Krasojezdkyně

Jedna z nejlepších, co jsem od autorky četla Nejde zavřít a člověk pláče i se směje zároveň

přečteno jako knihovniceS v r. 2018:
Autorka nezklamala. Začátek je trochu pomalý, ale pak to dostane spád. Moc pěkný příběh. Jediná výtka: francouzsky neumím a je tam dost výrazů, vět i přímé řeči bez překladu - to mě rušilo. Jinak moc doporučuji.

Něžně napsaný román, dojemný, poklidný a plný lásky. A tentokrát lásky ke koním, kteří jsou neskutečně láskyplnými stvořeními. Na spravení pochmurné nálady mohu doporučit.

Taková láska člověka ke zvířeti. V tomto případě jde o čtrnáctiletou Sarah a jejího koně. Dívka překonává spoustu překážek svým pubertálním stylem, jen aby mohla být se svým koněm a splnit tak svůj a dědečkův sen, vstoupit do elitní jezdecké školy.
Jsou lepší knihy této autorky, přesto se mi příběh líbil.

Pěkný příběh, ale už jsem od autorky četla i lepší knihy.

Tak to bylo neuvěřitelné, nádherný příběh dívky a jejího koně a vlastně také příběh jejího francouzského dědečka a jeho anglické lásky. Netušila jsem, že existují v Londýně a ve Francii taková místa a je to jako nahlédnutí do minulého století. A smekám před uměním koní i jejich jezdců.

Vcelku depresivní, poměrně natahovaný příběh naštěstí zakončený happy-endem. Alespoň něco!
Někdy od půlky mi hlavní hrdinka lezla trochu na nervy. Její pitomá řešení potíží s výmluvou, že se jí pravda nevyplatila?! Zkraje snad, ale když už o jejím hlavním problému pěstouni věděli a snažili se najít východisko...? Koulela jsem očima, jak může být čtrnáctileté děvče tak...grrr!
Coby francouzštinou nepolíbenému čtenáři mi zejména ke konci vadilo poměrně velké množství nepřeložených francouzských vět. Smysl textu moc neunikl, ale mně, jako poctivému čtenáři, to nebylo příjemné.
Celkově bych hodnotila třemi a půl hvězdami, vzhledem k oblíbenému tématu jsem se jako letitý koňák přiklonila ke čtyřem.

Je to smutný příběh plný emocí. Kniha se mi líbila, ale favoritem zatím zůstává její kniha Jako hvězdy v temné noci.

Nádherný příběh

Jojo Moyes nesedne rozhodně každému, protože má velmi osobitý styl psaní. Já sama pořádně nevím, jestli mi její styl sednul nebo ne. Píše opravdu "zdlouhavě" popisně, což mi normálně u fantasy knih nevadí, ale u románů to tolik neoceňuji. Knihu "Než jsem tě poznala" jsem hltala jedním dechem, i jiné autorčiny knihy byly fajn, ale do této jsem se nemohla vůbec začíst. Možná je to tím, že nemám žádný vztah ke koním, tak jsem se nemohla do naší hrdinky tolik vcítit. Určitě kniha není žádný propadák a své čtenáře si najde, ale já už se asi nebudu tolik hrnout do autorčiných knih.

Příběh byl poutavý, ale bohužel celá kniha na mě působila velmi smutným dojmem. Všechny postavy se tak nějak utápí ve svých starostech a vše si tím spíš komplikují. Potěšilo mě setkání s Thomem (Schovej mě v dešti). O Sarah a Boa jsem se celou dobu dost strachovala, takže jsem knihu téměř nemohla odložit.

Hlavně asi tak první třetina knihy je poměrně rozvleklá. Jinak je kniha hezká, pěkné téma a líbil se mi konec.

Krásné čtení, kde jsem fandila snad všem hlavním postavám. Poutavý příběh, dobře napsaný...

(SPOILER) Opět krásně oddechové čtení, i když příběh dědečka a jeho ženy mi přišel lehce odbytý, čekala jsem větší návrat do minulosti, ale na celkovém vyznění to nic moc nezměnilo. Happy end se konal.

Skvělá kniha, příběh se mi líbil od začátku do konce. Pohltil mě a nemohla jsem se odtrhnout.

Zajímavé téma, našla jsem si vystoupení na yutube... nádhera.
Pro mě příliš sladký konec, některé věci neuvěřitelné. Ale to asi patří ke stylu románů pro ženy.

Téma knihy je fajn, ale taky jsem měla trochu problém se příběhem prokousat, hlavně první třetina se dost vlekla. Autorka umí i lépe. Přesto to byla fajn oddychovka.

(SPOILER) Odebírám jeden a půl hvězdičky za příliš nudný začátek.
Potom jak se Sarah vydá do Francie mě to teprve začalo bavit.
Jinak ty přísloví atd. u každé kapitoly...
Úžasné.....
Opravdu!

Spíš slabší kus od této autorky, neb se mi téměř nestává, abych knihu odložila i na vícero dní, což se mi u této dělo. Námět zajímavý, ale něco tomu chybělo. Druhá půlka už svižnější, ale nic až tak překvapivého se v ní neudálo, co by se nedalo předem odhadnout. PS: Věty ve francouzštině naprosto nadbytečné...