Edison

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Básně o pěti zpěvech. Skladbu Edison napsal Nezval rozlehlým šestistopým trochejem a osobitým způsobem se tak nechal konfrontovat s konkrétní postavou amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona (1847–1931). Jeho osud mu totiž umožnil, aby se i on mohl vyjádřit k otázkám smyslu lidského života, práce a tvůrčího činu. Nezval zde sám sebe také stylizuje do role básníka-tvůrce z rodu Edisonova, který naplňuje svůj život tvůrčí prací a překonává tak chmurnou perspektivu smrti přitakáním nekonečnému proudu života. Celá skladba svou stavbou výrazně upozorňuje na sonátovou konstrukci a nese v sobě přívlastek noční atmosféry....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15892/edison-15892.jpg 3.7461
Žánr
Literatura česká, Poezie
Vydáno, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Edison

Přidat komentář
leny.wood
28. března

Nejsem fanda poezie, ale tohle mě bavilo.

Jizi
18. února

"Už zas trhat ve snách bledé lilie
už zas jíti do kavárny Slávie
už zas srkat každodenní černou kávu
už zas míti stesk a nachýlenou hlavu
už zas nespát už zas nemít záruky
už zas pálit vše co přijde do ruky
už zas slyšet tóny tlumeného pláče
už zas mít svůj stín hazardního hráče

Naše životy jsou jako noc a den
na shledanou hvězdy ptáci ústa žen
na shledanou smrti pod kvetoucím hlohem
na shledanou sbohem na shledanou sbohem
na shledanou dobrou noc a dobrý den
dobrou noc
sladký sen"


Skyer
03. února

Další kniha do povinné četby. Já poezii moc nemusím, tak bylo plusem, že je to krátké.

Alethea_k
01.11.2019

Poté, co všechno jsme se učili o Nezvalovi, jsem neměla o jeho tvorbě valné mínění. Ale Edison je skvělý! Líbil se mi dokonce více než (doposud) jakákoliv báseň od Seiferta. Po dlouhé době poezie, která mi přijde opravdu krásná a smysluplná.

jadran
12.06.2019

Musím konstatovat, že poezie mi nic neříká. Básně nejen že nevyhledávám, ale nemám je vlastně ani rád. Nakonec, dost podobně to mám s divadlem, přesto mám hodně rád Hamleta, Prodanou nevěstu nebo Dona Giovanniho.

A stejné je to pro mně s pár "básničkami", se kterými se jsem se "musel" seznámit na gymnáziu. No, a na prvním místě mezi těma pár oblíbenými mi Edison zůstal dodnes. Jednak mně znova a znova naplňuje nadšením jeho "kouzlení" s naším jazykem, jednak kdykoliv se ocitnu ve svém rodném městě zejména večer někde třeba na Letné, odkud je krásně vidět Vltava a mosty, to vše osvětlené, tak se mi vybaví tahle báseň.

No a ten konec (alef už ho odcitovala, takže si ušetřím psaní), ten je bonus navrch, to rozloučení - to mně, nevím absolutně proč, naplní stejným klidem a mírem jako závěr jednoho z mých nejoblíbenějších filmů - Americké krásy.

Nezval uměl a rozhodně bych u něj asi bral v úvahu při hodnocení jeho postojů po válce v úvahu fakt, že třeba na rozdíl od Kohouta to byl opravdový umělec, opravdový literát a ne kariéristický pozér nebo ctižádostivý řemeslník. Nakonec, jeho zkratku - dramatizaci Tří mušketýrů (o Manon ani nemluvě) pro divadlo by si jako vzor mohli vzít všichni ti scénáristé podle všeho nekončící řady adaptací. Takhle se to má dělat. Je to snadné, když to někdo umí...

Awča
11.06.2019

Četla jsem prvně v době dospívání a neuveřitelně se mi líbila, dodnes si pamatuji ten pocit, který ve mě zanechala. Čtení po letech je ošidné, ale líbí se mi stále.

Cink262
25.05.2019

Je přinejmenším podivné, že Vítězslav Nezval skryl hluboké myšlenky bažící po nalezení smyslu života do básně nazvané Edison a o T. A. Edisonovi vyprávějící. Vážil jsem si rytmičnosti a částečně i jednoduchosti četby vzhledem k užívání sdruženého rýmu (i když občas jsem se trochu pousmál, když některá anglická slova na konci verše se rýmovaly s veršem následujícím - nebo předchozím - jen poté, když se hlásky vyslovily tak, jak by se slovo vyslovilo v češtině a ne v angličtině). Nadchly mě plynulé přechody mezi optimismem a "objevitelským nadšením" vždy vrcholícím v refrénu "Bylo tu však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života i smrti" a na druhé straně pesimismem - sklonu k sebevraždě, hráčské vášni, noční zhýralé Prahy - vrcholícím v refrénu "Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek, stesk a úzkost z života i smrti". Velmi jsem si vážil taky náhlých přechodů básně k mnoha různorodým přirovnáním, kterým jistě nechyběla imaginace ani důmyslnost.
Nicméně - ačkoli z básně vyplývá nakonec spíše optimismus - mě kniha tolik neuchvátila. Před zasazením děje v nočním městě dám asi přednost přírodě a před opěvováním moderní doby a jejích vynálezů (které, jak se později ukázalo, mohou být často zkázonosné a vést dokonce k zániku planety) dám přednost něčemu nepomíjivému. S nevyřčeným tvrzením, že smyslem života člověka je zanechat po sobě nějaký odkaz, bych snad i mohl částečně souhlasit. Odkaz se ale dále rozmnožuje a nevím, zda by měl Edison radost, kdyby viděl, jak - snad kvůli rozmařilosti lidstva - svět plýtvá elektřinou na osvětlení (a tato elektřina je vyráběna většinou neekologickou cestou).
Tímto ale nechci nijak shazovat význam básně. Přece jen je to báseň krásná a dobrodružství objevování, které popisuje, je lákavé snad pro každého.
Teď už tedy "na shledanou dobrou noc a dobrý den / dobrou noc / sladký sen"

SugarDolly
15.02.2019

Jeden z mých TOP kulturních zážitků v době dospívání: přednes Nezvalova Edisona panem Radovanem Lukavským ve Strahovském klášteře. Nepopsatelné ...

1

Doporučujeme

Maminka
Maminka
Magorovy labutí písně
Magorovy labutí písně
Smuténka
Smuténka
Máj / Kytice
Máj / Kytice