Marťanská kronika

Marťanská kronika https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13682/bmid_martanska-kronika-eRN-13682.jpg 4 1403 234

Soubor povídek je kronikou osidlování Marsu pozemšťany. Popisuje první neúspěšné pokusy o přistání a navázání kontaktu, přes konflikty mezi marťany a pozemšťany, až po definitivní ovládnutí planety lidmi poté, co zničili svou předchozí planetu.

Žánr:
Literatura světová , Povídky , Sci-fi

Vydáno: , Magnet Press (ČR)
Originální název:

The Martian Chronicles , 1950


více info...

Komentáře (234)


IvaKo
IvaKo
21.02.2024 5 z 5

Skvěle promyšlené a poutavě napsané povídky o osidlování nebo spíše kolonizaci Marsu. Není to typická sci-fi, je to hlavně o lidech, zejména o jejich nekonečné namyšlenosti, netoleranci a chamtivosti, což je, bohužel, aktuální pořád.

hemmond
hemmond
11.02.2024

Tato kniha má pro vydání z r. 1963 pouze "komunistické" ISBN: 23-003-63
(nejde mi zadat přes editační formulář, neb nemá ISBN formát)


Katania
Katania
15.01.2024 5 z 5

Čtivé, znepokojující a futuristické. Doporučuji.

opic 12
opic 12
13.11.2023 5 z 5

Na Mars padají kapky deště.
Prší a prší.
A nějak smutno mi je. Už zase smutek na mě leze,jako když se po ulici s mrtvým rakev veze.
Ale s mrtvým zajdou za roh a pak sejde z očí.
.......
Již od první povídky je tu lidský zápal k poznávání a objevování.
Co čert (pardon) člověk nechtěl.Něco se pokazí,něco se zvrtne.
Kolonisti dobyvatelé. Místní domorodé obyvatelstvo. Připomíná vám to něco.
Od napsání knihy se toho moc nezměnilo.
Víra v lidstvo ? Naděje v lepší zítřky ? Možnosti tu jsou.
Tak jak to napsal jenom on.
Nastoupíme do rakety a zaletíme si třeba o víkendu někam u Kolína k vodě. Tak jak to přeci dělávají lidi.
Archaicky působící vyprávění nezacházející do detailů popisných kompozic krajiny a nebo technických Clarkovských vymožeností.
Astronomické objevy i vědomosti to co známe dnes ?
To tu není potřeba. Mars je zrcadlo Země. Co víc si přát.
Přímočaré bez všelijakých odboček a komplikovaností mnohovrstevnatých story vymožeností pozdějších scífek.
Bradburyho nostalgicko malebně poetický jazyk toto nepotřebuje.Povídky na sebe (zdánlivě) nenavazují.
Přitom je to důmyslně kompaktní a živoucí historie.
Pozdější téma z 451 stupnů Fahrenheita tu také vystrkuje růžky.
Od každé další povídky padá velmi silná tísnivá atmosféra.
Ba co více,až téměř beznadějně temná.Je to v podstatě líbivá klasika,ale silně skličující. Melancholie post atomového věku.
V době vydání. Co jiného čekat po dvou velkých válkách či nastupující studené ? Optimismus ?
V současnosti jsme na tom samozřejmě lépe. Vlajky duhy vlají nad hlavami.
Knihy přeci nekončí v plamenech a na indexech.
Martanská kronika je hrubě neaktuální a není se čeho obávat ??
.......
Prší,prší na vrcholky Olympů.
Mně ten smutek neodvezou mně holt schází kočí.

jaroiva
jaroiva
15.10.2023 3 z 5

K Bradburymu jsem si stále nenašla cestu. Líbilo se mi pár sci-fi povídek, ale jeho 451°F moc ne.
Tohle je pro mě trochu lepší než 451°F. Ale zatím taky nejsem úplně nadšená.

Devorah
Devorah
14.10.2023 3 z 5

Soubor povídek, které jsou jakousi kronikou osidlování Marsu námi pozemšťany - i tak by se dala tato kniha jednodušše shrnout. Ale nic není tak snadné jak by se mohlo na první pohled
zdát.
Povídky na sebe volně navazují, ale dají se číst i samostatně. Některé jsou velmi strohé, jiné naopak košaté. Bradbury skvěle pracuje nejen se slovy, ale i s pocity čtenáře. Jeho kniha není ani tak o objevech na Marsu, ale je zejména o naší neschopnosti žít spolu v klidu, míru a vzájemném respektu. Jelikož nejsem milovník sci-fi, přes ta všechna pozitiva mi tato kniha prostě nesedla a četbu jsem si neužila.

Miliarda
Miliarda
11.10.2023 4 z 5

Velmi zdařilý povídkový soubor, který jedinečnou formou popisuje kolonizování Marsu a poměry na Rudé planetě obývané marťanskou rasou, která má spoustu specifik včetně telepatie apod. Na pozadí je krásně vykreslena lidská nátura v nejryzejší podobě včetně touhy po moci, bohatství, nenasytnosti a dalších negativních aspektech lidského pokolení. K nejvyšší známce přesto nepřistoupím, neboť mi k dokonalosti chybělo větší zaměření na marťanskou rasu, na její prožitky, touhy a celkově civilizaci, byť je mi jasné, že povídkový soubor k tomu není primárně určen. Stejně však u mě převládá spokojenost a kdo má podobnou tématiku rád, určitě si v Marťanské kronice najde své.

slawa.cap
slawa.cap
10.10.2023 4 z 5

Poslouchal jsem jako audioknihu. Ze začátku jsme byl trochu zmatený a zaskočený, ale nakonec jsem se s tím dokázal srovant. Někdy nečekaně trochu brutální, někdy až dětsky naivní a někdy vlastně dost vtipné. Jen změnit kulisy tak se ro vlastně mohlo odehrát kdekoliv na zemi.
Jen od této ikony sci-fi jsem čekal něco trochu víc.

Erytrocytek
Erytrocytek
04.10.2023 3 z 5

Vesmírná tématika není můj šálek kávy, ale výzva je výzva.

Nakonec jsem si lepší knihu vybrat nemohla, protože jsem si v ní našla pasáže, které mě hodně pobavily a jiné byly zase k zamyšlení. A kdo ví... i tohle se jednou může stát.

martin9072
martin9072
27.09.2023 5 z 5

Jo, není nad to, když cizí planeta "chytne lidi" a její obyvatelé se infekci lidským druhem snaží bránit.

felixrr
felixrr
26.09.2023 5 z 5

Dílo na mě zpočátku působilo zvláštně, hlavně mě dost zaskočil nekompromisní začátek, ovšem čím déle jsem četl, tím bylo lepší. Název kronika je ve finále skutečně výstižný, a morální úvahy i Bradburyho specifický styl zůstávají relevantní dodnes.

galadrielin
galadrielin
05.09.2023 4 z 5

Marťanská kronika je považována za stěžejní dílo sci-fi literatury. A právem. Jde o soubor povídek o Marsu, jeho obyvatelích a nekonečné touze Pozemšťanů Mars kolonizovat. Přestože povídky vznikaly už v 50. letech 20. století, neubírá jim to na aktuálnosti. Lidská povaha je, zdá se, v určitých ohledech neměnná. Mars naši pozornost přitahuje neustále - byl tam v minulosti život? Nebo snad stále je? Mohl by být Mars planetou B, kdyby se na Zemi schylovalo ke katastrofě? Bradbury předkládá vlastní verzi, jak by to mohlo dopadnout, kdyby lidstvo uspělo a dokázalo Mars osídlit. A smát se u toho nebudete. Vše doplňuje geniálním vykreslením Marťanů, bytostí nepopiratelně inteligentějších, než jsou lidé, nadto nadaných telepatickými schopnostmi.

Marťanská kronika daleko víc než o Marťanech ale vypovídá o nás - lidech. O našich kladných a záporných stránkách. O smyslu pro spravedlnost, o chamtivosti, o touze po lásce, po majetku, po nezapomenutelnosti. O touze být svobodný. A o naději.

Nenechte se zmást, pokud jste kroniku nečetli a nejste právě fanouškem sci-fi, i tak se může zařadit mezi vaše oblíbené kousky.

Zemlja
Zemlja
26.08.2023 5 z 5

Prostě krásné.

planetka04
planetka04
24.08.2023 3 z 5

Četla jsem ji někdy v 10 jako svou úplně první sci-fi knihu. Byla jsem z ní zmatená a moc jsem jí vlastně tehdy ani nerozuměla. Přečíst si ji znovu jsem odkládala přes padesát roků.
Jako základ tato kniha pro celoživotní lásku ke scifi a fantasy určitě není. Přesto u mě z nějakého důvodu byla.
Povídky, spiše než cokoli jiného, popisují povahu lidí a Marťanů. Docela smutné čtení, k zamyšlení nad sebou samými.

Jara.v
Jara.v
16.08.2023 3 z 5

Kniha na zamyšlení, ale nijak extra záživná. Kniha mě nejvíc bavila asi do poloviny, pak už to ubralo lehce na zajímavosti. Kniha je z většiny depresivní a strašidelná, ale poučná. 451 stupňů Fahrenheita mě však zaujala víc.

Jizi
Jizi
23.07.2023 5 z 5

Bradbury budoucnost červené planety opravdu neviděl zrovna růžově, spíš dost černě - a neoplýval ani žádným velkým optimismem, pokud jde o budoucnost lidstva jako takového. Copak by si asi pomyslel, kdyby se dožil dneška, ne tak vzdáleného dnům, kdy jeho lidé kolonizovali Mars? Kdyby viděl, že se v Evropě válčí, že se znovu musíme bát psychopatů, kteří mají na dosah ruky červené tlačítko, že si otravujeme vzduch a vesele pokračujeme v destrukci toho našeho krásného zelenomodrého světa přímo pod zadkem? Až přijdou vlahé deště, bude už pozdě, nebude už nikdo, kdo by si mohl říct, že jsme si měli z těch vizonářských knih přeci jen něco odnést.

miša63
miša63
28.06.2023 1 z 5

Moc mě nezaujalo, ale člověk se musí zamyslet

Hyaenodon
Hyaenodon
19.06.2023 4 z 5

Vlastně neveselé čtení. Píší to tu i jiní, ale jsme stále stejní...

Mateo67
Mateo67
04.06.2023 3 z 5

Fakt je to sci-fi? Odehrává se ve vesmíru, v naprosté většině na Marsu, a přesto je to v podstatě jen o nás - o pozemšťanech. Marťané jsou jen kulisou, stejně jako sám Mars. A autor nám, lidem dává pěkně po tlapkách a je zde až děsivě nadčasový.
Knihu jsem poslouchala, vpřed mě ale nehnalo napětí a touha dozvědět se, co bude dál, byla to jen obyčejná zvědavost, co si na nás zase autor vymyslí. Připadalo mi totiž, jako by jednotlivé povídky vznikaly tak, že ráno vstane, sedne si ke stolu a řekne si: Tak čím je dostanu dnes? A toto mi k hlubšímu zážitku nestačilo.

bumble
bumble
03.06.2023 2 z 5

Je vidět, že je to hodně staré. Člověk musí pochopit, že to bylo psané v době, kdy vše bylo ve hvězdách a nevědělo se prakticky vůbec nic. Přesto chování lidí a vlastnosti jednotlivých postav si nezadají v ničem ze současnosti.
Dočetl jsem, ale jen se zájmem o klasiku. Nemyslím, že v tom budu pokračovat.