Bratři Lví srdce

od:

Bratři Lví srdce

Krásný, nevídaný, strhující příběh odvahy, cti a věrného přátelství, které zvítězilo nad smrtí, zradou a nenávistí, prožili sourozenci Jonatán a Karel zvaný Suchárek.

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/2528/bratri-lvi-srdce-2528.jpg 4.6437
Originální název:

Bröderna Lejonhjärta (1967)

Žánr:
Dobrodružné, Pro děti a mládež
Vydáno:, Albatros
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (74)

Přidat komentář
velun15
18. července

Knihu mi doporučila má známá z Dánska, která říkala, že tato kniha je tam velmi populární, protože se díky ní děti dozvědí více o smrti. Upřímně, nevím, zda bych jako dítě byla schopná tuto knihu přečíst. Myslím, že pro děti je to velice silný příběh, který v tak brzkém věku úplně nepochopí, stejně jako to, že po smrti existují jiné světy...toť otázka i pro dospěláka (-:

georgearrow
09. června

Kniha o smrti. I pro děti..

mulderka
27. května

Tak jsem dočetla, otřela slzy z očí, přelítla, co kdo zde už napsal přede mnou... a můžeme si to tedy spočítat:

5/5 za odvahu, s kterou A.L. vnesla do dětské literatury téma smrti v dobách, kdy něco takového bylo skoro nemyslitelné. Kolik podobných knížek pro tuto věkovou kategorii znáte? Já ani jednu.

4,5/5 za solidní dobrodružný příběh

3/5 za fakt, že si ani jeden z bratrů nikdy nevzpomněl na maminku, jak jí tam na zemi asi je, když ztratila obě děti.

5/5 za dávku emocí, která dokázala rozbrečet i životem omlácenou čtenářku v /na louskání Astrid Lindgrenové/ poměrně pokročilém věku.

3/5 za ukončení, na něž mám stejný názor jako níže Reader.007. Neb sebevražda, která v jistých situacích určitě může být řešením, tady opravdu vyšla jen jako únik před problémy. Stačil by maličký posun a vše mohlo vyznít docela jinak.

Takže za 4 hvězdy mi přijde OK :-)

Petass
04. března

Četla jsem už někdy před 15 lety na základce. Nedokážu sice už přesně popsat děj, ale pamatuji si, jak jsem knihu četla dlouho do noci a po tvářích se mi řinuly slzy... Konec byl pro mě hodně náročný a několik dní jsem na příběh nemohla přestat myslet. Kniha mi tehdy hodně dala a už nějakou dobu přemýšlím, že ji přečtu znovu, abych zkusila, zda mě dokáže oslovit i dnes. Určitě doporučuji.

e.s.e.t.
19. února

Braty Lví srdce jsem četla jako dítě a pak ještě asi dvakrát jako puberťák a skoro dospělá. Vždycky jsem se jí v podstatě celou probrečela. Astrid Lindgrenová v této knize nádherně nakládá s problematikou smrti, nabízí na ni úplně jiný pohled, který mě oslovil už jako dítě při prvním čtení.
Kniha je neuvěřitelně dojemná, čtivá, napínavá, děsivá, optimistická a pro mě opravdu zamilovaná. Chystám se přečíst si ji znovu, teď už jako dospělák, a jsem moc zvědavá, jak na mě v další etapě mého života bude působit.

GyttaOggová
19. února

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih, která mě přivedla k zájmu o fantasy. Jako dítěti mi příliš smutná nepřišla, smrt bratrů mi tehdy přišla pouze jako začátek dobrodružství. Dneska je to pro mě z pohledu rodiče jedna z nejsmutnějších ale pořád jedna z nejpěknějších dětských knížek.

SSTknihy
13. února

Můj oblíbený příběh, který jsem četla až v dospělém věku a hned si ho zamilovala pro jeho zvláštní kouzlo, poetiku i přesah obyčejné dětské knihy. Vlastně ani nevím, jak bych na ni jako dítě reagovala. Přeci jen, příběh, kde hlavní hrdinové umírají hned na první stránce a stejnou cestou vyprávění i opouštějí, nepůsobí zrovna povzbudivě. Takhle se ale ke knize čas od času vracím a užívám si tu zvláštní atmosféru a lehce neklidný pocit, kterou příběh vyvolává.

Orange8knihomol
13. února

Knihu jsme četli ve 4. nebo 5. třídě a byla to KATASTROFA. Spíše pro kluky:/

Dáma s hrnstjm
04. února

Přečetla jsem před nějakým časem a pořád nevím, jak se ke knize vyjádřit... na mě, jako na dospělého člověka a rodiče, to bylo příliš drsné. Možná v jiné době a v jiné situaci bych byla z knihy taky nadšená jako jiní čtenáři. Bylo by krásné, kdyby se děti nedostávaly do situací, které řešili bratři v příběhu... a tím nemyslím fantasy dobrodružství. Nevím, třeba mi na tom všem něco uniklo, hvězdičkami nehodnotím.

Hania932
09.12.2017

Hezká knížka. Velmi hezký a fascinující příběh. :)

bosorka
04.12.2017

Krásná knížka. Fascinující příběh o statečnosti dvou bratrů, o bratrské lásce a porozumění.

trynitrix
11.09.2017

Pohádky mám ráda ale tohle ? Pro děti podle mě moc morbidní mno a já si aspoň splnila výzvu :-D

essterkaa
31.08.2017

Překrásný příběh o sourozenecké lásce, který mě svým kouzlem oslnil již v dětství. Teď jsem se díky čtenářské výzvě rozhodla knihu přečíst znovu a nelituji! I v dospělosti má kniha stále co říct a nabádá se zamyslet nad důležitými věcmi. Já knihu opravdu miluji, takže ji doporučuji každému, kdo váhá si ji přečíst. :)

SuperSojka
04.08.2017

Kniha, která je krásná v děství a okouzlí i v dospělosti. Téma je trochu vážnější, než u ostatních knížek této autorky. Srdcová záležitost.

MOu598
08.07.2017

Poprvé jsem z knížky dětem přečetla půl stránky a pak jsem se na něco vymluvila. Knížku nepřečtenou jsem vrátila do knihovny.
Od té doby jsem jí četla několikrát a považuji ji za jednu z nejhezčích. Myslím si, že není o smrti, ale o životě.
Tuhle knížku já prostě miluji.

Miyako
16.06.2017

Knihu jsem četla v takových 9-10 letech a z děje si příliš nepamatuji, ale když mi teď v podstatě náhodou přišla po více jak 10 letech do ruky, vybavil se mi ten dojem, jaký jsem z ní tehdy měla, něco ve smyslu "to bylo tak úžasný" (aniž bych si vybavila proč přesně), spolu se svíravým pocitem na hrudi, jaký mám pouze při vzpomínce na ty nejlepší knížky, co jsem přečetla.

InaPražáková
27.05.2017

Jak zpívá Tjorven v jiné knize Lindgrenové, "ať kráčíš, kam kráčíš, smrti se nevyhneš". A proto je dobře si o ní povídat a vědět, že umřít není vždycky zlo a není třeba se toho bát. Jako malá jsem tu knížku milovala, byť jsem u ní vždycky brečela. V dospělosti si ji beru do ruky, když je mi smutno a zle a chci načerpat útěchu, že nic není tak špatné, aby se to nedalo vydržet nebo se to dokonce mělo vzdát.

Pohádky Boženy Němcové, které končí happy-endem pro všechny zúčastněné, se jistě lépe čtou rodičům, protože nemusejí nic vysvětlovat. Pro děti je ale občas užitečné vidět i ty smutnější stránky života, a že si popláčou, to k životu patří. Třeba se pak budou míň bát, až to jednou bude doopravdy.

molt
16.05.2017

Skončit pohádku pro děti tím, že hlavní hrdinové spáchají sebevraždu? Něco není v pořádku. Klidně by mohli umřít, ale sebevražda je moc. Obzvlášť v románu, který se jinak staví bratry do pozice morálních vzorů, vždyť to čtenáře vede k: "Když je život moc těžký, tak ho skončete!". Na táborovou hru konec vynecháme.
Každopádně jinak je to perfektní knížka. Myslím, že dětem by se nemělo říkat: "tohle je moc smutné a vypráví to o citlivých tématech, tak na to nemysli". Pak se jednou rodič zabije při autonehodě a dítě je bezradné, ani neví, co si má myslet. Navíc tlak současné společnosti, která mrňousům (především chlapcům) vnucuje různé bojovníky způsobí, že dítě bude znát smrt jen ze strany vraha. To je dost nešťastné, a proto si myslím, že je dobré dát jim knížku i z pohledu mrtvého.
Jinak je to skvělý a dobrodružný příběh, sic chvílemi trochu temný.

ZuzziŠ
22.04.2017

Když jsem tuto knihu četla v tom dětském věku, utkvěly mi v paměti dvě věci - že umřel ten zdravej a že ten nemocnej věděl, že umře,a tak napsal mamince dopis. Od té doby mě fascinuje to, že víte, že umřete (a vždycky mě to fascinovat bude, to je prostě silnej a velikej moment celé knihy!)
Nějaké fantasy boje a závěrečná sebevražda, na to jsem ani nepomyslela (jo, vlastně "pak šli dál, umřeli ještě jednou").

Ano, není to typická pohádka našeho normalizačního stylu, má to mnohem blíž k fantasy literatuře ("fantasy pro nejmenší"), a fantasy prostě kruté je.
Ale jsem na to asi už moc stará.

Ale táborová hra, táborová hra na to bude perfektní!

Odehnalka
18.04.2017

Jsem mírně rozpačitá. Knihu bych dítěti asi nedala, dle mého je to taková knížka pro dospělé.
Začátek se mi líbil, ale pak se to nějak zlomilo a já se do čtení musela nutit a na to, jak je knížka krátká, jsem ji četla docela dlouho. Dala bych 3,5 hvězdy, ale protože jdou dávat pouze celá, dám 4, protože bylo fajn si přečíst něco, co je psáno slohem pro děti.

witiko
22.03.2017

Začínat knihu pro děti tak, že hlavní hrdinové zemřou a dostanou se do fantazijního světa, mi nepřijde normální. Knihy Astrid Lindgrenové jsem přestal dětem vypůjčovat a číst. Nemohu to vyjádřit jinak, než že tato autorka měla zvláštní patologickou zálibu probouzet v dětech smutné, trýznivé pocity. Někdo argumentuje tím, že na temnější stránky života je třeba děti připravit. Já myslím, že děti tyhle věci vnímají úplně jinak, přirozeněji a méně bolestně než my dospělí, takže infikovat je svými dospěláckými úzkostmi znamená zkracovat jim dětství. Úniky do světa fantazie nejsou řešením. Proti knihám Astrid Lindgrenové stavím knihy našeho Eduarda Petišky. Tam je dětství takové, jaké je, jaké by mělo být a jaké nám v pozdějších životních těžkostech stále dává sílu.

Daenerys
18.03.2017

Samotný příběh ano, napínavý, dobrodružný... ale ten konec?! Mazec (ve špatném smyslu). Jsem ráda, že jsem se s knihou seznámila. A budu ještě radši, když se jí v budoucnu moje děti vyhnou.

Centropenka
14.03.2017

Kniha krásná až k bolesti. Jednoduchá, dokonalá. Po první kapitole máte pocit, že je konec. Že už ten příběh není kam dál vést. Ale je. A jak! Skvěle napsané, člověk před sebou jednotlivé scény úplně vidí.

Becca_
04.03.2017

O téhle knížce nedokážu psát nebo na ni myslet, aniž by mi nevhrkly slzy do očí. Tak výjimečná kniha, ke které se už po dobu dvaceti let vracím a dost často se přistihnu, že na ni myslím. Nesmírně se těším, až ji jednou budu číst svým dětem.

Amia
07.01.2017

Silný příběh. Zamrzel mě konec, který mi připadal mírně v rozporu se začátkem knihy. Na začátku je zmíněna jakási naděje v něco, ale v závěru se jednak nenaplní a jednak o ní už nepadne ani zmínka. Ale jinak velice emotivní a sympatické dílo.

pafčaodřeky
06.12.2016

Kniha, která nenásilně a velice citlivě seznamuje děti se smrtí svých blízkých. Příběh je plný naděje, temnotu zde nehledejte, daleko víc je jí třeba v klasických Broučcích. Netradiční řešení problému, jak uvádí níže koment, je předkládáno pouze ve světě fantazie a jen jako únik před jinou, horší smrtí, což je v pořádku. Rozhodně doporučuji, jak dospělým, tak dětem.

verryb
26.11.2016

Kniha je velmi dobře napsaná, strhující příběh, těžko ji odkládáte na později. Pro děti mi však připadá až příliš temná. Nejvíce mě zaráží, že se zde dětem předkládá jako řešení problému sebevražda - chlapci na konci skočí ze skály, aby se zabili a tím přešli do dalšího (snad lepšího) světa/života.

denydejna
19.10.2016

Knížka překonala moje očekávání, nádherná.

Elen telemna
30.07.2016

Krásný příběh plný lásky. Přišlo mi to tak krásně dojemné, ten neobyčejně kouzelný vztah mezi Jonatánem a Karlem. Když jsem knihu dočetla měla jsem chuť se rozbrečet, jak jsem byla unesena z tohoto nádherného příběhu.
Někdy se přistihnu, jak na ni myslím... Je dobré se zamyslet nad tím co jsme vlastně přečetli a uvědomit si co nám příběh chtěl říct... Tady je myšlenek opravdu moc, ale jedna je hlavní, a to láska mezi Jonatánem a Karlem. Je v mé blízkosti někdo, kdo by mě měl rád tak, jako Jonatán Karla...? A mám já někoho, koho bych měla ráda jako měl rád Karel Jonatána...?

reader.007
06.07.2016

První kapitoly se Astrid opravdu neskutečně vyvedly a dokázala prostě, ale přímo neuvěřitelně věrně vystihnout ten srdcervoucí pocit, když někoho, koho hluboce milujete, nenávratně ztratíte.
Pokračování se přesouvá do roviny dobrodružné knížky a je velmi dobře vypointováno a oceňuji i skvělou gradaci děje do závěrečného boje, kdy sice dojde k vítězství, ovšem není to takový ten pohádkový happyend, kdy všechno zlé je pryč, jako by nikdy neexistovalo, ale naopak zůstává hořkost ze ztráty přátel, kteří se konce nedočkali.
Nicméně úplný konec mne nadchnul ze všeho nejméně - skoro mi to připadá, jako kdyby zárukou dalšího spokojeného života mělo být jedině vědomí perfektního zdraví a kondice a blízkosti všech drahých a toho se některé děti, při nejlepší vůli, nadít nemůžou. Proto ubírám body.