Chlapec na mostě

Jsem hrozně ráda, že jsme se čtenářsky mohli vrátit do tohohle ubíjejícího brutálního postapo světa zdecimovaného mozkožravou houbou. Čte se to rychle, děj povětšinou odsýpá, podíváme se na důvěrně známé místo, konečně zjistíme, jak se Rosie dostala doprostřed Londýna i kdo byl ten mrtvý muž na předním sedadle… a letmo potkáme i pár starých známých.

Je to povedené pokračování (vlastně prequel), ALE…

Zatímco v Dívce jste s každou další kapitolou pronikali k postavám a rozuměli jim čím dál víc a k jiným jste cítili *menší* zášť, tady je to naopak. Postavy vás s každým dalším debilním / impulzivním rozhodnutím i vysvětlením svých motivací štvou. Všichni jsou extrémně nesympatičtí a na tak důležitou misi i nekompetentní. Autor to podle mě dělá naschvál, abyste lidstvu prostě nefandili, protože si to z jeho pohledu nezaslouží. Navíc je část osádky Rosie čistě na doplnění pestrosti a diverzity – a aby měli hladovci koho sežrat.

Je tu víc intrikaření, víc politiky, víc se zaobíráme morálními a filozofickými otázkami humanity, etiky a celkově tím, co pro své přežití ještě můžeme a musíme obětovat. Všechno to funguje jen díky tomu, že působení nákazy i “schopnosti” hladovců jsou naprosto overpowered, vymyšlené tak, aby se před nimi za běžných podmínek nedalo jakkoliv utéct.

A z konce jsem doteď v rozpacích… protože ne, tihle si ho prostě nezasloužili, rozhodně ne po tom, jak v minulé knize skončili seržant Parks a vojín Gallagher. Pfff.

(A ještě se změnil překladatel, takže z Pádu je Kolaps.)

kvalitou by som to prirovnal k jednotke , inak dobrý príbeh ako celok určite odporučam

Chlapec na mostě je nejen důstojným doplňkem ke knize Všemi dary obdarovaná, za mě osobně je dokonce mnohem lepší. Román je krvavější, syrovější a mnohem klaustrofobičtější, což podtrhuje dusivou atmosféru v uzavřeném prostředí Rosie. Carey brilantně balancuje mezi akcí, psychologií postav a filozofickými otázkami.

SPOILER
Nesmírně sugestivní příběh, absolutní drama na kvadrát! Celou dobu jsem při čtení trpěla jak Job.
Už mám pár knih žánru postapo za sebou, ale toto..! To prostě nevymyslíš!

Jak je tady víckrát uvedeno, kniha časově předchází 1. část, Všemi dary obdarovaná. Ta mě velice zaujala, takže jsem samozřejmě věděla, že musím, musím přečíst i Chlapce!
Jenže... Je mnohem těžší na čtení, ještě mnohem depresivnější a zkraje to byl boj. Nejraději bych knihu opustila, nesnáším, když čtu fikci a tetelím se přitom hrůzou o postavy (což se mi celkem běžně stává). Pak musím udělat přestávku, rozdýchat to, a až potom se ke knize zas mohu vrátit.

Vo co gou.
Expedice cestuje Anglií na sever s plánem dojet do Skotska. Zpočátku jdeme možným nebezpečím vstříc víceméně krok za krokem, poznáváme postavy, ještě k nim máme spíš neurčitý vztah... A pak to jede! Velkou rychlostí, ale ještě pořád tápeme, vlastně až do konce, a čekáme, co se vyvine.
A nejlepší je, že se tu všechno mele! Vnitřní soupeření o to, kdo je alfa uvnitř těsného prostoru transportéru Rosie. Vnější nebezpečí, které není možné podcenit ani omylem... Protože hladovci a vetešáci nejsou jediní. Připojuje se ještě třetí skupina... A všichni něco chtějí - od lidí. Od pár lidiček, cestujících zničenou zemí s mlhavým cílem, který by snad mohl přinést řešení a zachránit lidstvo... Že by?
A potom přijde to nejhorší, neboť i když v posledním opevněném místě, Majáku, přežila v podstatě jen hrstka lidí, tak jak je u nich obvyklé, jejich vůdci začnou politikařit a bojovat o moc. Ačkoliv je jen naznačeno, pro představu stačí. Strašné!

Jak píše níže kamarád marlowe, který mě na tuto četbu upozornil, tak i já "i v tomto případě vřele doporučuji".
Dodávám: je to šílené, je to síla... A je to fakt depka! :-)
Obě knihy, podle mého názoru, bez váhání řadím na velmi vysokou pozici na žebříku sci-fi literatury.

Všemi dary obdarovaná se mi líbila více...
Tady je více nejasností a občas jsem opravdu nechápala chování některých postav...
Nicméně pořád se jedná o velmi slušné a napínavé počteníčko..

Byl jsem připraven na doplněk ve stylu kdy, kdo, jak a proč, ale dostal jsem plnohodnotné SF s jasným poselstvím: Evropu po nevyhnutelném kolapsu ovládnou jiné civilizace a zbytky jejích obyvatel se budou muset přizpůsobit té přijatelnější.
85 % (124 hodnotících s průměrem 83 %).

Ak sa vám páčil - a povedzme aj rozrušil vás - prvý diel, tak tento, de facto prequel (len posledná kapitola je sequel) stojí za prečítanie. Zistíme, ako to bolo s misiou s Rosie a či je naozaj úplne nemožné "zombie hubu" poraziť, alebo či tomu náhodou nebránia iné než medicínske záležitosti. Páčilo sa mi aj tempo knihy, akcie sa striedajú s pokojom, nie sú nahádzané na dvoch hromadách, ako to býva v iných dobrodružných príbehoch (kde ak niekto odpáli akciu, už ju do konca knihy nič nezastaví). Posledná kapitola zároveň trošku zmierni drvivý dopad prvého dielu, aj keď by ma naozaj zaujímal dôvod zmeny Melaniných priorít (žeby jej chránenkyňa?).

Negatívom bolo, že som si neobľúbila žiadnu postavu a ich myslenie a cítenie mi pripadalo také ploché. Na to, koľko sa toho dialo, riešili vnútorne primálo - žeby otupenie citov prebiehajúcou apokalypsou? Zároveň mi prišroubovanie konca tohto dielu na začiatok druhého pripadalo až príliš nasilu a nie úplne logické. Btw, na tamten objav o nadmorskej výške by určite niekto prišiel už skôr. A nezodpovedaná zostáva aj otázka, ktorá ma trápila už v prvom dieli: Kto sa postaral o úplne prvé hladovoceké novorodeniatka?

Tato kniha je zvláštní, protože není tak dobrá jako první kniha, ale opakuje téměř všechna stejná témata a myšlenky. Je však elegantně napsaná a má celý nádech toho prvního. Docela dobře se to zabalí. Je to zajímavý pohled na vesmír zombie, má silné ženské postavy a feministická témata. Je to fajn, ale tak trochu zbytečné.
Stephen byl skvělá postava, ale neměl na mě stejný emocionální dopad jako Melanie. Stále zábavný zombie román, jen ne tak silný.

U hodnocení jsem dost váhala, jestli dát ři nebo čtyři hvězdy. Všemi dary obdarovaná se mi líbila a proto jsem se pustila do téhle knihy, která jí má předcházet. Ze začátku jsem ale měla docela problém se začíst. Postavy mě neoslovily a neustálé putování vozem sem a tam mě zrovna nebavilo. Dokud se nezačaly do příběhu motat i děti, tak to pro mě bylo relativně nezáživné. Celé to pro mě začalo gradovat až tak v polovině knihy, ale ta mě zase bavila mnohem víc a děj mi přišel mnohem víc a lépe napnutý a akční. A i konec, který mě lehce překvapil, mi tam sedl.

Trochu jsem se tohodle druhého dílu bál, protože on je to ve skutečnosti díl nultý, ale brzy jsem pochopil, že strach není na místě (ani "na mostě"). Je to stejně skvělé, jako Všemi dary obdarovaná, a přestože k prequelům bývám nedůvěřivý, tady se to povedlo na jedničku s hvězdičkou. I v tomto případě vřele doporučuji.

Nevím, co dodat. Možná že lidstvo takový trest potřebuje, aby se poučilo. Já osobně bych byla raději, kdyby lidem začalo svítat dřív než se něco takového fakt přihodí.

Dějově tenhle příběh předchází knihu Všemi dary obdarovaná...

Je to čtivé, krvavé, drsné, hladové... Svět mezi dvěma závorkami. Čas, který nemáme. Touha zachytit to, co nám uniká... Nemilosrdnost osudu - chcete - li.

Stephen je v jistém směru stejný jako Melanie. Stejný tím, jak přemýšlí. Co chce. Na čí straně stojí. Dítě (muž) který žije ve svém vlastním světě. Robot, který má to, co mnoha lidem v tomto příběhu chybělo - srdce...

Některé události týkající se proměny mi tam ale neseděly. V prvním případě mi neseděl čas. Prostě si nemyslím, že by se to dalo stihnout. Ale budiž. Potom ale neseděl zase ten konec, kde autor proměnu provedl tak rychle, jak potřeboval - a to by vzhledem k tomu, o čem psal několik desítek stránek předtím, nebylo možné.

Když od toho odhlédnu, zůstává příběh, ze kterého mrazí. Příběh, který není až tak nereálný a tím víc je děsivý. Lidé se prostě nikdy nepoučí. I když jim jde o holý život, budou bojovat především o moc...

Burcující, naléhavé a - marné... Bohužel.

Kdysi ještě existoval svět, který dával smysl...

Skvělý! Po románu Všemi dary obdarovaná jsem si myslel, že už tenhle svět a příběh nejde moc posunout někam dál, ale druhý díl mě přesvědčil jak moc jsem se spletl. Velmi čtivé, akční a nápadité. Autistický chlapec příběhu dodává originalitu, ostatní postavy mu zdatně sekundují.. Vyústění výborné a oceňuji, že se autor nebojí sáhnout na životy hlavních protagonistů. Bavil jsem se hodně.. A možná i víc, než při prvním dílu.

Velmi povedené - tedy rozhodně lepší než první díl.

Celkem povedený sci-fi horor. V dnešní době virů a nákaz skoro lehko uvěřitelný. Taková budoucnost nemusí být až tak vzdálená :-)) Příběh měl akci, zápletku a napětí. Sice se konec až moc rychle jakoby vyřešil, ale celkově mi to do příběhu pasovalo. Propojení s Melanie mě potěšilo.

Než jsem se zacetla tak to trvalo, ale pak najednou bum a dej utíkal div jsem se nestačila divit. Krásne napsaná knížka. A konec mě dostal do stavu nechápani. Super.

Zlatý covid, horší by bylo, kdyby nám na matičce Zemi řádil cordyceps… tahle houba tedy řádí, ale naštěstí je zhoubná pouze pro hmyz, lidé z ní naopak mají užitek. Nikoliv v nelítostném katastrofickém světě M. Careyho, kde tento parazit lidstvo zombifikuje. A co nezvládne zničit cizopasná plíseň, na to stačí člověk. Jednotný boj za zachování života? Kdepak, vždycky se najde důvod, proč se mordovat navzájem. Ani v obrněném vozidle, které veze vědce a vojáky na výpravu za shromažďováním informací ve snaze najít lék či jiný prostředek k zastavení nákazy, není nouze o všemožné animozity. Nechybí ani množství zajímavých otázek a neveselých úvah, ctitelé akce si rovněž přijdou na své.
K páté hvězdě jsem postrádala pečlivěji vykreslené postavy – jsou sice různorodé a vůbec ne ploché, mírné sympatie i antipatie jsem cítila, přesto jsem se s posádkou (natož s těmi ostatními) úplně nesžila. A ve finále mě zarazila jedna logická lochna, navíc nakrknul otevřený konec: kdy bude pokračování?
Každopádně povedená, promyšlená a vůbec ne tupá „zombie“ apokalypsa, srovnatelná s prvním dílem. 80-85%

Obával som sa dvojky, ale bol som prekvapený, ba dokonca ju považujem za lepšiu. Lepšie sa mi čítala a záver bol rovnako strhujúci ako i prekvapivý. Možno sa k nim v budúcnosti vrátim, je to výborné čítanie.

Druhý díl sice někde kolem prostředka trochu dějově drhnul - a za to ta hvězda dolů - ale když se zase rozběhnul, rozvinul se ve strhující závěr a v úplném konci ve vítězství naděje, což bylo to poslední, co bych čekala.