Ostny a oprátky

15. února

Originální nápad. Vystavění situací a příběhů mě bavilo. Bizarní až absurdní. A přesně takové dějiny jsou.

4 22. ledna

Na začátku jsem měl z knihy smíšené pocity. Stávalo se mi, že ten očekávaný "plot-twist" okamžik, který si autor tak užívá, kdy na konci mikropříběhu odhalí jméno jeho hlavní postavy, pro mě nefungoval, protože jsem jednoduše to jméno neznal. Wittgenstein, Kafka nebo Emil Hácha - tato jména jsem znal. Ale lidé jako Alfred Rosenberg či Herta Kašparová mi v hlavě z hodin dějepisu neuvízli. Po chvíli jsem si ale začal neznámá jména dohledávat. A v půlce knihy, když jsem narazil na na sobě neznámé jméno Josefa Hiršala, hned jsem se těšil, až mi internet poví, kým byl. Po dočtení už byly mé smíšené pocity dávno rozmíšené.

Ve sbírce desítek mikropříběhů nutně musí být některé méně a některé více povedené. Všechny ale stojí za přečtení. Jiří Padevět je mistr krátkých vět, ve kterých svým zaměřením na detaily každodenního života dokáže rychle vyvolat živou atmosféru nejen místa, ale i doby. Přesto ale nutno říci, že mikropříběhy, které popisovaly jeden okamžik z pohledu několika různých osob mi většinou přišly trochu přebytečné. Neříkaly skoro nic o nikom ze svých aktérů. Naopak epizody ze života obyčejných lidí, ve kterých není důležité jejich jméno, ale spíše datum a místo konání (Lidice, 9. června 1942), často patřily mezi ty nejsilnější a nejzapamatovatelnější.

Ostny a oprátky jsou spíše zážitkem než historickou četbou. Atmosféra, kterou vykouzlí často emotivní a dramatické příběhy doplněné dobovými útržky z novin a nádhernou obálkou, určitě stojí za návštěvu.

30 12. ledna

Telegrafní zpravodajství nebo umění minimalismu? Emoce, nálada, postoje...informace. Nejsou. Čtenář je ponechán napospas. Autor zkratkovitě nahodí a do pár řádků vecpe sebedelší a sebevýznamnější historické úseky. Po přečtení takových pár řádků se musí zarazit/zastavit a popřemýšlet, co to "všechno" vlastně přečetl? Padevět píše, jako když si nahazuje osnovu toho, o čem bude psát historie. Spoléhá na vzdělané nebo zvídavé čtenáře? Ovšem představivost mu upřít nelze. A historie už své taky řekla. A přece bych uvítala hlubší odkrytí jednotlivých příběhů, které nabízí hned celá plejáda osobností 20. století, které se v tomto almanachu mihnou a zmizí, jak bublina ve větru. Vlastně nevím, komu je publikace určena. Znalí nemusí docenit, neznalí nemusí pochopit. Příznivci Padevěta, která literární talent rozhodně má, však určitě Ostny a oprátky uvítají. Působí to jako sled hádanek. Jména Padevět servíruje prakticky vždy až na závěr svých mikropříběhů :-). A kdyby třeba na závěr knihy přihodil jmenný rejstřík (ne všechna jména člověk zná), mohla by z toho být skvělá doplňovačka, ovšem neveselých událostí našich dějin.

2 05. ledna

Pan Padevět zkrátka umí. Silné, nápadité a úderné. Geniální.

"Jenže dvacáté století zanechalo tolik šrámů, že tu s námi bude navždy. Bude nás pořád nutit myslet na mrtvé, na přeživší, na zrádce i na hrdiny. Bude nás nutit přemýšlet, jak bychom v rozhodující chvíli obstáli my sami."

1 16.12.2020

Chápu, že krátkými medailonky o vystupujících osobách by kniha asi příliš nabyla na objemu, ale mně tam prostě hrozně chyběly. Ani jako vystudovaný historik neznám všechny postavy a souvislosti, dohledávání mi pak trochu rušilo požitek z četby, mohla být plynulejší.

03.12.2020

Kniha je pro mě zklamáním, protože přednášky pana Padevěta poslouchám velice rád. Tato kniha obsahuje pouze dvě povídky – někdo pozoruje ptáky za oknem, podrobí si košili při snídani a tak podobně poeticky funguje, abychom posléze zjistili, že to je třeba Gottwald nebo Urválek. Druhý typ – co kdo dělal v historický okamžik – Havel koukal na hokej, zatímco Husák si na Hradě zapínal poklopec... Na jinou povídku zde nenarazíme, prakticky pouze tyto dvě v různých variacích.
A ještě bych řekl, že vyznění povídek spíše různá historická klišé podporuje, než že by nás jich zbavovala.

2 11.11.2020

Myslela jsem, že knížku sfouknu za dva večery, ale fakt to nejde. Přečíst, googlovat, přemýšlet, hledat odkazy...takže hodně hutná učebnice. Mě to strašně bavilo, jen nevím, jak staré nebo spíše mladé čtenáře může kniha oslovit. Ale jako pomůcka pro učitele výborná.