Durancie komentáře u knih

Tak reálně napsanou knihu jsem už dlouho nečetla. Nikdo neví, čeho je schopen, dokud ho život nedonutí to zjistit.

17 17.03.2019

Ha! Kniha o tom, jak obsedantně kompulzivní herdekbaba ke štěstí přišla. Na začátku jsem nevěřila, že by mi mohla být sympatická. Ale povedlo se, tedy v míře možností. Skrze ni jsem získala nový náhled na takovéto jedince s “citronem v p.deli” a také pár tipů na úklid domácnosti, což se cení.

15 06.04.2021

Vracím se domů nad ránem,
kvalitním vínem omámen,
z přímek se stávaj zatáčky,
točí se svět, jsem na sra*ky.

............

Rozsáhlý román (jakož i bible Dark academie) o tom, jak skupina pozérů prožila jeden školní rok na vysoké škole Hampden ve státě Vermont. Stihli toho dost. Mluvit řecky, chovat se řecky, mít depky, chlastat, hulit a zabít kamaráda - což není žádný spoiler, to se dozvíme hned na druhé stránce.

Máme tu hlavního vypravěče Richarda. Je na škole nový a pochází z daleké a exotické Kalifornie.
Dále je tu Henry, směs Sherlocka a Stevena Hawkinga. Je to charismatický vůdce smečky, bedna ohledně řečtiny a ostatních jazyků.
Dále Francis, zrzek, vzdělanec, filozof a elegantní pracháč.
Dvojčata Charles a Camilla (náhodný výběr jmen?). Drží při sobě a mají výjimečné pouto.
A nakonec Bunny, budoucí mrtvola.

Jejich příběh sledujeme od chvíle, kdy Richard přijde do jejich studijní skupiny vedené profesorem Julianem, ctitelem antického Řecka. Richard je okouzlen novým prostředím a svými spolužáky. Jezdí s nimi na výlety, proniká do jejich životů a přemýšlí nad nesmrtelností chrousta, . Až posléze začne zvolna poznávat, ze má partička před ním tajnosti. A než vůbec stihne prohlédnout jejich tajemství, je sám zavlečen do kolotoče událostí, který už nejde zastavit.
Kdo zůstane žít a kdo zdechne strašlivou smrtí? Zůstaňte na příjmu.

Donna Tartt stvořila dílo, které působí tak autenticky, až to bere dech. Psychologie postav je tu popsána a rozvíjena na výbornou, dokáže také opravdu skvěle vykreslit charakter postav. Jakmile se objeví na scéně, už je bezpečně poznáte i kdyby nebyli jmenováni. A to jak ty dobré znaky, tak i ty špatné. Zvláště při čtení Bunnyho pasáží se mi otvírala kudla v kapse.

Věřím, že pro někoho to může být přelomová kniha, která změní jeho život i uvažování. Knihu oceníte tím spíš, pokud navíc znáte i řecké dějiny a filozofii. Za sebe říkám, že nevím, zda si ji ještě někdy přečtu znova, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Stálo mi to za to.

14 24.10.2022

Budu (snad) stručná, protože stejně neřeknu nic nového, než co už je v komentářích pode mnou. Tahle kniha mi vyrazila dech a přiměla mě navzdory mému dospělému věku pubertálně pištět, vrnět a dělat významná hmmm. Nejraději bych si ji okamžitě přečetla znova. Co se mi nejvíc zamlouvalo, byla Alexova bezprostřednost, Henryho kultivovanost, a grácie, s jakou se kluci posílali do pr…, což by ve vztahu kluk-holka neprošlo, ale tady to bylo tak milé a vtipné. Autorka se v ději a postavách vyžívala s radostí, která je znát z každé stránky. Příběh je na rozdíl od většiny LGBT románů skutečně realistický a těch pár klišé se dá velkoryse přejít s dalším významným hmmm. Ano, pokud si nějaká kniha zaslouží být zfilmovaná, je to tahle.

13 10.08.2020

Panebože, to byla ale blbost. Postav jak na orloji a děj přitom žádný.

13 13.01.2018

Příběh pokračuje…. Nesehnala jsem to česky, takže jsem četla ve slovenštině. Možná jsem si to takhle užívala o trochu víc, než obvykle. Kapitán Kornel Báthory se stává průvodcem tureckého vzdělance a spolu s ním a jeho služebníky procestuje velkou část tehdejšího muslimského světa. Už tu máme nesmělou romantickou linku (říkala jsem si, kdy to přijde). Stejně tak se rozvíjí i ona “družnost mužná” od prvotní nenávisti až po pevné bratrské pouto - takže kozáka prosím nechat naživu. A také je tady mnohem více magie, než v první díle.
Červenákův styl mě stále nedokáže omrzet. Příběh nenuceně prokládá zajímavostmi z turecké historie. Události jsou barvitě vykreslené, zvláště pasáže ohledně magie mají svižný spád. Z toho zvuku dětského chichotání mi běhal mráz po zádech.
Jdu na třetí díl. Ten mám taky slovensky.

12 05.10.2020

Jaké nečekané a příjemné překvapení! Moc se mi líbí styl příběhu, nenásilné seznamování s osobnostmi doby i jakýsi aristokratický duch, který se celou knihou prolíná. Není to thriller, případ není žádný krvák, ale spíše komorní drama, které dává prostor podružným liniím příběhu a vztahům mezi postavami. A detektiv čmuchal je prostě dokonalý.
Díky němu jsem opět začala pít pu-erh.

11 04.02.2021

Příběh Lizzy Bennetové a její šílené rodiny. Klasické dílo britské literatury, jedna z nejpopulárnějších knih, a také nejoblíbenější dítko samotné Jane Austenové. Román byl už mnohokrát zfilmován a příběh je notoricky známý.

Přesto kniha dokáže podat tento příběh z mnoha různých úhlů, a stojí za to, si ji přečíst.
Je to milé, příjemné a vtipné čtení, a Lizzy je i přes dobu vzniku velice moderní hrdinka.

9 20.06.2023

Tohle i předešlý Medvědín jsem poslouchala jako audioknihu. A začátky nebyly valné. Z první knihy mi bylo do pláče, nechala ve mně pocit marnosti a hnusu. Ale přesto jsem musela poslouchat dál a po skončení ihned navázat dalším dílem.
Ten už je lidštější, násilí se mírně umenšilo, naopak vzrostly emoce, a další osudy postav, které jsem si oblíbila, nebyly tak katastrofální, jak by být mohly.
Takže ano, příběh je to nepříjemný, ale napsaný natolik lidsky a emotivně, že si ho musíte oblíbit a doufat ve zlepšení. Není to jednoduché. Ale to ani nemá být.

Víte, Backman je tak trochu hajzlík. Něco naznačí, jen tak si hodí do pléna slovo nebo výrok, a nás nechá, abychom si domysleli něco, co ve finále může být úplně jinak. Zpočátku mě tím .. ehm.. nedělal radost, ovšem postupem času jsem to začala milovat, a ještě jsem uznale přikyvovala, jak mě zase vypekl.
Jsem zvědavá, s čím se vytasí v dalších knihách.

9 01.04.2021

Marie řádí jak Kostkovský satan, hraběnka Viv truchlí nad lady Di a paní Tichá si udělala jméno v Nizozemí. Milostný trojúhelník se rozjel na výbornou, pokračování bude slovy paní Tiché "eště prdel." Těším se a držím Marii palce, ať si vybere toho pravého.

9 24.10.2020

No tyvole, to byla jízda! Prozatím jsem od Červenáka četla jen sérii o Steinovi a Barbaričovi. Nic dalšího jsem začínat nechtěla, ale došel mi Barbarič a pod ruku se mi připletl kapitán Báthory. Byla jsem zpočátku nedůvěřivá, měla jsem tendence porovnávat ho s Barbaričem, ale brzy jsem mu zcela propadla.
Líbí se mi, nakolik je Báthory lidský, emotivní, otcovský. Líbí se mi styl Červenákova psaní, především, jak dokáže jednou větou přesně vystihnout všechny pocity, aniž by nám je cpal přímo pod nos. Jak nechává postavy mluvit samy za sebe a odhalovat svou povahu.
Ovšem příběh se mi zdál i na něj příliš surový. Poslední dvě kapitoly jsem mu nadávala, proč je tak krutý ke mně a svým postavám. Na druhou stranu to je první díl a čtenář se musí nakopnout na pokračování. Účel splněn, jdu číst druhý díl.

9 04.07.2020

Krásné zakončení celé série. Ke všem knihám se často a ráda vracím, a ani tato nebude výjimkou.

8 24.10.2022

Hlavní hrdinka je Panna. To je to nejdůležitější, co o ní potřebujeme vědět, jelikož je nám to v každé kapitole připomenuto tak 50x. Samozřejmě je to ubohá oběť, která se nemůže bránit. Je zapotřebí tajemný cizinec, který jí otevře nové obzory a naučí ji novým věcem. Včetně těch, díky kterým jsme ušetřeni těch 50 připomenutí. Některé části byly napsány vcelku dobře, například vysvětlení o vzniku kravenů. Příběh se ke konci více rozjel, ale na druhý díl mě to nenalákalo. Hawke je příliš nesympatický a Poppy příliš neslaná nemastná na to, abych se k nim ještě někdy vracela.

8 29.04.2022

Roztrhalo mě to na kusy.

8 23.03.2021

Krásné, procítěné a napsané poutavým oduševnělým stylem. Příběh Ludwika a Janusze se mi dostal pod kůži svou opravdovostí a bolestí. Historické pozadí je pro českého čtenáře známé, jelikož to samé se tou dobou odehrávalo i u nás. Čtenář má díky tomu pocit jakési spřízněnosti. Nutí ho to přemýšlet nad tím, kolik možných lásek bylo takto rozděleno, a kolik životů nenávratně změněno.
Ludwika jsem měla ráda od první věty. Imponoval mi svým samotářstvím, knihomolstvím a odvahou ke změnám. Stejně tak chápu, čím mu imponoval Janusz a nakolik nezapomenutelných bylo těch pár bezstarostných dní u jezera. Na konci mi za oba ukápla slza.
Jsem za tuto knihu opravdu ráda. Většina lgbt příběhů se odehrává v Anglii nebo USA, ale jen zlomek je umístěn do střední Evropy, která přitom oplývá takovým potenciálem. Užívala jsem si ty drobné odkazy na polskou kulturu (řepa ke každému jídlu, píseň pro oslavenkyni...), dokonce jsem měla nelogickou radost, že je hlavní hrdina oslovován Ludzio, a ne Johne.
Velice slibný vyzrály debut, který jsem přečetla jedním dech a ještě se k němu v budoucnu vrátím. Jedrowski je talentovaný spisovatel a já se těším na jeho další díla.

8 19.11.2020

Těch 400 stránek mi uteklo ani nevím jak. Při čtení jsem měla pocit, že se mi snad rozskočí srdce …. Nikdy jsem nečetla nic podobného, kde bych se natolik ztotožnila s hlavní hrdinkou a vytvořila si citový vztah ke všem postavám. Zbožňovala jsem Finna, který, ačkoli se tam fyzicky vyskytl jen na začátku, provázel svou neteř June celou knihou a jistě i dlouhými roky poté. Něco na té knize je, něco charismatického a neodolatelného, co mě přimělo sundat z police apartní čínskou konvici a uvařit si čaj. Nebo někomu stisknout ruku, když chci upozornit na něco zajímavého. Kniha se točí kolem smrti, zármutku a truchlení, ale přesto je to jedna z nejkrásnějších knih, které se mi dostaly do ruky. Nečetla jsem ji naposledy.

8 28.04.2019

Nádherné! Krása a rozkoš v každé větě, která mě zasáhla až do morku kostí. Všechny ty dlouhé, popisné, opakující se pasáže, které mě jinde otravují, jsem si tady užívala, protože do stylu psaní přesně zapadají a utvářejí dokonalý dojem. Při čtení jsem plakala i se smála, Do Michelangela jsem se zamilovala a měla jsem chuť každému vykládat, jak byl úžasný. Nezbývá, než litovat, že Karel Schulz neměl možnost dokončit zamýšlenou trilogii.

8 12.11.2016

Zatím jsem od Třeštíkové četla jen Bábovky, které se mi hrubě nelíbily. Její nejnovější kniha mě ale příjemně překvapila. Příběh má tentokrát hlavu a patu, postavy dobře vykreslené a emoce více než uvěřitelné. Nápad s přeházenými kapitolami je originální, příběhu to přidalo na dynamice a zajímavosti.
Hlavní hrdinky mi bylo líto, zasloužila si lepší konec, než jaký dostala.
Hodně lidí tu nadává na nechutně detailní sexuální scény. Možná jsem jediná, ale víc nechutné mi připadaly detailní momenty jejich nefunkčního manželství, všechen ten disrespekt a ponižování, které se Dagmar dělo proti její vůli - narozdíl od toho sexu.

7 26.01.2024

Byl to příjemný víkend ve skvělé společnosti. Dobře jsem se najedla, zrelaxovala na čerstvém vzduchu, poznala trhlé sousedy, poučila se o životě na slepičí farmě a ani na chvíli se nenudila.

7 16.05.2021

Shakespearovy sonety považuji za jedno z jeho nejlepších děl. Nejsou to plytké, zamilované básničky, jakých je všude plno, ale "mluví do duše", přimějí čtenáře zamyslet se nad nimi a na chvilku sdílet štěstí toho, komu byly určeny.

Překlad Jana Vladislava jsem dlouho považovala za nedostižný, ale nový překlad Jiřího Joska z roku 2008 si mě získal ještě víc

38

Copak mi může chybět inspirace,
když vidím tebe, poezii,
která se nedá popsat verši veršotepce,
a přece sama prýští z mého pera?
Poděkuj sobě, pokud se v mé básni
objeví něco tobě rovnocenné,
vždyť sama ošklivost dík tobě krásní,
jakmile si tvůj půvab připomene.
Mou Múzou jsi, cennější desetkrát
než oněch devět, které opěvují.
Kdo o tobě své verše bude psát,
tomu já věčnou slávu prorokuji.
A přežijí-li čas i tato slova,
pak proto, že jsem tebe oslavoval.

7 28.04.2016