Saturnin se vrací

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin je zpět! A s ním i další oblíbení hrdinové – laskavý dědeček s novým psím kamarádem Neronem, nesnesitelná teta Kateřina a její poučná přísloví, rozmazlený Milouš i filozofující doktor Vlach. Jaká překvapení si pro všechny připravil Saturnin tentokrát? A co na to podnikavý strýc František, nový manžel tety Kateřiny? Zažijte další nepředvídatelné léto u dědečka!...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354641/saturnin-se-vraci-IA4-354641.jpg 3.1775
Nahrávám...

Komentáře (305)

Kniha Saturnin se vrací

orinka3
08. června

Děkuji všem přede mnou, že mi potvrdili můj dojem. Nic originálního, žádné nečekané vtipné situace.

Pentlička
24. května

Ježkovy zraky! Dávám jednu hvězdu za ilustrace a druhou za to, že byla kniha dostatečně krátká a nesebrala mi mnoho mého vzácného času. Přistihla jsem se, jak "čtu", nevědouc o čem.


Ulala
22. května

Začátku chybí "jiskra". Nezoufám však, vypadá to že se autor rozepisuje. Uvidím co druhý díl.

drakamena
02. května

Takový hezký průměr. Neurazí, neohromí. Na můj vkus trochu moc uchvácenosti slečnou Barborou. Dala bych přednost více potřeštěným eskapádám a Saturninovým moudrům.

Veru.nka
15. dubna

Ach jo. Když kniha vyšla, zařekla jsem se, že jí nebudu číst. Jakožto velký milovník Saturnina (ale i Jeevese) jsem se nechtěla nechat zklamat. Jenže čím jsem starší, tím jsem víc a víc naivní a bohužel jsem se rozhodla dát Saturninovi pana Macka šanci. Do čtení jsem se pustila vcelku bez předsudků, spíš jen se zvědavostí.
Musím říct, že po jazykové stránce mě kniha celkem mile překvapila. Líbily se mi i ilustrace.
Ráda bych napsala něco málo k ději, ale on tam prakticky vzato žádný nebyl. Po celou dobu se tam nedělo skoro nic. Saturnin (kterého bych považovala za ústřední postavu knihy) se v ní skoro nevyskytoval - nebo alespoň do "děje" nijak zvlášť nezasahoval. Saturnin (pana Macka) ztratil veškeré kouzlo, které dělalo Saturnina (pana Jirotky) Saturninem. Zbyla jenom jakási vedlejší postava sluhy, který sice všechno znal, ale vypravěč se ho raději nikdy nezeptal odkud...
Čím déle jsem četla, tím větší pocit trapnosti se mě zmocňoval. U původního Saturnina se velkou část knihy směju, u této jsem se zasmála asi dvakrát. Co hůř, některé "historky" v knize patří mezi dávno provařené vtipy, což jen umocní dojem "lacinosti".
V popředí "děje" se vyskytuje hlavně teta Kateřina, její manžel a Milouš. V těsném závěsu je pár (méně či více) vtipných historek vyprávěných někým z postav, věčná chvála na slečnu Barboru a opakování toho, co se stalo v původní knize. Dočkáte se i pár "vtípků", které mohl i nemusel udělat Saturnin (za předpokladu, že se ze Saturnina stal žák základní školy se sklony ke kanadským žertíkům).
Takže jaký mám celkový pocit z knihy? Nejsem naštvaná, rozladěná ani znechucená. Jsem z ní jen smutná. Nic víc.

stju
07. dubna

Kdybych byla teta Kateřina, nejspíš bych spolu s Hermanem Melville pronesla: "Je lepší selhat v originalitě, než uspět v napodobování."
Ačkoliv nepatřím ke skalním fanouškům originálního Saturnina, považuji ho za Jirotkovo milé, humorné, inteligentní pohlazení na duši, plné ztřeštěností, které nenudí, naopak často vyvolá úsměv a nepostrádá příběh.
Z pokračování Saturnina mám pocit, jakoby Miroslav Macek urputně na sebe vršil co nejvíc humorných situací, výroků, duchaplných debat, které prokládá nějakou směšnou událostí, nejčastěji klaunskou nehodou. Pokračování, které absenci příběhu kompenzuje použitím tak květnatého jazyka plného shodných i neshodných větných členů, až se v nich čtenář ztrácí.
Protože i v této knize srší citáty teta Kateřina, skončím opět citátem, tentokrát od PANA spisovatele Bohumila Hrabala: "Pořádná kniha není pro to, aby čtenář líp usnul, ale aby vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku..."
Bohužel, kvůli této knize bych z postele opravdu nevyskočila ...

Monica14
28. března

Navzdory horším komentářům ke knize, jsem si ji koupila. Těšila jsem se na pokračování Saturnina. Určitě to není jednoduché pokračovat s knihu ve stopách jiného autora.
Kniha se četla lehce, utíkalo mi to, některé scény byli úsměvné a byla jsem ve finále spokojená avšak ano viz další komentáře souhlasím s tím, že dokola omílané věty typu, že musí od Saturnina zjistit, odkud má ty či ony znalosti a to, že se k tomu nevrátil mi bylo trochu nesympatické.
Přečtení knihy určitě nelituji a doporučuji knize dát šanci. Jak se říká sto lidí sto chutí.

deedulka
23. března

Velké zklamání a nezachránilo to ani to, že jsem to poslouchala jako audioknihu. Vyprávění celkem o ničem, splácané dohromady z různých příběhů, vesměs neznámých postav. À la jedna paní povídala. Sem tam se mluvilo i o našich hrdinech z prvního dílu, ale na humor předchozí knihy to nedosáhlo ani malíčkem. Je bohužel znát, že to napsal někdo jiný. A to někdo, kdo měl neustále potřebu upozorňovat na nejkrásnější úsměv slečny Barbory.

1 ...