Evžen Oněgin / Евгений Онегин

Evžen Oněgin / Евгений Онегин https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284/bmid_evzen-onegin-EGW-284.png 4 1337 142

Klasické dílo světové literatury. Veršovaný román klasika ruské literatury podává obraz života a mravů vyšší a střední ruské společnosti ve městě a na venkově v 1. polovině 19. století.

Žánr:
Literatura světová , Romány , Poezie

Vydáno: , Romeo
Originální název:

Евгений Онегин (Jevgenij Oněgin) , 1833


více info...

Komentáře (142)


Ilona70
Ilona70
28.08.2023 2 z 5

Evžena Oněgina miluji, ale tento překlad se mi nelíbil. Je to asi tím, že mám zafixovaný jiný překlad a tady mi prostě chybí "Já píši Vám, co mohu více...",

pani_ari
pani_ari
28.07.2023 5 z 5

(SPOILER) Postava Evžena Oněgina je pro mne velice inspirativní, proto si níže dovolím připojit jeho charakteristiku:

Evžen Oněgin, postava stejnojmenného románu, představuje typického romantického hrdinu. Na svět hledí spíše s odstupem, nicméně prožívá hluboké city, jež dá najevo jen zřídka. Společnost ho vidí jako nesoucitného podivína, který nezapadá do jejich mravního ideálu. I přesto se nenechává ovlivnit cizími předsudky a udržuje si svůj nadhled v kamenné skořápce, pod kterou se skrývá citlivé ba i rozpolcené jádro. V jeho nitru neustále svádí boj s pocitem zbytečnosti své existence. Melancholické a temné myšlenky mu však nezabraňují v tom, aby si dokázal prosadit svůj osobitý způsob života i rozhodování. Samotářské bytí ho často přivádí na psychické dno, z něhož se snaží vyplout povrchními setkáními ve společnosti. Ani to mu nepřináší spokojenost a klid. Sám vlastně neví, kde a jak by je měl hledat. Přetrvává proto celý život v apatii vůči světu a opovrhuje sebou samým i svým okolím.


martin4950
martin4950
14.05.2023 5 z 5

Kdo nerozumí ten umí, kdo nerozumí ten umí.

Rilian
Rilian
07.05.2023 4 z 5

O příběhu si samozřejmě můžeme myslet své, jelikož se dnes romantický styl může zdát poněkud křečovitým. Nicméně samotný příběh není až tak důležitý.
Teprve při četbě si můžeme uvědomit, proč je toto dílo považováno za základní kámen novodobé ruské romantické literatury. V díle je opěvován ruský jazyk, ruská krajina, a také nevinnost ruského venkova nezkaženého dekadentním životem vyšší společnosti. Je ovšem zvláštní, že ruští nacionalisté často opomíjejí druhé poselství Puškinova díla obsahující tvrdou kritiku ruské společnosti. Právě tato kritika je autentická, protože Puškin stejně jako mnoho romantiků žil tak, jak psal. Nicméně ve ke své kritice nepřidal žádné řešení. autor zkrátka problémy pojmenoval a posunul se ve vyprávění dále.
Oproti tradičnímu výkladu se mi Oněginovo odmítnutí Taťjány nezdálo zcela cynické (kromě vrácení jejího dopisu). Naopak ji varoval před sebou a svoji chandrou. Mnohem horší je Oněginův pokus získat Taťjánu zpět, když už byla vdaná.
Puškin skutečně vytvořil veliké dílo, které se i dnes čte velice pohodlně a příjemně. Vřele doporučuji i lidem po maturitě.

Vendula897
Vendula897
04.02.2023

Jako mnohé čtenáře, mě nejprve oslovil Čajkovský, který tak famozně Puškinovo dílo zhudebnil. Jako mnohé čtenáře i mě po letech dojímá a zároveň rozteskní tragický obsah tohoto díla, obzvláště, když z literatury víme, jaký osud Puškina dostihl ...škoda, že biflování ve školních lavicích nás nenaučilo krásu ruské literatury vnímat, pouze biflovat a opisovat ...velká škoda....

Hrajem si na Napoleony
a lidských tváří miliony
jsou pro nás pouhou podnoží.
Cit, ten už člověk odloží." ...

Ignis
Ignis
27.12.2022 3 z 5

No...ty části, kde se autor věnuje Evženovi, Taťáně a ději vůbec, jsou výborné.
Dopis Evženovi si opravdu zaslouží proslulost.
Zajímavý je i pohled na ruskou společnost v té době.
No a pak...pak jsou tu ty autorovy odbočky podobající se vzdychání důchodce nad zkaženým světem. Bohužel tvoří poměrně výraznou část knihy a nudí. Alespoň mě tedy určitě.
Rozhodně ale nelituji času, který jsem s knížkou strávila.

Pár pistolí - a stačí.
Pár pistolí a kule jen,
a osud bude rozhřešen.

sabina5156
sabina5156
16.12.2022 5 z 5

(SPOILER) Jedna z knih, o které mluvím vůbec nejčastěji. Evžen, ve vší své samolibosti a pocitu důležitosti, kdy jeho touhy a slabosti vítězí nad jeho morálním přesvědčením. Kdy jeho bezbřehá arogance dovoluje ubližovat druhým s takovou přezíravostí, že by si nezasloužil poznat nic než prázdné souložení bez lásky - do konce života. Oproti tomu, jemná Taťána, která, ač jí rozum i konvence carské ruské společnosti říkají, jak je bláhová a naivní, svého Evžena miluje láskou tak věrnou, že ji nezničí ani žárlivost a ani jeho pohrdání. Ale protože kniha není příběhem pro děti, který má končit prozřením a "štěstím až na věky" končí pouze zabalen vší arogancí Evženovi vlastní. Když se s vyčerpáním z nepřetržitého zklamání z okolního světa (a z jeho prázdnoty) vrací za jedinou ženou, která mu poskytla teplou náruč a pochopení, aby následně zjistil, že Taťána je ta, kdo prozřel. A tak jej nečeká nic jiného, než prázdné souložení bez lásky. A vlastně už ani to ne.

nevermore3
nevermore3
17.11.2022 4 z 5

"Ó lidé! jak jste po Evě
náchylní k pokušení, slabí:
co máte, to vás netěší,
a had čím dál tím lstivější
vás k tajemnému stromu vábí,
ráj zdá se vám dost žádoucí
jen v zakázaném ovoci."

- Jak přesné, včera i nyní.

amejzlík
amejzlík
09.08.2022 5 z 5

(SPOILER) Skvěle napsaný román ve verších. Ohromně se mi líbil jazyk a překlad. Sympatizovala jsem s Taťánou a nesnášela nadutost Oněgina. Když Taťána Evžena nakonec odmítla měla jsem ohromnou radost a moc se mi líbilo jakým elegantním způsobem to udělala.

ondra295
ondra295
20.07.2022 5 z 5

Trochu depresivní pohled do života ruské smetánky, který se sice točí okolo romantické zápletky, většina knihy je ovšem spíše zpovědí o tehdejším stavu ruské společnosti. Tedy jejích vyšších vrstev, kterým sice fyzicky nic nechybělo, ale... No, nejlepší je podívat se na hlavní postavu Evžena Oněgina, který je svým způsobem prototypem tehdejší ruské venkovské šlechty - mladý, zhýčkaný, svým způsobem ztracený a zpupný bohatýr, který si myslí, že mu celý svět leží u nohou a díky svému na tehdejší poměry nadprůměrnému vzdělání je schopen dělat dojem na všechny okolo. Sám ale vlastně moc neví, co chce a jeho život pro něj samotného postrádá smyslu.

Kabuky
Kabuky
29.05.2022 5 z 5

Nádhera.

Bordoshut
Bordoshut
27.04.2022 5 z 5

Tam, kde Goetheho Utrpení mladého Werthera pohoří svou patetickou, prozaickou a repetitivní ich-formou, tam se Puškinův Evžen Oněgin blýskne čtivou, upřímnou a vymazlenou poezií. To však není vše! Dnešního čtenáře s ohledem na dataci knihy překvapí i autorský nadhled a minimum odboček od hlavní dějové linie, které byly na tehdejší dobu běžné. Přesto se tam nějaké najdou, např. autorův chvalozpěv na Moskvu, ale to Puškinovi nejde vytýkat – byl to vlastenec. Uznání si zaslouží český překladatel, odvedl parádní práci. Otevřený konec dílu nasadí třešničku na dortu.

Butterfly340
Butterfly340
08.04.2022 4 z 5

Hezké verše, to se upřít nemůže. Ale čekala jsem, že se autor bude více věnovat zápletce. Místo toho však asi polovinu obsahu tvoří všechno jiného, jen ne zápletka. Samotný vztah mezi Taťánou a Evženem je tak upozadněn, což je škoda.
Těšila jsem se romantiku a propracovanou psychologii postav, dočkala jsem se hezkých veršíků o všem možném.

Čtení to ale bylo příjemné.
Nic moc mi teda nedalo, ale bavilo mě to.

Acamar
Acamar
04.02.2022 4 z 5

V romanticky zveršovanèm kabátku o nenaplněné lásce, minoucí se v čase, stále platná smutná realita, že když konečně dozrajeme k ocenění opravdových citů a hodnot, je bohužel pozdě...a v druhém plánu povzdech nad nudou, povrchností a vyprázdněností "mondénní" společnosti, jež jak básníka samotného, tak jeho postavy, vhání do roztrpčené osamělosti.
Třebaže ani u Oněgina se mi nepodařilo souznít s formou veršované epiky, s jeho melancholickou touhou po hloubce a ryzosti života se nesouznít nedá...

capricorn__
capricorn__
24.01.2022 5 z 5

Přečetl jsem hodně knih, dokonce i z klasické literatury a mně blízké ruské literatury 19. století, ale žádná z knih na mě nezapůsobila tolik jako "Evžen Oněgin". Pokud jsem zrovna neobdivoval průběh románu, pak jsem žasl nad stavbou veršů. Moc se mi líbí hlavní postavy, samotná pointa a především nadčasovost tohoto díla. Rád se k románu někdy zase vrátím.

Doubravka1975
Doubravka1975
04.01.2022 5 z 5

Audiokniha. Skvělý, nadčasový příběh, veršovaný román o promarněném životě

zaz
zaz
29.12.2021 5 z 5

Verše , které jsou ke čtení. Doporučuji.

luca321
luca321
08.12.2021 4 z 5

Tuhle knížku jsem četla jako povinnou četbu, takže nevím, jak ji mám hodnotit. Knihy z povinné četby mě nebaví, ale řekla bych, že tahle je docela dobrá. Není moc dlouhá a jak je psaná jako poezie, čte se dobře. Když si k tomu pustíte film, krásně vám to děj doplní a více tomu porozumíte. Rozhodně tohle dílo patří k lepším knihám z povinné četby.

PetraKysova
PetraKysova
02.12.2021 3 z 5

No ako opísať túto knihu. Priznávam že som sa k nej dostala len a len kvôli výzve.
Ako čítala sa mi veľmi ťažko, zvyknúť si na veršovaný text mi dalo zabrať. Proste pre mňa poézia naozaj nie je.
Ale musím povedať že má kniha aj celkom prekvapila a niekedy som sa nevedela odtrhnúť od toho čo sa teda stane ďalej.
Z môjho pohľadu je tu veľmi pekne opísaná láska. Rôzne druhy lásky, pekná ukážka ako chceme niekoho až keď ho nemôžeme mať. A Oneginovi to patrilo. Bola to bravúrne opísaná postava pretože som ju naozaj nemala rada ako má štvala.
Niektoré pasáže boli nudné a úplne som ani nepochopila prečo v knihe boli keďže s dejom nemali nič spoločného, ale budiž.
Suma sumárum je to dobrá kniha, asi sa k nej už nevrátim ale som rada že som sa k nej vďaka výzve dostala.

Aliii
Aliii
11.11.2021

Na střední škole jsem se k přečtení Oněgina nedostala (a nikdo nás nenutil přečíst si zrovna tuto ruskou klasiku), dnes jsem mírně zklamaná. Některé pasáže se mi líbily hodně a nemohla jsem se od čtení odtrhnout, jiné byly zdlouhavé a ničím nepřínosné. Dost mě iritovalo zmínění jmen postav, o kterých se autor více nerozepsal, napsal jen jméno a dál nic...
Co velmi oceňuji jsou postřehy a myšlenky platné i v dnešní době - jsou věci, které se u lidí asi nikdy nezmění.

"...kulturou jsme moc nenačichli,
musíme být jen stůj co stůj,
jak říká rčení, navrch huj..."

"Pak starosti jí přišly vhod,
zvyk vedl ke spokojenosti.
Laskavé nebe soucitně
zvyk za štěstí nám poskytne."

"Dávno jsme
na oběd, na čaj, na večeři
den rozdělili. Čas nám měří
žaludek - nejpřesnější druh
kapesních hodin - bez poruch."

"...že hloupost bývá vzteklá, vratká
a rozum nepohodlný?
že spíš než činy oslní
nás často slovní cingrlátka?
a protože jen k průměru
míváme sklon a důvěru..."

Štítky knihy

19. století ruská literatura dvojjazyčná vydání

Autorovy další knížky

Alexandr Sergejevič Puškin
ruská, 1799 - 1837
1999  82%Evžen Oněgin / Евгений Онегин
1955  75%Piková dáma
1962  88%Vyšel jsem dřív než hvězda ranní
1960  79%Piková dáma a jiné povídky
1938  80%Měděný jezdec

Kniha Evžen Oněgin / Евгений Онегин je v

Právě čtených23x
Přečtených2 301x
Čtenářské výzvě171x
Doporučených122x
Knihotéce377x
Chystám se číst392x
Chci si koupit43x
dalších seznamech17x