Havel

Havel https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220350/bmid_havel-o0x-220350.jpg 5 253 68

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání. Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).... celý text

Komentáře (68)


ZuzanaK.
ZuzanaK.
18.12.2023

Velmi dobré. Seriozně přátelsky dobré. Žádná špína ani přehnaný obdiv, ale fakta více či méně líbivá, i atmosféru a situace dovysvětlující komentáře. Celistvé, nepřikrášlující, nedehonestující, bohaté na fakta.

Phyl
Phyl
27.07.2023 5 z 5

Aspoň, že byl vždy a za každých okolností sám sebou. I přesto, že to znamenalo ztrátu popularity, která je však vždy druhořadá, pokud má člověk cnostné cíle. V


Belforn
Belforn
18.07.2023 5 z 5

Velice oceňuji přístup Michaela Žantovského. Pracoval s velkým množstvím zdrojů a pramenů, se vzpomínkami, vlastní zkušeností atd. a předkládá čtenáři příběh Václava Havla. Ačkoli byl velmi blízkým Havlovým spolupracovníkem, je Žantovský schopen být i relativně kritickým. Kniha rozhodně není konfrontační. Pokud je na některých místech kritický, tak pouze v náznaku. Na knize velmi oceňuji první, historickou, část, která nabízí poměrně komplexní pohled na vývoj Havlovy osobnosti. Neméně zajímavá je ale i další část, která se týká prezidentství. Filosofickou esenci pak nabízí poslední část, ve které autor popisuje, jak se snaží Havel vyrovnat s nově nabytou rolí. Nepředkládá tak pouze pohled na spisovatele nebo státníka, ale především na člověka - chybujícího a se všemi neřestmi.

Juagustin
Juagustin
03.07.2023 5 z 5

Nádherné evangelium Michaela Žantovského o Václavu Havlovi. Je znát, že Žantovský "kope za Havla", přesto se nevyhýbá ani sporným nebo nevydařeným momentům Havlova života. Vyváženě namíchal části zabývající se politikou, filosofií, uměleckými aktivitami i osobním životem. Kniha působí věrohodně, autenticky. Četla se mi velice dobře, s radostí.

Alcea
Alcea
18.01.2023 4 z 5

Jsem teprve sotva v půli knihy, a od první kapitoly jsem nad očekávání spokojená. Žantovský bez patolízalství a patosu, bez růžových brýlí ukazuje celou osobnost VH, jeho dobré i horší polohy a stránky. Stejným způsobem nastiňuje i vztah k ostatním lidem jeho života i jejich vztah k němu. Inspirativní pro další čtení a studium jsou odkazy na zdroje, citace i různě velké narážky na jeho díla, vždy v souvislosti s jeho životem, kdy se dílo i myšlenky prolínaly a směřovaly k budoucímu dějům. Činí to tak životopis naprosto realistický, nepřikrášlený a přitom důstojný popisovaného i popisujícího. Jedinou vadou je obrazová příloha, která je podlle mně poněkud chaoticky seřazena, rozhodně ne chronologicky (narozdíl od textu) ani tematicky.

Renatka11
Renatka11
23.11.2022 5 z 5

Výborné! Tato rozsáhlá biografie představuje Havla nejen jako mimořádnou a inspirativní osobnost s pevnými postoji a názory tak, jak jsem ho vždycky vnímala a za co si ho vážím, ale i jako normálního člověka s jeho chybami a zlozvyky, ne s cílem ho dehonestovat, ale naopak víc přiblížit.
Havel je tu detailně vylíčen snad ve všech svých životních rolích, od synka z vážené pražské rodiny, přes zapáleného mladého může a kritika politických poměrů, literáta, divadelnika, počínajícího až světově uznávaného dramatika, manžela, přítele, disidenta, vězně, chartistu, bojovníka za lidská prava i prezidenta. A tak po dočtení smekám znovu jak před Havlem samotným za jeho slušnost, odvahu, názorovou pevnost, reprezentaci naší země ve světě a velký podíl na jejim dovedení do EU a NATO, a v neposlední řadě i za jeho úžasná absurdní dramata,
tak i před Žantovským za neuvěřitelnou obsáhlost, srozumitelnost a čtivost textu, ale i za pohodovou atmosféru, úctu, lásku a humor, které na mě z knihy čišely.
Navíc mi bylo hodně sympatické, že autor i přes svůj blízký přátelský i pracovní vztah s Havlem, zmiňuje sebe spíš okrajově.
Zajímavé také je, že kniha byla napsaná původně pro zahraniční čtenáře v angličtině a až pak ji Žantovský překládal do češtiny, čímž poprvé překládal sám sebe.
Vaclav Havel pro mě vždycky byl PAN prezident a jedinečná osobnost spojená s jedinečnou dobou, což se touhle knihou nijak nezměnilo. Díky ní ho ale teď vidím mnohem plastičtěji a barevněji.
A vzhledem k tomu, že další prezidentská volba se opět blíží, pevně věřím, že si v lednu zvolíme takového prezidenta/prezidentku, který na Havlův odkaz konečně důstojně naváže.

tittanie
tittanie
10.11.2022

Letos jsem četla Deset let s Václavem Havlem od Ladislava Špačka. Kniha mě nadchla a chtěla jsem si přečíst více o prezidentu Havlovi.
Musím říct, že jsem více čekala životopis než rozbor děl, ale to mě přivedlo ke knize Žebrácká opera, která se mi moc líbila.
Musím říct, že mě překvapil Havlův vztah k ženám a to mě vede k tomu, že bych si chtěla přečíst něco o paní Olze.

Lubošovo
Lubošovo
17.10.2022 4 z 5

Tahle kniha pro mě byla příjemným překvapením. Trochu jsem se bál, že to bude jen další verze z mnoha životopisů slavného politika, nicméně pan Žantovský pokryl život pana prezidenta od začátku až do konce. Nic při tom nezatajoval, nic nepřikrášloval, ničemu se nevyhýbal, ale přesto se dokázal zdržet subjektivních hodnocení a přehnaného zveličování. Veliká pochvala pro autora a klobouk dolů, že dokázal napsat takhle objektivní knihu o člověku, kterého považoval za přítele.

Ripley178
Ripley178
14.09.2022 4 z 5

Až na části v první polovině knihy,kde se detailně a až přehnaně filozoficky rozebírají Havlovy hry,mě kniha velmi potěšila a bavila.

kristleko
kristleko
15.04.2022 5 z 5

(SPOILER) Michael Žantovský prodal své zkušenosti psychologa i letité pracovní i osobní přátelství s „předmětem zkoumání“. Přiznává obdiv k jeho myšlenkám, kniha ale není nekritický paján, Václav Havel z ní vystupuje jako člověk z masa a kostí, na jedné straně světově respektovaný dramatik a státník, na druhé straně složitá osobnost, která žila v těžké době, měla své slabosti a dělala chyby. Objevnější pro mě byly pasáže o době před rokem 1989, kdy Havel střídal polohy dandyho z druhdy bohaté pražské rodiny (50. léta), hvězdy absurdního dramatu, do jehož bizarních replik si lidé promítali svoje zkušenosti (60. léta), a nakonec vůdčí osobnost disentu od poloviny 70. let až do revoluce. Období „post-totalitního“ normalizačního bezčasí muselo být nejtěžší – politický zmar, pronásledování po vzniku Charty 77, zničené zdraví z kriminálu, nepřetržitý dohled estébáků (až bizarní „lunochod“ na Hrádečku). Byl to takový depresivní flám vynucený okolnostmi, kdy alkoholové delirium a promiskuita byly jediným ostrůvkem svobody v životech disidentů. Již tehdy začala Havlova bytostná skepse k vývoji celé moderní společnosti, z níž pramenila i jeho touha po duchovním spasiteli (později jím snad byl dalajláma). Jeho prezidentské působení není bez kontroverzí. Snad proto, že se Havel záhy po revoluci (možná nevědomky) stal typickým politikem a „nabízel řešení druhotných problémů, které se daly vyřešit relativně snadno, a vyčkával s klíčovými otázkami, na které neexistovala jednoduchá odpověď“. Kázal o morálce a demokracii, ale zavíral oči před slovenským nacionalismem, překotnou ekonomickou transformací nebo rostoucí kriminalitou (kterou rozproudil amnestiemi). Nepomáhalo mu ani to, že jeho političtí protivníci (hlavně Klaus a Zeman) umně využívali jeho osobnostních rysů, ať už šlo o bytostnou zdvořilost, pochybování o sobě samém nebo snahu s každým vycházet po dobrém. Není tedy divu, že podstatná část společnosti vnímá Václava Havla kontroverzně. Zůstalo po něm ale obdivuhodné umělecké dílo a politické dědictví, jež jej spolu s TGM činí největší osobností českých dějin 20. století. (9/10)

Podravka
Podravka
04.03.2022 4 z 5

U takových osobností jako byl Václav Havel je vždy poměrně náročné sáhnout po knize, která by byla pro čtenáře opravdu nějak přínosná. Vznikají totiž desítky různých titulů od spisovatelů, o kterých jste nikdy neslyšeli a nejde si o nich ani dohledat relevantní informace. Jakou mají motivaci pro psaní o Havlovi nikdo asi přesně netuší, ale obrázek si každý udělá sám, neboť je jasný z toho, jak knihy ve výsledku vypadají. Životopis od Michaela Žantovského je naopak zcela jiný případ. Nějak takto si představuji dobře odvedenou práci na téma života jedné osobnosti. Autor pracuje se zdroji, citacemi, je nezaujatý a přehledný. Neobjevují se žádné bulvární vsuvky a Žantovský se jen málo vyjadřuje k samotné osobě Václava Havla a hodnotí ji. Což je pro mě velké plus a když už se k tomu uchýlí, tak mu to odpustím, protože přeci jen to byl jeho blízký kolega a kamarád.

essterkaa
essterkaa
28.02.2022 4 z 5

Jsem ráda, že jsem se díky této knize dozvěděla o Havlovi spoustu nových informací, které mě opravdu překvapily. K Václavovi Havlovi vzhlížím jako k velké osobnosti. Nyní však mimo jiné vím, že v osobním životě mi určitě vzorem není. To, co však byl ochotný udělat pro naši zemi je velmi chvályhodné. Za to můj obdiv bude mít rozhodně vždycky.

Kniha byla až na pár pasáží čtivá. Některé části byly z mého pohledu zbytečně rozpitvané.

Ninjer
Ninjer
27.08.2021 4 z 5

Od plachého dramatika k politické superstar.

Michael Žantovský, Havlův blízký spolupracovník a kamarád, napsal o prvním českém prezidentovi biografii, která se považuje za tu nejlepší a nejpropracovanější.

I když si autor Havla velice váží, nemyslím si, že by mu Žantovský nějak zvlášť "nadržoval". Naopak využívá své znalosti literatury a především psychologie k hlubšímu pohledu do života a díla Václava Havla.

Václav Havel, ač byl "holkař", měl vždy nízké sebevědomí a neustále o sobě pochyboval. Trochu se styděl za privilegia, která se mu jako dítěti z bohaté rodiny dostávala (i když ta mu tehdejší komunisti nezapomněli řádně zkrouhnout), a toto jeho špatné svědomí jen posilovalo touhu pomáhat lidem, především změnit národ, který se zmítal v marastu nesmyslnosti a nespravedlnosti. Jeho životní dráha poté dospěla k osobní statečnosti, která nejspíš překvapila i jeho samotného. Nakonec se díky své hloubavé povaze a celkově výjimečné osobnosti dostal až na pozici prezidenta.

Chvíli byl naprostá hvězda, milovaný a obdivovaný i daleko za hranicemi našeho národa. Prakticky od začátku svého nástupu do prezidentského úřadu se ale také stal terčem mnoha lidí, kteří ho neváhali špinit a drsně mu nadávat, což citlivý (ač už s trochu sebevědomější) Havel těžko nesl. Pravidelně mu například dával zabrat Václav Klaus, se kterým se pravidelně scházel po vzoru anglické královny, aby byl informován o státních záležitostech, jenže pro tehdejšího premiéra to byla vítaná příležitost Havlovi vždy za něco "vyčinit" a celkově ho spíš šikanovat. Zabrat mu dávala také média, především nově vzniklá TV Nova a bulvár Blesk. Jestli šlo opravdu o reakci na zklamání z Havlova prezidentství a nesouhlas s jeho liberálními názory, anebo spíš honba za senzací a odraz nespokojenosti z vlastního porevolučního života, ať už si sáhnou do svědomí sami kritici. V každém případě si Havel zažil několik okamžiků adorace a zbožštění, ale také mnoho chvil odporu a dalších nepříjemných situací, které mu dvakrát dobře nedělaly.

Žantovský detailně popisuje celý Havlův život. Dětství, vojna, divadlo, vězení, Charta, prezidentství i obě manželství a smrt. Jde o dlouhé, ale zábavné a poutavé čtení, v němž se dozvídáme mnoho detailů, které nedělají z Havla dokonalého člověka, ale zajímavého umělce a působivého filosofa s dobrými i špatnými vlastnostmi. Jen část s Havlovým prezidentstvím není tak čtivá, možná proto, že obsahuje mnoho dobových situací s nedostatkem kontextu.

Havel Michaela Žantovského je v každém případě vynikající biografií o výjimečné české osobnosti.


Osm státníků-intelektuálů z deseti.

Damato
Damato
29.06.2021 1 z 5

Ano, pamatuji si tu euforii, kdy jsme Havla milovali, všichni do jednoho.Přiznávám, že i já k němu vzhlížela s nadějemi a s pokorou. Můj názor na jeho osobu jsem tady na DK již někde psala a nebudu se opakovat, abych si proti sobě nepoštvala zbytek těch, co mi jakž takž v tomhle rozumí. Pořád stejná písnička- Císař má nové šaty, volá národ sborem. Ale tomu císaři byl tenhle národ naprosto ukradený. Chtěla bych se tady objevit za 100-200 let a přečíst si knihu dějepisu. Toť vše, co k tomu zbývá dodat.

puczmeloun
puczmeloun
21.06.2021 5 z 5

CITACE: Čím by byl Václav Havel, kdyby byl chemickým prvkem? Zdá se mi, že určitě uhlíkem. Právě uhlík se dovede jak přímo sám, tak s pomocí dalších prvků slučovat v nejrozmanitějších kombinacích s dalšími a dalšími prvky, a ovšem vždycky také sám se sebou, a dovede tak vytvářet nové chemické skutečnosti a otvírat stále další chemické možnosti, jakých se předtím málokdo třeba jen nadál.

Literaturu faktu čtu pro rozšiřování svého rozhledu a jen málokdy se mi trefí do vkusu natolik, že mě i baví a chci víc. A toto je jeden z mála příkladů, kdy přesně tento moment nastal. Což tedy všechna čest, zvláště u knihy s více než 400 stranami. Ano, začátek byl trochu pomalejší a suše životopisný, ale třeba při přechodu z období disidenta do období sametové revoluce mě úplně zklamalo, že už to bylo vše.

Stejně tak je dobře čtivé období na Hradě, rád bych si přečetl nejen kapitolu věnovanou doktoru Wolf... tedy Klausovi, ale i Zemanovi. K opoziční smlouvě je totiž v knize prakticky jen to, že byla a Havel během ní bojoval proti změně volebního systému. Což je velká škoda - už třeba jen proto, že např. mýtus o "humanitárním bombardování" dodnes šíří především fanoušci stávajícího prezidenta, přičemž on byl tehdy premiérem, na jehož rozhodnutí záleželo. Ona je mimochodem absence více zmínek o panu Z dost citelná. Nemluvě o Špidlovi. Ale rozumím, že cílem knihy je v případě moderní i předlistopadové historie představit hlavně Havlovy vzorce chování i jeho zásady, nikoli vyčerpávající souhrn všech politických i civilních kroků a rozhodnutí.

Co vám pak mj. Žantovský v knize nabízí?
- Parádní reklamu na Havlovy hry, po některých popisech bych si je hned šel do divadla užít.
- Zajímavé pohledy do zákulisí disentu – od peripetií s STB (jak 300 příslušníků sledovalo Havla na výletě s přítelkyní, co to byl Lunochod na Hrádečku nebo až bondovská honička v době rozesílání Charty) přes pomoc ze zahraničí (skrze velvyslanectví, emigranty aj.) po ideologické rozpory nad tím, s kým vším se ne/spojit (na Západě i východě můžeme kritizovat jaderné zbrojení Západu, ale jak kritizujete zbrojení východu zpoza železné opony, čekají vás opletačky se státní mocí).
- Brutálně osobní a otevřený vhled do Havlových vztahů, které byly mnohorozměrné, do sebe zapletené a ovlivňovaly jeho osobní, umělecko-autorský i disidentský život.
- Uvádění Havlových rozporů (např. právě ve vztazích nebo v době po prvním procesu) do kontextu doby i disidentské kultury, někdy až jeho omlouvání i přes Havlovu sebekritičnost a snahu své chování vysvětlovat a dalšími činy napravovat.
- Pohled člověka, který s Havlem trávil dlouhou dobu, přináší textu jistou samozřejmost a ve výsledku i mnohem silnější náboj (v rovině osobní i pracovní).
- A pak taky řádku kvalitních bizarností, jako například příběh o tom, jak Havel v Lánech sekal cibuli obřadní šavlí. Nebo o tom, že Jelcin snědl celou kachnu a jak to bylo u Gorbačova s dýmkou míru.

Knihu jsem souběžně poslouchal jako audiobook a listoval fyzickou verzí. Vzhledem ke zvolenému papíru jde o opravdovou bichli, pobavily ilustrace i některé fotografie. A poznámek pod čarou bylo víc než dost :) A pokud jde o audiobook, tak přednes byl skvělý, Jana Vondráčka já mám moc rád. Jen je škoda, že technicky jsou slyšet střihy a změny hlasitosti (možná nějaké dotáčky/přetáčky?)... Sem tam pár slov, sem tam celé věty...

kramver
kramver
06.05.2021 5 z 5

Asi nejsem jediná, komu se stýská po skutečné osobnosti v roli hlavního představitele státu. Po tom pocitu hrdosti, že nás reprezentuje někdo ve světě tak respektovaný a ceněný pro své názory, myšlenky a postoje. Václav Havel nebyl světec ani nadčlověk, byl z masa a kostí a tato kniha to nepopírá. Cítila jsem jako svou povinnost doplnit si mezery o jeho životě a jen velmi těžko se mi při čtení zvedala hlava od čtení s pohledem na současný Pražský hrad.

DuchDoby
DuchDoby
21.04.2021 5 z 5

Skvěle napsaná biografie. Nemá tendence pana Havla vynášet do nebes, nemá tendence ho zatracovat.
To, že se oba pánové znali je sice poznat, ale není to rušivé.
V.Havel byl zajisté osobnost, která se rodí jednou za X let. Ano, dělal chyby, ale kdo z nás je nedělá?
Připomněl jsem si tu úžasnou atmosféru listopadu 89 a následujících měsíců. Přestože jsem byl mladý, na Havlovo - Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí - nikdy nezapomenu.

Je skvělé, že Michael Žantovský připomíná kdo byl Václav Havel. Protože si to pan Havel zaslouží.

jan6775
jan6775
17.03.2021 5 z 5

krásně zpracovaný životopis a kus české historie.

Aleh
Aleh
07.02.2021 5 z 5

Není to první kniha o Václavu Havlovi, kterou jsem četla. Každý autor, který se pustil do knižního zpracování svého vyprávění o Havlovi a vzpomínek na tuto osobnost, vložil do knihy také kus sebe sama. A viděl Václava Havla tak trochu právě ze svého úhlu pohledu. Jinak tomu samozřejmě ani nemůže být. Havel od Michala Žantovského není kniha,. která byla určena k přečtení na jeden zátah. Žantovský a Havel byli blízcí přátelé. Autor se ale dokázal oprostit od toho, aby vnímal a popsal Havla jen v superlativech. Ale zároveň dokázal vystihnout to, co Havla řadí mezi významné české osobnosti 20. století, na které by se nemělo zapomínat. Doporučuji číst po krátkých úsecích. Je to k zamyšlení, k poznání, k zastavení se.

Honzajosl
Honzajosl
10.10.2020 5 z 5

Havel je naprostá nakládačka! Životopisy nejsou můj žánr, ale Havel je nejen výborně napsán, ale je i poctivě zpracován. Tím se mu daří proplout mezi Skyllou a Charibdou hagiografie nebo nactiutrhačství, které většinu české snahy vyrovnat se s výraznými osobnostmi našich dějin provází.