devildeny komentáře u knih

Zase jiný pohled na Třetí říši a 2. světovou, který trochu osvětluje nesmyslné jednání nacistů. Nejsem žádný fanoušek historických knih o 2. světové, ale v této knize autor brilantně zpracoval dané téma, mravenčí prací poskládal kousky skládačky, aby vznikl čtivý příběh o Třetí říši, od uměle nabuzených počátků, až po její trosky. Věděla jsem, že Hitler byl feťák, ale dostalo mě kolik různých látek do něj Morell dostával, takže ho stejně, ať už vědomě nebo nevědomě zabíjel. Krásně se v knize ukazuje Hitlerovo pokrytectví, alibismus a velikánství, když on "vegetarián" do sebe nechal každý den píchat preparáty z jatečních zvířat, hlásal o škodlivosti drog, ale několikrát denně potřeboval píchnout opiáty a dalších asi 200 látek, toxikomanie jak vyšitá. Nejvíc mě na tom se*e, že lidi museli trpět a on si v neustálém rauši utíkal mimo realitu, za to co způsobil by měl zaplatit mnohem větší daň. Líbil se mi i doslov překladatele, se kterým souhlasím a který vede k zamyšlení. Za překlad dávám také 5*.

9 30.10.2019

Taková romantická jednohubka. Nevím, proč jsem měla za to, že tato kniha bude obsáhlejší, asi kvůli filmu, který mi připadal dost podrobný, díky tomu, že zabíral časové období několika desítek let. U zfilmování se to povedlo zmapovat podle mě lépe, než v knize, kde mi např. vzpomínky z mládí připadaly dost nekonkrétní a odfláknuté. Nejlepší z knihy bylo období stáří, to se autorovi povedlo popsat krásně, i když to nebylo zrovna veselé. Ale i to k životu holt paří...

4 21.10.2019

Tak to byla jízda, ani chvíli jsem se nenudila, pachatele jsem až do konce netušila. Detektiv šéfinspektor Fosterová jednala dost na vlastní pěst a moc nebrala ohledy na požadavky vedení, ale ve finále to mělo svůj účinek a vedlo to k dopadení vraha. Akorát mi trochu nesedělo, že by u sebe s takovou hodností neměla zbraň, když jde na obhlídku domu? Pokud by ji měla, asi by konec nebyl tak zajímavý a skončilo by to trochu jinak.

4 12.10.2019

Kniha byla čtivá, napínavá a tajemná. Prvky paranormálních schopností se mi bílily. Akorát z přebalu mě jímala hrůza, z té křiklavě červené mě bolely při čtení oči a křičí to na vás červená knihovna. Trochu romantiky tam bylo, ale jinak mi děj nepřipadal nijak zvlášť přeslazený.

30.09.2019

O chlup lepší a hororovější, než první díl, ale, že bych se nějak bála, to říct nemůžu. Pořádná akce opět, až v závěru knihy.

1 16.09.2019

Není to žádné vrcholné sci-fi dílo, kdyby mi bylo tak 15, určitě bych to žrala víc. Na druhou stranu se kniha rychle četla, takže jsem neměla čas se nudit. Akorát na tak úzkou knížku, takových gramatických chyb...Výraznou část prvního dílu tvoří pohled na domácí násilí a rasismus, pak až zombie. Zkusím druhý díl, jestli to bude mít nějaký vyšší smysl.

06.09.2019

Tak to byl docela úlet. Nápad hadí řeči a přátelství s hady se mi líbil, ale vši velikosti kozy, medvědy obcující s ženami a dojné vlčice jsem opravdu nečekala, takže pak pro mě bylo dost těžké brát ten příběh vážně. Autor však pěkně popsal, jak může fanatismus v náboženství dohnat lidi akorát tak k neštěstí a smrti. Tady svářelo souboj pohanství s křesťanstvím a možná si někdo po dočtení knihy položí otázku, jaký má náboženství vůbec smysl a co je pravda a co jen výmysl lidí. Jediný Leemet se řídil vlastní hlavou a i když mu okolní události zrovna nepřály, nakonec dosáhl, čeho chtěl. Bitva s dědečkem mě bohužel vůbec nebavila, takže poslední stránky jsem jen prolétla. Jednou mi to stačilo.

03.09.2019

Postavy v této knize mi byly sympatické a líbilo se mi prostředí knihy v australské zátoce. Dozvěděla jsem se nové a zajímavé informace o velrybách. Autorka si dávala načas s odhalením rodinné tragédie, vždy předložila jen střípky, takže mě to udržovalo v určitém napětí, před čím vlastně Lisa s Hanou do Austrálie utekly. Líbilo se mi, jak se Mike zachoval, i když taky nasekal hodně chyb, ale holt je to jen člověk. Kniha ve mně vyvolávala silné emoce, kvůli slabšímu hodnocení, oproti jiným knihám autorky, jsem její četbu odkládala, přitom ji hodnotím jako jednu z jejích nejlepších. Konec byl moc milý.

7 13.08.2019

Zase jiný typ post-apo, než na jaký jsem byla dosud zvyklá. Překvapil mě styl psaní, kdy věta označující myšlenku stojí vedle věty vyjadřující přímou řeč, která není nijak označena uvozovkami. Občas jsem se trochu ztratila v tom, co je myšlenka a co přímá řeč, ale překvapivě mi to zásadně nevadilo a kniha se moc dobře četla. Bavil mě Higův smysl pro humor a celkově mi byl jako postava sympatický. Někdy jsem se smála jeho absurdním nebo jadrným myšlenkám, jindy mi bylo do pláče, když vzpomínal na Melissu a na Jaspera. Zároveň se mi líbila jeho víra, že někde je pořád něco víc, než jen jejich perimetr, i když nakonec....doma je doma. Z knihy vyzařuje autorova láska k přírodě, což mi bylo velmi sympatické. Příběh je jaksi znepokojivý, protože vše, co zde bylo popisováno, se může během chvíle stát.

3 12.08.2019

Byly tam zajímavé pasáže, ale prostředí Londýna mě nebavilo tak, jako prostředí Šeolu. Nejvíce mě na knize zaujal konec. Bláhově jsem předpokládala, že se jedná o trilogii. Na další díl nespěchám, ráda si dám od této fantasy na čas oddech.

2 29.07.2019

Je to taková rodinná sága, která vypráví radosti a těžkosti života české rodiny a lidí s ní spjatých, od 1. světové války, přes 2. světovou válku, až po komunismus. Objevují se zde témata vážná i zábavná. Z některých vyprávění běhá mráz po zádech, některá mi naopak připadala zvláštně odosobněná, ale to je asi tím, že se vyprávění týká mnoha postav a ne vždy se autorce povede zachytit ty správné emoce. Vyprávění Anežky ke konci knihy mi připadalo dost zdlouhavé a navíc mi nebyla vůbec sympatická, taková labilní ovečka. Čtvrtou hvězdu dávám za to, jak autorka v jedné knize dokázala vystihnout, jak lidi dokáže ovlivnit a změnit válka, diktatura a komunismus. Klidně, bych si to dokázala představit jako povinnou četbu ve školách.

5 10.07.2019

Ani druhý díl nezklamal, opět napínavé počtení. Zjistila jsem, že mi postapokalyptické příběhy sedí víc, než fantasy, asi proto, že mi taková hrozba i postavy, připadají více reálné a dokážu se do děje více vžít. Tentokrát se autor více, než na akci, zaměřil na psychologii postav a i když bych si té akce představovala u kousek více, nenudila jsem se. Každý měl v Rosie své místo a každý byl něčím unikátní. Pořád jsem si říkala v jakém období, oproti prvnímu dílu se tento odehrává a jak to na sebe navazuje? No, pokud chcete vědět, jak to dopadlo s Melanie, musíte si počkat až na poslední kapitolu. I když byly nějaké ztráty na životech, konec se mi líbil.

4 28.06.2019

Začátek knihy mě opět nechytl. Tři odlišné životy z různé doby a společenských vrstev mi k sobě vůbec neseděly a nechápala jsem, co by mohli mít společného. Samozřejmě se to pak propojilo a bavila mě hlavně linka se Sarah, i když s jejími rozhodnutími jsem ne vždy souhlasila. Podle mě si to udělala zbytečně složité, když nikomu nic neřekla, ale chápu, že to pramenilo z její předchozí zkušenosti a nakonec z toho vzešlo ponaučení pro všechny. Někdy je potřeba, aby se stalo něco zásadního, někdy i zlého, aby se lidem rozsvítilo a uvědomili si, že nic není nezvládnutelné a začali si vážit toho, co mají. Koně mám ráda, ale moc toho o nich nevím, takže se mi líbily vložené výňatky z knihy Xenofóna O jezdectví. Čtvrtou hvězdu dávám za krásný vztah Sarah a koně Booa, který mě dostal, šťastný konec a taky důvod vzniku této knihy.

1 14.06.2019

I druhý díl se četl skvěle. Občas jsem si říkala, že tam je moc takových těch načasování na poslední chvíli, jak to mají rádi ve filmech, ale brala jsem to s nadhledem a u čtení jsem si odpočinula.

1 11.06.2019

Začátek knihy mě vůbec nebavil, ale jak jsem se ocitla v roce 1960, četla se jako po másle. Dokonce se mi v noci zdálo, že jsem také našla nějaké staré dopisy, takže to ve mně asi něco zanechalo. Je to taková červená knihovna, ale autorka bravurně dokázala popsat sílu lásky, která může přetrvávat i po desítky let, takže to vtáhne asi každou romantickou duši. Postava Ellie mi teda sympatická vůbec nebyla. Za to Anthony s Jennifer si mě získali.

4 21.05.2019

Trochu mi trvalo, než jsem se sžila se všemi novými výrazy a že jich v této knize je. Ale jakmile jsem se do toho dostala, nemohla jsem se odtrhnout. Je vidět, že už moje duše prahla po nějaké fantasy sérii. A rozhodně nelituji, že jsem se pustila do Kostičasu, prostě jsem nechala myšlenky plynout mimo realitu a jen si ten děj užívala a dělalo mi problém se odtrhnout. Jasně, je to zase o někom extra výjimečném a některá rozhodnutí možná nejsou v souladu s těmi našimi, ale není fantasy právě o tom? Je tam ještě mnoho nevyřčeného, takže se pustím do dalšího dílu.

4 20.05.2019

Nejprve se dozvídáme o životních útrapách Jacoba, chlapce trpícího Aspergerovým syndromem, a jeho rodiny-matky a bratra, kteří musí svůj život podřídit Jacobovým potřebám. Kniha je vyprávěná z pohledu více osob v ich formě, a to vždy po částech, což mám poměrně ráda, protože mě to udržuje v napětí, co bude následovat příště. Zmizení Jacobovy terapeutky vše zamotá, protože v den zmizení se na místě ocitly min. 3 osoby, včetně Jacoba, a pak to začne být opravdu napínavé pátrání. Značnou část knihy pak tvoří myšlenkové pochody Jacoba a zúčastněných osob, takže je to někdy trochu zdlouhavější, ale většinou je to poutavě popsané, takže jsem se nenudila. Tak od půlky knihy jsem už tušila, jak to asi celé bylo, přesto mě ten konec dostal. To jak autorka dokázala v knize zachytit bezpodmínečnou mateřskou lásku je úžasné.

7 09.05.2019

Kniha, která neurazí a je vhodná spíše pro ženy. Není to žádné vrcholné dílo, ale jako oddechová a milá kniha OK. Objevuje se tam trochu duchařiny a nadpřirozených jevů, ale tak v rámci mezí. Docela mě iritovalo opakující se krmení psa sladkými zákusky, to by podle mě nezachránilo žádného psa, právě naopak.

1 03.05.2019

Kniha vedoucí k úvahám, zda je možné odpustit člověku na sklonku života genocidu, které se dopustil v mládí, a který po válce žil spořádaným životem. Dá se toto chování svést jen na vymývání mozku a na válku, nebo je chyba hlavně na straně toho člověka? Měl snad Franz na tom všem menší vinu, než Reiner? Na druhé straně příběh židovky Minky, která všechnu tu hrůzu prožila z té druhé strany a které se jako jedné z mála podařilo přežít. Myslím, že po přečtení jejího silného příběhu bych neodpustila ani jedinému příslušníku SS. Přestože její postava byla smyšlená, vše vycházelo ze skutečných událostí. Velmi se mi líbila postava pana Fassbindera, který ač Němec, zachránil spoustu židovských dětí, což poukazuje na to, že ne vše bylo jen černobílé a člověk měl možnost volby.

10 25.04.2019

Autorka má asi dost poetickou duši, protože se to v této knize hodně odráželo. Ne, že bych nerada nad knihou přemýšlela, jen mám raději jasně vyjádřené úvahy a informace, nad kterými potom mohu přemýšlet, tady jsem ze začátku musela hodně uvažovat, proč tam která věta vůbec je a co má k sakru za význam. Je to však takový náhled do heroinové duše, takže jsem si časem zvykla na to, že ne všechny myšlenky a metafory musím nutně chápat a v 1. polovině knihy jsem příběh zachytávala spíše z pasáží, které pro mě byly srozumitelné. Druhá polovina knihy už mě bavila více, ale cca 70 stran před koncem už jsem se musela nutit, abych ji dočetla, protože mi to připadalo pořád dokola. Shrnutí: Evelyn vrátí Kurta zpět k životu, moc jsem nechopila, jak to proběhlo a stanou se z nich spřízněné duše točící se na kolotoči lásky, drog, hudby, slávy, nevěry, vraždy, deprese a neustálých návratů…Přestože šlo o vážná témata v podání fun fiction, kniha si mě nedokázala úplně získat, očekávala jsem od ní něco jiného a popravdě mi nic moc nedala, takže raději zůstanu u biografií.

2 17.04.2019