elenai komentáře u knih

Prostředí příběhu se mi moc zamlouvalo, bratr Cadfael je opravdu sympaťák. Začátek a konečných asi čtyřicet stran se mi líbilo hodně. Prostředek byl dost rozvláčný a detektivní zápletka byla taky slabší. Postavy dostaly přidělené škatulky, že kterých po celou dobu nevystoupily, až na převora Roberta a bratra Columbana byly tedy docela černobílé. Ženské postavy pak tvořily typické klišé - překrásné, nezdolné, silné a dokonalé. Ale jelikož je to první díl, nevzdám to a v budoucnu zkusím ještě nějaký. Jen nechápu, proč nakladatel vydal první a pak až třináctý díl. A zaujal mě taky medailonek autorky, prý měla velmi pozitivní vztah k Česku a Praze a do angličtiny překládala naše slavné autory, třeba Hrabala. Což mi přijde cool. :) 65%

9 17.02.2023

Letos nás na zahradě čekají velké věci, tak jsem sáhla po této knize. Ve výsledku mi toho některé kapitoly přinesly méně a některé více. Editorka hodně čerpala z knih Zdravá zahrada a Pěstujeme si vlastní semínka, a tyto já už doma mám a jednu z nich jsem četla minulý rok. Ale nevadí, opakování je matka moudrosti. Nejvíc mě zaujaly kapitoly o vodě, odrůdách stromů a chovu slepic. Nasbírala jsem hodně tipů, které hodlám aplikovat na naše malé hospodářství. Jinak je to opravdu encyklopedie, informace jsou podávány v některých případech dost stručně, ale máme Google, a tak si pomůžeme a dohledáváme. Ve výsledku si ale myslím, že kniha se u nás doma určitě neztratí. 85%

6 05.02.2023

Patrik Hartl podruhé a za mě byla kniha stále velmi čtivá, ale příběh v Erotikonu mi přišel takový konzistentnější. Až na konci jsem pochopila, že název knihy je spíše symbolický, než aby značil nějakou honitbu za nelepším víkendem, byť zážitková firma, ve které jsou hlavní protagonisté zaměstnaní, k tomu přímo vybízela. Postavy mi byly vesměs sympatické, akorát Andrea mě zezačátku dost štvala, pětatřicátnice, se kterou jsem se ale rozhodně nechtěla ztotožnit - nespokojená, věčně si stěžující ženská s minimem trpělivosti. A Pavla bych nejspíš nakopala tam, kde slunce nesvítí, protože takhle opravdu ne, milý pane. Dáša, Markéta a Bert byli v pohodě. Ovšem čekala jsem, že dojde k jednomu odhalení, aby se vyřešilo, proč se Rebeka chová k Markétě tak, jak se chová. Ale ano, jako odpočinkovka to bylo moc dobré počtení. 85%

9 01.02.2023

Asi jsem očekávala něco trochu jiného. Jako příklady z praxe fiktivních lidí dobrý, ale ne všechno lze v Česku aplikovat. Co mě ale docela štvalo, bylo neustále omílání téhož. Obzvláště v prvních kapitolách. Ale proč jsem knize nakonec dala čtyři hvězdy - přinesla mi jakousi vnitřní pohodu a pocit, že ty svoje peníze v pohodě ukočíruju. 70%

5 22.01.2023

A máme zde už osmé pokračování z historické detektivní série se Steinem a Barbaričem. I když si myslím, že se klidně mohl na titulce zmínit taky krutopřísný seržant Jaroš, který si v této knize ukradl všechnu pozornost pro sebe. A já jsem za to ráda, protože tato postava
nestagnuje, ale vyvíjí se, nebo se prostě jen ukázalo něco, co tam bylo vždycky? Další dva vyšetřovatelé zkrátka utřeli nos. Docela mě ale naštval výsledek vyšetřování, zůstal ve mně pocit nedokončenosti. Zloduši si podle mě zasloužili víc dostat po vajcách, jak se u nás s oblibou říká. Ale jsem ráda, že se určitě dočkáme dalšího dílu, protože už v tomto jsme dostali dost indicií, o čem asi bude. 98%

17 09.01.2023

A máme tady další syrový příběh, který měl pro mě vlastně celkem překvapující závěr a po pravdě, nechápu příliš komentář Ehvaz. Ano, knihy Viktorie Hanišové se převážně zabývají temnými zákoutími lidské duše, já jsem ale zrovna v této pocítila nějakou naději, vzepření se osudu. Teovi jsem fandila, ještě o to víc, když jsem knihu dočítala. Ze začátku jsem si o něm opravdu myslela, že s ním není něco v pořádku. Nu, není, ale nakonec úplně jinak a kvůli něčemu jinému. Střípky informací jsou nám poskytovány postupně a z několika úhlů pohledu. Za mě rozhodně skvělý start do tohoto čtenářského roku. 95%

12 03.01.2023

Moje druhá Katalpa v roce 22 a jsem s ní téměř stejně spokojena jako se Zuzaniným dechem. Proč píšu téměř? Inu, přišlo mi, že celý příběh, byť brilantně převyprávěný, byl postavený na velmi chatrném základu, který na konci vlastně vyzněl trochu do prázdna. Nicméně, osud se s hlavní protagonistkou (nedokážu napsat hrdinkou) Klárou nemazlil ani trochu a Jakuba Katalpa s touto postavou a všemi kolem ní krásně pracovala a vytvořila mnoho působivých a čtivých mikropříběhů. Skvělé bylo i to, že jsme se na 2. světovou válku pro změnu podívali z pohledu německého. Ale co si budeme, taky to nebylo úplně růžové, že. 88%

15 02.01.2023

Já bych se na to....! Promiň, Bufkine, tvůj příběh byl sice kouzelný, hlavně ta poslední pasáž, nicméně jsi byl zcela zastíněn něčím, co asi nedokážu rozdýchat. :-/ Ale to už jsou holt Mýty. Berou vám vaše oblíbence a nehledí na city. Ale Sněhurka je ranařka, to se musí nechat. 90%

8 29.12.2022

Díky mé superschopnosti zapomínat, kdo je vrah, jsem si mohla čas předvánoční zpříjemnit touto klasickou vraždičkou z pera Paní všech detektivek. Pravda, vánoční to nebylo vlastně ani trochu, ale tísnivou atmosféru a brilantního Poirota kniha zcela určitě nepostrádá. Některé detaily mi kupodivu v hlavě utkvěly, ale zaboha bych z toho neposkládala, kdo je vrah.:-D Jediné, co bych mohla trochu vytknout, je pomalejší rozjezd. 95%

8 16.12.2022

To bylo tak překrásné, že to nejsem ani schopna vyjádřit písmeny. Mísila se ve mně radost, nostalgie, ale zároveň trošku smutek z toho, že takové Vánoce už v dnešní době těžko navozujeme. Ale pan František Nepil je přesně můj člověk, knihy jsou pro mě taky dárkem dárků a jeho návod na rozbalování dárků určitě přečtu všem, se kterými budu sedět u štědrovečerní tabule. 95%

9 10.12.2022

Tak z anotace jsem si vůbec nedokázala představit, o čem kniha bude. Tipovala jsem to na zakázanou lásku. V jistém smyslu jsem se trefila. Všechna čest Petře Dvořákové, s jakou sugescí a empatií zvládla zpracovat příběh člověka, který je mužem, knězem a nositelem hrozného cejchu. Řekla bych, že si vybrala dost těžkou osobnost, ale všechno jsem jí věřila. A ten popis zahrady jako oázy klidu a bezpečí, jak s tím jen souzním. 100%

19 07.12.2022

Na Markétě jsem byla cca 14 dní zpátky u nás v městě. Měla besedu. Dorazila o 15 minut později, protože D1. A potom to byl fičák. Dozvěděla jsem se, že má podcast. Tak jsem si ho druhý den pustila a ty dva týdny jsem Markéty plná. Teď v pátek v knihovně jsem neodolala a k nové Dvořákové si přihodila ještě Intymně, protože jsem cítila jakési souznění (když už nic, tak mám s autorkou aspoň stejný rok narození). A nutno dodat, že tato osobní kniha ve mně vzbudila vlnu nostalgie po něčem, co ne vždycky bylo úplně skvělé a růžové, ale čas zaoblil hrany a teď na to vlastně celkem bezbolestně a občas i ráda vzpomínám. Ty trapné momenty v životě všech, které jsou v dané chvíli šílenou tragédií, která nemá východisko, ale víte co, opak je pravdou. :-) Takže si je teď kombinuju s těmi krásnými a je mi hej. 85%

8 04.12.2022

O Ignáci Semmelweisovi jsem před nějakou dobou četla. Byla to sice zmínka na jednu stránku, ale přesto mě zaujala natolik, že jsem si pořídila tuto knihu. Pominu teď autorův styl psaní, ten mě totiž moc nezaujal. Je hezké, že se Američan rozhodl chopit tématu odehrávajícího se v Evropě, ale sakra, mohl by být trošku objektivnější! Ale faktografickou hodnotu dílu upřít nelze, to zas všechna čest, jakou si dal práci s vyhledáváním pramenů, a úplně mi běhal mráz po zádech z úvodní pasáže. Ještěže jsem se nenarodila před nějakými 180 lety, jestli bych se vůbec narodila. Br! 70%

5 03.12.2022

Petra Stančíka jsem měla tu čest poznat skrze povídky v několika fantasy sbornících. Jeho styl psaní je vskutku neotřelý na české poměry. Ani nevím, ke komu bych ho přirovnala, a to je dobře, protože není nic horšího než když autor vykrádá jiného kolegu. Jeho práce s českým jazykem je dokonalá poklona všem obrozencům a člověk se při četbě může lecčemu přiučit a pěkně si rozšířit slovník třeba o nové nadávky.:) Mlýn na mumie je tak dokonalý bizár plný jídla, sexu a násilí, že jej opravdu mohu doporučit jen lidem s nadhledem a smyslem pro nadsázku. Děj je v této knize až druhořadý, spíš jde o to si tu knihu prožít jako si komisař Durman prožívá všechny ty laskominy. 90%

14 30.11.2022

Je to solidní výběr, o některých osobnostech jsem četla úplně poprvé. Co mě trošku štvalo, že nebyly informace lépe strukturované a nějakým způsobem ucelené. U někoho jste se dozvěděli, v kolik hodin si čistil zuby, co jedl, o někom, co všechno postavil, o dalším, kolik za svůj život popravil lidí... Asi bych víc ocenila, kdybych měla možnost srovnání. Ale chápu, že to není chyba paní autorky, ale moje. Měla jsem si najít jinou knihu. :) Nejvíce mě kupodivu bavila římská část. Myslela jsem si, že toho vím dost, a ejhle! - ono ne. :-D Takže děkuji, dozvěděla jsem se zajímavé informace a knihu mohu doporučit těm, kteří hledají nějaký odrazový můstek k hlubšímu studiu. 75%

5 23.11.2022

Monika Benešová má můj velký obdiv, že šla s kůží na trh, navíc s takovou intimní věcí. Proto si zaslouží ty tři hvězdy. Ale pokud chtěla napsat knihu, možná to mohla udělat nějakým jiným způsobem a spojit se s někým, kdo je vypsanější. Celý příběh byl na můj vkus podán zkratkovitě a tak trochu zmateně. Nicméně, i přesto ve mně vzbudila hlubokou touhu se někam vydat - za to mohly především fotografie. Rozhodně ne do Ameriky, to vůbec! :-D Ale na "trail" po Česku se vydám i s rodinou. Už jsme začali s plánem cesty. :) 65%

12 07.11.2022

Oproti druhému dílu se mi tento četl o sto procent lépe, a to kvůli několika důvodům. Za prvé, prostředí - lesy jsou mi bližší než-li rozpálená poušť. Za druhé, četla jsem v pravý čas - ta pochmurnost procházející celou knihou se mi strefila do nálady, podzim tomu hodně nahrál, no. Za třetí, objevily se zde zajímavé postavy a ta chemie mezi nimi fungovala. Za čtvrté, Báthory u mě svým jednáním hodně stoupl, v některých situacích musel jednat tak, že z toho nevyšel úplně růžově, ale přesto to udělal. Za páté, nadpřirozené prvky mě taky hodně bavily, ačkoliv bych jim klidně věnovala více prostoru. Co mě zarazilo, tak ten odklon od počáteční dějové linky, jako kdyby Červenák začal psát jednu knihu, a pak si vzpomněl, že vlastně zezačátku psal o něčem jiném a vrátil se k tomu. Ale ano, propojil to solidně. 80%

15 03.11.2022

Masaryka a Havla považuju za naše největší prezidenty v tom nejlepším slova smyslu. Oba byli na tom správném místě v osudových okamžicích českého národa, a jelikož bojovali za něj, právem jim bylo přiřknuto křeslo prezidenta. Ano, i oni měli své slabiny, ale kdo je nemá? A právě o jejich životě, radostech i strastech, nebo dokonce i milenkách je tato kniha. Není nikterak dlouhá, devadesát stran mi pro tyto dva velikány připadá zoufale málo, ale jako opravdu stručný náhled čtenáři postačí. Oceňuji uvedenou bibliografii tematické literatury, pokud se budete chtít dozvědět více. 65%

6 22.10.2022

Pana Marka Ebena jsem měla odjakživa ráda - milovala jsem každý týden čučet na O poklad Anežky české, Já na tom dělám od Bratří Ebenů si broukám doteď, Plovárna byla taky super. Je to distingovaný pán s pokorou a s úžasným smyslem pro humor, což přetavil do Myšlenek za volantem. Moc pěkné myšlenky to byly, jen co je pravda, vyloudily mi velmi často úsměv na rtech a blahý pocit, že to s námi Čechy ještě nejde tak k šípku. Škoda, že toho nebylo víc. Zezačátku jde opravdu o ten volant, ale překvapivě jsme se dostali až ke covidu. Ale klidně bych četla dál. 90%

30 19.10.2022

Tak tato kniha mi nejspíš dost padla do nálady, protože sama jsem nad ústředním tématem poslední dobou trochu podumávala. Prosím, nebrat nijak na vážno! - bylo to pouze zamyšlení. :) Milostná kronika dvou rodin, které spolu sdílí jeden plot, a jejichž osudy se navzájem proplétají. Autorovo pojetí nevěry je víc než zajímavé - ne vždy na ni nutně musíme hledět jako na něco negativního a strašného. Otázkou je, zda by to tak fungovalo i v reálu. Prostředí Prahy tady nehraje žádnou roli, příběh by se mohl odehrát kdykoliv a kdekoliv, důležitá je chemie mezi postavami, a ta se dle mého povedla na jedničku. Bylo to vtipné i k pláči, místy šel autor i trochu víc do hloubky, ale nikdy se nedotkl dna. Čtenář si tedy může nebo někdy dokonce musí některé věci domýšlet. No, když to shrnu, strávila jsem čtením několik velmi příjemných hodin, takže popřemýšlím, co si od Hartla přečtu dál. 90%

15 16.10.2022