Caa
komentáře u knih
Praga Piccola
Miloš Urban
Moc se mi to líbilo, nejen jako životní příběh Bertolda, ale i jako příběh Libně, čtvrti, která je mi mimořádně blízká.
Nejsem fanda historických vozidel, ale jejich nadšený a podrobný popis mě přiměl najít si obrázky jednotlivých modelů a posléze i jít na výstavu konanou v rámci závodu 1000 mil československých. Také bych ráda zašla do Automuzea Praga ve Zbuzanech, pokud ještě někdy otevře.
Jeden z nás
Shari Lapena
Tricet sedm bajecne napinavych kapitol. Podezreli jsou vsichni muzi z ulice, zadne alibi neni neprustrelne, detektivove postupuji nanejvys logicky a vsem jdou tvrde po krku. A pak prijde tricata osma a najednou je vymalovano, vrah je ctenari suse naservirovan v ramci uspechaneho konce, ktery nevytezi potencial pribehu. A co ma sakra znamenat ten epilog, dalsi knihu z teto ulice?
Hygge - Prostě šťastný způsob života
Meik Wiking
Najděte si čas na pěkné chvíle a naučte se je vědomě vychutnat. Váš život bude mnohem šťastnější.
Sbohem, věci. Nový japonský minimalismus
Fumio Sasaki
Fumio Sasaki je na mě příliš radikální, nehodlám se vzdávat věcí, které mi dělají radost, nebo těch, které používám sice méně často, ale za to pravidelně. V tomto se víc ztotožňuji s knihou Marie Kondo. Sasaki mi ale v jistém smyslu otevřel oči. Vlastnictví věcí je opravdu přeceňované a zbytečně poutá naši pozornost na úkor důležitějších věcí, například vztahů s lidmi. A pokud jsme schopni si to uvědomit a změnit své chování, může být náš život rázem o mnoho šťastnější.
Nepřirozená zvířata / Buřiči / Sylva
Vercors (p)
Přečetla jsem jen Sylvu a Nepřirozená zvířata, na Buřiče už jsem neměla sílu. Nějak to na mě bylo příliš hlubokomyslné...
Kto by už kradol nohy!
Gert Prokop
(SPOILER) Ty povídky jsou v podstatě celkem obyčejné, detektivní zápletka se většinou rozplete až příliš rychle, nicméně mě okouzlil Timothy Truckle a svět, ve kterém žije. Totalitní Amerika, v které vládnou všemocní oligarchové a tajná služba NSA a je naprosto izolovaná od zbytku světa, který je demokratický. Zatímco obyčejní lidé žijí sledovaní a odposlouchávání v domech pod hranicí smogu v bídě a krmí se syntetickým jídlem vytvořeným v restauratomatech, horních deset tisíc žije v přepychu a luxusu na soukromých sídlech a dělá si co chce, kdy chce, s kým chce. Přestože Amerika disponuje tou nejvyspělejší technologií, v ulicích létají vznášedla, staví se 1200 patrové mrakodrapy, klonuje se a lidé žijí stovky let, životní prostředí je zničené a zamořené, spousta živočišných druhů je nenávratně ztracena a jediná pitná voda je vázána v ledovcích. Je to prostě svět plný paradoxů a jedním z nich je i Tiny, trpaslík a soukromý detektiv, který k smrti rád pije whisky, vaří opravdové jídlo a cituje slavné knižní detektivy.
Strážce duší
Arnošt Vašíček
Těšila jsem se na mysteriózní detektivku, ale bylo to spíš čtení pro puberťáky, všechny ženy měly nádhernou figuru, výrazné oči, přírodně světlé vlasy, delikátní nosíky a nepřehlédnutelná ňadra a Armín dostal každou, na kterou se jen podíval. Asi to měly být povídky, ale jsou to spíš takové fragmenty, v kterých není žádný prostor ani pro psychologii postav, ani pro jejich myšlenky.
Faja
Petra Stehlíková
Očividně je to série spíše pro méně náročné mladší čtenáře, kteří se lépe ztotožní s mladou hrdinkou. Nicméně svět nížin a sklenařských měst je nápaditý a autorka si pěkně pohrála s vymýšlením nových slov pro věci a osoby, které se v něm nacházejí. Přesto mám pár výhrad. Vývoj vztahu Ilan k pětadvacítce a jejímu kapitánovi je nepochopitelně chaotický a navíc se Ilan skoro nikdy nechová přiměřeně tomu, co si údajně myslí/cítí. Pár nedomyšlenosti se najde jak v podružných zápletkách, tak i v hlavním příběhu. No a do třetice mě hodně štvaly podivné obraty (chvíli co chvíli) a stylistické chyby (kopce poseté ohněmi), které bohužel unikly korekturám. Přesto jsem se na třetí díl celkem těšila, ovšem jen do té doby, než jsem zjistila, že série má být pětidílná. Tolik času tomu dávat nechci, takže další díly už číst nebudu.
Měsíc je drsná milenka
Robert A. Heinlein
"Aby získal lepší představu o lidech, začal Mike číst kromě odborných publikací a učebnic i krásnou literaturu a různé vymyšlené příběhy. Kromě toho, že získal určitý cit pro lidské konání, se Mike přiznal, že některé z jeho dobrých nápadů ho napadly právě při četbě těchto "ne zcela pravdivých údajů", jak jim říkával. Nápad, jak ukrýt katapult, dostal při četbě Edgara Alana Poea." ... "Nakonec jsme k jeho ukrytí použili metodu Ztraceného dopisu."
Mokrá louka
Lenka Lanczová
Knihu jsem četla, abych si zavzpomínala na svou pubertu, kdy jsem Lanczovou hltala. Dle očekávání mi po dvaceti letech přišla naivní a předvídatelná. Dále mi neseděla až příliš drzá a neomalená hlavní hrdinka. A co jako měl znamenat ten konec?
Nicméně našla jsem minimálně dvě věci, které mi dala do života a to Kainarovu báseň Jan miluje Lenku a poučku jaké štěstí je, že se každé holce líbí trochu jiní kluci.
Životní příběh Jana Mikoláška: Pravda o slavném českém léčiteli
Ivana Šulcová
Knihu jsem přečetla po shlédnutí filmu Šarlatán. Má očekávání splnila, protože život léčitele Mikoláška podrobně mapuje od narození až do smrti. Přestože se čte dobře, některá témata rozpitvává na můj vkus zbytečně dopodrobna, např. menší spory a soudní pře, které mi rychle začaly splývat. Naopak mi chyběla informace, co se stalo s Toníkem a dalšími spolupracovníky po tom, co si odseděli trest.
Kladně hodnotím snahu autorů ponechat čtenáři prostor udělat si na některé události i osobu léčitele vlastní názor. Co mě fakt rozčilovalo jsou nedostatečné korektury, kterým unikla řada typo chyb i několik vážně nepovedených formulací např. "hýkající úřední šiml".
Křížová palba
Štěpán Kopřiva
Opět dokonale vykreslený hlavní hrdina, odlehčený styl psaní, množství popkulturních odkazů, neuvěřitelná znalost zbraní, střelby a pražských reálií. Navíc tentokrát i pěkný vhled do lezectví, fungování realitních kanceláří a praní špinavých peněz.
Jen mě štve, že pořád ještě nevím, jak se hlavní hrdina jmenuje :D.
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Knížku jsem si přečetla až potom, co jsem viděla film, který se mi moc líbil. Obvykle bývá knižní předloha lepší než filmové zpracování, ale v tomhle případě to pro mě bylo naopak. Knižní detektiv Karl Morck se mi zdál plochý a ne moc srozumitelný.
Velmi osobní kniha o zdraví
Margit Slimáková
Velké zklamání. Paní Slimákovou jsem doteď vnímala jako odbornici na výživu a chtěla jsem se dozvědět podrobnosti o jejím konceptu stravování. O rady jako kupujte bio a vyhněte se antibiotikům, ani o podrobný životopis a názory autorky na život, vesmír a vůbec, jsem opravdu nestála. Udělala jsem si sice nějaké výpisky, ale na knihu o 336 stranách jich je zoufale málo.
P.S. V knížce je pěkný a podrobně rozpracovaný přehled snad všech existujících sladidel.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Zhruba v půlce knihy jsem nabyla dojem, že čtu young adult nebo snad dívčí román a závěr knihy už ho jen potvrdil. Víc by se mi líbil dospělejší, tj. méně naivní a uveřitelnější příběh.
Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky
Ira Levin
Stepfordské paničky jsou prostě brilantní! Myšlenka zdánlivě emancipovaných mužů, kteří se před manželkami dokonale přetvařují, ale přitom netouží po ničem jiném, než mít doma žádoucí služku, je velmi znepokojivá. Rosemary už je trochu slabší, ale obě novely vynikají zejména pozvolna budovanou atmosférou nedůvěry a strachu.
Trhlina
Jozef Karika
Bála jsem se. Moc jsem se bála. Vzít existující záhadu za základ svého hororového příběhu byl od autora geniální tah. Jen ten konec jsem si představovala dramatičtější.
Století páry
Petr Schink
Metafysikové, industriálové, líheň, výpěstky a skvělá práce s jazykem. Klobouk dolů.
