Devorah komentáře u knih

Tyto povídky napsala královna detektivek Agatha Christie a nakladatelství Euromedia se je rozhodlo vydat jako soubor - z mého pohledu ne moc úspěšný.
Setkáváme se zde s našimi starými známými tvářemi - Herculem Poirotem, Jane Marplovou, nebo třeba Parkerem Pynem, to jsou ti, jež pomáhají odkrýt tajemství zločinu. Bohužel, většina povídek je nudná, nezajímavá. Pár dobrých se v knize najde, ale vše doslova přetluče neúprosný pocit, že nakladatelství splácalo dohromady povídky od Christie s vidinou zisku. V reálu se konala - oproti názvu knihy - jedna letní záhada a o napětí pod žhavým sluncem jsem si mohla nechat zdát. Škoda.

1 15.04.2024

Až doteď jsem si myslela, že o Toyen vím snad vše, i přes její sklony k utajení všeho soukromého. To jsem se ovšem velmi mýlila. Sedláčková odvedla tak výtečnou práci, že ono pomyslné "smekám" je v tomto případě nedostačující.
Naprosto mne její Toyenka pohltila od první stránky až do té poslední. Prožívala jsem všechna odhalení, pátrání i dohady o tom, kde se asi nachází pravda.
Nevím, zda jsem objevila dle Sedláčkové skutečnou Toyen, ale tu, kterou mi představila, s tou jsem se ráda seznámila.

5 25.03.2024

V této knize je spousta konspirační teorie a žalostně málo Hercula Poirota. Spousta vedlejších postav, které s dějem nemají tolik společného a čtenáře spíše matou. Naopak Hercule Poirot, který opět vše vyřeší a na kterého se čtenáři těší, je zde upozaděn a vyskytuje se v podstatě na pár stránkách - jedním slovem, skandál :-)
Pro mne jedno z nejnudnějších děl s Herculem Poirotem. Nebavil mne motiv, postavy, odhalení vraha - prostě příšerně překombinované i na Christie.

1 06.03.2024

Tuto knížku skvěle vystihuje jedno slovo, a to poetičnost.
Kožíkovi, který Bretaň miloval, se povedlo vystihnout onoho ducha té úžasné a na pohled drsně vyhlížející země. Přímořská letoviska, rušné pláže, klidné zátoky, rybářské vesnice, lodě kolébající se v přístavech. Když slunce zmizí hluboko v Atlantiku, vynoří se barevná světla majáků blikající do tmy a náš sluch vnímá jen šumění vody a nárazy příbojových vln. Ano, i to je Bretaň. Člověk má prostě chuť dát si skleničku Cideru - nebo rovnou dvě, k tomu pojídat galettes - bretaňské palačinky a vlasy si nechat čechrat větrem od Atlantiku.

1 19.02.2024

Kniha dočtena a já cítím mírné zklamání. Připadám si jako podvedená manželka.
Začátek příběhu je slušný a rozjíždí se dobře. Ačkoliv hlavní hrdinka, hollywoodská herečka Evelyn není příjemnou postavou, její životní příběh je podán tak čtivě, že čtenář na tento fakt na chvíli zapomene.
Chronologicky spolu s ní a mladou novinářkou prožijeme všechna její manželství, životní prohry, bolest a špínu, která k filmovému průmyslu prostě patří.
Až sem to bylo dobré. Samotné odhalení, respektive důvod, proč Evelyn toužila vyprávět svůj příběh neznámé mladé novinářce mne zklamal a nijak nepřesvedčil. Možná špatné načasování, možná chyběl opravdový wow efekt,nebo to byla z mé strany již únava z množství sňatků ze stále toho stejného důvodu - a to zakrýt před světem pravou lásku.
Shrnuto a podtrženo, po fakt slibném rozjezdu to zhruba od poloviny knihy začíná drhnout a ke konci autorce dochází dech - ostatně mne také. Bohužel však zklamáním a vyčerpáním.

5 16.02.2024

Ačkoliv jsem velkým fanouškem Agathy Christie, musím přiznat, že tato sbírka povídek mi přinesla jedno velké rozčarování.
Není to vyloženě špatná kniha, příběhy s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou zvedají laťku vysoko, aby byl poté čtenář sražen z výšin zpět na zem, a to povídkami, ve kterých jde vlastně jen o mezilidské vztahy a nedorozumění. Jsou podány celkem dobře, ale jaksi nemastně, neslaně. Zůstane po nich jen neurčitá pachuť, které se nedokážu zbavit. Bohužel, musím to napsat, ale od královny zločinu očekávám více.

1 09.02.2024

Děj této knihy se odehrává ve staré dobré Anglii krátce po druhé světové válce.
Celý příběh je zasazen do malebné vesničky na jihu Anglie. Zde se dává dohromady skupinka zcela odlišných postav, které spojuje jediné, a to záliba v díle legendární Jane Austenové.
Založí klub přátel této spisovatelky v touze pomoci zachovat její dům, ve kterém žila a tvořila a je plný předmětů související s jejím soukromým i uměleckým životem.
Nápad je to neotřelý, nicméně jako celek to drží pohromadě již hůř. Spousta odboček v ději odvádí zbytečně pozornost a těch pár skvělých momentů to vážně nevytrhne.
Dočteno - ovšem s vypětím všech sil.

2 03.02.2024

Asi nejspíš půjdu proti proudu, ale ačkoliv jsem fanoušek Harryho Pottera, tak až tak tuto knížku nežeru.
Ačkoliv je dobře napsaná, stále mám pocit, že v ní něco chybí a něco přebývá. Kapitoly jsou rozděleny na život před Potterem, na dobu natáčení a v podstatě na život po Potterovi. Dozvíme se, že Tom nebyl jen hodný kluk, že tu jistá paralela s filmovým Dracem Malfoyem přece jen existuje. Jak moc ho ovlivnilo přátelství s filmovou Hermionou, nebo jak ho zformovaly takové hvězdy jako třeba Alan Rickman.
Co asi překvapí je otevřenost ohledně léčby závislosti a psychických obtíží, ke kterým má vrozené predispozice.
Ano, je to hezká zpověď někdejší dětské hvězdy, nicméně stále příliš mladé na to, aby nás něčím obohatila a něco předala. Třeba až Tom napíše pokračování za 20 let, změním názor.

4 28.12.2023

Wilde nám v tomto díle pokládá otázku, zda zvítězí intriky a špinavost nad morálkou a čestnými postoji jedince? I přes vážnější téma je to vtipné, ironické, velmi britské a zároveň i nadčasové. A jako bonus inteligentní humor a brilantní dialogy - prostě Wilde ve své vrcholné formě.
A na závěr shrnutí pro dámy: žádný manžel není ideální.

1 19.12.2023

Úžasná studie lidské malosti a zhýralosti na ruský způsob.
Hra z prostředí falešných karetních hráčů, kteří se jednoho dne náhodně potkají - téma nadčasové a aktuální i dnes. Občas se oběťmi podvodů a manipulací stanou i ti, kteří byli na začátku strůjci.
Bohužel nesedl mi Gogolův vypravěčský styl a začátek celé hry mi přišel nezáživný a nudný. Druhá polovina už dávala tušit, že přijde velké finále.
A právě v tom finále tkví síla této knihy.

1 04.12.2023

Ajajaj, napadlo mne po přečtení této knihy. To už fakt žádný další Poirot nebude? Podtitul říká, že jde o poslední případ Hercula Poirota, ve kterém zúročí své dosavadní zkušenosti. No a pak už jen padá opona, zhasínají světla, něco končí a něco začíná.
Kniha se odehrává na zámku Styles, stejně jako kdysi první kniha. I zde je kapitán Hastings a Poirot, nicméně z Hastingse je čerstvý vdovec a slovutný Poirot je upoután na kolečkové křeslo, protože mu zdraví neslouží tak jako dříve.
Snaží se za pomoci Hastingse vyřešit, kdo má být příští oběť tajemného X, který má na svědomí sérii vražd. Poirot však totožnost vraha zná. Podaří se mu předejít vraždě? Konec je jedno obrovské překvapení, ať už jde o vraha, ale hlavně pokud jde o postavu Hercula Poirota. Tleskám a smutním.

6 29.11.2023

Kouř z rašeliny, vítr, déšť a slzy, i tak by se dala shrnout tato kniha. Peter May ji opět zasadil do souostroví Hebrid, kde nám všudypřítomný vítr zalézá pod vrstvu oblečení, déšť trvá hodiny a hodiny, whisky stéká do krku a všudypřítomný kouř z rašeliny nám dává tušit, že se nacházíme v drsné skotské krajině, která se s lidmi nemazlí. A nemazlí se ani s hlavním hrdinou, Finem Macleodem, který se snaží přijít na to, kdo je mrtvola, která byla nalezena na vřesovišti a co má společného s otcem jeho dávné lásky. A právě chytře zvolený vyprávěcí postup, z pohledu dementního starce tak i z pohledu Fina, patří společně s brilantními popisy k nejzajímavějším aspektům románu.
Největší slabinou se, z mého pohledu, zdá být rozuzlení detektivní zápletky. Nicméně i tak jde opět o originální čtení s velkou dávkou informací o drsném kraji.

19 18.11.2023

Po pravdě, přemýšlím, co napsat k této knize, protože byla skvělá a zároveň děsivá.
Tento bestseller v sobě skrývá mnohé. Kombinuje vědecká fakta s rodinnou historií a mýty, neúprosné statistiky, autor skáče v čase dozadu a dopředu - což ničemu nevadí, občas nasazuje vědecký tón, který po chvíli vymění za emotivní jazyk, jenž je čtenáři bližší.
Na řadu přijde i oteplování planety, okysličování moří,tání ledovců - ale není to jen suchá statistika. Autorovi se podařilo vše čtivě propojit v jeden celek a je už jen na čtenáři jak se k tomuto neveselému čtení postaví.

1 03.11.2023

Soubor povídek, které jsou jakousi kronikou osidlování Marsu námi pozemšťany - i tak by se dala tato kniha jednodušše shrnout. Ale nic není tak snadné jak by se mohlo na první pohled
zdát.
Povídky na sebe volně navazují, ale dají se číst i samostatně. Některé jsou velmi strohé, jiné naopak košaté. Bradbury skvěle pracuje nejen se slovy, ale i s pocity čtenáře. Jeho kniha není ani tak o objevech na Marsu, ale je zejména o naší neschopnosti žít spolu v klidu, míru a vzájemném respektu. Jelikož nejsem milovník sci-fi, přes ta všechna pozitiva mi tato kniha prostě nesedla a četbu jsem si neužila.

3 14.10.2023

Příběh rozpadajícího se manželství aneb kam až je nešťastný člověk ochoten dojít.
Manželský pár ve středním věku, Christian a Leonora. Ona se vzdala své hudební kariéry, aby pečovala o vážně nemocného syna, on nachází útěchu v náruči jiné. A v té chvíli se v obou probudí netušená nenávist a děj se začne ubírat jiným tempem a směrem.
Z obyčejných lidí se stávají zločinci, kteří ztratí hlavu a následně i lidskost.
Plusové body dávám za vylíčení příběhu jak z pohledu Leonory, tak Christiana, díky tomu se tak lépe můžeme vcítit do myšlenkových pochodů manželského páru. Mínusové pak uděluji za pohled vyšetřujícího policisty, který příběh vypráví své dceři. Jenže jeho upovídanost, zmatečnost a neustálé skoky ve vypravěčské perspektivě děj jen brzdí a ke konci i nudí. Škoda, po slibném rozjezdu tak zbude jen pachuť.

1 08.10.2023

Jak se krotí zlá žena? Dle Shakespeara velmi svérázně - nutno podotknout, že v dnešní době, dle feministek, je tento příběh projevem šovinistického machismu.
Já feministka nejsem, tudíž jsem si hru náležitě užila, i když je znát, že je přes 400 let stará.
Zlá, hubatá Kateřina. Jako protiklad její sestra Bianca, milá a zatraceně pokorná. A také ta, na kterou nápadníci stojí fronty. Pointa příběhu tkví v tom, že dokud se nevdá Kateřina, nevdá se ani Bianca. A tak začíná hon na toho, kdo zkrotí saň Kateřinu.
Tato hra zdaleka není černobílá, ani mravokárná, ani feministická, pojednává o naprosto elementárních věcech, a to o touze člověka patřit jinému člověku, nebo o tom, že láska nakonec zvítězí nad rozumem a tvrdohlavostí.

7 26.09.2023

Plakala jsem. Pro tu malou čistou dětskou duši. Pro tu lidskou bytost. Tolik emocí ve mne tato útla knížečka probudila. A ten naprostý konec v pár posledních odstavcích mne rozsekal na kusy.
To, jak byla knižka rozdělená do dvou pohledů, a to Barči a matky, byla určitá zvrácenost od autorky, protože nejenže tím dodala plasticitu celému příběhu, ale čtenář měl pak všudypřítomný pocit neskutečné křivdy a bezmoci. Navíc umocněný pohledem dětských očí.
Je to jedna z nejemotivnějších a zároveň velmi depresivních knížek, co jsem za poslední dobu četla. Nejhorší na celé věci je, že ačkoliv jde v tomto případě o fikci, kolik takových rodin žije v našem okolí?
Spousta emocí, uff. Jdu se přitulit ke svojí malé čisté dětské duši a budu ji tulit a pusinkovat i za Barunku z knížky. Matku, fotra a Kačenu hodím lvům.

26 17.09.2023

Ačkoliv je Zamarovského podání výhradně historiografické, rozhodně není suchopárné. Dokáže v nás probudit zájem o starý Řím, mistrně zachází s fakty, aniž by byla nudná. Zánik republiky sice líčí plasticky, nicméně dobu se nám snaží přiblížit objektivně.
Neubráním se myšlence, že tu a tam knihou probleskuje autorův stesk po starém dobrém Římě, což dělá celé dílo opravdu skvostným zážitkem.
A dalším zážitkem je audiokniha namluvená Pavlem Soukupem, který se se svým skvělým přednesem výborně hodí k patosu Zamarovského díla.

6 14.09.2023

Ačkoliv zcela určitě nejsem cílová skupina, musím s podivem konstatovat, že jsem si četbu užila - a teď přijde to ale - ale s určitými výhradami.
Ava a Knox. Středoškoláci. Ona pochází z nuzných poměrů, on z těch bohatých. Ona je znásilněna a my se postupně dozvídáme víc a víc nejen o tom, co se stalo, ale i více o nich dvou. Chemie mezi nimi by se dala krájet, takže je jasné, kam to vše spěje.
Ale právě v tomto mne kniha zklamala. Postavám je kolem 17 let, ale chováním a dialogy občas vypadají jako třicátníci. Přemýšlí a prožívají věci, které prostě nejsou reálné a úměrné jejich věku.
A pokud jde o závěr, tak tím mne autorka neskutečně zklamala. Viníka odhalila bez potřebného a detailnějšího vysvětlení a dvojitý epilog? Netřeba komentovat.
Příště by to chtělo ubrat cukrkandl a přidat více logiky a zdravého rozumu a bude to na plný počet.

5 08.09.2023

K této knize jsem ze začátku přistupovala dost skepticky. Téma ok, ale tak nějak jsem si neuměla představit, jak se toho Poledňáková ujme. A po přečtení musím konstatovat, že to byly příjemně strávené chvilky.
Manželství, vyčpělý vztah, nevěra, rodinné problémy, a přesto jsou tyto negativní věci autorkou popisovány s humorem a jemnou ironií. Na druhou stranu mi pak s přibývajícím dějem vadila její, skoro až křečovitá snaha pobavit čtenáře samými hláškami, na které se smrskla celá kniha. Ano, pobavila jsem se například u této: Co miluju na týhle rodině, je ta rozmanitost. Každej den mě nasere někdo jinej. Nicméně ta neustále omílaná a až z paty tahaná další hláška: Na to ti sere bílej tesák!, tak ta mne už pekelně točila, jen se v knize zase objevila.
Podtrženo sečteno, na žádnou literární cenu dílo neaspirovalo, na splnění čtenářské výzvy příjemné počtení.

2 16.08.2023