bee88maja komentáře u knih

Fotka knihy na mne blikala snad z každého bookstagramu. Ale nechávalo mě to chladnou. Nezjišťovala jsem si, o čem Šikmý kostel vůbec je. Pak mi kamarádka pěla chválu, že to musím přece přečíst, vždyť je to o "Tvém rodném kraji,přece!!". Ok, koupím si prví díl kroniky a uvídím.

Po otevření obálky a uzření mapky Horní Suchá, Orlová, Karviná, Fryštát... Kraj z kterého pocházím. Nostalgie zapracovala a tak jsem se nechala vtáhnout do historie nejen hornictva.

Když na straně 30 své slzy držíte silou vůle, říkám si: "Sakra!!!" Tahle kniha bude drsná. Každou další kapitolou jsou osudy hlavních postav srdceryvnější. Za mne je to masakr. Rozepře česko-polské pociťuje pohraničí do dnešních dnů... a já už více chápu tu polskou ukřivděnost. V hodinách dějepisu se k podobným materiálům nedostanete a je to škoda, když nejsou hodiny dějepisu více věnovány místní problematice...

Jedno vím jistě, další díly si s určitostí přečtu. Jelikož pamětníci z mé rodiny už bohužel nemohou vyprávět, abych se dozvěděla víc....

Děkuji Karin Lednické za možnost nahlédnout pod pavučinu historie, s kterou jsem spjatá....

27 01.06.2024

Klasika všech klasik, když jsme si jednotlivé příběhy/pohádky před spaním předčítali, byla to zábava, a fascinace - s jakou lehkostí Jan Werich používá češtinu, jazyk. :) Obdivuhodné.

18 29.10.2021

Číst podobnou knihu, je něco, co se mi zarývá do mého pudu pro spravedlnost, cit a logiku. Knihy jsou tu, aby nás poučily, ale bohužel ti, kteří by měli být poučeni, po moudrých knihách nikdy nesáhnou...Děsivé, smutné, ale stálé aktuální.

17 11.08.2017

Každý mne odrazoval od 100 stran nudného textu o rybařině. A co jsem našla? Hloubavý a strhující text o překážkách v životě, a jeho zdolávání, o síle duše. Symbolické a ohromující. K tomuto textu Ernesta Hemingwaye se budu ráda vracet.

17 30.06.2017

Miluji knihy, při kterých mám z šoku pootevřenou pusu a kulím oči. Tohle je jedna z těch knih, kdy nasávám atmosféru stránku za stránkou. Rudo před očima a nejen díky mimořádným ilustracím, ale z té tachykardie, kterou text místy může vyvolat. Fascinovaná jak tohle může být možné, a věru, když neznáte jiný svět, s kterým byste mohli porovnávat, pak věřte, že si asi zvyknete. Narodila jsem se do "svobodného" světa, a tak tyto texty ve mně budí hrůzu, ale zároveň začínám mít více pochopení pro lidi, kteří nespatřují v takovémto světě zlo. Svět je plný manipulace a přesvědčovacích taktik, a prohlédnout, zda se naše přesvědčení mýlí, když v něm žijeme desítky let, není tak jednoduché, jak se pro člověka žijícího ve "svobodném" státě může jevit.

Za mne každopádně knížka, kterou si budu připomínat, kam až to může zajít, pokud se necháme unést kouzlem ideologie a kultu osobnosti.

16 09.05.2023

Jelikož nejsem z těch, co zažil sametovou revoluci, zajímalo mě, jak ta doba (alespoň přibližně) před mým narozením vypadala. Kdo to vlastně byl V. Havel? V téhle knize jsem narazila na člověka se všemi klady i zápory, filosofa a humanistu. Naivního snílka s heslem pravda a láska zvítězí. Lidsky si mě získal. A je mi jen líto, že dnes se už věří jen lžím a nenávisti. Smutné.

16 10.06.2017

Nicota, všechno kolem pokrývá sníh nebo popel. Za mne velmi silný příběh. Ta neurčitost v kontrastu s velmi drsnou surovostí, pod oparem metafor. Depresivní vhled do kontrastu morálky a pudovosti člověka... ve finále reálnější, než vyhlídky na ráj s piňacoládou v ruce...

14 16.01.2024

Když se vás minulost drží, jako klíště. Z Jejíhož podhoubí jste vzešli a vzepřít se je tak upřímně složité... Kdo nemá za sebou temné "houby"...Zřejmě těžko tento příběh pochopí... Všem bojujícím houbařkám přeji víc sil a odvahy vymanit se z nadvlády hnijícího mycelia ;)

14 30.08.2020

Člověk, co světem chodí, vždy bude ze svého příkoří obviňovat jiné. Je to zcela logické a přirozené, říká se. Za mor přece mohli ve středověku také Židé. Označme viníka a hned se některým lépe dýchá, lépe žije. Když svůj mokvající hněv můžou někam směřovat. To, že to lepší žití, je na úkor jiného života, je už vedlejší... Přerod hlavní postavy mě závěrem knihy zvedal ze židle...

Když pátrám v minulosti a čtu díla, která popisují historické události jako je holokaust nebo jinou epochu lidstva, mrazí mě. Protože je až zarážející, jak se nic ve své podstatě nemění. A bubáci jen převlékají kabáty. Proč se vlastně člověk ještě nenaučil empatii? Proč je pro něj přirozenější nenávidět? Proč se nepoučí z dějin? Pomyslný klid získávat vyvražďováním a pleněním? Opravdu?

Vždyť ze všech ve finále zbyde ten pomyslný popel... že, pane Kopfrkingl?

13 28.04.2024

Téměř devadesát let staré dílo, a stále aktuální. Čapek byl vizionář, a jeho vize se proměňují v realitu všedních dní.

"Raději my, než oni" a pořád čekáme, že naše chyby napraví prozřetelnost, či jiná síla. Protože politika, ekonomie...

Idealismus v kontrastu s narcismem. Pokrytectví každého jednoho člověčenství. Jo i moje a taky tvoje!!! V hloubce upřímného humanismu, skrývá se neduh lidstva. Neduh práv a výkřiků. Hlaveň namířená do obličeje a my urputně zavíráme oči a doufáme, že se to neděje, že to někdo napraví, že za to nemůžeme, protože my tu"zbraň" v ruce přece nedržíme....

13 20.02.2024

Polární záře, ryby, humři, krevety, gejzír, koně, oheň, svíčky, ledovec a v neposlední řadě dvě srdce.

Vtipná příhoda z knihy mi připomněla vlastní zážitek z cesty po kanálech v Holandsku. Když Vám taková obyčejná ovce může takměř způsobit infarkt, srdce buší o závod, jsou to vteřiny, minuty a pak uslyšíte šťastné Beeee Beee a neslyšné žuchnutí kamene ze srdce to celé dokresluje.

Napada mne otázka: Jsou Islanďané opravdu tak živelní a nespoutaní, jak se o nich píše? Nebo si to pro jistotu budu muset zajet ověřit, a poznat na vlastní kůži? :)))

13 05.03.2023

Můj maraton s Julii Caplin pokračuje. Tentokráte jsem se mrkla do Kodaně, "pohyggovala" jsem, co se dalo. Svíčka sem, svíčka tam. Erotická scéna tentokráte stála opravdu za to. Vrr vrr. :) :) Ovšem ten epilog, prosím pěkně, tohle mi nedělejte, jinak ty zbylé 3 knihy(co mi ze série chybí) číst ani nebudu !!! :D :D Bylo to nutný? ... samozřejmě, že kecám :D tuto sérii dokončím, i kdybych si měla vytrhnout všechny chlupy z těla!!! haha :)

Sama se divím, že mi z toho všeho není ještě blivno, cukříček sem, cukříček tam. Jestli já si na toho drsňáka jen nehraju :D :D:D Mohu se pouze domnívat, že asi budu větší romantik než cynik.

Touha a chtíč zcestovat svět, poznat hygge atmosféru. uvolnit se, "uštrykovat" si svetr. Upéct dort podle babičky Kačerové, nebo šneky strejdy Donalda (inspirace by Kuchařka mladých svišťů, pokud neznáte :))))

Asi bych chtěla poznat národ, který je podle statistik nejšťastnější na světě, sbalme kufry, nasedněme do aut/vlaků/letadel a hurá jděme tomu naproti, a poznejme, jak je iluze a fantazie autorky daleko od reality. :)

13 01.03.2023

Japonský styl mne prostě baví... jak pomalu plyne. Děj se rozbaluje jako okvětní plátky sakury. Myslím, že téma cestování v čase bylo mile uchopeno. I pár slz ukanulo do pomalu chladnoucího hrnku s kávou... Aligato minulosti, budoucnosti i přítomnosti. :)

13 28.01.2023

Blaničtí rytíři, probuďte se !!! Už je čas !!! Křičím do tmy, ze spaní - jako reakci na soudobou politickou situaci.
Bojím se o svobodu, do které jsem se narodila. Bohužel Češi jsou národ, který stále čeká až jej někdo zachrání, až někdo za ně oddře to, co by sami jako svobodní občané měli zvládnout. A tak nám tu po 30 letech hrozí další nesvoboda.

Opuštěná společnost, je knihou, která by měla být zařazena k povinné četbě všem voličům. Ovšem jak všichni víme, kdo nechce být v oblasti politiky vzdělán, tomu ani tisíc knih nepomůže.

12 16.08.2018

Četla jsem tě dlouho, a to jen proto, že jsem věděla, že to bude opět "drsné". A když se člověk necítí na příval smutku a beznaděje, tak se do stránek neponoří s takovou chutí a vervou.

Přemýšlím pokaždé nad nesmyslnou krutostí páchanou lidským pokolením...

Tvrdost a síla a nezdolnost....

Slzy se valí jako hrachy...soucit...zmar...

Asi jsem to trošku víc prožívala, když jsem si uvědomila, že podobné příběhy zažívali i mí pokrevní příbuzní... Jako kdyby se sepnula nějaká geneticky daná vzpomínka...Mrazivé a zároveň milé...nostalgické...

Děkuji i za ilustrativní přílohu s fotografiemi...hezky se pak dokreslí kontext doby a místa...

Úplně se hrozím, co přinese třetí díl a poválečná doba...ale bezpochyby se do něj začtu, až budu mít sílu na další nálož vzpomínek a smutku... :)

11 24.08.2024

Statečné srdce alá Mel Gibson, a jeho modré oči, modrá tvář, svalovec co unese "claymore". Nesmí chybět kilt, hrad a pohoří zaváté sněhem.

Trochu toho cukru, whiskey, teplo z krbu. Krásně se u toho odpočívá. Zasnění se, a chuť cestovat a ihned koupit letenku, sbalit batůžek a vydat se na daná místa, ochutnat co ochutnat lze, respektive zjistit zda je britská kuchyně opravdu tak mdlá a "kekeloidní" nebo jsou to jen předsudky? a hlavně Skotsko není Anglie, že jo Aye ? :D

Jasně, je to pořád (8x) same story, never mind. Milostné zápletky identické, ale proč takové knihy mají takový úspěch? Je to tím steskem, že fantazie nemůže být realitou? V knihách hledáme, co nám chybí? Who knows.

Pro mne, to znamená jediné, že mi ze série chybí už jen cukrárna v Paříži. Mám trochu obavy, aby se mi z toho cukrování nezvýšila hladina krevního cukru. Hyperglykémie je nebezpečná a může u citlivých jedinců vyvolat dávivý reflex.

Tak Au revoir !!! Mon amour. :D

11 10.03.2023

Nerada porovnávám knihy, ale asi shoda náhod chtěla, že jsem v průběhu dvou týdnu četla knihu o Egu od Osha. Za mne je v mnoha ohledech podobná, ne-li stejná. Osho je víc humorný, hravý. Lépe vstřebatelný :)

Kdybych nikdy nic duchovního nečetla, asi bych tuto knihu považovala za přelomovou. Takhle mi to přijde jen jako "výcuc" toho, co už jsem četla jinde.

11 21.09.2022

Tolik zla za jeden život. Zdá se vám kniha černobílá, pak se ptám, kdo z Vás byl v dětství tím nejspravedlivějším a uměl vnímat nuance mezi zlem a dobrem? Zdá se Vám autor jako vyšinutý jedinec, pak se ptám, kdo z Vás zažil válku (či jiné násilí) se všemi aspekty? Po přečtení této knihy a shlédnutí filmu, jsem se jen utvrdila v tom, že zlo páchané člověkem nezná hranic. Opravdu tato kniha není pro naivní snílky o utopii zvaném ráj na zemi. Kniha je fikce ale k realitě má blíž, než příběhy z červené knihovny.

11 04.02.2020

Dotkni se slzy na dně mého srdce. Dotkni se bolesti, která křičí skrze slova deroucí se z mé rozervané duše. Křičím potichu, hledám jistoty a bezpečí. Oplzlost a chtíč.
Jsi tu se sklenicí vína v ruce, probudíš se a vše je pryč....

Tohle se mnou trošku zamávalo. Smekám a těším se na další příběhy z pera H.Murakamiho

10 29.12.2023

Knihu jsem si pořídila v anglickém originále.
Ilustrace mne baví a jako milovník pandy jsem tuto knihu nutně potřebovala. Putování a příběh přatelství oslovuje mnohé generace. Když toužíte po něčem milém, co Vás pohladí. Jako např.medvídek Pů nebo Malý princ anebo Medvídek Paddington, Panda a dráček je další z mnoha roztomilostí s hlubší zprávou a symbolikou přátelství...

10 28.11.2023