ElleNora komentáře u knih
Nečekala jsem, že kniha ve mě vzbudí takhle rozporuplné pocity. Četla se dobře, zamilovala jsem si mnoho postav a bylo v ní i hodně z života. Je smutné, jak se lidé odcizí, ale tak to chodí.
Já nemám ráda otevřené konce. Spousta otázek, nic nezodpovězeno. Jsem potěšena zakončením příběhu 10. člena, to ano. Ale nevím, jestli mi něco uniklo, nebo to tam prostě není. Co Laura S? Proč zmizela? A přízrak ze zahrady? Knižní mor?
Navíc si vždy užívám závěrečné rozhovory, avšak naneštěstí se v této knize už nedočkáme dalších momentů s matkou, Zimotou o jejich vztahu, atd. Moc bych stála o společnou debatu všech spisovatelů - členů. Je mi líto, že to mezi nimi takto skončilo. Ale co. Dějem jsem se nadchla a jsem ráda, že jsem knihu vzala z regálu.
Musím říct, že mě již zpočátku napadlo, jak by to mohlo celé dopadnout. Ale bylo tu tolik věcí, které vypovídaly o opaku. Povedené.
Sedne asi každému, kdo se užírá existenčními krizemi nebo výčitkami minulých rozhodnutí.
Napínavé zakončení celého příběhu. Byla jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak dopadlo tolik postav. Frodo naštěstí zůstal věrný sám sobě a sám by se nesnížil k zabíjení vlastních druhů, Éowyn se uzdravila ze zármutku a našla pokoj. Jen Saruman se nepoučil, přestože dostal mnoho příležitostí.
Taková oddechová detektivka, vraha jsem sice odtušila hned po tom, co jsem se dozvěděla o obětech, ale stejně jsem si knihu užila - především momenty mezi Marií a Klenským. Těším se na další knihy.
Nejprve jsem viděla film, ale když jsem v knihovně narazila na knihu, ani vteřinu jsem neváhala. A nezklamala mě.
Děj je popsán pohledem psa, který se snaží všemu porozumět, ale hlavně najít své poslání. A přestože je kniha dost smutná, připadala mi skutečně nádherná.
Dalo by se říci, že se toho za celou knihu příliš nestane, neboť často se zasekneme spolu s Tóruem na mrtvém bodě. Přišlo mi ale, že právě sledováním myšlenek hlavního hrdiny se pro mě příběh stal velice opravdovým.
Velice povedená kniha, trochu mi ale vadilo posledních cca 60 stránek, které mi po odkrytí hlavní zápletky připadaly nadbytečné.
Příběh mě pozitivně překvapil. Realistické popisy prostředí, sympatičtí, ale chybující detektivové a logická zápletka. Četlo se to samo.
Má první přečtená kniha od autora, ale přečetla jsem ji za pár dnů. Tématem je tady únos dítěte, ale zároveň se řeší, jak moc se člověk může změnit, když si projde peklem. Jsem zvyklá spíš na vraždy a neznámého pachatele, takže aspoň byla tato detektivka trošku jiná.
Poslední případ komisaře Van Veeterena a musím říct, že se autor předčil. A to byla očekávání vysoká vzhledem k tolika zmínkách v předchozích dílech.
Do konce jsem vydržela napjatá, jak byla vlastně vražda provedena. Přitom bylo vysvětlení celkem jednoduché, není se co divit, že byl "G" vždy krok dopředu.
Tentokrát příběh provázelo pár záhad, které mi čtení ještě víc zpříjemnily. Líbilo se mi závěrečné ukončení případu i Mossová jako dočasný šéfinspektor. Peterson byl v tomhle díle trochu otravný na rozdíl od Eriky, která se dokázala od případu odpoutat.
Moc dobrá kniha a já se jdu vrhnout na další sérii.
Nezklamalo, pořád jsem cítila nutkání číst dál. A ani mi nevadilo znát pachatele dopředu, vlastně bylo zajímavé sledovat, jak snadno se člověk dostane na špatnou cestu. Erika mi sice moc sympatická není, ale detektivní zápletka vše zachránila.
Kniha, jejíž přečtení jsem již dlouho odkládala. Čím děj pokračoval, tím víc jsem chtěla vědět, co bude dál. Líbilo se mi vzniklé přátelství mezi elfem Legolasem a trpaslíkem Gimlim, obětavost Frodových hobitích přátel i vývoj charakteru Boromira. Byla bych radši, aby postavy byly ještě víc propracované, na můj vkus zde bylo příliš rozebráno okolí a cesta.
Těším se na další díly, určitě uvidím smysl ve všem, co autor vymyslel a budu ohromená ještě víc :)
Krásné čtení, neboť dramat rozhodně nebylo málo. Člověk se z knihy dozví všechno o každodenním životě normální venkovské rodiny. Matky a starší ženy se snaží provdat mladé sestry Dashwoodovy, které jsou si oporou navzájem, jelikož zklamání z lásky potká každou.
Konec byl trochu zrychlený, ale uspokojivý, oblíbené postavy se totiž dočkaly své svatby a zaopatřeného života.
Kniha mě rozbrečela, ale to tím dojemným způsobem. Jsem moc ráda, že autor se zaměřil i na problémy mezi lidmi, které pes sice nemůže vyřešit, ale vždy je páníčkovi oporou.
Lewis opět nezklamal! Přečetla jsem jedním dechem, jak mě kniha vtáhla do děje. Už od začátku je tu několik záhad a podivných událostí, jejichž logické vysvětlení je vlastně docela jednoduché. Moc jsem si užila Aslanovy chvíle, které jsou jako vždy velmi majestátní a plné mouder.
Čekala jsem, že v knize toho bude mnohem víc než ve filmu, ale spletla jsem se. Na druhou stranu jsem již dlouho nezažila film, který by natolik kopíroval knihu, což je samozřejmě úžasné.
Bylo to rychlé čtení, do kterého jsem se okamžitě začetla. Líbí se mi, že autor nevykresluje děti pořád v nejlepším světle, přece jenom každý má své chyby. Ke knize se bude i nadále ráda vracet, to vím jistě.
Kniha potěší hlavně fanoušky a znalce ságy, a to kvůli zmínkám o pozdějších dílech. Vyprávění jsem si proto užila, bylo mi líto, že skončilo tak krátce, i když mě potěšilo vysvětlení původu tajemné almary.