Carrissa komentáře u knih

Nevím, jestli by Puškinův text by na 5 hvězd, rusky neumím ani slovo. Ale pro Horův překlad je i oněch 5 příliš málo. Dokonalé, dokonalé, dokonalé. Některé pasáže jsem četla několikrát, ne kvůli porozuměni, ale kvůli nádheře veršů, které přesně vystihují povahu hrdinů, jednou světácké jako Evžen, hned zas intimní a stydlivé jako Taťána, aby se na konci oba změnili a verše to zase krásně zachytily.

13 08.01.2012

Jak praví popis knihy výše - děj je opravdu strhující. Je samozřejmě nutné si uvědomit, že autor neví, co si Gabčík s Kubišem povídali cestou do Kobylis, není to kniha faktu. Ale jako román prezentující, jak se asi mohli parašutisti chovat, když zrovna neplnili vojenské úkoly, je opravdu výborná. Zejména pro čtenáře, kteří se něco o atentátu učili ve škole, pak zaslechli něco v televizi a teď by chtěli vědět víc, je čitelným a pochopitelným úvodem do problematiky.

12 10.06.2012

Ta kniha mi přijde jako život sám. Plynutí všedních dnů přerušené nevšedními, na které se vždycky vzpomíná, ať už byly radostné či smutné. Text neohromuje hlubokými filozofickými úvahami nebo originalitou formy, je krásný v té své obyčejnosti, ale s perfektně propracovanými charaktery, nad nimiž ční George. Jako kluk i jako muž by se pro pistolníky rozdal, i když svoje štěstí si tím nevysloužil. Ještě chvíli popřemýšlím, jestli ta Císařovna, co mu z toho všeho zůstala, je dost nebo zatraceně málo.

9 21.03.2014

Místy hodně černý, ale stále vtipný humor. Plíhal skvěle pracuje s češtinou, s psanou či mluvenou podobností slov. Zatímco v jedné básničce je rým skoro školkový, tak v jiné zase vytáhne slovo naprosto překvapivé - v obou případech to funguje pěkně.

8 21.12.2011

Moje první kniha od této autorky a zcela jistě ne poslední. Málokdy se o vážném tématu dá číst s takovou lehkostí, každá z postav si ve svém vyprávění připouští vlastní chyby, které jim ani nejde vyčítat. Popis světa jak ho vidí aspergik je neskutečně inspirativní, vlastně měl Jacob pravdu, že někdy je jeho chování normálnější než to naše. Jen mě mrzí konec knihy - možná proto, že jsme se vlastně úplně nedozvěděli, jak a proč bylo rozhodnuto, nebo že se věci seběhly tak, jak jsem si myslela už od půlky knihy, nebo prostě proto, že jsem se s postavami nechtěla rozloučit. Já beru tu poslední možnost.

7 21.11.2012

Pohleď příteli co lidí klidně žije
ne to není práce to je poezie ... Ještě ve třeťáku na gymplu nebyly básničky nic pro mě. Pak jsem v rámci povinné četby sáhla po Edisonovi a bylo vymalováno. Otevřel se mi jiný svět, protože najednou poezie nebyla těžká a nepřístupná. Nezval si u Edisona pěkně pohrál s metaforami, verše jsou lehoučké, milé, úžasně zrýmované.

7 08.01.2012

Skvělá sbírka bez jediné slabší básně. Všechny jsou působivé, vyvolaly smutek a snad i naději, přestože ve vedlejší místnosti bouří tak přízemně televize. To kalné ráno zná každý, je krásná. Ale za vrchol považuji Rozhovor se smrtí, neuvěřitelně pravdivá ve všem vyřčeném i čteném mezi řádky a přiléhavá ke skonu každého milovaného, nejen prezidenta.

6 18.11.2012

Místy zmatené a až příliš popisné. Z Nezvala jsem získala pocit, že tito dva jsou si souzeni, ale ostatní jim nepřejí, což si teda Nezval zidealizoval, protože "ve skutečnosti" Manon je marnivá pipka a des Grieux nepoučitelný blb:))

5 21.12.2011

Parádní. Kniha je plná pozitivních emocí, romantiky a vtipu - hlavní hrdinka se nebere příliš vážně. Přestože jsem knihu četla několikrát, stále se dialogům směju.

4 21.12.2011

Nejsladší na světě není med, ale tahle kniha. Mám ji doma už pár měsíců, ale nějakým zázrakem jsem ji do ruky vzala až dnes a naprosto se mi trefila do emočního rozpoložení. Příběh mi ukradl noc, ale věnoval kapku naděje, rozptýlení a kratičké doufání v existenci hezkých konců, za to těch pár hodin spánku stálo.

3 03.07.2014

Hodnocení píšu až půl roku po přečtení knihy, tehdy jsem se totiž nemohla rozhodnout, jestli se mi líbila nebo ne. Teď k ní mám spíš záporný postoj. Ani podle zdejší anotace si totiž vůbec nevybavuju, o co tam vlastně šlo. On je úchvatný, ona je neodolatelná, mají hodně sexu, ale co tam bylo dál? Pamatuju si jen, že jsem jí přečetla rychle a nijak ve mně nerezonovala. Netvrdím, že je to odpad, a nemám erotické romány načtené tak, abych porovnávala s jinými, ale ta kniha je obyčejný konzum. Přečíst a za dalších 10 minut se s čistou hlavou pustit do knihy další.

3 24.02.2014

Zajímavé, zábavné, obzory rozšiřující, k přemýšlení vyzývající. Ani bych neřekla, že ony pokládané otázky spadají do kategorie všedního dne (př. co je hřích?, kdo vymyslel zákon?, kdo je cizí?), spíše jsou takové dětsky všetečné a diskuze nad každou z nich, by vystačila na celovečerní hospodské posezení. Ale pan Kohák dokázal celý imaginární večer stlačit do jednoho sloupku, a přesto se tam vešla odpověď, zdůvodnění a mnohdy i další, čtenářovu mysl provokující otázky. Každý sloupek pro mě byl malé zastavení v uspěchaných dnech a dokázal mě tak naočkovat, že jsem se v duchu hádala sama se sebou, jestli má ten Kohák pravdu nebo ne.
Pro zavilé nevěřící: pozor, obsahuje spousta odkazů na bibli a dovolává se křesťanských zásad. Ale v naprosto nenáročné a neútočící formě.

3 10.09.2013

Geniální kniha. Četla jsem ji zejména ve vlaku a často jsem se rozesmála nahlas. Spolucestující si asi ťukali na čelo, ale mě vždycky Povídky zlepšily den.

3 20.06.2012

Pro pochopení není nutné mít přečtené Popírání holocaustu, argumenty vyvracející Irvingova tvrzení se v zásadě opakují. Zajímavé na tom je, že žalobce Irving nemusí vůbec nic, to žalovaná Lipstadtová musí prokázat, že Irving lže, což z historického pohledu není tak těžké, z právního už ano - protože svoboda slova a mýlit se, je lidské. Mně se kniha moc líbila a často jsem supěla vzteky nad těmi nesmysly popíračů.

3 11.06.2012

Nečekala jsem od toho nic a bylo to překvapivě dobré, hlavní postavy sympatické, dost komických situací. Kocour je sice ohraný, ale šílení mazlíčci fungují skoro vždycky. Hodně mě bavily smskové pasáže, jejich strohost je v příjemném kontrastu se zbytečnou ukecaností ostatního textu. Je to běžná romantická kniha, nepřesycená sexem, zkrácení o pár stran by prospělo, protože nic napínavého se tam neděje, že...

2 13.02.2014

Vyprávění o životě a názory na situaci v české gastronomii byly (nepřekvapivě) typicky pohlreichovské. Nebojí se (dost často) pochválit sám sebe a zkritizovat všechny kolem od restauratérů, přes hosty až k foodkritikům. Není to žádná těžká literatura, spíš takový monolog u piva, ale v zásadě to má hlavu a patu a je to docela příjemná a dobře čtivá vložka mezi recepty. Ty jsou vždy popsány jen na pár řádků, často obsahují nějakou ne úplně běžnou potravinu, vaří se dlouho, zadělá se přitom kupa nádobí a stejně to nebude vypadat jako na těch slinyponoukajících fotkách:)

2 14.09.2013

Pro čtení doporučuju osobně vyzkoušený postup: 1) začít číst - 2) brzo dojdete do fáze jako slunko, tam knihu odložit - 3) až přijde období prokrastinace/nedostatku čtiva, otevřít někde v půlce - 4) stylem "každou druhou větu přeskočím" dočíst. Mezi druhou a třetí fází doporučuju alespoň 3 měsíce pauzu, abyste stihli zapomenout začátek. Ale i tak je blbost s tupou hlavní hrdinkou.

2 23.06.2013

Oblak opíral si o rozhlednu
bílé lokty; tenkrát s úbočí
bylo vidět hory v nedohlednu
a mně vhrkly slzy do očí.

Samotné verše jsou hezké, ale jako celek mi Světlem oděná moc neladí. Bavily mě pasáže odkazující ke konkrétním pražským místům, ale tam, kde (pochopila-li jsem to správně) Seifert připodobňuje Prahu k ženě, jíž se muž vyznává ze svých citů, jsem měla stále na mysli, že už napsal lepší věci. Takový ten pocit vtáhnutí a porozumění i tomu mezi řádky se u mě nedostavil, stále jsem si připadala jako bruslař klouzající po zamrzlé řece, který neúspěšné hledá, kterak ten led rozbít a vrhnout se do peřejí.

2 25.02.2013

Divím se takovému vysokému hodnocení. Proces je zvláštní, dočetla jsem ho jen silou vůle, styl psaní mi moc nesedl, materie je těžká, často neuchopitelná. Jedna * za to, že světovou klasikou asi není jen tak pro nic za nic a v rámci obecné vzdělanosti je třeba knihu znát. Další 2 hvězdičky za zanechaný dojem, není to kniha, kterou dočtete a už si nevybavíte o čem byla. Přesto vím, že po ní znovu nesáhnu.

2 03.06.2012

Na knihu jsem na Startovači přispěla, takže tím je moje hodnocení možná ovlivněno, ale vždycky může přijít zklamání... Tady nepřišlo, Markovy básničky jsou krásné, některé veselé a některé ne, některé si hrají se slovy a některé prostě vyjádří velmi intenzivně pocit. Třeba z hor, ve kterých jsem nikdy nebyla, ale už jen číst o nich v jeho verších, je krásné.

1 08.09.2016