biki komentáře u knih

Kurník šopa, autor mě ale opravdu naštval. Ničeho zlého netuše jsem si devět desetin knihy užívala svižnou, čtivou, byť trošku jednodušší space operu. S napětím jsem čekala, jak se J.W. vypořádá s bezvýchodnou situací, do níž ho nezodpovědný autor dostal, a ten nevymyslel nic lepšího, než zásah shůry (či spíše z hlubin vesmíru) prostřednictvím neuvěřitelné ptákoviny, která celý příběh značně degradovala. Tak aspoň za těch 9/10 knihy ty tři *.

04.03.2017

Brilantní thriller. Jsem ráda, že mě neodradilo označení "psychologický thriller" na obálce (pokud totiž něco zavání psychologií, tak většinou prchám), a že jsem věřila autorce, i když jsem od ní už nějakou dobu nic nečetla. Hlavní hrdinka je výjimečná, když po návratu do života dokáže sama sobě a proti mínění okolí včetně jejích nejbližších, že i přes své závažné fyzické a psychické trauma může mít její život nový smysl a cíl.
Za zcela mimořádné považuji to, jakým způsobem se autorce podařilo zobrazit, s čím vším se musí denně vypořádávat člověk s těžkým poškozením mozku, jak pro něj musí být frustrující, že nedokáže zvládat dříve úplně obyčejné činnosti, jak ho neposlouchá mysl ani jazyk. A také, jak je tato situace obtížná i pro jeho nejbližší (nemluvě o okolí), kteří v dobré víře často jednají jak sloni v porcelánu.
Velmi kvalitní krimizápletka - starý zločin (a jak se v průběhu děje ukáže - ne jeden), jak vycházejí najevo nové skutečnosti, konfrontace vzpomínek hlavní hrdinky a toho, co za vzpomínky považuje, či jsou jí podsouvány ... Ani mi nevadilo, že ze dvou hlavních podezřelých, které jsem vytipovala, mi ten podezřelejší vyšel. Jedna otázka ale zůstala nevyřešena - docela ráda bych věděla, jak to bylo s otcem hlavní hrdiny. Že by se k tomu autorka ještě někdy vrátila?

2 04.03.2017

Velmi slušná kniha. Ale souhlasím s některými předchozími komentáři, že k úplné spokojenosti něco málo chybělo. Možná mi i trochu překáželo střídání dějových linií, což nemám moc v oblibě, a někdy mi to přišlo trochu víc ukecané. Ale co se autorce skutečně povedlo, to je vykreslit totální rozklad rodiny po tak tragické události, jako je únos dítěte, a také duševní rozpoložení hlavní hrdinky bylo velmi uvěřitelné. Michelle mi byla naopak sympatická, protože se v tom chuděra sama plácala po celou tu dobu jen s malým porozuměním od svých nejbližších. Pachatele jsem také tak trochu tušila. Poněkud nevěrohodný, až příliš happyendový se mi ale zdál závěr - jak šel Hunter do sebe, a také nový vztah obou sester a matky ... oko nezůstalo suché.

6 06.02.2017

Kdybych mohla, dala bych deset *. U tohoto autora nijak nepřekvapí hodně vysoký standard příběhu, který bych si dovolila označit jako bio-thriller. Nepřekvapí ani vysoká hodnota reálných informací, které kniha obsahuje, a které je možno si kdykoli ověřit. Jenže, podle mého názoru, v tomto případě autor o dost překročil hranici běžného kvalitního thrilleru a posunul ho na vyšší úroveň. Etika biologického, respektive lékařského výzkumu - to je, oč tu běží. Jak daleko je možno ještě zajít v experimentování? Co ještě se dá omluvit starostí o "prospěch lidstva", zvlášť když v pozadí lze tušit boj o moc a zisk? A nejsem zas takový pokrytec, abych si nebyla vědoma toho, že bez pokusů na zvířatech (a bohužel i primátech) bychom se v minulosti neobešli. A obávám se, že ještě nějakou dobu se neobejdeme, neboť ne všechno lze simulovat na počítači.

Nyní k vlastnímu příběhu - stejně jako většina čtenářů jsem přivítala podstatně větší roli Kowalského, jenž dosud hrál roli jakéhosi bouchače a moc nezapadal mezi ostatní vysoce kvalifikované členy Sigmy. Tsantsa - tak s tímto krásně morbidním předmětem jsem se už pěkně dlouho nesetkala.
A samozřejmě Baako: netuším, zda si autor prostudoval stránky GorillasLand či studbook, aby získal inspiraci, ale sameček gorily západní nížinné Baako je reálná postava - narozen 3.8.2013 v zoo Belfast, matka Kwanza, otec Gugas. A i když není obdařen schopnostmi jako v knize, je také pozoruhodný: jeho narození byl tak trochu zázrak, neboť Gugas byl řadu let považován za neplodného. Ale to už je jiný příběh.

A i když to nikdy nedělám, musím se vyjádřit ke dvěma očividně mylným údajům, které jsou ale dle mého názoru ze strany autora zcela úmyslné a účelové.
POZOR - vyjádření obsahuje SPOILER:
Literární Baako má 3 roky, měří údajně 130 cm a váží 70 kg - toto jsou ovšem parametry dospělé mladé gorilí samice. Tříletý goriláček je menší než tříleté dítě, váží kolem 12 kg plus minus, ošetřovatelé je v případě nutnosti běžně nosili v náručí (dříve, když některá mláďata musela být odchována lidmi). Kdyby se ovšem Rollins držel reality, Baako by pak nebyl schopen ani částečně pomoct Kowalskému.
V závěru je Baako vypuštěn v Národním parku Virunga - to je ovšem domov goril východních - horských a Grauerových - s hodně odlišnými životními podmínkami, v nichž by gorila nížinná dlouhodobě neměla šanci. Na druhou stranu je to jeden z nejlépe chráněných parků, takže pravděpodobnost přežití před úklady člověka je zde velmi slušná.

Nepamatuju se, kdy mě nějaká kniha emocionálně tak dostala. Trvalo mi dost dlouho, než jsem to rozdýchala.

5 24.01.2017

Konečně jsem si po dlouhé a dlouhé době užila knihu od J.Deveraux bez nějakých podstatných výhrad. A že to šlo i bez duchů a zásahů nějakých tajuplných bytostí.
Vtipná, milá kniha s velmi uspokojivou romantickou zápletkou, hrdinové přesně jak mají být, správně slizký padouch, a to vše na pozadí motivů z Pýchy a předsudku (rozhodně není na škodu tento příběh znát). Maximální spokojenost.

2 06.01.2017

Přestože jsem knihu četla se zaujetím a v některých fázích jsem se nemohla odtrhnout (dokonce mi četba částečně narušila harmonogram předvánočních prací), mám z ní trochu smíšené pocity. Bez znalosti událostí z knihy Jatka bych v tom měla docela solidní guláš a řadu motivů a souvislostí bych asi vůbec nepochopila. A přitom námět je velmi dobrý, oba hrdinové Kim a Carlos se mi docela líbí, možná proto, že taky mají svá tajemství. Autorka se se svým úsporným stylem dost přiblížila reacherovkám, což také není na škodu. Souhlasím, že příběh není úplně dotažený, jenže v nějaké recenzi jsem se dočetla, že autorka už napsala několik pokračování, takže ten trochu neurčitý závěr možná je i záměrný ... nevím. Přes všechny výhrady jsem si ale knihu užila, hodnotím tak na 75 %.

1 06.01.2017

Nejlepší kniha ze série. Postava Pierse Verderana na sebe upoutala pozornost už v předchozím dílu (Ukradená nevěsta) a byla jsem docela zvědavá, jak se s ní autorka vypořádá. Tentokrát už mě nezklamala - Piersova minulost je sice neradostná a stala se podkladem pro obraz zhýralého prostopášníka. Ale jak my, zkušené čtenářky romantických příběhů dobře víme, skrývá se pod ním ryzí charakter, který se konečně projeví zásluhou té správné hrdinky. Jo, je to to pravé klišé, které tu autorka ale bere dost s humorem, což v mých očích knihu posouvá na vyšší úroveň - mé hodnocení tak 70%.

1 27.12.2016

Mám chuť nakopat vydavatelům, že tak vehementně upozorňovali na příbuzenství Granta a Childa a tím pádem dle jejich pomýlené logiky, také na jakési, snad duchovní(?), příbuzenství hlavních hrdinů obou autorů, což je hodně zavádějící. Jistě, uvedení Davida Trevellyana do děje má určité společné rysy s první Childovou knihou, možná to autor i trochu zamýšlel. Ale dál už postupuje podle svého a podle pravidel žánru. To by už pak bylo možné obvinit většinu autorů thrillerů, že opisují od sebe navzájem. Jistou podobnost snad ještě jeví způsob jednání DT v dětství (zajímavé úvody kapitol), které mi ale mimo jiné připomíná také Endera (O.S.Card - Enderova hra). Postava DT však na mne působila odlišně od Reachera - zdá se mi víc pragmatická, chladnější a krutější, záblesky nějakého citu se objevují jen ojediněle, znamenaly by totiž odhalení slabého místa. Naprosto nekompromisní a racionální řešení problému v závěru pak plně odpovídá dosavadnímu obrazu DT.
Není to úplně špičková kniha, ale z mého hlediska patří k tomu lepšímu v žánru. Další knihu si zcela určitě přečtu.

1 27.12.2016

Další zajímavé nahlédnutí do historie USA a fabulace "co by, kdyby". Děj se mi zdá akčnější ve srovnání s předchozí knihou (Lincolnův mýtus), což jí určitě prospělo, je tak pro mě stravitelnější a čtivější. Přínosem pro osvěžení děje je i postava Lukea Danielse, která se poprvé objevila v minulém dílu a do jisté míry nahradila Cassiopeiu. Doufám ovšem, že autor s Cas. počítá i do budoucna, a že se s Cottonem dá opět dohromady. Na závěr musím opět autora pochválit za shrnutí faktů v závěru knihy, zcela jistě stojí na pozornost.

4 20.12.2016

Přestože zde zápletka nebyla tak dramatická jako v prvním dílu, tato kniha se mi líbila o poznání víc. Možná proto, že jsem v tomto případě neměla žádná velká očekávání, nebo jsem byla v jiném rozpoložení po větším pracovním stresu, trochu jsem střídala žánry ... Naprosto neodolatelné byly konspirační teorie Arizony Snowové, do kterých zapojila i oba hlavní hrdiny, a co z toho nakonec vzešlo. Takže příjemné odpočinkové čtení, nic víc, nic míň.

4 20.12.2016

Autorka patří k mým nejoblíbenějším v tomto žánru. Bohužel, i když jsem byla zvědavá na bližší seznámení s postavou Simona Innese, s níž jsme se setkali v jedné ze starších knih, samotný příběh mě trochu zklamal. Určitě zajímavé byly odkazy na Simonovu minulost a také postava jeho staršího bratra, ale jinak se mi děj zdál poněkud jalový. Řekla bych, že si tu H.H. vybrala slabší chvilku.

17.12.2016

Cynsterovské příběhy mě zatím ještě neomrzely, i když tam autorka také pár slabších chvil měla. Zrovna tuto knihu ale počítám k tomu lepšímu (i když ne nejlepšímu) - oba hlavní hrdinové jsou mi sympatičtí, opět uvěřitelná krimi zápletka, dramatické vyvrcholení příběhu ... prostě, co víc si přát pro chvíle odpočinku.

2 06.12.2016

Trochu mě překvapilo nepříliš vysoké hodnocení této knihy. Na rozdíl od předchozích komentářů mě opravdu bavila a četla jsem ji s chutí, hodnotila bych ji tak 85%, což zde bohužel nelze. Kromě slušné detektivní zápletky bylo v knize poměrně výstižně vykresleno, jakou moc může mít šeptanda, pomluva, zlé řeči, šířené za zády postižené osoby, která prakticky nemá možnost se účinně bránit. Ovšem pokud nemá po boku někoho, jako je Gerrard ... pak se vše v dobré obrátí, jak to ostatně v těchto příbězích má být.

4 06.12.2016

Opravdu povedený dobrodružný příběh s prvky sci-fi, takovou kombinaci prostě miluju. Moji oblíbení hrdinové z NUMA opět nezklamali a znovu (pokolikáté už?) zachránili svět před zkázou, k níž mělo dojít z rukou zneuznaného geniálního šílence. Zdá se, že výzkumy a práce pana Tesly se stávají oblíbenou rekvizitou příběhů tohoto druhu (snad jsem toho moc neprozradila). Kromě nepřetržité akce se mi líbilo, že se zde také víc uplatnili i původní aktéři knih C.Cusslera. Domnívám se, že spolupráce s G.Brownem se rozhodně vyplatila, neboť všechny tři příběhy, které spolu zatím vytvořili, patří k tomu lepšímu v dobrodružném žánru.

2 06.12.2016

Velmi dobrá detektivka z viktoriánské Anglie a jak je A.Q. zvykem, také se zdařilou romantickou zápletkou mezi nikoli přehnaně emancipovanou hrdinkou a populárním spisovatelem detektivek. Moc se mi líbí, že i jako ve svých předchozích historických romancích bere autorka tyto romantické motivy s jistým nadhledem a humorem, což je v této knize v protikladu s viktoriánskou fascinací smrtí - bezpečnostní zvony do rakve či lapače slz ... proboha! Neodolatelné jsou také konfrontace hlavního hrdiny s názory jeho čtenářů, kdy jsem se musela smát i nahlas. To všechno dohromady tvoří velmi příjemné odpočinkové počtení pro stávající dlouhé zimní večery.

5 30.11.2016

Slušná standartní detektivka - starší nevyřešený případ, relativně malá uzavřená skupina podezřelých, z nichž několik má docela dobrý motiv ke zločinu, luxusní prostředí ... a také několik nových skutečností, které se objevují až při obnoveném pátrání. Trochu mě překvapila ochota zainteresovaných osob nechat se zpovídat před kamerou o citlivých osobních věcech, na můj vkus si to autorka trochu moc ulehčila. Ale budiž. Co mi ale moc nesedělo, to byl závěr, respektive řešení, které v podstatě postavilo na hlavu všechno předchozí pátrání - jistěže překvapivá řešení detektivních příběhů či thrillerů jsou obvyklé a čtenáři žádané, ale tady mi to přišlo trochu násilné. Měla jsem pocit, že se do toho autorka už zamotala a chtěla najít přijatelné a uvěřitelné východisko. No, a metabolismus ketaminu ? ... hm, nevím, jestli by to mohlo být tak jednoduché.

1 27.11.2016

Velmi, velmi dobré. Kvalitní krimizápletka, kterou řeší zcela výjimečný tým tvořený dvěma protiklady: na straně jedné Cole, Pike a jejich záhadný přítel Jon, kteří se ku prospěchu věci pravidly příliš nezatěžují. A na druhé Scott, předpisy vycepovaný policista, který je porušuje jen velmi zřídka a strašně nerad, a Maggie, která zase ctí zákony smečky. No, a který padouch by takovému týmu mohl uniknout?

5 04.11.2016

Tento příběh se zcela jistě může řadit k těm nejlepším a nekrásnějším o přátelství člověka a psa. Je to také jedno z nejvěrohodnějších zpracování předpokládaných myšlenkových pochodů psa a náhledů do jeho "duše", aniž by se autor dopustil přílišného polidšťování. A abych nezapomněla, je to též výborná detektivka, jak je už u Craise pravidlem.

4 04.11.2016

Deaverovy knihy si stále zachovávají vysokou, i když mírně proměnlivou kvalitu, ale přece jen mě několik posledních až tak moc nenadchlo. Proto jsem ani nyní neměla příliš velké očekávání. Ale byla jsem velmi mile překvapena - Lincoln v odlišné pozici oproti dřívějšku, z toho vyplývající i trochu jiný vztah k ostatním zúčastněným osobám. K hlavnímu motivu ještě další dva paralelní příběhy a ve všech třech dějové veletoče, které mi ale nepřišly nějak nelogické či násilné. Snad jedinou výtku bych měla k určité skutečnosti, kterou nám autor tajil až téměř do samého konce a která pak sehrála roli jakéhosi "deus ex machina". Aspoň v náznaku se o ní autor mohl zmínit. Přes tuto malou vadu na kráse řadím knihu k Deaverovým nejlepším.

2 04.11.2016

Tak tohle bylo fakt "hustý". Na jednu stranu typický Sandford, na druhou zase něco nového, jiného oproti jeho předchozím knihám. Lucas mi tu tak trochu připadá jako hrdina ze starých westernů, kovboj bez bázně a hany, včetně onoho přímočarého řešení celého problému, k němuž je ovšem přinucen vývojem situace. U Sandforda je sympatické, že přes všechny četné akční scény rozhodně není opomíjena práce a spolupráce běžných policistů, bez níž by se Lucas neobešel, a je si toho moc dobře vědom. Lucasovo rozhodnutí v závěru mě zaskočilo, jsem zvědavá, co si s tím autor dále počne.
Sandford má také dar, že třeba zde konkrétně vystihl zcela pokřivené myšlení té nejhorší spodiny, kterou se zdráhám nazvat lidmi, a přitom dokáže do příběhů o nejhorších a nejsmutnějších věcech dostat i jistou dávku humoru, aniž byl ony příběhy nějak zlehčoval. No, a nad některými jeho sarkastickými poznámkami a postřehy týkajících se např. vynálezce mobilu ("nějaké sexistické prase ze Silicon Valley") či politiků jsem se musela smát nahlas.

5 02.10.2016