Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle

24 09.07.2022

Zcela promarněný potenciál! Námět nabízel tolik možností (už jenom třeba motiv vychovatele dvou nevychovatelných devítiletých zbojníků), ale Miroslav Macek z nepochopitelných důvodů zvolil místo lineárního děje neústrojný slepenec izolovaných „vtipů“ (něco na způsob filmu Kameňák), pospojovaných chatrným předivem oslích můstků, takže celek vyznívá jako výjezdní estráda třetí kategorie s bavičem, vykládajícím anekdoty. Ač jsem měl výhrady i k autorovu Saturninovi, tohle je ještě o dva levely horší.

Knihu jsem přečetl jedním rázem, pobavil jsem se humorem, který z publikace čiší, autor přidává k textu přídavné doplnění z dějin, takže i poučné, samozřejmě autor je poutavě svázán i dalšími publikacemi o Saturninovi, rád si přečtu i jeho další publikace

51 05.09.2021

Hvězdičku dávám autorovi za snahu aspoň něco napsat. Ta snaha je však nepovedená: pořád se mi zdá, že z toho jen chce vytěžit maximum a ještě za každou cenu. Vybral si k tomu období první republiky a Saturnina. Asi nejlepší by bylo, kdyby dal pokoj - a buď zkusil napsat něco skutečně svého a originálního, nebo aby se psaním skoncoval dočista. Já jsem jedině ráda za to, že jsem jeho knihy měla pouze půjčené a nemusím tak litovat zbytečně utracených peněz...

No co si budem povídat. Je to pokus o nového Saturnina bez Saturnina a všude tady čtu jak je to blbé a autor je hrozný snob a psát neumí.
Já bych si dovolil nesouhlasit. Ano variace na Jirotku o tom žádná, to určitě nikdo nezastírá, Ale je to špatně? Za mě ne, mě se tento humor líbí a jsem rád, že ho někdo dokáže spojit do slušné knihy. Takže já to jako skvělou dovolenkovou nebo podzimní odpočinkovou četbu doporučuji.

3 18.04.2021

Po, dle meho nazoru nevydarenem (opsanem), Saturninovi jsem panu Mackovi zkusil dat druhou sanci a pustil se do jeho ryze autorskeho dila.
Nemuzu rict, ze by mne to uplne zklamalo, ale prislo mi to takove prvoplanove a velmi samolibe. Opet se tu setkavame s "uchylnymi" podrobnostmi o (autorovych oblibenych?) doutnicich, vinech, jidlech; opet mam dojem, ze se autor predvadi svymi znalostmi na ukor jakehokoliv deje. Nemecke pasaze jsou otravne - asi mely byt poucne (tzn. mel jsem vytahnout prekladac), ale obaval jsem se, ze zisk neprevazi naklady... Posledni tretina je dost hlucha, nic se nedeje, jen se porad chodi k matce poslouchat nekonecne historky (pravda, obcas vtipne).
Pri autorove snaze ukazat nam svuj dechberouci prehled me skodolibe pobavil "jarni slunovrat" (viz vylet na zriceninu). ;-)
Stravil jsem u toho odpoledne - neurazilo ani presprilis neznechutilo, ale ani nenadchlo. Dalsi knihy pana Macka uz si jiste odpustim.

10 10.03.2021

Čtu zde docela negativní hodnocení. Mně se to celkem líbilo. Není to sice veledílo, ale číst se to dá. Já se občas i zasmál. Je to taková mírně úsměvná rychlovka. Děj to pravda moc nemá, mnohé příhody, které se hrdinům staly, jsem u v minulosti slyšel jako vtip. Co mi tam ale vadilo nejvíc byla ta přehršel němčiny.

64 07.03.2021

Vyposlechla jsem jako audioknihu. Při vaření, věšení prádla apd. A bylo to utrpení!! Trapné, rádoby vtipné pojetí, prostě se to nepovedlo. Nedoporučuji!!! O žádnou vtipnou knihu se nejedná.