Saturnin se vrací

od:

Saturnin se vrací

„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin je zpět! A s ním i další oblíbení hrdinové – laskavý dědeček s novým psím kamarádem Neronem, nesnesitelná teta Kateřina a její poučná přísloví, rozmazlený Milouš i filozofující doktor Vlach. Jaká překvapení si pro všechny připravil Saturnin tentokrát? A co na to podnikavý strýc František, nový manžel tety Kateřiny? Zažijte další nepředvídatelné léto u dědečka!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/354641/saturnin-se-vraci-IA4-354641.jpg 3.2320
Série:

Saturnin (2.)

Žánr:
Humor, Literatura česká
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (155)

Přidat komentář
jaroiva
16. června

Hvězda za snahu a druhá za odvahu pustit se do takové nevděčné práce. K tomu, aby se mi to líbilo, to ale nestačí. Asi dvě historky mi připadaly vtipné, zbytek mi připadá jako když někdo vypráví vtip a pointu někdo vyzradí v půlce vyprávění. Je to psané jako Saturnin, ale chybí tomu duch Saturnina.

SvataDala
11. června

Souhlasím s mnohým, co už bylo řečeno v komentářích níže. Saturnin je moje absolutní srdcová záležitost a nápad na jeho "pokračování" se mi zdál jako naprostá fantasmagorie. Knihu jsem ale nakonec dostala jako dárek, tak jsem se do ní pustila. Je sice hezké, že se autorovi podařilo naladit na Jirotkův styl, ale za cenu citování celých pasáží původního díla?! Je to pro mě nepochopitelné a otravné, stejně jako neustálé opakování toho, na co se chtěl Jiří Saturnina zeptat. Tematické rozvržení kapitol v podstatě kopíruje původní text. Dvěma hvězdičkami oceňuji autorovu snahu, ale už výběrové řízení na autora naznačuje, o jak blbý nápad šlo. Vydavatel chtěl vydělat, nikoli uctít památku. Jako odpočinkové čtení to doporučit lze, ale pokud má někdo původního Saturnina opravdu rád, ať si nekazí dojem.

Blue
09. června

Nebyl to dobrý nápad.

Efča.M
07. června

Sice jsem se u této knihy nesmála tolik jako u Saturnina, ale párkrát ano. Oceňuji, že byla psána stejným stylem jako původní kniha. Nejvíc mi vadilo, že autor do knihy vkládal otřepané vtipy, naopak se mi líbily veršované průpovídky a naučení strýce Františka, ovšem na konci knihy jsem zjistila, že nejsou dílem autora. Odkazů na původní dílo a ód na krásu Barbory nebylo zas tolik, aby mi to výrazněji vadilo.
Takže závěrem: kniha sice nedosahuje kvalit původního díla, ale za přečtení podle mě stojí.

Sova15
05. června

Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, trochu jsem se bála, abych nebyla zklamaná. Saturnin je totiž moje srdcová kniha. Ale klobouk dolů, pane Macku. podle mého názoru se pokračování povedlo výtečně. Postavy nejsou dokreslené ani v původním díle. Život hrdinů, kromě tety Kateřiny a Milouše se opravdu moc daleko nepohnul. Ale vždyť dřív doba nebyla tak rychlá, čas tak krásně plynul. Kdybychom tak uměli odpočívat, jako u děděčka a nehonit se pořád za zážitky. Za mě - dobrý a doporučuju krásné čtení na léto.

anickalysano
03. června

Ani mi to nijak zvlášť nepřišlo jako ucelená kniha, ale si spíše jako serie bonmotu, hlasek.

Hana62
31. května

Jj, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. To se může napsat o všech autorech, kteří chtěli navázat na příběhy autorů, kteří již nežijí (Alexandra Ripleyová, David Lagercrantz, Frédéric Lenormand...), ale uznávám u nich snahu přiblížit se stylu předchůdce - myslím velmi těžká pozice.
Knižka mě bavila, občas jsem se i zasmála, ale Jirotka to není.

kilometr
30. května

Přes maximální snahu všech zúčastněných,jde o knihu,která vůbec neměla vzniknout.A už vůbec nevěřím tvrzení,že nebyla vydána za účelem zisku.Kdyby se to jmenovalo Teta Kateřina vrací úder,tak dám vyšší hodnocení.40%.

martin6849
29. května

Celkem krátká a docela vtipná kniha. Ač je Miroslav Macek dost kontroverzní osoba, myslím si, že tahle kniha se mu povedla a je to celkem důstojný nástupce původního Saturnina. Jen si mohl odpustit ty tisíckrát provařené neoriginální historky a mohl si vymyslet něco originálního.

Corso
27. května

Tak sa konecne dostavam k pokracovaniu Saturnina. Tesil som sa, odkladal citanie na neskor s tym jemnym ocakavanim, ktore vam robi citanie inych knih krajsim. Nebudeme dlhy sloh vyrabat, pojdem rovno k veci. Ma to svoje plusy, ma to svoje minusy. Pan Macek k povodnej knihe pristupil s uctou, to vidno, mozne je, ze kniha vznikala za urcenych danych podmienok, ako zhruba ma vyzerat, ako sa ma s materialom "zaobchodit"...ako sa k latke chovat a jak ju uchytit. Macek je "dobry chameleon", co v tomto mojom zargone znamena, ze dobre napodobil povodnu knihu, sloh, postavy, vonu a atmosku starych cias z prveho Saturnina. Chvalabohu ze nikoho nenapadlo vrhat postavy do nejakych blaznivych dobrodruzstiev alebo pochybnych experimentov, ako sa to dnes u epigonov stava. "Ukol byl jasny, a musel byt splnen" :) Jirotkuv rukopis podla mojho laickeho pohladu a chuti na jazyku... zachovany.
Takze plusko dostava za zachovanie toho, preco mam prveho Saturnina rad. Minusko.... Minus je podla mna v nevyuzitej sanci. Nebudem kritizovat ako sa tu spomina... kamenakovost. Sled vtipov, prupovidek, hesiel, porekadiel. Nahradili totiz dejovu linku. Dej... pribeh to totiz nijaky nema. Autor totiz zobral povodne postavy, pridal Frantiska II. a Nera, co nejak vyplynulo zo zaveru prvej knihy, inak neviem neviem ci by Frantiskovi bolo dane zrodit sa. No a protagonisti konaju... vlastne viacmenej SU. Co mna hned napadlo, preco sa nejak nerozrastol motiv vztahu hlavneho rozpravaca a slecny Barbory? napr. (To Barbore nevadi, ze je vlastne len krasna figurka, ktorej ulohou je zmurkat krasnymi ockami, spulit ruzove pere, potmesile se usmivat, obcas okazat krasne tvarovanu nozku?) Ale no taaak. Naozaj staci Saturninovi, aby sa jeho zivotnym ukolem stalo zneprijemnovat tete Katerine bytiiii? Jedina postava ktora prechadza akym takym vyvojom, je napodiv... Milous! Stava sa tak nejak zodpovednejsim, zakusa realitu pracovneho procesu, zamiluuuva sa, az je nejak... Jirotko odpust mi... sympatickejsi :) Ale hlavne, pribeh pribeh, nejaky priiibeh tu chyba. Odniekial niekam, a potom dat zaziarit Saturninovi.
Kazdopadne, citalo sa mi to hladko, dokonca som sa aj bal tych 220 stran, ale 100 stran su ilustracie a kapitolove predely. Jo...ozaj... ilustracie. Absolutne nevhodne podla mna. Miestami az nepekne, slusne napisane. Do humornej knihy by som cakal nieco odlahcene, a nie 24 x traja hnusni casnici, 24x andilek. Zvysok az morbidny :)
Napriek mojmu kritizovaniu, pravda je taka, ze som cakal pobavenie, oddych, zavan vintage cias, humor, a to som dostal. Obava z uplneho sklamania sa nastastie nekonala a je to prijemna dovolenkova knizocka. Neviem ci by mala v polici stat priamo pri Jirotkovi, ale asi aj ano, aby ste ju po rokoch nemuseli niekde hladat, naozaj sa tie knihy daju po sebe precitat. Kazda ina, ale viete co? Ozente Barboru s rozpravacom (ozaj, ako sa vlastne vola??), nastahujte ich do noveho honosneho sidla, kde mozno bude zatekat strecha, urobte im dieta, cierneho kocura nechajte, par novych postav na ozivenie, Saturninovi dajte volnu ruku sluzit aj nadalej a celkom by som sa tesil aj na pokracovanie!

Ramiel
26. května

Není to špatné, ale kdo chce psa bít, hůl si najde. Jde spíše o soubor povídek, tu více, tu méně recyklovaných z díla Jirotky. Některé byly povedené, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. A kdo se bojí, nesmí do lesa. Zase tak špatná kniha to není, ovšem smaž hada, jak chceš, úhoře z něj neuděláš.

qwill
20. května

František má rád Kateřinu! A k tomu sekundují protagonisté předchozího dílu.....
Ale líbilo se.

galadrielin
17. května

Podle mě to nebylo tak špatné, jak zde mnozí píší. Ve srovnání s "původním" Saturninem je to ale skutečně slabý odvar. O samotném Saturninovi se nedozvídáme v podstatě nic, jako by procházel knihou spíše náhodně. Také mi dost vadilo, že se Saturninův zaměstnavatel neustále chtěl na něco zeptat, ale raději tu otázku přešel. Ano, jednou, dvakrát, snad i třikrát to bylo vtipné, ale proč tuhle legrandu použít v podstatě na každé stránce? Dál mě vysloveně zklamalo, že příběh se sice posunul o jeden rok, ale de facto se zcela opakuje. Žádný nový nápad, nic.

Nicméně oceňuju snahu udržet styl, dle mého názoru se to do značné míry povedlo. Pokud už tedy bylo nutné Saturnina oživit, myslím, že vybrat Miroslava Macka (ať už si o něm kdokoliv myslí cokoliv), nebylo zlé rozhodnutí.

Za mě - proč ne, ale Jirotku nečekejte.

jaruva
17. května

Kniha navázala na Jirotkova Saturnina. Nepřekonala jej, ale to asi ani nebyla autorova ambice. Tištěnou bych si asi nekoupila, ale v elektronické podobě skvělá na zkrácení čekání, až potomstvu skončí výuka a kroužky. Neurazila, pobavila.

Devorah
16. května

Napsat pokračování Jirotkova románu Saturnin vyžadovalo velkou dávku odvahy a i určité drzosti, jak prohlásil Miroslav Macek, který na poli literárním není rozhodně žádným nováčkem.
Zatímco jeho překlad Poeova Havrana se dá považovat za opravdový skvost a lahůdku, tak Saturnin se vrací nám svým obsahem připomíná navrch luxusní dort, jehož těžká tuková náplň nám ovšem bude ještě hodně dlouho ležet v žaludku.
Macek se sice prokáže jako zdatný imitátor Jirotkova archaizujícího jazyka a stylu, nicméně se velmi rychle prokáže, že vypravěčská (ne)obratnost by lépe sedla povídce, nikoliv románu, kterému zcela chybí ústřední téma i příběh, jelikož autorovi nejspíše schází fantazie, což je pro tento příběh tragické.
Macek sice dokázal navázat na svého předchůdce, ale již nic nového nevymyslel, zůstal tak u pouhého vršení rádoby humorných scének, a to většinou stokrát omletých, obehraných, recyklovaných.
Není to žádné veledílo, nejspíše se z něj nestane stejná legenda jako z díla původního, nicméně i tak v ní lze najít pár vtipných momentů, které osloví nejednoho čtenáře.

bethulda
01. května

Mně dala kniha přesně to, co jsem si představovala. Lehký, inteligentní a místy až ironický humor. Smršť přísloví tety Kateřiny doplněné o stejně působivá životní moudra strýce Františka (II.). Nějaká velká zápletka nenastala ani v původní knize, takže v pokračování mi ani nemohla chybět. Jistěže na originál to nemá, ale dle mého to je důstojné pokračování a stejně jako první knihu si i tuto budu ráda znovu a znovu číst.

pavčape
24. dubna

Saturnin se vrací nedosahuje zdaleka kvality Saturninovy... Ovšem oceňuji odvahu pustit se do pokračování tohoto jedinečného díla pana Jirotky. Knížka nebyla marná nebo ztráta času, postavy se nezměnily, baví nás stále. Jen mi chybí více pozornosti věnované právě hlavnímu hrdinovi, Saturnin je tu tak nějak upozaděn, což je velká škoda. Zbytečně moc je rozebirána okouzlenost vypravěče slečnou Barborou... Už jsme pochopili v první knize, že je do ní zblázněn. Nicméně knížka byla milá, veselá, jen taková nějaká "plochá". Žádné velké dobrodružství a když už se vypravili na procházku, tak se cestou nic moc nedělo a všichni se v poklidu zase vrátí zpátky...

bh69
22. dubna

Nemám vůči p.Mackovi předsudky a věřím, že svůj pokus o pokračování napsal hlavně proto, že má rád originál. Přesto nemůžu hodnotit kladně. Kniha má totiž až příliš slabin - naprostá absence příběhu, v podstatě zopakování prostředí a situace první knihy, křečovitá snaha o napodobení původního jazyka a celkově dost toporný styl, opakující se obraty (zejména co se týká slečny Barbory), zbytečné recyklování pasáží původní knihy (stačilo by přece jen naznačit, netřeba je převyprávět), množství trapně použitých vousatých vtipů (Kameňák 10 ?), snad až na náznak proměny Milouše a na nového strýce Františka jsou postavy méně než ploché. Opakované kulinářské a vinařské vsuvky působí nepatřičně a kostrbatě a spíš jako projev snobismu p.Macka, než jako prvek patřící skutečně k postavám knihy. Po proškrtání těchto zcizených nebo nepovedených pasáží by ale v podstatě nic nezbylo, vlastních nápadů je tu méně než šafránu. Kniha tak není pokračováním, ale podivným plagiátem. Je mi docela líto snahy M.Vladyky, který si s načtěním knihy dal práci a snažil se jako profík - hlavně díky němu jsem audioknihu doposlouchal.

Greg25
21. dubna

Mrzí mě velice, že samotná postava Saturnina je v knize docela poskrovnu a taky mi vadí, jak je téměř v každé kapitole poněkud zbytečně v nějakém dialogu, apod. připomínán děj a příhody z dílu prvního, což považuji místy za docela násilné. Vtip to má, byť Jirotkův humor to úplně není, což je ovšem v pořádku. To se ani nedá napodobit a snad by se to ani dělat nemělo. Co mě trochu zarazilo je, že kniha je ve skutečnosti svojí strukturou spíše podobná Wodehouseovi Jeevsovi a Woosterovi než Saturninovi. Jirotka se více snažil příhody na sebe vázat a koneckonců i Jirotkův Saturnin měl děj (jak představoval jednotlivé postavy), gradace výstupem na Hradovou a pointou s nemocným dědečkem. Tady žádný děj není a většina knihy se skládá z historek, které si protagonisté mezi s sebou vyprávějí. Často nenavazující příhody má i právě zmíněný Jeeves a Wooster. Takže pro mě je ta změna poměrně dost patrná hlavně ve struktuře a neuceleném pojetí celé knihy. Na což jsem si úplně nemohla při čtení zvyknout. 65%

medvedice3
17. dubna

Budu stručná: Kniha se mi líbila.

Albertos
16. dubna

Ano, je to takový "opis" původního Saturnina. Pan Macek k psaní přistupoval s velkým respektem, a bohužel je to na knize vidět. Spoustu vtipů je tam recyklovaných, a někdy i několikrát, ale na druhou stranu, to knize neubírá na kvalitě. A stejně jsem se několikrát neudržel a musel se začít smát nahlas.....

LusSyNDA
16. dubna

Kniha byla podle mého názoru spíše rekapitulací prvního Saturnina, okořeněná o pár nových historek. Avšak troufám si říct, že v každé kapitole byl náznak prvního dílu (ať v podobě vzpomínek "co se dělo minule" nebo narážek na nějaký prvek, který se odehrál). Konec knihy je takový nijaký- šup a je konec! Pan Macek má ovšem vytříbený humor a jsem ráda, že jsem si jeho dílo přečetla.

LadyHip
12. dubna

Myslím, že moje myšlenky shrnul autor ve svém doslovu. Chce to "odvahu hraničící s drzostí, na druhé straně však nezbytnou pokoru". Pochopitelně, že to není originál. Ale to snad ani není spravedlivé žádat. Líbila se mi zachycená atmosféra, lehkost vyprávění i vtipné glosy tak nenásilně vkládané do textu. Je pravda, že kniha má sestupnou tendenci, ale vnímám to tak, že se začátek opravdu vydařil. Rozhodně všem doporučuji. A neodpustím si zamilované pasáže:
"Narodil jsem se, abych byl šťastný, ne normální. "
"... zanechávaje tetu Kateřinu v hloučku dam, zpovzdálí připomínajících jedno z velkých Rubensových pláten. Saturnin při pohledu na ně pronesl, že všichni jsme z jednoho těsta, někteří však déle kynuli."

Sabinaski
11. dubna

Strašně mě zajímalo po všech těch negativních recenzích, jaký názor na pokračování budu sama mít. No a musím říct, za mě úžasné! Ač je to dlouho, co jsem četla klasického Saturnina, podle mě Macek na původní klasiku skvěle navázal. A zanechal v ní kouzelný Jirotkův styl, přísloví i postavy. Hlavně nehodnotit knihu záporně jenom proto, že ji napsal, kdo ji napsal.

Radovanna
30. března

Knížka mě potěšila. Podařilo se navázat na atmosféru a jazyk původního Saturnina. Inteligentní, pohodová a humorná četba.

Kryštofka
26. března

Saturnin se sice vrací, ale nějak nemůže trefit a nejspíš ani neví kam.

OndřejMergl
21. března

Kniha příběhy Jirotkovy věrně kopírující, profláknutými fórky obdařená, veskrze zbytečná, pro autorova ega pohlazení sepsaná a z vypočítavosti vydaná.

Saturnin v originále nepatří na mém žebříčku mezi top tituly, nicméně mu přiznávám zvláštní kouzlo. Pan Macek v sobě zjevně nosí Jirotkovskou duši a nadšení pro věc, díky čemuž se mu povedlo poměrně věrně napodobit původní styl knihy.

Originalitou ovšem kniha neoplývá, ba naopak, doslova havaruje na nedostatku vlastních nápadů. Nevidím sebemenší důvod, proč psát něco, co už napsáno bylo. Spíše mi to přijde ke škodě, neboť rýžování peněz na odkazu pana Jirotky dobré jméno původního díla jenom poškozuje.

Doug
20. března

Navázat na styl Zdeňka Jirotky zvládl Miroslav Macek nad očekávání dobře (ačkoli drobné mouchy by se našly – ty nicméně svědčí spíše o kvalitě práce odvedené korektorem). Co mě však velmi zklamalo, bylo množství historek v podobě převyprávění známých anekdot a soudniček. Myslím, že si tak specifická kniha zasloužila mnohem větší originalitu (a osobně bych uvítal i bohatší děj).

hana-skoki9858
19. března

Je skvěle napsaná a stejně humorná jako ta první.

Ellen16
18. března

Mě se to líbilo. Knížka je celkem vtipná a díky krátkým kapitolám se i rychle čte. Líbilo se mi, že se styl psaní podobá původní knize. Jediné co bych vytkla je, že se mi příběhy zdály trochu nedotažené, sotva nějaký děj začal, tak bez větší zápletky zase skončil. Ale jinak bych řekla, že celkem povedený druhý díl.