ElizabethK komentáře u knih

Krásný milý příběh s jasným poselstvím. Bonusem je nádherně zpracovaná audioverze knihy, připadala jsem si, jako malá, když mi rodiče četli pohádky.

12 15.10.2018

Zajímavá myšlenka, vrátit se do minulosti a přitom neovlivnit přítomnost. Na začátku knihy jsem si neuměla představit, k čemu by to mohlo být dobré, ale prostřednictvím osudů hrdinů jsem objevovala smysluplnost této možnosti.
Asi nejkrásnější mi přišel poslední příběh.
Kniha není napínavá, děj je spíše poklidný, ale i v tom pro mě bylo skryto kouzlo knihy.

Pokud bych měla něco vytknout, bylo by to jednak neustálé opakovaní slov cinkat, zacinkat atp. a stejně tak se mi nelíbilo opakování celých pasáží, např. vzhled kavárny, pravidel pro vrácení se v čase.
Také mě mrzelo, že nebyl detailněji přiblížen příběh ženy v bílém s knihou. Zajímalo by mě, proč nedokázala z minulosti včas odejít...

11 28.08.2019

Knihy od této autorky mám obecně velmi ráda. Kladně hodnotím nejen zpracování, ale i závěrečný doslov, ve kterém autorka vždy shrne celý příběh a poskytne čtenáři přehled faktů a fikce.

Mám silnou tendenci srovnat třetí manželku Jindřicha VIII. s těmi předchozími, ale neudělám to, protože se jednalo o reálné osoby, autorka tedy nemohla nijak významně ovlivnit jejich charakter a život.
Aspekt, který se však dá hodnotit je zpracování knihy a ani zde paní Weirová nezklamala. Postavy byly velmi dobře charakterizované, děj byl zajímavý a kniha mimořádně čtivá. Na druhou stranu ale čtenář musí dávat pozor, třeba na postavy, kterým se během příběhu měnily jména (buď se ženy vdaly nebo muži získali tituly).

Osobně si myslím, že je to další krásná kniha z tudorovské Anglie.

11 08.01.2019

Nádherný a silný příběh, ve kterém se mísí cizí kultury s naším holokaustem. Kniha obsahuje lásku i smutek, přináší úsměv i slzy (alespoň u mě). Téma holokaustu je zmírněno dějem odehrávajícím se mimo koncentrační tábor, což však příběhu neubírá na jímavosti.

11 02.02.2017

Úžasná, i když náročnější kniha. Tváří se velmi útle, ale mě se osvědčil pomalý styl čtení. Ke spoustě příběhů jsem si musela a hlavně chtěla hledat další podrobnosti (a maléuklidnění, vše, co jsem potřebovala, jsem dohledala - stačí se jen správně zeptat). Vyhledávání doplňujících informací mě bavilo a pomyslně zvyšovalo počet stran knihy. Navíc občas jen díky jménu nebo místu a datu (uvedeným na konci příběhu) mi došla šířka a hloubka autorovy myšlenky. Hloubka pak dokonale kontrastovala s krátkostí jednotlivých příběhů.

Přiznám se - to, že jsou kapitoly řazené v souladu s tím, jak šly události po sobě, mi nedošlo hned. Ale o to víc mě to potom nadchlo.

I styl psaní byl dokonalý. Autor píše krásnou spisovnou a bohatou češtinou. Prostě radost číst.

Knihu rozhodně doporučuji všem, které zajímá 20. století. Pokud člověk knihu bere jako osnovu, rozevře se před ním neuvěřitelné množství příběhů.

10 01.10.2019

Neodvážila bych se říci, že byla kniha čtivá, zároveň nemohu říci, že bych se ke čtení nutila. Zkrátka typický Eco (alespoň pro mě).

Psát, že sáhodlouhé debaty o tajných sektách a okultismu mohou být pro mnohé dost nestravitelné, je asi zbytečné. Nicméně se přes tyto pasáže dá dostat a na rozdíl od Jména růže jsou tyto pasáže pro knihu ve většině případů důležité. Líbilo se mi, že mnoho postav se do děje vrátilo, když to člověk nejméně čekal nebo nečekal.

Jakožto skeptik jsem se okultního tématu dost bála, proto mě mile překvapilo realistické zpracování. Casaubon měl zprvu tentýž skeptický pohled, co já. Časem svůj skeptismus měnil na ironii a z ní se stala realita a samozřejmost. Vše šlo ovšem dostatečně pomalu, abych si na okultismus mohla zvyknout. Za polovinou knihy jsem dokonce měla co dělat, abych si udržela svoji skepsi.

Ocenit musím také zpracování dlouhých dialogů. Přestože v nich Eco vynechal uvozovací věty, nebylo pochyb o tom, kdo danou repliku řekl. Styl mluvy zkrátka vyplýval z charakterů postav.

Obdivuhodná je myškenka Plánu, líbilo se mi hledání souvislostí v historii, ačkoliv některé osoby a události mi byly neznámé.

Mezi nevýhody díla bych zařadila poznámky. Nevadí mi neustálé listování dozadu, ale nepochopila jsem vzorec, podle kterého se určuje, co si poznámku zaslouží a co ne. Pokud překládám angličtinu, je nutné přeložit všechny věty (já jsem problém neměla, ale někteří by mohli mít), dále je hezké překládat názvy knih, ze kterých je citováno, ale já bych tam ocenila i trochu praktičtější vysvětlení. Např. po pár stránkách jsem už musela hledat na internetu význam slova kabala.

Kniha je krásná, v příběhu se dá zorientovat a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Za sebe však musím říct, že na Jméno růže prostě nemá.

10 17.10.2018

Kniha byla zajímavá, ale nesplnila mé očekávání. Myslela jsem, že mě pohltí pátrání po osudu udavačky z 50. let minulého století, ale tomu se bohužel autor věnoval ani ne třetinu knihy. Uvítala bych daleko víc výpisků z kronik a výpovědí očitých svědků, taky by podle mě příběhu prospělo, kdybychom sledovali pouze jedno pátrání po předcích a pravdě.
Oceňuji krásný a autentický popis léta na jihočeské vesnici. Tomuto prostředí také odpovídal jazyk přímé řeči (ačkoliv já, děvčica ze Slovácka, jsem u slov "každej", "takovej", "mrtvej" apod. obrovským způsobem trpěla).

Nějak jsem si s autorem bohužel nesedla a asi bude trvat delší dobu, než se odhodlám k četbě jeho dalších knih.

10 04.04.2018

Harry Potter je prostě srdcová záležitost. I teď, po letech pro mě má úžasné kouzlo.

Rozhodla jsem se však s vámi podělit o názor na reedici. Nadchly mě nádherně zpracované přebaly, tak si je postupně pořizuji. Čekala jsem, že kromě přebalů se na knize nic nezměnilo, že příběh zůstal netknutý, a proto je mi velmi líto, kolik drobných chyb ve všech dílech je. Když už si dali tu práci s novým vydáním, nemohli tu knihu překontrolovat?
Dodávám, že se jedná pouze o drobné chyby, které kazí estetický dojem. Nejčastěji se objevují chybějící mezery a neukončené uvozovky. Ano, možná jsem tak trochu perfekcionista, ale věřím, že se mezi vámi najde více těch, kterým chyby z nepozornosti zkazí požitek z četby.
Komentář sem dávám jen pro případ, že by si někdo chtěl novou reedici pořídit, tak ať si může udělat ucelený obrázek.

10 05.12.2017

Zajímavá kniha. Od námětu jsem čekala trochu víc. Přišlo mi, jako by se autor bál popustit uzdu své fantazii a raději vždy děj vrátil do reality povídáním o Huysmansovi.
Nečekala jsem islámskou brutalitu, nejsem xenofob, ale myslela jsem, že nová vláda a prezident významněji zasáhnou do děje v knize.
Příběh měl podle mě zajímavý potenciál, jen bych asi změnila profesi hlavního hrdiny.
Jinak ale knihu hodnotím kladně, nečišela z ní žádná nenávist atp., což si představovali všichni z mého okolí, kterým jsem jen malinko naťukla děj.
Kladně pak hodnotím i uvěřitelnost knihy.

9 10.09.2019

Knize nemám prakticky co vytknout. Genialita příběhu mě zasáhla a nechala ve mě myšlenku o prolínání dobra a zla i o jejich vzájemném boji.

Občas mi dělaly drobný problém květnaté věty, ale na druhou stranu díky nim autor vytvořil přesvědčivý, žívý dojem z knihy.
Musím pak ocenit cit, s jakým střídal slovní zásobu a vyjadřování, v závislosti na tom, která postava příběhu měla zrovna hlavní slovo.

Mohu jedině doporučit.

9 05.03.2019

Asi poprvé v životě se mi stalo, že jsem si nechtěla přečíst pokračování skvělé knihy. První díl byl totiž tak dokonalý, že jsem si dojem z něj nechtěla pokazit. Škoda, že jsem se svojí intuicí neřídila...

Očekávala jsem podobný standart jaku u prvního dílu - jemnost, nenásilná nadpřirozená láska, decentnost. Ale vše se pokazilo.

Enso z prvního dílu se přerušilo, ukázala se sobeckost a lži. Velmi mě zklamaly okolnosti kolem Ségolén, i haiku už na mě nepůsobily tak přirozeně.
Příběh prvního dílu se jevil v méně krásném světle, na řadu přišla reálnost, která na mě s ohledem na námět působila nepatřičně a nadbytečně.
Kvůli změnám místa se mi z knihy vytratila vyrovnanost a klid. Když jsme se v prvním díle učili s Bilodem umění haiku, čekali s ním na dopisy, příjemným způsobem to zpomalovalo dnešní dobou uspěchanou mysl. Tady mi děj přišel jako rychlé převyprávění předchozí knihy doplněné o poměrně akční pokračování.
Konec byl příjemným překvapením, ale zdaleka mi nepřipadal tak přirozený a všeobjímající, jako v prvním díle.

Abych nebyla jen kritická, kniha se čte dobře, rychle, ukáže náhled na události z pohledu jiných osob (možná právě to přineslo do příběhu nadbytečnou reálnost).

A mé doporučení? První díl rozhodně stojí za přečtení, ale pokud se u vás objeví pochyby ohledně čtení druhého dílu, poslechněte je a nečtěte ho - v opačném případě hrozí hořké zklamání! (Tím neříkám, že by se kniha neměla číst vůbec. Naopak věřím, že to, co mě se jevilo jako jasný zápor, může někdo s radostí přijmout jako zpestření a rozšíření příběhu.)

9 27.02.2019

Balady v této sbírce jsou překrásné a velmi čtivé. Myslím, že se jedná o nejlepší dílo českého romantismu (samozřejmě spolu s Máchovým Májem). A na rozdíl od Máje se jednodušeji čte, takže je vhodnější i pro většinu čtenářů, které přírodní lyrika nezaujme.

9 09.02.2017

Kniha je snem každého knihomola zajímajícího se o historii. Nádherně líčí cestu Přemysla Otakara I. na trůn. Knihu jsem přečetla jedním dechem a hned druhý den jsem si šla půjčit druhý díl. Příběh je čtivý a velkým problémem bylo odtrhnout se od čtení.
A jen pro pobavení se s vámi podělím o názor mého táty, ten taky čte, ale pouze humorné knihy. Když mě viděl s Přemyslovskou epopejí, zeptal se mě, na co si s sebou beru tu tvárnici.
Přeji příjemné čtení.

9 29.01.2017

Další skvělá kniha plná humoru, inspirace a upřímnosti.
Velmi oceňuji, že autorka nepopisuje pouze krásné zážitky, ale odhaluje nám i svá zklamání a občasnou demotivaci, nebojí se zabrousit i na "tabuizovaná témata" jako vyprazdňování v přírodě, menstruace apod. - jsou to neocenitelné informace, které zejména čtenářky určitě ocení.
Lůca má možná trochu specifický humor, ale mně sedl a u jejích knížek se opravdu nasměju.
Přestože je kniha obsáhlejší, čte se velmi dobře a rychle (zvládla jsem ji během prodlouženého Velikonočního víkendu, a to i přesto, že jsem jezdila na výlety a návštěvy).

Hlavní hrdinové mi nebyli příliš sympatičtí. Oslavné pasáže moderního domu mi byly velmi cizí. Navíc ony pochvalné popisy atmosféry domu byly na mě až příliš časté (uznávám, že to je spíš moje vina - převažuje u mě láska k historicky starším stavbám a naprosté nepochopení moderní architektury).
Velmi jsem ovšem oceňovala pohled na události druhé světové války očima exilantů.

Naprosto zbytečné mi přišly všechny ty erotické pasáže, jakoby autor nevěřil, že bez nich čtenáře zaujme. V první třetině knihy byly popisy nevěr jen náznakové (což mi v příběhu ještě nepřišlo nijak rušivé), ale jak kniha postupovala, stávaly se čím dál konkrétnějšími.
Také rovina naznačené homosexuality měla být buď rozpracovaná více (zasazena do kontextu tehdejší odmítavé doby) nebo neměla v knize figurovat vůbec. Aktuální podoba mi přišla nedotažená.

Abych však nebyla nespravedlivá, musím přiznat, že mě nadchl koncept sledovat osudy domu. V okamžiku, kdy původní rodina ztrácí od svých blízkých informace o vile, přestává do příběhu zasahovat (možná škoda, že se na konci knihy vrátili, příběhu by podle mě slušel více otevřený konec).

8 31.01.2020

Kniha se mi četla dobře, jako oddechovku bych ji zřejmě mohla doporučit.
Ale něco mi tam chybělo. Kniha mi nedala žádný významnější podnět k přemýšlení, nic moc ve mě nezanechala...
Nářečí, kterým autorka psala mi kupodivu nevadilo - asi to souviselo s pěkným úvodním slovem, kde autorka použítý jazyk "ospravedlňuje".
Ale nelíbila se mi tvrdost knihy. Byla tam ve velké míře zastoupená nenávist, závist, dále pomluvy, nesnášenlivost... Podle mě by to lépe vyniklo v kontrastu s nějakým pěkným vztahem nebo s popisem krás venkova.

8 18.09.2019

Krásně napsaná kniha o Japonsku - o zvycích, jídle, mentalitě lidí.
Kniha se čte dobře, osobní náhled autorky přidává na poutavosti.

Kromě japonských reálií jsem si z příběhu odnesla i jedno naléhavé poslání - pokud na úkor technologického pokroku sebereme lidem půdu, zahrádku, domov a dáme jim jako kompenzaci peníze, nemusí to stačit. Člověk je tvořen i tradicemi, zvyky a peníze nezaženou pocit vykořeněnosti.

8 18.03.2019

Krásná oddechová kniha. Námět je zajímavý, zpracování příjemné a postavy vesměs sympatické. Jen se bojím, že ve mě kniha nezanechala nic, co by mi výrazněji utkvělo v paměti - což ovšem nemusí být nutně zápor.

8 10.07.2018

Já sama vodák nejsem ani jsem to v životě nezkoušela. Přesto mě kniha neuvěřitelně bavila a vytvořila ve mně prozatím málo dominantní sen - stát se vodákem.
Velmi mi vyhovoval autorův styl psaní, byl neotřelý a vtipný. Navíc kniha nebyla nijak náročná, takže je to ideální oddechovka.

8 25.02.2018

Krásná, útlá knížečka. Každá báseň mi nějakým způsobem připomněla daný měsíc. Nejsem sice velký nadšenec do poezie, ale těchto 12 básní mě vcelku oslovilo.

8 09.02.2017