Devorah
komentáře u knih
Tkaničky
Domenico Starnone
Tkaničky mne již svou první kapitolou navnadily na opravdový příběh ze života a vlastně i o životě, o manželství, o tom, že svět není jen procházka růžovou zahradou. Začátek knihy má spád, čtenář je zasvěcován do tajemství jednoho italského manželského páru z pohledu matky, které nejdřív fandí, pak z pohledu otce, na jehož stranu se přiklání, poté z pohledu syna a dcery, aby nakonec zjistil, že ho vlastně už vůbec nezajímá, co se v tom svazku porouchalo. Porouchaní jsou totiž všichni,navíc jsou do jednoho nesympatičtí, takže nebohý čtenář je nakonec rád, že kniha je krátká a konec tedy přijde záhy.
Tkaničky se tak přeměnily v pořádné lano, které se utahuje kolem čtenářova krku a místo potěšení z četby pak přináší spíš velkou deziluzi.
Paměti kata Mydláře
Josef Svátek
Kniha barvitě líčí životní osudy kata Mydláře. Zavádí nás do staré Prahy za časů, kdy panovala jiná pravidla než dnes. Svátek zde skvěle vystihuje atmosféru, popisuje historicky podložené události a zároveň nám podává ucelený pohled na katovské řemeslo.
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
Alexandr Sergejevič Puškin
(SPOILER) Puškin, dle mého jeden z nejlepších ruských klasiků, jehož díla jsou i na dnešní dobu čtivá a poutavě napsaná. A tento veršovaný román je toho důkazem. Hlavní postava je Evžen Oněgin, ruský znuděný šlechtic který marně hledá smysl života. Je unaven a znechucen absolutně vším. Na scénu pak vstupuje Taťána, mladistvě romantická bytost, která Oněginovi vyjeví v dopise své city k němu. Jak už to tak v životě bývá, ti dva se náhodně sejdou po x letech, zatímco v minulosti Oněgin Taťánu odmítá, teď u něj dochází k citové proměně, ale je již pozdě.
Evžen Oněgin jako příběh osudové ale nenaplněné lásky bude dojímat a současně i vzbuzovat otázky věčně.
Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
Ze začátku to vypadalo, že si já a kniha budeme rozumět a strávíme spolu hezké chvíle, ale s každou další učtenou stránkou se tento můj výběr jevil jako nešťastný. Inspirace Jirotkou je tu více než jasná, ale co u Jirotky bylo vtipným pohlazením po duši, tak u Macka je spíše takovým plácnutím do vody.
V podstatě se ani nejedná o knihu, ale spíš o snůšku historek, kdy jedna střídá druhou. Ze začátku se čtenář směje celkem často, ale čeho je moc, toho je příliš, což tady platí dvojnásob. Od poloviny mě historky spíše nudily a ke konci jsem byla ráda, že už jsem se konečně doploužila do vysněného cíle. Uff.
Fáma
Lesley Kara
Autorka Fámy pracuje se zajímavým tématem, v minulosti došlo k tragické události, kdy desetiletá holčička zabila pětiletého chlapečka. Hlavní hrdinka této knihy pustí dál neověřenou informaci právě o tomto zločinu, který se v minulosti stal. A tato fáma se rozšiřuje po celém městečku, nabývá obludných rozměrů a zcela ovlivní životy většiny v tomto, dosud poklidném místě. A z milých sousedů se rázem stávají špiclové, lidé si tu nevěří a navzájem se podezírají.
Autorka skvěle pojala začátek knihy, kdy se zabývá následky pronesených slov, které tolik změnily život všem ve městě. Podezírání se stupňuje, fáma si žije svým vlastním životem, lidé se uzavírají před druhými, nikdo tu nikomu nevěří. Napětí je skvěle vygradováno, o to větší šok přichází s odhalením toho, kdo je ve skutečnosti ona desetiletá holčička. Pak se ovšem styl knihy mění a z psychologicky zaměřené tu máme rádoby thriller.Najednou je vše předvítalené, stejně jako samotný konec knihy. A to je velká škoda.
Zápisník jedné lásky
Nicholas Sparks
Drahý pane Sparksi, bylo to až příliš cukrkandlové a celková přeslazenost této knize spíše uškodila. Zatraceně tu platí přirovnání, že méně je někdy více….
Začátek je ovšem slibný. Dva hlavní hrdinové, kdy Allie představuje mladou dámu z „lepší společnosti“, Noah mladého a velmi charismatického muže se srdcem na dlani. Jsou pro sebe jako stvořeni, nicméně osud a okolí jim nepřeje. Po letech, kdy on ji nikdy nepřestal milovat, se ti dva opět setkají a stará – nikdy nezašlá – láska vypluje na povrch. Formou zápisníku se pak dozvídáme, jaký byl vývoj jejich vztahu a jak je tomu na sklonku života.
Díky Bohu, bylo to krátké, a to tak krátké, že jsem se tou uslazeností nestihla nakazit. Sparks to umí rozhodně lépe, s větším důvtipem, vynalézavostí a bez přemíry sentimentu. Tak snad příště.
Odloučeni zjara
Mary Westmacott (p)
Odloučeni zjara je kniha o sebepoznání, o upřímnosti k sobě samému, o trpké cestě, která nás k ní dovede. O pokání, které následně musí přijít. O promarněných šancích, o nadějích na nové začátky. A také o tom, že žádné nové začátky nepřijdou, pokud k sobě nebudeme skutečně upřímní a přiznáme si i nepřiznané. Je to příběh, který nutí k zamyšlení. Člověk se v myšlenkách potká sám se sebou, pozná sám sebe a dojde k jednomu z nejtrpčích poznání ve svém životě. Romantický konec se tu neobjeví ani v náznacích, spíš deziluze a všudypřítomná životní hořkost.
Kar
Miloš Urban
Na KAR od Miloše Urbana jsem se těšila jako malé dítě na Vánoce. Bohužel mé těšení se ukázalo být zcela planým. Místo knihy, která by mne nabila, jsem dostala knihu, která mne ubila, a to jak absurdním dějem, tak stylem.
Urban byl coby spisovatel vždy trochu mimo všechny „škatulky“, ať již svým projevem, nebo právě dějem, nicméně v tomto díle se opravdu překonal, v negativním slova smyslu ovšem. Nic tu není konzistentní, postavy jednají absurdně, děj je zcela mimo naše chápání a vše doráží naprosto těžkopádný autorův styl.
Nevím, co se stalo, ale Urban již léta není tím Urbanem, kterým byl. Čtivým, přímočarým, s perfektními zápletkami a vybroušeným stylem. Tato kniha se mi jeví jako naprostá ztráta mého času, peněz a také stromů, které byly pokáceny na toto rádoby dílko.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Po přečtení knihy jsem plná rozporuplných pocitů. Z objektivního hlediska musím uznat, že byla napsána čtivě, autor používá lehký a svižný styl. A to jsou asi všechna pozitiva.
Co se týče postav nejsou propracované, spíše načrtnuté, jakoby nedotažené, a čtenář má tak neustálý pocit, že mu něco uniká.
Nápad a ústřední myšlenka není sice špatná, nicméně uvěřitelnost celého příběhu dost pokulhává. I přesto má kniha neuvěřitelný potenciál, hra je rozehrána výborně, ale časté a zcela nelogické zvraty v příběhu a celková překombinovatelnost prostě sráží hodnocení.
Je to i můj život
Jodi Picoult
Kniha Je to i můj život je velmi emotivní, bolestná a dotýká se opravdu silných témat, jako jsou rodičovská láska, etika a morálka u každého z nás, a v neposlední řadě také nevyléčitelná nemoc. Autorka se zaměřila na povahové rysy hlavních hrdinů z mnoha úhlů a pohledů, každá postava tak před námi stojí nahá, obnažená až na kost, nám zcela otevřená, k čemuž dopomohl právě autorčin vypravěčský um.
Je to rozhodně kniha, která stojí za přečtení, neustále nám klade otázky, na které ani my, ani hlavní hrdinové neznáme odpovědi. Na pět hvězd to dle mého rozhodně není, nicméně jedno poselství nám přeci jen předává, a to, že máme být vděční za to, jaký život máme.
Provazochodkyně
Simon Mawer
Vášeň, láska, zrada, tajné služby, špionáž, postraumatický stresový syndrom z prožitých hrůz v koncentračním táboře, studená válka, hrozba jaderné katastrofy a konečně i možná nový začátek na nás čekají v této velmi čtivě napsané knize.
Mawer opětovně dokázal vykreslit lidské osudy tak poutavě, že čtenář chvílemi ani nedýchá. Iluzi spojuje s historickými fakty, napětí míchá s prvky romantiky a nutno podotknout, že tento koktejl se mu povedl namíchat vskutku mistrně. Nezbývá nic jiného, než bravo!
Dům na úskalí
Agatha Christie
Jedna z nejlepších knížek od Christie, ke které se opakovaně a ráda vracím. Hercule Poirot je v této knize skutečně božský, je dokonce i velmi vtipný a s Hastingsem zde představují skvěle sehraný pár. Rozvíjí se před námi příběh zločince, na kterého se zdá být v prvních chvílích krátký i světoznámý pan Poirot, který pak zaměstná své šedé buňky mozkové, odhalí vraha a vše se tak nádherně spojí v celek.
Poslední paní Parrishová
Liv Constantine
Není to kniha o bezbřehé lásce, o manželství, které vydrží až na věky, o mladé chudé ženě, která potká svůj velmi dobře zajištěný idol a zůstane s ním až do smrti, je to psychothriller o naprosto bezskrupulózní mladé ambiciózní mrše, která naprosto systematicky ničí život snového bohatého páru, aniž by tu tušila, že pravda a skutečnost je naprosto jiná, než si vysnila.
Příběh je zprvu vyprávěn z pohledu Amber, ženy, která nemá nic a chce vše. Pak se ovšem v části druhé objevuje Daphne a její pohled na celý příběh, který se jeví najednou v jiném světle. Najednou nic není, jak se na počátku zdá a vše je skvěle promyšlené. Pak ovšem přijde část poslední, která mi přišla mírně přitažená za vlasy, trochu nedodělaná, konec naprosto v americkém duchu a tradá, opona padá. Nicméně i tak se jedná o skvělý psycho příběh s dobře prokreslenými charaktery, postavy rozhodně nejsou ploché a kniha dokáže čtenáře pohltit, a to je to, oč tu jde.
Manželka mezi námi
Sarah Pekkanen
Knihu jsem četla na dovolené a možná i to se lehce promítlo do jejího celkového hodnocení. Příběh se čte lehce, svižně ubíhá a autorskému duu nelze upřít talent pro poutavé vyprávění. Spisovatelky tu rozehrály představení á la hra na schovávanou, ve kterém bylo těžké určit, kdo jakou má roli. Manipulovaly jak hlavními hrdinkami, tak i čtenářem, kterého mátly a vytvářely tak další z mnoha iluzí.
Zkrátka a dobře, i když má příběh pár slabin a neskutečně plochých míst, i přesto se jedná o celkem dobře vypilovaný příběh, který je plný všemožných zvratů a napětí.
Jeden deň
David Nicholls
Kniha o tom, že stačí jeden den a změní se vám život, že jeden den a to správné načasování a okamžik a vaše cesty se ubírají zcela jiným směrem.......možná i s někým jiným, než jste původně plánovali. Také o tom, že v jeden jediný den můžete poznat lásku, přátelství, ztrátu, zklamání, prohru, zoufalství, beznaděj a možná i zcela nový začátek. O tom všem tato hořkosladká kniha je.
Ty
Caroline Kepnes
Těšila jsem se tolik a tak moc. Nedočkavě se do ní začetla, zklamaně odložila. Takto to bylo celý víkend, kdy jsem této knize i sobě dávala šanci. Naprosto příšerný styl, kvůli kterému si četbu neužívám, ale spíš přežívám. Prostě ne, svou šanci dostala několikrát a nepřesvědčila, že si můj zájem zaslouží.
Ví o tobě
Sarah Pinborough
O této knize toho už bylo napsáno, ať již v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. Já se připojím na stranu těch pozitivních komentářů. Nečekala jsem od tohoto díla absolutně nic. Jak již bývá zvykem, většina tzv. bestsellerů mi spíše zvednou krevní tlak a marně přemýšlím, proč taková kniha vlastně vyšla. Ale to není případ této. Myslela jsem, že dostanu román/thriller o domácím násilí, o milostném trojúhelníku, a to vše vlastně byla jen zástěrka. Šlo o něco zcela jiného a až minimálně do poloviny knihy čtenář netuší, co je onou pointou. Ke konci jsem knihu doslova hltala abych už už věděla :-) To jsem ovšem netušila, jaká pecka to teprve přijde. Za mě celých a plných 5 bodů.
Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
Opět klasická Erskine, minulost se prolíná s přítomností, tak jak jsme si u této autorky zvykli. Děj má neuvěřitelný spád a dvě roviny příběhu se nám krásně prolínají, aniž by měly rušivý efekt. Vše v této knize je v naprosté symbióze a vyvrcholení děje je skoro dech beroucí.
Vražda v Mezopotámii
Agatha Christie
Jak už u Agathy Christie bývá zvykem, příběh byl opět detailně propracovaný. Tentokrát ale vybrala naprosto skvostné kulisy z prostředí archeologických vykopávek a opět bravurně vykresila nejen atmosféru okolo badatelů, ale také jejich charakter. V jedné knize tak dostanete trochu historie, trochu hysterie, trochu tajemství, trochu pokřivených charakterů a vraždu jako pomyslnou třešinku na dortu.
Quo vadis?
Henryk Sienkiewicz
Děj románu se odehrává v antickém Římě za vlády císaře Nerona. Je zde skvěle zpracováno několik témat. Mezi hlavní patří společenský život a poměry římské "elity" a spodiny. Skvěle vystihuje také rozkol mezi křesťanstvím a římskou kulturou a úpadek přežívající třídy. Toto není "jen" školní povinná četba, toto je mezi nimi klenot.