Saturnin se vrací
Miroslav Macek
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin je zpět! A s ním i další oblíbení hrdinové – laskavý dědeček s novým psím kamarádem Neronem, nesnesitelná teta Kateřina a její poučná přísloví, rozmazlený Milouš i filozofující doktor Vlach. Jaká překvapení si pro všechny připravil Saturnin tentokrát? A co na to podnikavý strýc František, nový manžel tety Kateřiny? Zažijte další nepředvídatelné léto u dědečka!... celý text
Upřímně nijak mě to neurazilo. Všeobecně přebírat knihy jiným autorem je poněkud riskatní, ale MM má předlohu očividně rád a svoje pokračování píše s respektem. Dobrý, dalo se, další díly už asi nedám...
Vůbec nevím proč, ale tohle mě nebavilo. Dvojky většinou bývají slabší než jedničky, a když dvojku píše jiný autor, přijde mi to zvláštní. Konkrétně nemůžu popsat, co mi na knížce vadilo, ale klasický Saturnin mě bavil moc, i když to většina mých vrstevníků brala jako nutné zlo v podobě povinné četby.
Za mě je to lehce slabší než originál, "něco" tomu jakoby chybí, ale neumím vystihnout co. Taková ta třešnička na dortu. Ale vzhledem k tomu, že další originál Saturnin už nevznikne, tak jsem za tohle pokračování velmi ráda.
Neni to spatne. Ale je tam moc vypravenych pribehu, ktere hlvni postavy vypraveji na ukor deje o nich samotnych.
Jak vydělat peníze snadno a rychle. Knihu jsem nedočetl. Autor kopíruje původní hlášky a vkládá vtipy, které znám deset let. Škoda, původního Saturnina mám moc rád.
(SPOILER)
Když vydání pokračování posvětili Jirotkovi dědici a na autora bylo dokonce vypsáno jakési výběrové řízení, řekla jsem si, že budu ke knize přistupovat s co největší shovívavostí, a nebudu oba autory porovnávat, protože to prostě nejde. Navíc věřím, že jako snad každý Čech i MM původního Saturnina miluje a nebude ho chtít mrvit. A moje důvěra se vyplatila.
Příběh se sice celou dobu veze v kolejích toho původního a poměrně často se opakují i některé hlášky, ale to vás jen příjemně vrací. Samotná novota je prvorepublikově češtinově stylizovaná, anglicky humorná, atmosférově nanejvýš pohodová a dočkáme se i jedné nové nadmíru zábavné postavy. Musím říct, že už se docela těším na další dva kousky, kde se určitě dočkáme zbrusu nových vstupů na zamrzlou klouzačku!
Takže jak říká Jiří Oulický o setkání se Saturninem a já se k němu nemůžu než přidat: "Nebylo to nepříjemné..."
A už jen malá ochutnávka, jak říká Terva:
Dědeček na to pravil, že jeho známí, kteří pravidelně cvičili, se sice občas dožili vyššího věku, celý ten čas navíc ovšem strávili v Sokole nebo v jiné tělovýchovné organizaci, což pokládá za poněkud pošetilé.
Postěžovala si, že ji Saturnin před chvílí urazil, neboť zrovna, když se ptala strýce Františka, co by si měla vzít odpoledne na říční plovárnu, aby upoutala členky místní honorace, zřetelně zaslechla, jak Satutnin, kráčející náhodou kolem, říká "lyže".
"Nebe nad západem se rozhořelo záplavou barev, obláčky měly lem z roztaveného zlata a pluly nad propastí rozzářeného prostoru."
Saturnin je moje srdcovka a nikdy by mě nenapadlo, že se někdo pustí do pokračování tak úžasného díla. Nebyla jsem si jistá, jestli se mám vůbec pouštět do čtení této knihy, ale jak by řekla teta Kateřina: "Odvážnému štěstí přeje." ... No, nepřálo!
1) Děj nulový.
2) Poetické (viz úvodní citace), ale chybí tomu lehkost čtení.
3) Množství odborných a málo známých výrazů, kdy máte dojem, že se z vás autor snaží udělat hlupáka, protože neznáte pojmy jako dekantrace, ambra, regenschori, bodoniho písmo a plno dalších.
4) Vykradené historky jako kocour z "Básníků" nebo MIT legenda s barometrem.
5) Neustálé opakování se - ať už vzpomínek na minulé léto, tj. Jirotkova Saturnina, nebo opakování, kde asi tak Saturnin vzal své znalosti, jak dokonalá ústa či nohy má slečna Barbora apod.
Zkrátka, milovníci "originálního" Saturnina tuto knihu pravděpodobně nedočtou.
(SPOILER)
Na návrat Saturnina jsem se opravdu těšila a nezklamal mě. Sepsání díla musela zajisté předcházet velmi podrobná studie Saturnina originálu. Už jen větná stavba, humor a prostředí je vykreslené velmi podobně jako v Jirotkově Saturninovi. Bezstarostné povídání s odlehčeným intelektuálním humorem splnilo svůj účel a má očekávání. U díla jsem se téměř v každé kapitole alespoň pousmála, u některých se smála opravdu nahlas. Díky krátkým kapitolám knížka plyne rychlým tempem a baví.
Pár výtek mám ale také. Asi do čtvrté či páté kapitoly mi vadily opakované reakce vypravěče typu: "Kde k takovým znalostem Saturnin přišel, nemám tušení." Působilo to na mě v těch částech knihy, jako kdyby měl sám autor přílišný respekt z postavy jako takové a bál se jí v tomto případě více rozvinout. Později se to již srovnalo a takový pocit jsem z toho neměla.
Další, co mi lehce kazilo dojem z knížky, byly četné odkazy na mně neznámé postavy a ikony Saturninovy doby. Co chvíli jsem musela brát do ruky telefon a hledat si, o jaké osobnosti se jedná. To je ale dost možná pouze má neznalost.
Poslední připomínku mám k ději. Mám z díla pocit, že mi v něm chyběla nějaká klíčová zápletka. Dílo je spíše souborem samostatných povídání.
Hodnotím ale vysoko, protože se jedná o velmi příjemnou četbu plnou humoru a tety Kateřiny.
Saturnin od pana Jirotky byl, je a bude jen jeden. Nicméně Saturnin pana Macka mě bavil. Co mě ale nebavilo, byly převzaté hlášky a nejkrásnější úsměv či ústa slečny Barbory, které byly pomalu na každé stránce.
Myslím, že se to povedlo. Styl je pořád Jirotka, takže v tomto smyslu je vše v pořádku. Možná, že jsem čekal, že se autor víc odváže, nic nového mi to nedalo.
Měla jsem z toho větší obavy, nakonec ale psáno ve stylu původního Saturnina, takové odlehčené čtení.
tak tohle nečtěte, ani když v létě zavřou knihovnu, i návod na sestavení skříně z Ikey je zábavnější
Kniha se snaží navázat na geniální dílo Zdeňka Jirotky a v lecčems se mu to i daří - uvolněná a bezstarostná atmosféra je opět zde. Nicméně autor se často opakuje a jestli to je záměr, nepřijde mi vhodný. Navíc recykluje základní rozvržení prvního dílu, jak prostředím, tak postavami, a také mi notně chybí přímá řeč. Oproti první knize druhá liga. Jsem zvědav na další dva díly, které jsem si s tímto také rovnou koupil...
Mě osobně Miroslav Macek velice příjemně překvapil. Saturnin pochopitelně několikrát také. Příjemné překvapení.
Autor si zajímavým způsobem hraje se slovy. A právě to mě táhlo ke čtení. S postupem stránek však začala vyprávění docházet šťáva, a po dočtení kapitoly jsem přestávala mít chuť pustit se okamžitě a bez odkladů do kapitoly následující.
Další pokračování nemám v plánu vyhledávat, nicméně nevylučuji, že si je v budoucnosti přečtu. Co naopak v plánu mám, je přečíst si znovu původního Saturnina! :)
Páni, Miro Macek velice mile překvapil! Slyšela jsem kladná hodnocení, tak jsem byla zvědavá a SMEKÁM! Skutečně se to povedlo. Smála jsem se několikrát i nahlas, např.: (Teta Kateřina) si postěžovala, že ji Saturnin před chvílí urazil, neboť zrovna, když se ptala strýce Františka, co by si měla vzít odpoledne na říční plovárnu, aby upoutala členky místní honorace, zřetelně zaslechla, jak Saturnin, kráčející náhodou kolem, říká "lyže". Podobných replik je tam vícero a jediná, která mě osobně "rušila", byla příhoda "ukradená" ze soudniček Iva Jahelky ;-)
Dříve jsem všechny knihy dočítala, dnes už si více vážím svého času a tohle zkrátka odložím. Je to sice podobný styl jako od pana Jirotky, ale je to nuda. Pan Macek příliš tlačí na pilu, aby se vyrovnal originálu, ale méně je někdy více. Odloženo zhruba ve třetině knihy.
Dopředu jsem byla dost zaujatá ,pana Macka z dob působení v politice moc nemusím,nemám ráda pokračování knih psaná někým jiným a už vůbec mi to vadilo u Saturnina ale nakonec jsem byla příjemně překvapená.Jistě že hodně cituje a navazuje na původního Saturnina ale drží stejný styl vyprávění a já to nakonec četla ráda.Pořádný vtip který by mě smíchy rozplakal tam byl jen jeden(50 %skřivánčí paštika)a asi nepřekvapí že tam kde by pan Jirotka frajera Milouše pořádně zkoupal má pan Macek pro floutka docela pochopení ale nevadí.
Na knížku jsem se těšila, no Jirotka to není, ale i tak jsem se velmi bavila, knížka sice nemá nějaký ucelený děj, je to prostě popis prázdnin u děděčka, autor se snaží napodobit styl pana Jirotky. Jako víkendové čtení na chalupu ideální.
Štítky knihy
rodinné vztahy svatba první republika, 1918-1938
Autorovy další knížky
2017 | Saturnin se vrací |
2020 | Saturnin zasahuje |
2021 | Saturnin se představuje |
2018 | Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
2018 | 3x na horké stopě |
Kniha Saturnin se vrací je v
Právě čtených | 25x |
Přečtených | 1 370x |
Čtenářské výzvě | 275x |
Doporučených | 30x |
Knihotéce | 332x |
Chystám se číst | 181x |
Chci si koupit | 29x |
dalších seznamech | 6x |