Bratři Lví srdce

od:

Bratři Lví srdce

Krásný, nevídaný, strhující příběh odvahy, cti a věrného přátelství, které zvítězilo nad smrtí, zradou a nenávistí, prožili sourozenci Jonatán a Karel zvaný Suchárek.

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/2528/bratri-lvi-srdce-2528.jpg 4.6387
Originální název:

Bröderna Lejonhjärta (1967)

Žánr:
Dobrodružné, Pro děti a mládež
Vydáno:, Albatros
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (63)

Přidat komentář
trynitrix
11. září

Pohádky mám ráda ale tohle ? Pro děti podle mě moc morbidní mno a já si aspoň splnila výzvu :-D

essterkaa
31. srpna

Překrásný příběh o sourozenecké lásce, který mě svým kouzlem oslnil již v dětství. Teď jsem se díky čtenářské výzvě rozhodla knihu přečíst znovu a nelituji! I v dospělosti má kniha stále co říct a nabádá se zamyslet nad důležitými věcmi. Já knihu opravdu miluji, takže ji doporučuji každému, kdo váhá si ji přečíst. :)

SuperSojka
04. srpna

Kniha, která je krásná v děství a okouzlí i v dospělosti. Téma je trochu vážnější, než u ostatních knížek této autorky. Srdcová záležitost.

MOu598
08. července

Poprvé jsem z knížky dětem přečetla půl stránky a pak jsem se na něco vymluvila. Knížku nepřečtenou jsem vrátila do knihovny.
Od té doby jsem jí četla několikrát a považuji ji za jednu z nejhezčích. Myslím si, že není o smrti, ale o životě.
Tuhle knížku já prostě miluji.

Miyako
16. června

Knihu jsem četla v takových 9-10 letech a z děje si příliš nepamatuji, ale když mi teď v podstatě náhodou přišla po více jak 10 letech do ruky, vybavil se mi ten dojem, jaký jsem z ní tehdy měla, něco ve smyslu "to bylo tak úžasný" (aniž bych si vybavila proč přesně), spolu se svíravým pocitem na hrudi, jaký mám pouze při vzpomínce na ty nejlepší knížky, co jsem přečetla.

InaPražáková
27. května

Jak zpívá Tjorven v jiné knize Lindgrenové, "ať kráčíš, kam kráčíš, smrti se nevyhneš". A proto je dobře si o ní povídat a vědět, že umřít není vždycky zlo a není třeba se toho bát. Jako malá jsem tu knížku milovala, byť jsem u ní vždycky brečela. V dospělosti si ji beru do ruky, když je mi smutno a zle a chci načerpat útěchu, že nic není tak špatné, aby se to nedalo vydržet nebo se to dokonce mělo vzdát.

Pohádky Boženy Němcové, které končí happy-endem pro všechny zúčastněné, se jistě lépe čtou rodičům, protože nemusejí nic vysvětlovat. Pro děti je ale občas užitečné vidět i ty smutnější stránky života, a že si popláčou, to k životu patří. Třeba se pak budou míň bát, až to jednou bude doopravdy.

molt
16. května

Skončit pohádku pro děti tím, že hlavní hrdinové spáchají sebevraždu? Něco není v pořádku. Klidně by mohli umřít, ale sebevražda je moc. Obzvlášť v románu, který se jinak staví bratry do pozice morálních vzorů, vždyť to čtenáře vede k: "Když je život moc těžký, tak ho skončete!". Na táborovou hru konec vynecháme.
Každopádně jinak je to perfektní knížka. Myslím, že dětem by se nemělo říkat: "tohle je moc smutné a vypráví to o citlivých tématech, tak na to nemysli". Pak se jednou rodič zabije při autonehodě a dítě je bezradné, ani neví, co si má myslet. Navíc tlak současné společnosti, která mrňousům (především chlapcům) vnucuje různé bojovníky způsobí, že dítě bude znát smrt jen ze strany vraha. To je dost nešťastné, a proto si myslím, že je dobré dát jim knížku i z pohledu mrtvého.
Jinak je to skvělý a dobrodružný příběh, sic chvílemi trochu temný.

ZuzziŠ
22. dubna

Když jsem tuto knihu četla v tom dětském věku, utkvěly mi v paměti dvě věci - že umřel ten zdravej a že ten nemocnej věděl, že umře,a tak napsal mamince dopis. Od té doby mě fascinuje to, že víte, že umřete (a vždycky mě to fascinovat bude, to je prostě silnej a velikej moment celé knihy!)
Nějaké fantasy boje a závěrečná sebevražda, na to jsem ani nepomyslela (jo, vlastně "pak šli dál, umřeli ještě jednou").

Ano, není to typická pohádka našeho normalizačního stylu, má to mnohem blíž k fantasy literatuře ("fantasy pro nejmenší"), a fantasy prostě kruté je.
Ale jsem na to asi už moc stará.

Ale táborová hra, táborová hra na to bude perfektní!

Odehnalka
18. dubna

Jsem mírně rozpačitá. Knihu bych dítěti asi nedala, dle mého je to taková knížka pro dospělé.
Začátek se mi líbil, ale pak se to nějak zlomilo a já se do čtení musela nutit a na to, jak je knížka krátká, jsem ji četla docela dlouho. Dala bych 3,5 hvězdy, ale protože jdou dávat pouze celá, dám 4, protože bylo fajn si přečíst něco, co je psáno slohem pro děti.

witiko
22. března

Začínat knihu pro děti tak, že hlavní hrdinové zemřou a dostanou se do fantazijního světa, mi nepřijde normální. Knihy Astrid Lindgrenové jsem přestal dětem vypůjčovat a číst. Nemohu to vyjádřit jinak, než že tato autorka měla zvláštní patologickou zálibu probouzet v dětech smutné, trýznivé pocity. Někdo argumentuje tím, že na temnější stránky života je třeba děti připravit. Já myslím, že děti tyhle věci vnímají úplně jinak, přirozeněji a méně bolestně než my dospělí, takže infikovat je svými dospěláckými úzkostmi znamená zkracovat jim dětství. Úniky do světa fantazie nejsou řešením. Proti knihám Astrid Lindgrenové stavím knihy našeho Eduarda Petišky. Tam je dětství takové, jaké je, jaké by mělo být a jaké nám v pozdějších životních těžkostech stále dává sílu.

Daenerys
18. března

Samotný příběh ano, napínavý, dobrodružný... ale ten konec?! Mazec (ve špatném smyslu). Jsem ráda, že jsem se s knihou seznámila. A budu ještě radši, když se jí v budoucnu moje děti vyhnou.

Centropenka
14. března

Kniha krásná až k bolesti. Jednoduchá, dokonalá. Po první kapitole máte pocit, že je konec. Že už ten příběh není kam dál vést. Ale je. A jak! Skvěle napsané, člověk před sebou jednotlivé scény úplně vidí.

Becca_
04. března

O téhle knížce nedokážu psát nebo na ni myslet, aniž by mi nevhrkly slzy do očí. Tak výjimečná kniha, ke které se už po dobu dvaceti let vracím a dost často se přistihnu, že na ni myslím. Nesmírně se těším, až ji jednou budu číst svým dětem.

Amia
07. ledna

Silný příběh. Zamrzel mě konec, který mi připadal mírně v rozporu se začátkem knihy. Na začátku je zmíněna jakási naděje v něco, ale v závěru se jednak nenaplní a jednak o ní už nepadne ani zmínka. Ale jinak velice emotivní a sympatické dílo.

pafčaodřeky
06.12.2016

Kniha, která nenásilně a velice citlivě seznamuje děti se smrtí svých blízkých. Příběh je plný naděje, temnotu zde nehledejte, daleko víc je jí třeba v klasických Broučcích. Netradiční řešení problému, jak uvádí níže koment, je předkládáno pouze ve světě fantazie a jen jako únik před jinou, horší smrtí, což je v pořádku. Rozhodně doporučuji, jak dospělým, tak dětem.

verryb
26.11.2016

Kniha je velmi dobře napsaná, strhující příběh, těžko ji odkládáte na později. Pro děti mi však připadá až příliš temná. Nejvíce mě zaráží, že se zde dětem předkládá jako řešení problému sebevražda - chlapci na konci skočí ze skály, aby se zabili a tím přešli do dalšího (snad lepšího) světa/života.

denydejna
19.10.2016

Knížka překonala moje očekávání, nádherná.

Elen telemna
30.07.2016

Krásný příběh plný lásky. Přišlo mi to tak krásně dojemné, ten neobyčejně kouzelný vztah mezi Jonatánem a Karlem. Když jsem knihu dočetla měla jsem chuť se rozbrečet, jak jsem byla unesena z tohoto nádherného příběhu.
Někdy se přistihnu, jak na ni myslím... Je dobré se zamyslet nad tím co jsme vlastně přečetli a uvědomit si co nám příběh chtěl říct... Tady je myšlenek opravdu moc, ale jedna je hlavní, a to láska mezi Jonatánem a Karlem. Je v mé blízkosti někdo, kdo by mě měl rád tak, jako Jonatán Karla...? A mám já někoho, koho bych měla ráda jako měl rád Karel Jonatána...?

reader.007
06.07.2016

První kapitoly se Astrid opravdu neskutečně vyvedly a dokázala prostě, ale přímo neuvěřitelně věrně vystihnout ten srdcervoucí pocit, když někoho, koho hluboce milujete, nenávratně ztratíte.
Pokračování se přesouvá do roviny dobrodružné knížky a je velmi dobře vypointováno a oceňuji i skvělou gradaci děje do závěrečného boje, kdy sice dojde k vítězství, ovšem není to takový ten pohádkový happyend, kdy všechno zlé je pryč, jako by nikdy neexistovalo, ale naopak zůstává hořkost ze ztráty přátel, kteří se konce nedočkali.
Nicméně úplný konec mne nadchnul ze všeho nejméně - skoro mi to připadá, jako kdyby zárukou dalšího spokojeného života mělo být jedině vědomí perfektního zdraví a kondice a blízkosti všech drahých a toho se některé děti, při nejlepší vůli, nadít nemůžou. Proto ubírám body.

Kopretina
17.06.2016

Silný příběh a napínavé a přitom člověku blízké vyprávění, tak bych ve zkratce popsala tuto knihu. Nadchla mě i moje děti, nemohli jsme se dočkat dalšího večera a tedy dílu. Akorát na mě působil začátek a úplný závěr trochu depresivně, ale to k této knize asi patří. Za mě: plný počet bodů!

elis7959
06.06.2016

Co k tomu říct, knížka, kterou jsem četla si 5x a je mému srdci hodně blízká :)

Guarnere
24.02.2016

Četla jsem ji jako dítě a četla jsem ji dvakrát. Rozhodně na mě hodně zapůsobila, je to velice silný příběh. Jo, myslím, že si ji přečtu znovu, myslím, že jako dospělá v ní naleznu ještě víc.

Lailath
07.02.2016

Dospělá kniha pro děti, a i když jsem na ni narazila až v dospělosti, o to více dovedu ocenit její hloubku. Líbí se mi, jak pracuje s tématem strachu ze smrti a nenásilně předestírá krásný vztah mezi sourozenci. Příběh je napínavý a smutný, teskný, přesto dává naději.

likikili
07.01.2016

Některé věci které děláme nedávají smysl ,ale kdyby jsme je neudělali
připadaly by sme si jako kus HADRU.

Věta kterou lidi neslyší ,ale její význam plní

Becherovka77
06.01.2016

Kdysi jsem tuto knížku dostala jako 10leté dítě. Po téměř 20 letech jsem se k ní vrátila, když jsem si pořídila svoji vlastní knihovnu. Zařadila jsem ji do četby, protože jsem byla zvědavá, zda je stále tak napínavá, drsná, tajemná a zároveň tak trochu strašidelná... a je! :) Astrid L. mě nikdy nezklame. Zbožňuji její mistrovské dílo.

jitkahav
13.12.2015

Jako dítě jsem ji nečetla.Nyní jsem ji koupila své 11 leté dceři,začetla jsem se do pár stránek a velice mě zaujala.Doufám,že se bude líbit i dceři.

tatjana1737
13.11.2015

Pominu-li hodně drsný začátek knížky, je příběh nádherný, fantazijní, ale i temný a strašidelný. Četla jsem jako děcko, ale pořád si pamatuji depresi, která na mne při čtení několikrát padla a kdy mi nabízený "život po smrti" nepřišel jako nic atraktivního, ale hrozně smutného. Přesto je knížka krásná a z knihovny jsem ji nevyřadila a budu se k ní vracet. Kdo má rád lehčí čtivo, ať zůstane u Dětí z Bullerbynu (to je Kniha mého srdce), ale kdo chce nakouknout za oponu a zjistit, že život je i o umírání, ať dá šanci Bratrům Lví srdce.

wiix
12.10.2015

Lindgrenova je majsterkou detskej literatúry pričom aj mne, dospelej prídu jej príbehy úchvatné, zaujímavé a poučné.

babyboar
25.09.2015

Krásný příběh, který musí zaujmout i dnešního čtenáře. Mnohovrstevnatá kniha, kterou lze, podobně jako Malého prince, různě inerpretovat. Jde o filozofický spis zabývající se posmrtným životem, nebo snad totalitní společností? Nebo jde jen o dětský fantasy příběh plný dobrodružství, napětí a věrného přátelstv? AL byla geniální spisovatelkou!

kajčamach
16.08.2015

Tento velmi dobrodružný, ale také krásný příběh.
Který zažili bratři Jonatán Lví srdce a Karel Lví srdce zvaný Suchárek.