal mi z něj mráz po zádech. Otázka zní, jestli to není další z důvodů, proč si autor zaslouží body navíc. Těžko říct...
Já ale knihu celkově hodnotím nejvyšším možným počtem bodů. Ne že by byla to nejlepší, co autor vytvořil, ale spíš tím chci ocenit žánr povídek jako takový. I povídka může mít hlavu a patu a to je pro mě super zjištění :-). Doufám, že Michal Sýkora bude s touto sympatickou detektivní partičkou nadále pokračovat.
Michala Sýkoru čtu ráda, takže po přečtení předchozích detektivek jsem vzala zavděk i jeho povídkami. Musím říct, že nejvíc se mi zamlouvala až poslední, podle které se celá ta knížka jmenuje. Ta měla spád, šmrnc, napětí...ale bohužel, nečekaně špatný konec. Tak za ten jsem jednu hvězdičku ubrala, protože pohádky mají přece končit dobře? Aspoň podle mě. ;)
(SPOILER)
Tri povidky a tri zazitky.
Prvni povidka „Pred potopou“ byla skvela detektivka, vtipne popisy situaci, prostredi. Pachatel byl od jiste chvile tuseny, ne-li jisty, ale presto vyborne detektivni cteni.
Druha povidka „Zivotni dili akademika Pliska“ byla kratka povidka, kde se resilo prakticky jen to, jak to ten vrah udelal, protoze jsme vedeli od zacatku, kdo vrazdil.
Treti povidka „Nejhorsi obavy“… tak tady jsem poradne skripala zubama. Zaprve jedna z nejhorsich postav vubec, krava Helena, ta ve me vzbuzovala chut ji proplesknout. Hadka ohledne voleb byla tak ziva a bohuzel i uveritelna, ze z toho ctenari nemuze byt dobre. No a ten konec. Naprosta lidska mizerie…. Hrozne jsem doufala, ze to dopdne dobre, ale kniha se tencila a najednou prisla posledni stranka….
Série příběhů s vyšetřovatelkou Výrovou dočtena a i tyto (doufám, že ne poslední)nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami a klidně bych dal i šest.
Stejně jako hodně čtenářů jsem smutný ze závěru příběhu "Nejhorší obavy".Jak někdo zde píše že takový konec do žánru nepatří,tak si myslím, že právě ten dělá z něj něco víc, než "obyčejnou"detektivku.Vyprávění o předvolebních událostech jedné malé obce v kombinaci s jednáním některých ne zrovna morálně čistých osob vede k tragédii, které tím u mne vyvolává pocit uvěřitelnosti.Něco podobného autor naznačil v předešlé knize "Pět mrtvých psů"a vlastně i "Ještě není konec ".
Celou sérii hodnotím plným počtem a potěšilo by mne,kdybych se dočkal dalších pokračování.
Romány jsou lepší než povídky, ale i toto je moc fajn. Není tu sice moc prostoru na rozehrátí složitějšího příběhu a vykreslení charakterů, ale co naplat. Před potopou je zajímavé pátráním v minulosti, Akademik Plíšek mne potěšil (jelikož jsem přišel na JAK) a Nejhorší obavy jsou takový hodně černý a krutý žert. S tím, jak ke konci ubývaly stránky, jsem byl čím dál neklidnější. Tohle pan Sýkora nemusel :/
Netradičně jsem se dostala nejdřív k nějakému z posledních dílů série, ale určitě si přečtu i ty předešlé.
Z těchto tří povídek se mi tak úplně nelíbil příběh Životní dílo akademika Plíška. Ostatní dvě povídky se mi dostaly pod kůži víc. Nejvíc mě chytil příběh Před potopou. Ale ani Nejhorší obavy nejsou marné, ten konec je naopak dost znepokojivý.
Asi na nějakou chvíli zanevřu na Ikea detektivky severských autorů a raději budu lovit v českém, případně slovenském rybníčku. Poslední dobou se mi u českých autorů dostane nohem lepších příběhů, které nejsou - jako u těch severských - jeden jako druhý. Navíc blízké prostředí ještě umocňuje děsivost některých zápletek.
Musím doporučit.
Na povídky moc nejsem, ale tohle bylo spis jako 3 male romany. I kdyz už Marie Vyrova neni u policie, k vyšetřování tří případů se dostane. Opět me to moc bavilo, nejsou to Bondovky, ale "normalni" oidi. Jen poslední Nejhorší obavy, jsem jako máma neměla číst:-(
(SPOILER) Přiznejte se, kdo u třetí povídky doufal, věřil, počítal s dobrým koncem? Uf, tak to byla síla, která se mnou jako matkou dvou dětí, čekající třetí, řádně zamávala. I první dvě povídky stojí za přečtení.
Knihu mi doporučila paní knihovnice. Měla jsem obavy, že příběhy budu znát z televizního zpracování, ale byly zbytečné. Bohužel se mi dostala do ruky opět až několikátá kniha ze série. (Jak ráda čtu vše od začátku.) Holt budu muset počkat, až bude v knihovně k vypůjčení 1. díl této série. Viděla jsem televizní zpracování, které se mi líbilo. Ale pro mě kniha je kniha.
Velkým bonusem případů je prostředí - Olomouc a okolí, které ve mně vyvolávají vzpomínky na dobu mého studia. Opět se mi od čtení těžko odcházelo. A přestože jeden příběh neskončil dle očekávání, určitě sáhnu po další knize autora.
Velká Sova patří k nejlepším českým detektivním postavám (a jasně, je to i tím jak dobře ji ve filmech zahrála Klára Melíšková, kterou jsem měl při čtení neustále před očima.) A pevně doufám, že nás čekají i další její příběhy. Nebýt toho konce, který byl i na mě celkem drsný, neměl bych nejspíš co vytknout. Spoilerovat nebudu. Jestli komisařku Výrovou znáte, knížkou neprohloupíte. Jestli neznáte, začněte od začátku série.
Marie Výrová je prostě jedinečná. Jenom ten konec... Jak tady někdo z kolegů napsal, antická tragédie. Twl... pardon, ale takový konec jsem nečekala.
Přehlédla jsem, že jde o povídky. Já je prostě nemusím.. I když ta poslední celkem překvapila, můj šálek kávy to není.
Nemám ráda povídky,ale tahle ....to bylo něco!!! Zejména poslední z nich mi nedala dlouho spát! Sýkora je mistr české detektivky.
(SPOILER) Čtivá kniha, příběhy i postavy uvěřitelné, detektivní zápletky zajímavé, promyšlené. Ale ten konec… Opravdu nejhorší obavy snad každého rodiče.
Velká sova tentokrát v roli poradce, což nijak nemění styl vyšetřování.
Kniha se skládá ze třech příběhů, přičemž ten poslední opravdu stojí za to. Prostředí jesenických lázní a okolních lesů je mi dobře známo a právě proto jsem se s hrdiny natolik ztotožnila, až jsem se začala bát.
Ostatní dva příběhy zdaleka tak nenadchly.
Posloucháno na ČRo. Viník byl velmi rychle odhalen. Motiv také a viník následného činu také. Rychlost vyřešení byla obdivuhodná, ale ... Konec opravdu překvapil. Nečekala jsem to.
I když jsem v České televizi s velkým zaujetím zhlédla všechny detektivní příběhy, které byly natočeny na základě předloh pana Sýkory, a velmi se mi líbily, tato kniha je tou první, kterou jsem přečetla. Na Vodníka asi nezapomenu nikdy ;).
Že je pan Sýkora velký sympaťák jsem se přesvědčila na Literárním létě. Jsem velmi ráda, že jsem k jeho četbě přesvědčila i mé literární přítelkyně z Klubu milovníků knih. Ano, knihy pana Sýkory jsou naší další výzvou. Postupně je zdolám všechny ;).
U detektivek mám tendenci nakukovat vždy o několik stránek dopředu. Pomáhá mi to zvládat strach a stres, který prožívám s knižními postavami. Tady to moc dobře nešlo, knihu jsem četla v elektronické podobě, a tak jsem se s dějem poslední povídky ještě nesmířila. Stále to vydýchávám.
Všechno bylo až moc uvěřitelné, skutečné a napínavé!
Doporučuji!
Audiokniha. První setkání s autorem. Nebylo to špatné, ale na zadek mě to úplně neposadilo. Možná tomu přispěl i přednes interpreta - nevím, proč na polovinu ženských postav použil "pitvořící" hlas, takže všechny pak vypadají rovnou jako hloupé nepříjemné slepice a těžko si k nim hledat nějaký kladný vztah.
Můj oblíbený a velmi sympatický autor tentokrát nechá Velkou Sovu vyšetřovat už jako "amatéra". Marie Výrová už není u policie, ale vyučuje na univerzitě. Ve třech samostatných příbězích vypomůže bývalým kolegům. Vynikající, uvěřitelné, srozumitelné, napínavé....
Jakmile se někde nachomýtne Mařenka Výrová, je třeba všechno odložit a společně s ní se podívat někam na Olomoucko a čekat , co bude. I tentokrát je všechno jako v životě. Nikde nic přemrštěného, různé náhody a propletence. Naprostá všednodennost. Až na tu Mařenku! Ta je zcela nevšední.
První seznámení s autorem a maximální spokojenost. Každá povídka byla jiná a co se týče mého dojmu, tak to šlo stupňovitě nahoru - nejlepší byla ta poslední. Miluju záhady zamčeného pokoje, takže se mi v druhé povídce autor trefil do vkusu, i když jsem dopředu odhadla pachatele, motiv i způsob provedení, o to víc jsem pak byla spokojená. Autor se nebojí ani takových dějových zvratů jako je smrt oblíbené postavy nebo dítě jako oběť. Mám v úmyslu si celou sérii přečíst a umím si představit, že Velká Sova se stane mojí oblíbenou postavou. Něco jako Wallander od Mankella, protože mě hned od první stránky napadlo srovnání s tímto autorem.
Poslouchala jsem na českém rozhlasu a jako detektivka to nebylo špatné. Propletené soukromé životy lidí, politika, peníze a moc na malém městě. Nabízí se několik vyšetřovacích linek. Nakonec je případ vyřešen, viníci jsou odhaleni, ale ani náhodou se nedá říct, že případ skončil úspěšně ...
Marie Výrová, další skvělá česká detektivka. Napínavá do posledního slova. Přála bych si jiný konec, ale i takový je život. Tleskám pane Sýkora.
Tradičně skvělá Marie Výrová a výtečná detektivka pana Sýkory...přiznám se ale, že na konci jsem zůstala jak opařená a nebylo mi vůbec dobře po těle ani po duši...působivé a kruté zakončení!
Výborná česká detektivka, a že se tohle dá říct jen o málokterých. Marie Výrová je skvěle vykreslená postava, reálie taky nemají chybu a vůbec, kvalita od Sýkory stojí za to. Dokonce se mi líbí, že konec nemá sladkobolný happyend. Tleskám a doporučuji
Protože jsem v Olomouci studovala, docela si užívám popisy a kulisy toho panoptika. Jako oddechové čtení je to velmi příjemné a napínavé!
Marie Výrová je má oblíbená vyšetřovatelka. V této sérii tří kratších případů, se přemístila s olomoucké kriminálky na vysokou školu, kde přednáší a předává své celoživotní zkušenosti mladé generaci. Díky tomu začala spolupracovat na vyšetřování v prvním případu "Před potopou". Pan Sýkora si mě tu pěkně povodil. Sice jsem odhadla již záhy, kdo za vším stojí, ale celou dobu mě zaváděl různými jinými směry, až mě úplně zmátl. Bylo to velmi uvěřitelné, jakoby podle skutečnosti. V povídce "Životní dílo akademika Plíška" mi zamotal hlavu v záhadě zamčeného pokoje. Vzhledem k osobní angažovanosti Marie Velké sovy, bylo vyšetřování také velmi zajímavé. Poslední případ "Nejhorší obavy" byl nejhorší. Respektive hrozné na něm bylo, že šlo o život dvou dětí. Uff! Nechci nic prozrazovat, takže jen: této vyšetřovatelky je na učení škoda. Ke všemu a ke všem přistupuje velmi profesionálně a empaticky. Užívám si její brilantní mozek a tím pádem i psaní pana Sýkory
Čím dál tím napínavější, emotivnější a tak hrozně realisticky napsané, že si jen říkám, sakra, doufám že autor píše další pokračování. Protože takhle se přece s Marií nemůžu rozloučit......
Moc ráda se s autorem a hrdiny jeho knih procházím a projíždím milovanou Olomoucí, mám ráda atmosféru poklidné české detektivky v univerzitním historickém městě. Občas se objevují svérázné lidové postavičky a tým kriminalistů je příjemně civilní bez supermužů a superžen. Ale tahle kniha se mi líbila ze všech autorových krimi nejmíň. První povídka nezaujala vůbec, druhá taky celkem o ničem a dvě hvězdy dávám za povídku třetí s nečekaným koncem, jednu navíc ze "staré známosti". Přečteno bleskově a věřím, že příště to bude trošku spletitější a napínavější.
Autor je hodně ovlivněný prostředím, ve kterém pracuje. Olomoučané jej třeba takto vůbec nevidí.
Dobrá česká detektivka, i když má své neduhy. Občasné nelogičnosti, klišé a kostrbatosti. Pozornost to udrželo, napětí nechybělo.
Parádní příběhy z domácího tedy českého prostředí, dobrá zápletka a Velká sova, skvěle namíchané.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura české krimi české detektivky Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ještě není konec |
| 2012 |  Případ pro exorcistu |
| 2013 | Modré stíny |
| 2020 | Nejhorší obavy |
| 2018 | Pět mrtvých psů |
Kniha Nejhorší obavy je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 212x |
| Čtenářské výzvě | 19x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 94x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 3x |