Quo vadis?

Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/285/quo-vadis-285.jpg 4.61850
Originální název:

Quo vadis. Powieść z czasów Nerona (1896)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (212)

Přidat komentář
jakafe
dnes

Na úvod chci předeslat, že nemám nic proti dílům s křesťanskou, resp. náboženskou tematikou, každé Vánoce je naší tradicí dívat se na film o Panně Marii a Ježíšovi a ráda si pročítám Bibli, zejména evangelia a Zjevení Janovo, navíc mám oblíbené apokryfní spisy. Naopak účelově nečtu skutky a slova apoštolů. Proto ani Quo Vadis jsem nedočetla.
Jakmile se v románu zmínila jména apoštola Petra a také Pavla z Tarsu, vytušila jsem, že bude problém. Trefila jsem se. Prakticky od té doby se začala kupit slova láska, odpuštění, milosrdenství. Hloubku ani květnatost příběhu neubírám, ale krásně znějící slova, kterými je popisován, prostě nemohu skousnout. Přitom apoštol Petr hned několikrát zradil Krista a Jeho lásku. Pavel z Tarsu zase v Novém Zákoně se zaujetím odsuzuje to, aby ženy vyučovaly a kázaly mužům a úspěšně je tak vykazuje na několik staletí do ústraní. Od takového člověka je mi těžko přijmout duchovní pravdu. Co se týče faktů, tak dnes už historie přiznává, že to pravděpodobně nebyl Nero, kdo nechal zapálit Řím. Mučení jakéhokoli živého tvora je samozřejmě odporné a věřím, že Sienkiewicz je popsal se vší otřesností. A v zájmu objektivity si můžete obraz raného křesťanství a jeho "lásky a milosrdenství" dotvořit ze strašného a smutného osudu antické vědkyně a myslitelky Hypatie. Ta zemřela kvůli krutosti běsnících křesťanů. O pozdějším překrucování a potírání Kristova učení radši ani nemluvě.
Jednu hvězdičku dávám za literární sloh, který je skutečně krásný, i když je znát, že kniha byla napsána v 19. století. Ocenila jsem slovník pojmů na konci knihy. Líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Euniké a Petroniem. Každopádně i když respektuji oblíbenost Quo Vadis a spisovatelský autorův um, pro mne je kniha katolickou propagandou.

beruskovana
31. srpna

Knihu jsem zkoušela číst už dvakrát, ale nedokážu se překousat přes prvních 100 stran. Nevím jestli se k ní někdy vrátím, začátek mi přišel dost nezáživný.

amejzlík
12. srpna

Kniha se mi líbila a určitě to bude jedna z těch na které dlouho nezapomenu. Příběh byl velmi napínavý a o hlavní postavy jsem se v průběhu děje velmi bála. Začátky křesťanství byly nesmírně těžké.

Konvalinka987
11. srpna

Moc pěkný historický román z počátku křesťanství. Jen bylo na mě moc drasticky vykreslené vraždění křesťanů. Kniha mi hodně přinesla.

Padla Hvezda
30. července

Nejlepší částí je bezkonkurenčně smrt křesťanů v cirku a nejlepší postavou Petronius (❤) a caesar Nero.

básnílek
25. července

Moje křesťanské srdce přetékalo hrdostí a dojetím.

Petrush
24. července

Knihu jsem četla už dávno, ale pořád ji řadím mezi výborné. Neuvěřitelně mě tehdy chytla, nemohla jsem se od ní odtrhnout.

špulo
22. července

Veľkolepý príbeh a famózne spracovanie...

konstelanski
17. července

Nepřekonatelný román, který v kontextu reálií dekadentní pompéznosti elitářství a zkaženosti velkolepého Říma vykresluje podstatu křesťanství možná lépe než samotná Bible.
Jak řádky plynou postupně se rozšiřující požár lásky k mladičké a překrásné Lygii jako plameny nenávratně pohlcující ulice pod Palatinem i srdce také odpovídá na otázku, jak moc je člověk schopen bezpodmínečně někoho milovat, a zároveň v mladém patriciovi promítá nezlomnou odhodlanost k dokonalé transformaci duše ve chvílích, kdy je člověk něčemu ochoten odevzdat i svůj vlastní život.
Bravurně zachycené postavy jejichž dialogy se co do stylistiky tak obsahu blíží dokonalosti z tisíce chodů sestavené slavnostní tabule cézarova stolu, aby mohly být na konci korunovány dechberoucím Petroniovým monologem tak jako jeho vlastní žíly nelítostnou čepelí osudu.
Ano.. kniha se mi líbila.

Mirka2778
11. července

První křesťané v Římě a velký hon na ně. Římský občan Vinicius se zamiluje do zajatkyně Lygie, která je navíc křesťanka. Pár let počkám a přečtu si ji zas.

Casion
27. června

Tahle kniha neměla chybu. Perfektně napsané.

Parzival
16. června

Quo vadis patří k mým oblíbeným knihám. Příběh nemá téměř chybu. Autor ukazuje život otroků a bohatých v té době. Ze začátku si musíte zvyknout na jazyk, ale jinak se kniha čte lehce.

belldandy
11. června

UF.. každý asi má nějakou tu klasiku, kterou zrovna nemusí. Tohle je ta moje. V mých očích je Sienkiewicz zaujatej nacionalista a zaujatej fundamentalista. Sice mne taky dojímá ta scéna "kam kráčíš, pane", jenže mi přijde, že si ty křesťany pan autor moc idelizuje. A naopak ostaním Římanům zbytečně křivdí. Já tenhle náhled, kdy je někdo líčí hlavně jako dekadentní prasata, prostě nemám ráda.

jana1444
10. června

To je příběh....

pegascom
11. května

Zaujimavou formou priblizene obdobie vlady cisara Nera v Rimskej risi, zivot a pozitky mocnych, ubohost chudobnych. Cas, ked otroci boli vnimani ako zvierata. Sposob kvetnateho vyjadrovania sa urodzenych postav sa mi zdal nudny - hlavne v prvej casti knihy alebo som si na to postupne zvykol. Velmi detailne bolo opisane ako krestania, ktori boli krivo obvineni zo zalozenia poziaru Rima, zomierali kvoli cisarovi a pre potesenie ludu.

adbrko
28. dubna

Zanechalo to něco nepříjemného a bylo to rozvláčné. Pouští a pralesem mám rozhodně raději.

Paulus.1987
27. dubna

Quo vadis se mi líbilo stejně jako Křižáci, které jsem četl předtím. Maturitní četba, kterou jsem si tenkrát užíval. Láska Římana a křesťanky, šílený Nero, arbiter elegantiarum Petronius, požár Říma, pronásledování a mučení prvních křesťanů, intriky. Během pasáže, kdy silák Ursus stojí s holýma rukama v aréně proti býkovi s přivázanou Lygií na hřbetě, jsem ani nedýchal.
Rovněž doporučuji polské filmové zpracování z roku 2001, které sice neoplývá velkým rozpočtem a výpravou, ale o to je věrnější předloze.
Pozn.: Četl jsem vydání z roku 2003 s překladem pana Sojky.

archandelka
08. dubna

Za mě jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Petronius byl prostě geniální, celé pozadí pronásledování křesťanů, Nerova šílenost. Hluboká kniha, plná utrpení, popisující těžké časy po Kristově ukřižování, ale napsaná tak, že jsem se nemohla odtrhnout.

Roselunda 1928
01. dubna

Nejspíš nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Nějak nemůžu pořádně popsat moje pocity z ní - překvapivě čtivé i přes množství dobových pojmů, nádherně vyvedené charaktery, zajímavý děj... občasná patetičnost je úsměvná, ale hlavní je neskutečně inspirující příběh síly víry, lásky a odpuštění. Obsahuje tolik věcí k zamyšlení - Viniciova proměna, Lygiino odhodlání, vůbec Chilón sám o sobě, pro mě jedna z nejzajímavějších postav Petronius, a to je jen zlomek.
Kdybych měla vypsat všechno, co se mi během čtení mihlo hlavou, byla bych tu hodně dlouho. Teď už jen budu dumat nad tím, proč tu jde dát jen pět hvězdiček.

ondra1995
13. března

Celkově hodnotím román pozitivně. Hvězdu dolů ale dávám za několik pasáží, kdy se dlouhou dobu vůbec nepohnul děj, kdy už to byl přeci jen až moc velký slaďák a kdy už to bylo docela hodně fanatické.

Petass
05. března

Četla jsem na střední škole. Právem patří mezi literární klasiku. Pro pochopení počátků křesťanství ideální volba. Kromě toho, že to bylo skvělé, si pamatuji, že jsem tehdy musela přeskočit několik stránek, kde se popisovalo mučení křesťanů... Bylo to poprvé v životě, co jsem něco přeskočila. Dneska už by mě to tak nevzalo. Některým čtenářům budou asi vadit delší popisné pasáže. Znovu ji nepřečtu, není třeba, stále ji mám v hlavě...

PetrzOlomouce
01. března

Začátku jsem se ztrácel v latinských názvech, jménech, ale po pár stránkách to začlo být lepší a lepší. Román se čte velice dobře a jedním dechem. Co mi vadilo, tak hodně křesťanské omáčky. Člověk až žasne, jak dlouho už se snaží jeden národ vyhladit jiné kvůli něčemu, co neexistuje. A kolik si najde způsobů, jak je trýznit a zabíjet.

Benny123
18. února

Skvělý příběh a dost mě to obohatilo i v historických událostech, hlavně z doby raného křesťanství. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední roky četl.

vmatusko
15. února

Výborný historický román z ranného kresťanstva, ktorý opisuje prenasledovanie kresťanov, vypálenie Ríma Nerom či hry v Koloseu. Do toho všetko láska mladých ľudí,...
Mne sa najviac páčili časti, v ktorých vystupoval sám apoštol Peter, ktorý rozprával aké to bolo keď chodili z Ježišom - to boli najkrajšie časti knihy pre mňa, doslova som to prežíval. V knihe je aj moment keď chcel Peter odisť z Ríma, lebo sa bál prenasledovania, vtedy ho stretol Ježiš a povedal mu: „Quo vadis, Domine?“ čo znamená "Kam kráčaš?" Vtedy mu Ježiš odpovedal idem sa dať za teba ukrižovať...

Radovanna
10. února

Skvělá kniha. Na autorův jazyk si musí čtenář zvyknout, ale pak stojí za to.

Vesmich
05. února

Oblíbený autor z kdysidávna mé matky a mého bratra, velkých milovníků rozsáhlých historických románů a ság. Mně to podrobné líčení stále téhož, lezlo vždycky na nervy a tak jsem byla zvědavá, jestli se na tom věkem něco nezmění. Nezměnilo. Vyprávění je to podrobné, umné, doba vylíčena plasticky a křesťanství je tu živé a snadno uchopitelné, motivy stát se křesťanem srozumitelné a všechno to dává smysl a má to náboj a řád. Je to ovšem dlouhé. Ona mu řekla, on jí na to řekl, ona cítila a on cítil na oplátku a to všechno pětkrát, desetkrát a stále dokola. Chápu, že Sienkiewicz psal své romány v době, kdy bylo třeba děj natahovat, aby to čtenářkám a čtenářům vydrželo co nejdéle, ale pro mě je to hotový očistec a to zcela bez ohledu na to, že děj je poutavý.

AlenaF
23. ledna

Knihy od Sienkiewicze jsem četla ještě za raného mládí. Opět se k nim vracím a nelituji.
Quo vadis mě i po tak dlouhé době opět uchvátila. Nelitovala jsem. Doporučuji.

Karhal
11. ledna

Knížka, která vás donutí přemýšlet o Ježíšovi. To stačí. Klasika.

tlllk
22.12.2017

historický román, náboženský román či prvá "soap opera"... bolo by krásne tomu veriť, keby človek nepoznal to čo nasledovalo nasledujúcich cca 2000 rokov.

Chesterton
08.12.2017

Také jsem četla za studií:)) uchvátila mě, ale vracet se k ní spíš už nebudu.