brabofka
komentáře u knih
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
Tereza Brdečková
Zjevení. Už hooodně dlouho jsem si u knihy v průběhu čtení neřekla, tak tohle chci doma. Od začátku zajímavý a zajímavě napsaný příběh. Příběh žen Jana Wericha. Příběh protkaný korespondencí mezi členy této výjimečné rodiny. Příběh tak fatálně tragický. Je fakt, že JW asi naše generace zná z Pana Tau, na Vánoce vysílaného "Pekaře" a "Krále". Já občas zachytila "veselé historky z natáčení" paní Adamové a dalších, ale co za tím bylo a jak to bylo doopravdy, to si lze poskládat až z této knihy. Je fakt, že o JW jsem nikdy nic jiného nečetla. Přesto nebo právě proto na mne tato kniha působí jako zjevení. A příští Vánoce až se zase mihne v tv "všechno ven, všechno sem"... určitě si vzpomenu. Ne na JW, ale na Fanču... protože ta má můj obdiv.
Tsunami
Karin Krajčo Babinská
Poklidná 1 večerní oddychovka. Jednou za čas proč ne. Hezky, čtivě napsané. Moc mě potěšilo jak sice od začátku je jasné, že se něco děje, ale rozmotává se to posledního písmenka. Palec nahoru.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Trochu jiný styl psaní. Než jsem si na něj zvykla, trvalo mi to. Navíc jsem se trochu ztrácela jak v současných postavách tak i v těch "historických". Nakonec velice zajímavý příběh. Vlastně oba. Když si zvyknete na autorův styl, pak se před vámi otevře krásná vlídná jihočeská letní krajina, která stejně jako celý příběh přechází do pošmourného podzimu. A najednou na Vás dýchají 50.léta minulého století. Není to období kterému se beletrie věnuje. O to je to zajímavější, hlavně že dokáže stavět na reálné historii.
18 pod nulou
Stefan Ahnhem
Pokud se detektivnímu thrilleru dá říct oddychovka, tak tato knížka to splňuje. Ano, je tam řada věcí které zní nereálně, ale proč ne. Vždyť kolik máme takovýchto detektivních seriálů, a všechny mají pořád 100% sledovanost. Co bych vytkla je to odkazování na minulé díly, které je nepřehledné. Vadilo mi, že autor odkazuje na detsily, které si nepamatuji a přesto pro příběh byly podstatné. Četla jsem knihy, které to umí lépe provázat. Takže až na mě v knihovně příští rok vyjde řada zase se v tom nevyznám.
Modlitba za Černobyl
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Uf. bylo to náročné, depresivní, dojímající, strhující a děsivě pravdivé. Myslím, že už tu proběhla spousta podobných recenzí a komentářů. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla, a dočetla. Je to stejně děsivé jako výpovědi svědků z koncentračních táborů smrti. A nejděsivější na tom všem je to, že je to pravda. Pravda, která se týká nás všech, našich dětí a dětí jejich dětí. Občas mě při čtení napadlo, že se vlastně ani nedivím že se k nám naše mateřská Země takto chová - sucha, povodně, požáry, koronaviry… vždyť nám jen (a myslím že zatím jen lehce) ukazuje jak se chováme my. A pořád nám dává šanci to nějak napravit, změnit...
Hranice věčnosti
Ken Follett
Zazvonil zvonek a je konec. 2 měsíce intenzivního života se všemi hlavními postavami celé série je na konci a já si dost dobře nedovedu představit co dál? Je to jakoby skončil paralelní život. Každý večer, každou volnou chvilku jsem vyplňovala čtením a dnes poprvé nic.... budou mi chybět. S každým dílem se čtenář přesune o pár let dopředu, k další generaci rodu. A Vám se tak postupně začne ujasňovat proč vlastně zrovna tyto rodiny a tyto země. Protože každá byla v tu danou dekádu, v tom daném období velice důležitá a zásadně zasahovala do světových dějin. Ať už se jedná o 1.světovou válku prolínající se prvním dílem, nebo 2.světovou válku ve druhém díle, či studenou válku a vlastně celá 60-80.léta minulého století. Velice zajímavě a hlavně čtivě podáno. Fikce s realitou se tak dokonale mísí, že jsem si musela čas od času "vygůglovat" souvislosti, abych se dozvěděla zda už to je fikce a nebo se to opravdu stalo. Myslím, že by se kniha mohla hrdě hlásit do povinných školních osnov dějepisu. Protože jak jinak, než zábavně, podat historii. Za mě skvělé.
Paví hody
Jan Štifter
Krásně napsané. Skvělá čeština, pohlazení. Nicméně jsem si musela dávat hodně pozor na vazby. Nic není zcela napsané a spoustu věcí si čtenář musí domyslet. Ale má to svoje kouzlo. A to se cení.
Má cesta za štěstím
Karel Gott
Zajímavá kniha. Spousta fotek, textu, komentářů. Je vidět, že si s tím p. Gott dal opravdu velkou práci. Nicméně kdo čeká nějaké šokující, bulvární informace, ať není překvapen. Nic takového se neděje. Je to jen opravdu zmapování celého života tohoto zpěváka jím samotným.
Údolí
Bernard Minier
Stále stejný Martin Servaz. I když ne. Přestal kouřit. Mrzí mě, že nikde nejsou žádné záchytné taháky. V průběhu celé knihy se autor obrací zpět. A je to tak dlouho co jsem četla předcházející díl, a ty před ním. Škoda. O hvězdičku víc bych si ti určitě užila.
Mrtvé vzpomínky
Angela Marsons
(SPOILER) Spoiler:
Miluju tuhle knižní sérii. Miluju Kim i její tým. Kniha zapadá do celé série. Rychlá, pohotová, dychtivá. Stejně jako Kim. Ale. Nicméně, myslím, že bychom už pomalu mohli opustit stále stejné vody a najít si dalšího psychopata mimo náš okruh zájmu. Mírně mě otrávilo když jsem zjistila, že Kim musí lovit pořád v těch stejných vodách. Buď je to psychopatka která se ji snaží zničit sama, nebo si najme někoho na dálku z vězení. Když už se pak dostaneme zase k někomu dalšímu, tak dokud nedostaneme do vězení (a nebo na hřbitov) celou rodinu, tak Kim nemá klid... Dala jsem 5*, těším se na další díl... tak uvidíme kdo to bude tentokrát ...
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Než si zvyknete na styl, na to jak se příběh pomalu šine, vrací se zpět aby se opět předběhl, tak to trochu trvá. Jakmile ale pochopíte Lenú a Linu, jejich vrstevníky, jejich způsob života v nejchudší čtvrti Neapole na přelomu 50. a 60.let, máte vyhráno. Přijde mi, že pak už to běží samo. Obě jsou opravdu pro tu druhou tou geniální přítelkyní. Bez Linu by nebyla Lenu a naopak. Je to zajímavá sonda do poválečné Itálie, do jejich života. Mám rozečtený druhý díl, a tam kde první skončil, hned druhý pokračuje. Za mě palec nahoru.
Sůl moře
Ruta Sepetys
bravurně postavený příběh. Je až s podivem, že o této části historie se nic moc neví. Skvěle vykreslené postavy a jejich osudy. Četla jsem i knihu v Šedých tónech, a myslím, že autorka má nastavený standard který hravě udržuje. Příběh je čtivý i díky krátkým kapitolám, které se věnují vždy dané postavě zvlášť a přeci se všechny postavy skvěle prolínají. Za mě perfektních 5*.
Pianista
Władysław Szpilman
Opět jedno ze svěděctví, na která bychom neměli zapomínat. Z každé stránky je až hmatatelná hrůza prožitků. Z toho co se děje kolem. Při čtení mě téměř neustále provázela myšlenka toho jak bych se zachovala já v dané situaci? byla bych schopná takto reagovat, žít, přežívat? Myslím, že byť válka skončila teprve před 70 lety, i tak je to pro nás hodně dlouho. Dlouho na to abychom stihli zapomenout a nebo si vůbec uvědomit, že se toto opravdu dělo. Že naši západní sousedé byli ochotni se nechat zmanipulovat jedním člověkem k těmto hrůzám. A že se to muselo bytostně dotýkat i lidí v našem blízkém okolí. Kteří bohužel hodně rychle ubývají. A s jejich svědectvím, které s nimi odchází, odchází i kousek té reality. Za pár let už to budou naše děti brát jen jako povinný údaj v učebnici. Ale díky těmto lidem, knihám, si to můžeme neustále připomínat. Abychom nezapomněli. Protože, pokud nezapomeneme, můžeme se z chyb našich předků poučit.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
3 ženy, 3 generace a 3 osudy. Ze začátku možná budete mít problém s orientací, způsobem jakým je kniha napsaná ale když si zvyknete, najednou jakobyste do příběhu zapadli a žili v něm. Byly Annou, pak Alžbětou a nakonec Anežkou. Pořád jsem přemýšlela o tom, co se mi zdá na té knize zvláštního. Až jsem na to přišla. Tato kniha pro mě byla šedo-hnědá. Všechno se to prostě obalilo lepkavým mazlavým blátem ze zákopů 1.světové války a poté pomalu přecházelo v šeď totality. I když jsou tyto milníky lidstva v příběhu upozaděny, vůbec to nevadí. I tak na Vás dolehnou jak hrůzy obou válek, tak i následně komunistických procesů. Vůbec Vám nevadí, že příběh prožíváte nejdříve v městečku a následně ve městě. Aniž byste znali přesný název města, ulice kde žijete. Prostě město. Nepřekáží ani odskoky od hlavních postav, a příběhy ostatní postav. Krásně zapadnou do celého příběhu, i když jej ovlivňují jen z části.
Přesně jak je napsáno v popisu. Kniha která musí být přečtena. Od první řádky víte, že to prostě přečíst musíte.
Dávám 5*. A mohu říci, že tato kniha se může řadit hned vedle Vyhnání Gerty S. od Kateřiny Tučkové a nebo Světel, která nevidíme.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Opět skvělá kniha. Dovedete si v dnešní době představit, že Vám je 5, 10, 15 nebo 35 a více let ( ostatně na věku nezáleží), do bytu Vám vrthne tajná policie, která Vás odvleče kamsi. Rozdělí Vaši rodinu a pošle Vás a vaše děti do pracovního tábora kamsi na Sibiř? Jediným podepsáním papíru Vás odsoudí na 25 let nucených prací aniž byste se dozvěděli proč. Je to kruté, děsivé a i toto je společná historie. I my Češi jsme mohli spadnout do této Stalinovy mašinérie. Myslím, že tak jako se svět věnuje historicky fašistické diktatuře i na toto bychom neměli zapomenout.
Anežka
Viktorie Hanišová
(SPOILER) Vše o knize je vlastně napsáno níže v komentářích. Příběh ženy, která si myslí že má všechno a jediné co jí chybí je dítě. Když to nejde přirozenou cestou, volí adopci. Bohužel si myslí, že když jí všechno koupí, zaplatí a přesně nalajnuje tak budou šťastné a spokojené obě. Jenže ono to nefunguje. Myslím, že to, že je Anežka Romka, je jen zvýraznění toho všeho. Nefungovalo by to ale nikdy s nikým. Chybí láska, cit, porozumění. To, co matka příroda spustí porodem (ano až na výjimky). A Julie se k tomu spolu s námi celou knihu dostává. Ano, konec je otevřený, takový nijaký.
Země
Marek Epstein
P.E.C.K.A. Něco neskutečného. Něco, co už jsem dlouho necítila. Mrazení. A také ten pocit, kdy vlastně dýchate spolu s hrdinkou. Od prvního písmenka po to poslední, fakt zážitek. Tahle kniha, tenhle příběh bude opět na hodně dlouhou dobu nepřebitelný. Jako u dalších podobných příběhů i zde, na začátku lehce tápete. Opět to lehké rozmrzení, že je to poskládané, jedno přes druhé. Že skáčete přes desetiletí. Ale to rychle přejde. Najednou zjistíte, že i tak to do sebe zapadá. A tyhle kola, že nejde zastavit. Až s koncem. Ve který celou dobu doufáte. Stejně jako Lea. Po dlouhé době příběh, kterému bych, kdybych mohla, dala víc než 5*. Poklona.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Přečteno jedním dechem. Sice ze začátku menší zmatky v tom kdo kdo je, ale rychle se do příběhu vpravíte a pak už jen sledujete osudy míst v Krušných horách. Všechno směřuje k 1 konci a myslím, že ten je pak celkem rychle a dost povrchně podán. Ale jít asi do detailu, tak kniha nemá 250 stran. To co chtěl autor říct to řekl. Je to chytrá a milá reklama na Krušné hory. Proč ne.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
(SPOILER) Za mě 5*. Sice 3/3 trochu slábla, nicméně v cílové rovince opět nabrala dech a ve finiši sprintovala. Původně sice jsme svědky pátrání Elišky po osudech své rodiny a toho co se vlastně stalo. Postupem času jsme ale spíše účastníky jejích osobního života a toho jak celé pátrání do něj zasahuje. Konec je sice otevřený, ale myslím, že hodně napovídá. Za mě velice pěkně napsané. Jdu hledat další knihy autorky.
Jdu s hlavou vztyčenou
Daniel Anýž
Netřeba komentáře. Kdo nepřečte, neví. Silné, moc silné. Stejně jako všichni v té knize. Smekám před nimi.