Opona
kniha od: Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 37. díl
Poslední případ Hercule Poirota. Detektivní román, kterým se anglická autorka navždy rozloučila s oblíbeným literárním hrdinou. V uzavřené skupině lidí dochází k vraždě, která se stane jedním z nejtěžších a nejošidnějších Poirotových případů. Vytuší souvislost se zločinem v minulosti, objeví pachatele a když si uvědomí, že nemá dostatek důkazů pro jeho usvědčení, bere spravedlnost do svých rukou. Shodou okolností se odehrává Poirotův poslední případ na místě, kde začala jeho detektivní dráha. Edice Čtení na dovolenou. 1. vydání.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 1979 , Odeon
Originální název:
Curtain: Poirot's Last Case , 1975
více info...
Komentáře (91)
Komentáře 91 Recenze 1
Ajajaj, napadlo mne po přečtení této knihy. To už fakt žádný další Poirot nebude? Podtitul říká, že jde o poslední případ Hercula Poirota, ve kterém zúročí své dosavadní zkušenosti. No a pak už jen padá opona, zhasínají světla, něco končí a něco začíná.
Kniha se odehrává na zámku Styles, stejně jako kdysi první kniha. I zde je kapitán Hastings a Poirot, nicméně z Hastingse je čerstvý vdovec a slovutný Poirot je upoután na kolečkové křeslo, protože mu zdraví neslouží tak jako dříve.
Snaží se za pomoci Hastingse vyřešit, kdo má být příští oběť tajemného X, který má na svědomí sérii vražd. Poirot však totožnost vraha zná. Podaří se mu předejít vraždě? Konec je jedno obrovské překvapení, ať už jde o vraha, ale hlavně pokud jde o postavu Hercula Poirota. Tleskám a smutním.
Výjimečné mezi detektivkami Agathy Christie ve dvou věcech. Jednak se tu autorka pokusila o trochu filosofování nad oprávněností odplaty, mění tady slavný detektiv s úžasnými šedými buňkami svůj názor na oprávněnost násilného činu v nutném případě? Ano nebo ne? A zajímavý pohled na otázku manipulátorství, v autorčiných detektivkách myslím docela vzácnou. Fajn je i zestárlý, ale stejně občas naivní a roztomile popletený Arthur Hastings, který vytváří s Poirotem výbornou dvojici.
A za druhé, Agatha tady nechává slavného detektiva zemřít, je to vlastně trochu spoiler, ale přiznaný i v názvu knihy. Ale nemusíme být my příznivci výjimečného Hercula Poirota (ano, sympatického a charismatického přesně tak, jako je sympatický a charismatický David Suchet) smutní, berme to jako zápletku stvořenou jen a jen pro tuto knihu, napsanou a odehrávající se ve druhé světové válce (byť vydanou po letech).
Proč? Protože slavného detektiva autorka zase oživila. Nejméně 10 let poté, co měl na zámku Styles zemřít, poskytuje Poirot své detektivní služby zcela prokazatelně i v letech padesátých, jako hodně letitý pán, ale stále svěží... Minimálně v detektivce Zlatá brána otevřená (Hickory Dickory Dock z r. 1955), která pro mě nebyla sice nic moc, i tou poválečnou dobou, ale návrat Hercula Poirota mě potěšil.
A dodatečně vzpomínám, co detektivka Sloni mají paměť (Elephants Can Remember, 1972)? Tam je Poirot ještě starší!
Takže pro nás, obdivovatele skvělých šedých buněk mozkových, platí - Hercule Poirot je nesmrtelný...
Přečteno jako audio s hlasem Jaromíra Meduny. Představovala jsem si k tomu postavy z filmového zpracování s Davidem Suchetem. A přesto, že jsem věděla, výborně se to poslouchalo.
Nejsem zrovna čtenář detektivek, ale dostala se mi do ruky tato knížečka a tak jsem si ji přečetl. Měl bych něco od Agaty Christie něco znát, vždyť už je to klasika.
(SPOILER) Skvostná detektivka, závěr je smutný. Pro mě je Hercule Poirot nesmrtelný..
Poslední případ Hercula Poirota. Už je chudáček odkázán na kolečkové křeslo, barví si vlasy a v terénu za něj musí pátrat jeho přítel Hastings, ale malé šedé buňky mu fungují pořád stejně. A to je pachatel tentokrát opravdu rafinovaný! Když jsem četla knihu poprvé, přiznávám, že mě závěr vážně šokoval. Prostě brilantní Agatha Christie!
Je to bravurní detektivka. Stále a pořád dokola mne udivuje, jakou má A.Ch. fantazii, stále mne to překvapuje.
Motivy jsou originální, postavy, příběhy...
U této detektivky jsem viděla i filmovou verzi, která je perfektní.
A když si člověk přečte knížku, doplní se mu drobné detaily, kterých si ve filmu nevšimne... protože by tam musel být vypravěč.
Je to skvělá knížka a jsem moc ráda, že se ke mě dostala.
(SPOILER) SPOILER! Omlouvám se za spoiler, ale jsem po přečtení tak plná emocí, že bez toho bych je nedokázala vyjádřit. K přečtení této knihy jsem se dlouho odhodlávala ... z filmu, který jsem přes pár lety viděla, jsem věděla, že můj milovaný Poirot umře, tak se mi do toho moc nechtělo. Už i u filmu jsem si poplakala. Ale zároveň jsem si říkala, že mi tato kniha chybí, ať to mám s Poirotem "kompletní", tak jsem se přeci jen do toho pustila. Kniha byla fantastická , bylo vidět, že ji Agatha napsala již ve 40.letech ( i když vydala v r.1975) v plné síle a ve vrcholné formě! Zápletka originální a vůbec nevadilo, že jsem z filmu věděla, jak to je a bude. Aspoň jsem si všímala těch všech náznaků. I když byl Hercule už starý a nemocný, tak to nejdůležitější ( "Ne srdce, ale mozek, Hastingsi!") mu stále fungovalo jako zamlada. Pořád ten stále skvělý a odhodlaný Poirot tak, jak ho mám ráda. Právě proto, jelikož jsem s ním strávila dobrých 25 let, mi k němu nejde ta vražda, navíc ve spánku, ale asi neměl na vybranou a bral to jako menší zlo...ale přesto, je to úplně jiný Poirot, než jakého jsem znala. Z jakého důvodu to Agatha tak napsala? Velmi by mě to zajímalo... Jinak moc jsem byla ráda za opětovné setkání s kapitánem Hastingsem , vždy mi byl mnohem bližší než paní Oliverová,( té jsem nějak nikdy nepřišla na chuť). Jeho myšlenky jsou sice dost melancholické, ale někdy se tam najde i humor.... Ještě poznámka... Vždy, když přečtu Agathu, tak se dívám na film, je-li natočený. Opona je úžasná, přesně kopíruje knihu, David Suchet naprosto dokonalý a musím říct, že všechny postavy takové, jaké jsem si je představovala...ale zejména představitel Nortona a ve filmu je navíc mnohem víc dialogů s Nortonem, kdy v knize to je třeba odbyto jen tím, že "něco brebentil jako vždy". Bylo to pro mě sebetrýznění, ale knihu i film doporučuji! No nic, musím si jít přečíst něco, v čem mi Hercule zas ožije v plné síle, je mi nějak teskno:-(.
Poslední případ a "poslední vražda". Poslední vykreslení vztahu kap. Hastingse s Herculem, a vztah Hastingse se svojí dcerou.
Smutný konec.
Velmi zvláštní nezvyklá zápletka.
Opět výborná detektivka od Agathy Christie. Jen tato byla i smutná, poslední případ H. Poirota. Nějak mě tak roztesknila.
Jsem a vždy budu velkým milovníkem Agathy a oblíbených postav jenž díky ní ožívají. Rozloučení s Herculem podle mého vyšlo na jedničku. DÍK!
(SPOILER) V posledný deň roku 2021 som dočítal posledný príbeh s Hercule Poirotom a popravde nebol som z neho nadšený, skôr mierne rozčarovaný. Niežeby bol zlý, to vôbec, ani to, že prvá vražda sa takmer na stranu presne stane po prečítaní dvoch tretín knihy, ani záverečné vysvetlenie, ale ako celok to akosi nebolo ono. Napríklad ma rozčuľovala Hastingsova krátkozrakosť (ako otcovi dcéry to zas nemožno vyčítať), no to, že ju chvíľu považoval za podozrivú (mala dvadsaťjeden rokov a niektoré vraždy záhadného X sa stali keď bola malým dievčatkom), ma vyslovene iritovalo. Ono to celkovo bola iná "poirotovka", je cítiť, že Agatha túto svoju literárnu postavu nemala v obľube a bola takrečeno rada, že sa jej zbavila a sňala z nej háv nepoškvrnenosti tým, že ju zámerne poškvrnila. Za mňa sa tak príbeh konca jednej legendy nestretol s pochopením, mám radšej iné detektívky s fúzatým belgičanom - sú pre mňa lepšími.
U posledního případu Hercula Poirota jsem si poplakala. Kniha se mi ale líbila jako všechny předchozí od Královny detektivek.
(SPOILER) Zápletka je zajímavá. Číst si, jak je vlastně jednoduché manipulovat s druhými... Ale nelíbí se mi, že nakonec Agatha udělala s Hercule Poirota vraha...
Hodně jiná poirotovka... a mně se tou jinakostí o to víc líbila. Celý poirotovský příběh je krásně uzavřen, vlastně končí tam, kde kdysi začal, jen všichni aktéři jsou o desítky let starší, zkušenější, ale v něčem vlastně pořád stejní... Je v tom obrovská nostalgie a víc než detektivní rysy jsem v tom vnímala motivy lidské, psychologické... úvahy o přátelství, rodičovství, péči a svobodě, životě a smrti. Fascinující dílo. Ale ani detektivní linka za tím nijak nekulhá (upřímně řečeno, to rozuzlení mi dosti vyrazilo dech, čekala jsem leccos, ale tohle ne... hoodně jsem si vzpomněla na Hříchy pro pátera Knoxe, respektive pravidla). Já osobně se přiznám, že jsem paní Agathě zblajzla návnadu i s navijákem a myslela jsem si to, co by si byl býval myslel i chudák Hastings. A nakonec z toho byl vlastně happyend, i když velice hořkej. Takovej ten happyend, kterej snese i takovej cynik jako já.
Plná palba a obrovskej dík. Za mě asi nejlepší poirotovka a zlatej výběr od paní Agathy.
Tradiční detektivka Agathy Christie s netradičním koncem. Hodně prostoru je věnováno vztahu kapitána Hastingse s dcerou. Zápletka je zajímavá.
Jiná díla se mi líbila víc, proto ubírám jednu hvězdičku. O vrahovi jsem měla jasno skoro po celou knihu, ale opět jsem byla na hony vzdálená pravdě. Ale tentokrát takový rozpačitý pocit z toho rozuzlení.
(SPOILER)
Nemyslím si, že je konec napsán moc dobře. Porážka Poirota, proč? Myslím, že mnohem lepší by bylo nějaké extra-velké vítězství
P.S.: Pro znalce Hercula: Je tohle první kniha vyprávěna Hastingsem?
Velké finále velkého detektiva. I když jde vlastně spíš o hodně komorní záležitost s pár postavami na jednom místě, musí se nechat, že Poirotův finální šachmat je opravdu dobrý a jak se čtenáři tak i s hlavním padouchem solidně vydrbal, byť za vysokou cenu. Napsat cokoliv víc by byl už velký spoiler. Škoda jen, že Agatha píše poněkud chladně a s odstupem, trocha toho patosu a více emocí by zrovna tomuhle příběhu rozhodně neuškodilo. Zvlášť když je to naposledy.
Souhlasím s komentářem od 85098211, bylo to po celou dobu velmi napínavé. Dokonce bych řekl, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem četl. A ke všemu konec byl hodně napínavý. Podle mě Agatha Christie byla a pořád je jedna z nejlepších spisovatelek všech dob.
Smutné loučení s velkým Herculem. Trochu jinak pojaté, ale pořád stejně dobré, Až na ten konec, ach jo.
Jak mohla být Agatha TAKHLE dokonalá? Ne, fakt jsem to nečekala. Věděla jsem, že je to poslední díl s Poirotem, takže to musí být něco extra, ale TAKHLE extra? Wow, smekám. Opona je jeden z mála dílů, na které jsem se nedívala v seriálové podobě, protože... já vlastně ani nevím. A do toho úžasný Jaromír Meduna. A kapitán Hastings. Ach, brzy se zase do nějakého musím pustit. ♥
Od Agathy dávám přednost jiným titulům. Tato kniha mě ani neurazila, ani nenadchla.
Přišlo mi, že od A.CH. je nejtemnější a nejdrsnější Vražda v Orient Expresu, ovšem Opona to překonala. Od časů, kdy se svěží uprchlík z okupované Belgie napěchovaný zuřivými šedými buňkami, elánem a raketovým pohonem, octnul na zámku Styles poprvé, uteklo už hodně vody. Je tu zas a loví zločince jinak, ale pořád stejně nesmiřitelně. Drsný příběh.
Tak Poirot to opět (a naposledy) dokázal. I když jinak než byste si asi představovali.
Je to nádherné, čtivé, smutné a geniální.
Díky, Agatho!
Opona je sice Posledním případem Hercula Poirota, ale zároveň je to i případ nejsmutnější a nejděsivější. Poprvé tu máme u Agathy Christie vraha, kterého nemá Hercule Poirot šanci dostat na šibenici. Má tu jednoho ze svých nejtěžších protivníků - psychologického vraha. Je to také jedna z mála knih, kdy autorka sází hlavně na nostalgii čtenářů. A daří se jí to. Rozhovory Hercula Poirota a kapitána Hastingse jsou dokonalé a svým způsobem i dojemné. Případ sice není složité rozluštit, ale je krásné ho číst. Musím připomenout i herkulovský výkon Davida Sucheta ve filmové verzi tohoto případu. Poirotův skon zahrál skvěle. Jedna z mých nejoblíbenějších poirotovek.
Kapitán Hastings, mon ami, mě v tomto posledním Poirotově výstupu hodně pobavil. Myslím, že Lady Agatha se u toho taktéž bavila, nepochybně.
Promyšlené, originální, matoucí, překvapivé. Věřím, že i ten, kdo toho má přečteno s Poirotem dost a dost, neodhalí vraha včas. A kterého vlastně? Agatha zde není troškař a jednotlivé postavy se s tím taky nemazlí. Téměř nikdo není takový, jaký se jeví, téměř všichni mají své tajemství a cíl, za kterým míří. I přes mrtvoly.
Štítky knihy
sebevražda vraždy detektivní a krimi romány tajemství Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Kniha Opona je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 782x |
| Čtenářské výzvě | 96x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 382x |
| Chystám se číst | 92x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 7x |